Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 12/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o reálném nebezpečí prskavek jako vánoční dekorace. Následuje rozbor požáru, kde od svíček vyhořela celá koupelna. Hasiči i nadále pokračují v činnostech souvisejících s covidem-19. Byl ukončen zásah ve Vrběticích. Jak náročný byl zásah u požáru plastů ve Stráži pod Ralske. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM si můžete přečíst o průběhu kurzu bezpečné jízdy složek IZS v Mostě. Následuje článek o vlastnostech nového vyprošťovacího automobilu AV 30.1. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ si přečtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. A jaká je vize Centrálního datového skladu HZS ČR v letech 2020-2025? Co je hlavním účelem krizové karty obce a jaké informace musí obsahovat, se dozvíte dále. V rubrice INFORMACE přinášíme příklady nadační pomoci v životní tísni určené policistům a hasičům ve služebním poměru. Hasičská rodina, kterou představíme, je tentokrát z Pardubického kraje. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Letošní podzim byl ve znamení tajfunů (Filipíny), povodní (Nigérie, Súdán, oblast jihovýchodní Asie) a lesních požárů (Bolívie). Tyto státy požádaly o pomoc i Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které jim následně zajistilo zprostředkování pomoci od členských států EU. ERCC také nadále řešilo problémy související s migranty v Řecku a s organizací pomoci související s covidem-19. V tomto článku se však zaměříme na povodně v oblasti jihovýchodní Asie, které způsobila řeka Mekong, jež se nachází na území několika států, a na tajfun Goni, který postihl oblast souostroví Filipín.
Mekong-povodně (Zdroj: UCA news)Mekong-povodně (Zdroj: UCA news)
Povodně na řece Mekong (Vietnam, Kambodža, Laos, Thajsko)
Dvě tropické bouře Linfa a Nangka postihly v horizontu několika dní oblast poloostrova Zadní Indie, kterou protéká řeka Mekong. Mekong je nejen největší řekou na poloostrově, ale také jednou z nejvýznamnějších světových řek. Je 10. nejdelším tokem světa (4 350 km) a také 10. největší z hlediska objemu průtoku. Pramení v Tibetu a protéká Čínou, Laosem, Kambodžou a Vietnamem a tvoří hranici mezi Laosem, Myanmarem a Thajskem. Bouře Linfa postihla oblast toku řeky Mekongu ve dnech 9. až 12. října 2020 a bouře Nangka postihla tuto oblast 14. až 15. října 2020. Obě bouře způsobily silné povodně (v některých oblastech nejhorší za posledních 20 let) a rozsáhlé sesuvy půdy v okolí celého toku řeky. Mají na svědomí 144 lidských životů a 113 000 lidí bylo vysídleno ze svých domovů. V regionu je postiženo následky obou bouří přibližně 6 milionů lidí.

Po této katastrofě byla v oblasti největší nouze o potravinovou pomoc, čistou vodu, nepotravinovou pomoc (hygienické a kuchyňské sady) a zdravotnický materiál. Proto postižené státy žádaly hlavně o tyto komodity. Úřady, armáda, jednotky civilní ochrany a v místě působící Mezinárodní federace společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) prováděly pátrací a záchranné akce. Největší potřeba uvedených komodit vznikla ve Vietnamu, Kambodži a Laosu, které nebyly schopny na katastrofu rychle reagovat a jejich situace začínala být značně zoufalá. Pomoc sice probíhala částečně na místní úrovni, nicméně její kvalita zdaleka nepokrývala ani lokální potřeby, natož potřeby celých států.

Vietnamská socialistická republika
Dne 13. října 2020 požádal Koordinační výbor lidové pomoci Vietnamu prostřednictvím zahraničních nevládních organizací působících ve Vietnamu dopisem o pomoc mezinárodní organizace. Agentury zabývající se poskytováním humanitární pomoci sdílely své nabídky. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) koordinovalo ve spolupráci s Vietnamským národním úřadem pro zvládání katastrof (­VNDMA) směrování pomoci od členů ASEAN do postižených oblastí. Tato pomoc se skládala z 1 000 souprav na opravu přístřešků a 1 300 kuchyňských souprav. Organizace Save the Children Vietnamu poskytla na pomoc postiženým 100 000 USD (85 455 EUR). Organizace spojených národů – Rozvojový program (UNDP) daroval na posouzení a koordinaci prací v oblasti 100 000 USD (85 455 EUR). Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) poskytla Vietnamu prostřednictvím IFRC finanční podporu ve výši 100 000 USD (85 455 EUR). OSN­ Světová zdravotnická organizace (UNWHO) mobilizovala 10 000 USD (8 545 EUR) na podporu hodnocení zdraví občanů. Japonská agentura pro mezinárodní spolupráci (JICA) darovala plastové fólie a vodní filtry. V zemi byli přítomni také partneři GŘ pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) jako např. OSN­ Organizace pro výživu a zemědělství (UNFAO), IFRC nebo UNDP, kteří reagovali na vzniklou situaci.

Kambodžské království
Dne 2. listopadu 2020 agentury OSN a nevládní organizace uvedly, že disponují následujícími zásobami, které jsou schopny poskytnout postiženému obyvatelstvu: balíčky „WASH“ pro 13 600 domácností, potravinové balíčky pro 2 771 domácností, přístřešky pro 62 domácností a další nepotravinové položky pro 1 342 domácností. Kambodžská vláda také žádala o mezinárodní pomoc. USAID poskytla 100 000 USD (85 455 EUR) na okamžitou humanitární pomoc na podporu úsilí reagovat na tyto závažné povodně. Stejně jako ve Vietnamu byly v oblasti přítomni také partneři GŘ ECHO.

Laoská lidově demokratická republika
V Laosu byla vzniklá krizová situace stále předmětem zdlouhavého hodnocení a úřady nebyly schopny adekvátně fungovat a reagovat. Informace byly zkreslené a nepřehledné. Tamní vláda spolupracovala s partnery GŘ ECHO, kteří v oblasti působili.

Thajské království
V Thajsku reakce také odpovídala možnostem tamní vlády. Požadavek na mezinárodní pomoc však Thajsko nevzneslo.
Dne 16. října 2020 obdrželo ERCC zprostředkovanou žádost o pomoc od OSN a obratem ji rozeslalo se žádostí o reakci členským státům Mechanismu CO Unie. Žádný stát však na výzvu nereagoval. Nicméně do oblasti bylo prostřednictvím Nástroje Evropské Komise pro akutní reakci na mimořádné události (ALERT), který je využíván pro rychlé financování při náhlém vzniku přírodní katastrofy velkého rozsahu, kdy je postiženo více než 100 000 lidí, poskytnuto 1,7 mil EUR Vietnamu a Kambodži a 0,2 mil. EUR Laosu.

Tajfun Goni (Filipíny)
Tajfun Goni byl již čtvrtou bouří v pořadí, která zasáhla Filipíny v horizontu tří týdnů a prošla stejnou trasou jako tři slabší bouře před ní. Nicméně vzhledem k síle bouře šlo již o tajfun, a to nejsilnější od roku 2013, kdy pobřeží Filipín zasáhl tajfun Haiyan. Tajfun Goni se v průběhu působení v oblasti Filipínského moře změnil v supertajfun s maximálním trvalým větrem 225 km/h ve svém centru a s poryvem až 310 km/h. Dne 1. listopadu 2020 dosáhl s touto nezměněnou intenzitou ve 4.50 hodin ráno místního času pevninu.

Jednou z nejvíce postižených oblastí byla provincie Albay v regionu Bicol, kde vulkanické bahno ze sopky Mayon pohřbilo nejméně 147 domů a vzniklé povodně zaplavily domy až po střechy. V dalších provinciích Camarines a Quezon, které tajfun také zasáhl, bylo zničeno mnoho domů zejména na pobřeží. Masová evakuace probíhala z oblasti pohoří Sierra Madre, kde docházelo k sesuvům půdy. V některých městech v oblasti došlo k poškození nebo celkovému zničení až 90 % domů. Zátoka Laguna de Bay přetékala do města Calamby a dalších okolních měst a vzniklá povodeň zaplavila domy do výšky 2 m. Evakuační středisko v Calambě bylo přeplněné a přestalo splňovat podmínky stanovené zdravotními protokoly pro covid-19. Záležitosti spojené s covidem-19, který se na Filipínách hojně vyskytuje, značně komplikovaly veškerou organizaci od evakuace po nouzové ubytování.

Vzhledem k tomu, že byla v oblasti regionu Bicol zcela zničena komunikační síť a vypadl proud, nebylo možné zjistit přehled o škodách, které tajfun napáchal. Situace v oblastech zůstávala neznámá a dostupné informace se značně lišily. Dne 2. listopadu 2020 bylo nahlášeno nejméně 16 mrtvých a tři pohřešované osoby. V evakuačních střediscích bylo tou dobou nejméně 346 000 lidí a dalších 50 000 bylo umístěno u příbuzných. Tajfun Goni se téhož dne začal vzdalovat a očekávalo se, že 3. listopadu 2020 opustí pobřeží Filipín. Na základě informací zveřejněných Národní radou pro snižování a správu rizik katastrof (NDRRMC) mohlo být v zasažených oblastech 19 až 31 milionů postižených osob, z nichž 2,4 milionu je stále považováno za nejzranitelnější. Společná analýza, kterou provedly Pacific Disaster Center (PDC), Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) a Světový potravinový program OSN (UNWFP), naznačila, že v postižených oblastech žije téměř 68,6 milionu lidí a v nejvíce postižených oblastech žije 24,3 milionu lidí, z nichž je 2,3 milionu zařazeno do skupiny zranitelných lidí.

Hlavním zdrojem obživy většiny obyvatelstva v postižených oblastech je zemědělství. Farmy v postižené oblasti byly již v předchozích dnech zničeny tajfunem Molaveli a poté je úplně zničil tajfun Goni. Ministerstvo zemědělství Filipín po tajfunu Molaveli odhadlo ztráty na rýži, kukuřici a dalších plodinách na 44 milionů USD. Nyní po tajfunu Goni se ztráty navýší, protože rýže se sklízí v listopadu a úroda roku 2020 je tedy ztracena. Bez alternativních zdrojů obživy ve venkovských oblastech a zvýšení nezaměstnanosti v důsledku covidu-19 by většina farmářů mohla čelit potravinové nejistotě, a to až do příští sezony sklizně.

Covid-19 však letos výrazně ovlivnil také oblast vzdělávání na Filipínách a tajfun Goni ještě situaci zhoršil, protože pro účely evakuačních středisek bylo vyčleněno 1 077 škol. V důsledku výpadku proudu a ztráty připojení k internetu byly zastaveny online kurzy. Organizace Save the Children odhaduje, že různými dopady tajfunu Goni může být ovlivněno až 20 milionů dětí.

Ministerstvo sociální péče a rozvoje (DSWD) požádalo o pomoc soukromé organizace a humanitární partnery, aby poskytli modulární rodinné stany, které budou sloužit jako evakuační centra. DSWD vyžadovalo vnitřní a venkovní prostory, kde by byla možnost postavit stany jako dočasné útočiště pro postižené rodiny.

Humanitární agentury se v postižených oblastech mobilizovaly, aby v koordinaci s tamní vládou zahájily hodnocení dopadu v nejvíce zasažených oblastech. Tato práce byla výrazně ztížena nefunkčními komunikačními sítěmi.

Hlavním koordinátorem informací, záchranných prací a mobilizace zdrojů mezinárodní humanitární pomoci se stal tým humanitárních zemí OSN (WHO­ HCT). Koordinační skupiny mapovaly informace poskytované humanitárními agenturami působícími v různých postižených lokalitách a následně na základě potřeb posuzovaly okamžitou pomoc. OSN spolupracovala velice aktivně s nevládními organizacemi, příslušnými vládními útvary a úřady a se skupinami spadajícími do soukromého sektoru na hodnocení potřeb a rychlé pomoci.

V reakci na škody způsobené tajfunem Goni vyhlásil IFRC nouzovou výzvu za 3,5 milionu CHF, která měla financovat pomoc na obnovu pro přibližně 80 000 lidí. Kromě toho bylo uvolněno 51 000 CHF na pomoc okamžitou.

V úterý 3. listopadu 2020 byl vyslán 10členný humanitární tým organizace Save the Children Philippines do provincií Jižní a Střední Luzon, aby provedl rychlé posouzení dopadu tajfunu Goni a vytvořil podporu zasaženým dětem.

Tajfun Goni následně zamířil do bouřkou zasažené centrální oblasti Viet­namu. Národní středisko pro hydrometeorologické předpovědi varovalo centrální lokality od Da Nangu po Phu Yen před silnými intenzivními dešti. Goni byla desátou letošní bouří, která zasáhla Vietnam, a pátou bouří, která se během měsíce přehnala centrální oblastí, kde zemřelo nejméně 159 lidí a dalších 71 osob bylo ke dni 2. listopadu 2020 stále nezvěstných.


kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem