Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 4/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o výbuchu a požáru domu v obci Lenora. Hasiči v areálu ZÚ HZS ČR v Hlučíně převzali dvě nové speciální cisterny. Víte, že TÚPO je jedním z předních orgánů pro certifikaci výrobků souvisejících s PO? Seznámíme vás s historií HZS Správy železnic v Kraji Vysočina. O své činnosti informuje ČAHD. Vyšetřovatelé požárů HZS Zlínského kraje získali nový automobil. Na Slapské přehradě probíhal specializační kurz Potápěč III. stupně. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o materiální humanitární pomoci Řecku a Číně. Co jsou koronaviry? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o cvičení se zřízením Asistenčního centra pomoci v Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji hasiči řešili africký mor prasat. Dočtete se o II. mezinárodním CBRN kongresu v Ankaře. Mimořádné události řešené na úrovni EU se soustředily na epidemii koronaviru v Číně a migrační krizi v Řecku. V rubrice INFORMACE nabízíme anotace vysokoškolských prací 

Koronaviry infikují většinu druhů vyšších živočichů a do současnosti bylo popsáno mnoho druhů. Primárně napadají dýchací, ale i trávicí trakt. Ve srovnání s chřipkou, o které jsou vedeny historické záznamy již ve starověku, tak první informace o koronavirech máme až z roku 1937, kdy byl objeven původce akutního onemocnění kuřat a nazván virem ptačí infekční bronchitidy. V roce 1946 byl objeven virus přenosné gastroenteritidy prasat a v roce 1949 virus myší hepatitidy.

V souvislosti s akutním onemocněním horních cest dýchacích člověka byly tyto viry poprvé izolovány a klasifikovány v roce 1968 jako obalené RNA viry a nazvány „Coronaviry“. Název byl vytvořen podle vzhledu virové částice virionu zobrazené v elektronovém mikroskopu, který připomíná sluneční korónu (z latinského názvu corona – obr. 2)

Nejprve byly známy čtyři druhy humánních koronavirů (CoV) z čeledi Coronaviridae: Alfacoronaviry HCoV-229E, HCoV­ NL63 a Betacoronaviry ­HCoV­ OC 43 a HCoV­ HKU-1, které vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest, ale některé z nich jsou spojovány s horším průběhem nemoci u malých dětí a starších osob.

Koronaviry každoročně způsobují v zimních měsících asi jednu třetinu tzv. nemocí z nachlazení především u dospělých osob. Klinické projevy Obr. 1Obr. 1jsou rýma, kašel, škrábání v krku, zvýšená teplota až horečka. U dětí s chronickým onemocněním a pacientů s poruchou imunity se může rozvinout pneumonie. Maximum infekcí se objevuje v zimních měsících a začátkem jara. Inkubační doba je v průměru třídenní. K přenosu infekce dochází aerogenní cestou (vzduchem). Virus se může šířit i přes kontaminované předměty nebo orofekální cestou (způsob přenosu, při němž se choroboplodné zárodky vylučují stolicí a do organismu mohou vstoupit zažívacím ústrojím). Léčba těchto infekcí je podobná jako u chřipky, tedy symptomatická.

Světové pandemie
Velký zlom ve výskytu onemocnění v souvislosti s koronaviry nastal v roce 2002 a následně v roce 2012, kdy došlo k porušení mezidruhové bariéry. Znamená to, že dva koronaviry, které původně byly spojovány pouze s onemocněním zvířat, byly přeneseny na člověka. Vědci prokázali jako rezervoár těchto virů netopýry rodu Rhinolopus­ vrápenci. Nukleotidové sekvence netopýřího like SARS­ CoV a MERS­ CoV mají v 78 až 92 % shodu s lidským CoV.

V průběhu let 2002 až 2003 onemocnělo závažným respiračním syndromem (Severe Acute Respiratory Syndrome) původce SARS­ CoV-1 (klasifikovaný jako Betacoronavirus­ Sarbecovirus) 8 422 osob a zemřelo 916 osob. Uváděná letalita (smrtnost) je 9,6 %. Mezihostitelem viru byla infikovaná cibetková šelma ovíječ skvrnitý, také fretky a mývalovití psíci, kteří byli prodáváni na trhu se živými zvířaty a čerstvým masem v čínské provincii Guangdong. Interhumánním (mezilidským) přenosem se infekce rozšířila do 29 zemí světa a byla prohlášena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za pandemii.

V roce 2012 byl v Saudské Arábii objeven MERS­ CoV, Betacoronavirus­ Merbecovirus, který vyvolává onemocnění Middle East Respiratory Obr. 2 Corona-virus-slunceObr. 2 Corona-virus-slunceSyndrom, název byl odvozen od místa výskytu na Arabském poloostrově. Mezihostitelem a zdrojem infekce v tomto případě byli dromedáři. Smrtnost u tohoto onemocnění byla podstatně vyšší, až 36 %, potvrzených případů bylo 2 494 a 858 úmrtí. Klinický průběh onemocnění je podobný jako u SARS, těžký zápal plic, ale MERS ještě postihuje gastrointestinální trakt a často dochází k selhání ledvin. Onemocnění se šířilo pomaleji, přenos infekce byl rovněž interhumánní přes infikované kapénky, kontaminované předměty, a navíc také orofekální. Rovněž byla WHO vyhlášena celosvětová pandemie.

Wu­-chan
Od poloviny prosince 2019 se začalo epidemicky šířit respirační virové onemocnění z epicentra v čínské provincii Chu­ pej. Nejvíce bylo postiženo 11 mi­lionové město Wu­ chan. Od poloviny prosince do začátku ledna, tedy za tři týdny, virus infikoval více než tři tisíce lidí a vykazoval tedy vyšší infekčnost než SARS­ CoV-1, který potřeboval několik měsíců k tomu, aby nakazil jeden tisíc lidí. Odhaduje se, že jeden infikovaný člověk nakazí tři až pět lidí.

Začátkem ledna byl identifikován nový typ koronaviru 2019-nCoV. Byla provedena sekvenace genomu (velikost 30 kbazí) a potvrzena vysoká shoda s genomem SARS­ CoV-1. Nový CoV byl zařazen do rodu Betacoronavirus, podrod Sarbecovirus, a nově pojmenován jako SARS­ CoV-2. Onemocnění, které způsobuje, je označováno jako COVID-19. Inkubační doba se uvádí mezi třemi až čtrnácti dny, nejčastěji pět až šest dnů. Velkým rizikem pro přenos viru je bezpříznakové období – pravděpodobně ke konci inkubační doby. K přenosu infekce nejčastěji dochází infikovanými kapénkami, které mají dosah i více než dva metry. Možný je také přenos přes kontaminované předměty a orofekální cestou.

WHO k 30. lednu 2020 vyhlásila celosvětově zdravotní nouzi. Virus se rozšířil mimo území Číny na další kontinenty (29. ledna byly zaznamenány první případy na evropském kontinentu).

Klinické projevy COVID-19
Nejčastějšími klinickými příznaky COVID-19 jsou horečka, suchý kašel, dechová nedostatečnost, bolesti svalů a únava. V řádu sedmi až devíti dnů po začátku klinických příznaků mohou nastat komplikace, jako je zápal plic a v krajních případech multiorgánové selhání. Při každé nákaze hraje velkou roli imunitní systém. Krátce po vstupu infekčního agens do buňky dochází k aktivaci imunitního systému a v některých případech může zareagovat na nákazu přehnaně (tzv. cytokinová bouře) a následkem je pak další zhoršení stavu infikovaného pacienta. Nejrizikovější skupinou jsou starší lidé a lidé s chronickým onemocněním, zejména jsou to kardiovaskulární onemocnění, vysoký tlak, cukrovka, chronická obstrukční plicní nemoc, astma aj. Smrtnost uváděná v Číně je 3,4 %, celosvětový průměr je 2,8 %. (obr. 4)

Obr. 3 COVID-19 globální data - růst počtu případů (zdroj:John Hopkins CSSE)Obr. 3 COVID-19 globální data - růst počtu případů (zdroj:John Hopkins CSSE) Obr. 4 Smrtnost COVID-19 podle věku - nejohroženější skupinou jsou lidé nad 60 let (zdroj:Centre Disease Control & Prevention [Čína, StatistaObr. 4 Smrtnost COVID-19 podle věku - nejohroženější skupinou jsou lidé nad 60 let
zdroj:Centre Disease Control & Prevention [Čína, Statista

Existuje lék? Je dostupná preventivní ochrana?
Léčba je zatím symptomatická, testují se preparáty používané v terapii chřipky nebo HIV. Nejvíce nadějný se jeví lék vyvinutý společností Gilead Sciences, u kterého se potvrdila účinnost na SARS­ CoV-1 i MERS CoV. V Číně v současné době probíhá jeho klinické testování na více než 700 pozitivních pacientech.

Řada vědeckých center připravuje vakcíny proti SARS­ CoV-2, např. VÚ Galilea v Izraeli pracoval již na přípravě orální vakcíny proti SARS­ CoV-1 a nyní tuto vakcínu modifikuje pro vakcinaci proti SARS­ CoV-2.

Standardní doporučení pro zabránění interhumánního přenosu infekce zahrnuje důkladné mytí rukou mýdlem, použití dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu – nejméně 70 %, zakrývání nosu a úst při kašli i kýchání papírovým kapesníkem na jedno použití, vyhýbání se kontaktu s osobami s respiračními příznaky.

Laboratorní diagnostika v akutní fázi onemocnění COVID-19 se v současnosti opírá pouze o přímý průkaz nukleové kyseliny SARS­ CoV-2 (metoda RT­ PCR). Sérologické testy prokazující protilátky, které se tvoří až po několikadenním intervalu od prvních příznaků - tzv. imunologické okno, mají pouze podpůrnou roli.

WHO vyhlásila hlavní body strategie proti epidemickému šíření této nebezpečné nákazy: prvním zásadním bodem bylo zavedení preventivních opatření proti šíření z epicentra v Číně, důležitá je mezinárodní spolupráce a pomoc méně rozvinutým zemím, je nutné zavádět veškerá opatření pro limitaci mezilidského přenosu, identifikovat a redukovat přenos ze zvířecích zdrojů, provádět včasnou diagnostiku, izolovat a pečovat o prokázané případy, redukovat sekundární infekce u nakažených, edukovat obyvatelstvo a zdravotnický personál.

Postižené země proto zavádějí opatření, která se mohou jevit občanům jako přehnaná a velmi omezující jejich osobní svobody. Česká republika plní tyto důležité strategické cíle WHO společně s odborníky - epidemiology velmi důsledně. K zastavení pandemického šíření nákazy je nezbytné zavedená opatření respektovat, přestože pro nás pro všechny představují velký zásah do soukromí a do běžného chodu celé země.


Mgr. Naděžda SOJKOVÁ, oddělení virologie Nemocnice Na Bulovce, foto autorka
 

vytisknout  e-mailem