Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 12/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o reálném nebezpečí prskavek jako vánoční dekorace. Následuje rozbor požáru, kde od svíček vyhořela celá koupelna. Hasiči i nadále pokračují v činnostech souvisejících s covidem-19. Byl ukončen zásah ve Vrběticích. Jak náročný byl zásah u požáru plastů ve Stráži pod Ralske. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM si můžete přečíst o průběhu kurzu bezpečné jízdy složek IZS v Mostě. Následuje článek o vlastnostech nového vyprošťovacího automobilu AV 30.1. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. A jaká je vize Centrálního datového skladu HZS ČR v letech 2020-2025? Co je hlavním účelem krizové karty obce a jaké informace musí obsahovat, se dozvíte dále. V rubrice INFORMACE přinášíme příklady nadační pomoci v životní tísni určené policistům a hasičům ve služebním poměru. Hasičská rodina, kterou představíme, je tentokrát z Pardubického kraje. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Vize? Nápady? Návrhy? Žijeme v dynamické době, vše se překotně vyvíjí, zvlášť za současné situace je dobře vidět, že co je dnes, nemusí být zítra. Na druhou stranu je právě možná ten nejlepší čas zamyslet se nad tím, jakým směrem by se mohl Centrální datový sklad HZS ČR vydat v dalších letech.

Jaká je situace nyní?
Centrální datový sklad HZS ČR (CDS) je pracovištěm ­MV­-generálního ředitelství HZS ČR Institutu ochrany obyvatelstva, ve kterém se shromažďují geografická data využívaná pro plnění úkolů HZS ČR. CDS slouží jako vstupní filtr pro veškerá tato geodata. Hlavní náplní činnosti je zejména zajistit, aby příchozí geodata byla kompletní a aktuální. Ve spolupráci s HZS jednotlivých krajů dále provádíme analýzy týkající se například dojezdů jednotek PO. Kromě toho zpracováváme dvě hlavní mapy. Jednak mapu, která následně slouží jako podkladová mapa v mapových aplikacích HZS ČR, a mapu pro Národní informační systém integrovaného záchranného systému ČR (NIS IZS). V neposlední řadě je CDS administrátorem geografických dat v NIS IZS.

Geodata k nám proudí od širokého spektra dodavatelů, k nimž patří jak státní organizace např. Český úřad zeměměřický a katastrální, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Český statistický úřad, tak nestátní subjekty CEDA Maps, a.s., nebo innogy. U nově příchozích dat zkontrolujeme integritu a rozdíly oproti předchozím verzím. Po kontrole data zapracujeme do své databáze a distribuujeme je do databází HZS jednotlivých krajů. Tento proces je téměř automatický. Práci nám usnadňují skripty vytvořené zejména v programovacích jazycích Python a Bash. Vybraná data dále zpracováváme a analyzujeme.

Vize
Vzhledem k náplni činnosti CDS nás v souvislosti s rapidním vývojem informačních technologií čekají velké výzvy. Především nás v následujících letech budou tak jako dosud zaměstnávat služby, které jsou nutné pro zabezpečení fungování datového skladu. Tyto služby bychom rádi zachovali nejméně v současné kvalitě a rozsahu (zajištění upgrade softwaru, upgrade databáze, spolupráce s dodavateli dat, reagování na změny datových modelů atd.).

Dostupnost kvalitních, dobře zdokumentovaných a co nejaktuálnějších dat je zásadní v procesu zefektivňování fungování datového skladu. Právě data a jejich zpracování jsou zásadním činitelem v otázce fungování datového skladu. Vzhledem k tomu, že se blíží konec udržitelnosti projektu NIS IZS, lze předpokládat, že dojde k určitým změnám ve stávající struktuře datového modelu, který byl jeho součástí. Na tyto změny tedy bude třeba reagovat a některé automatické procesy a skripty navázané na data upravit tak, aby fungovaly a sloužily i nadále.

Potřebu kvalitních dat lze demonstrovat na konkrétním příkladu, kterému se naše pracoviště věnuje – výpočet dojezdů jednotek PO. V současné době jsou dojezdy počítány k definičnímu bodu části obce, což je v některých případech velmi nepřesná informace. Současný stav klasifikace silniční sítě nám prozatím bohužel neumožňuje, aby výpočet dojezdů jednotek PO mohl být prováděn ke konkrétnímu místu zásahu. Problém činí např. dopravní značení upravující nejvyšší povolenou hmotnost nebo výšku vozidla, neboť taková regulace může být motivována jak technickými důvody (nosnost mostu), tak snahou omezit průjezd těžkých vozidel či zklidnit provoz v obydlené oblasti. Mezi těmito případy však současná klasifikace nečiní rozdíl, přitom ve druhém případě by průjezd zasahujících vozidel byl žádoucí.

Pokud by existovala správně klasifikovaná silniční síť, daly by se dojezdy počítat ke konkrétnímu místu v mapě, což by využívání mapových aplikací zefektivnilo. Pokud by se podařilo vyřešit nastíněný problém, mapové aplikace mají velký potenciál. Bylo by například možné počítání dojezdů navázat na data o provozu a tím ulehčit práci dispečerům a všem, kdo plánují cestu k zásahu. Dalším zlepšením v této oblasti by mohla být i možnost kombinace různých druhů přepravy (například kombinace jízdy vozidlem a následného pěšího přesunu do určité vzdálenosti od místa zásahu).

Jak jsem již zmiňovala, v CDS vznikají dvě podkladové mapy. Vzhledem ke konci udržitelnosti projektu NIS by bylo vhodné, aby se mapy sjednotily a vznikla jen jediná podkladová mapa. Zde považuji za podstatnou otázku formátu mapových dlaždic (tj. předpřipravených mapových listů, díky kterým se mapa načítá rychleji). Podkladová mapa je v současnosti publikována ve formě rastrových mapových dlaždic. Kromě rastrového formátu, což je tradiční způsob publikování, lze mapové dlaždice publikovat i ve vektorovém formátu. Výhodou oproti rastrovým dlaždicím je, že se nepracuje s daty ve formě obrázku, ale přímo s vektorovou reprezentací reality. To se projevuje pozitivně například v rychlosti vykreslování nebo snížení objemu přenášených dat. Úkolem bude tedy pravděpodobně nejen podkladové mapy sjednotit, ale také připravit, aby je bylo možné publikovat ve formě vektorových dlaždic.

Otevírají se také možnosti zpracování dalších dat, které by mohly být využitelné pro HZS ČR. Příkladem by mohla být data informačních modelů budov (tzv. BIM – Building ­Information Modeling). V infomačním modelu budovy je zaznamenán v podstatě celý cyklus životnosti budovy, od návrhu projektu, výstavby až po demolici, tudíž má vysoký potenciál pro spolupráci mezi obory – od majitelů, po požární techniky, státní požární dozor nebo operační střediska HZS ČR, případně krizové řízení a ochranu obyvatelstva.

Potenciál by také mohlo mít využití rastrových dat, ať už ze satelitních snímků anebo snímků z bezpilotních letadel (dronů). Satelitní snímky by se daly získat v rámci programu Ministerstva obrany. Tyto snímky by mohly být například využitelné pro odhalování vznikajících požárů a sledování vegetace a stojatých vod, případně pro analýzy rizik. Snímky by se daly použít i pro odhadování škod po katastrofách, jako jsou povodně či jiné mimořádné události většího rozsahu.

V neposlední řadě by bylo užitečné do CDS napojit data Digitální mapy veřejné správy. Digitální mapa je vedena vždy pro území kraje a jejím správcem je krajský úřad v přenesené působnosti. V současné době však na Českém úřadě zeměměřickém a katastrálním vzniká informační systém této digitální mapy zastřešující území celé České republiky. Digitální technická mapa je databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav.

V dalších letech by bylo pro HZS ČR výhodné spolupracovat na využívání dat z měst, kde probíhají projekty „Smart cities“ – můžou to být například data o městské mobilitě.

Dále bychom rádi pokračovali ve snaze o větší zautomatizování procesu zpracování dat. To by umožnilo poskytovat geodata na HZS jednotlivých krajů ještě efektivněji, než je tomu dnes. Vše řečené ale závisí na zdrojích, ať už lidských či datových. Je možné, že se v několika málo letech podaří do CDS zakomponovat i prvky umělé inteligence, kdo ví?


kpt. Ing. Kristýna MACLOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva
 

vytisknout  e-mailem