Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 8/2014

V úvodu informujeme o dotačních programech, na které se váže neinvestiční dotace ze státního rozpočtu ČR, uplatněná prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR v roce 2015 pro nestátní neziskové organizace. V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme dubnový zásah jednotek PO na rozsáhlý požár galvanovny v Lanškrouně a informujeme o zaměření prevence požárů v odpadovém hospodářství a v recyklačních centrech ve Velké Británii. V bloku IZS seznamujeme s průběhem cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení RAFEX 2014 a přinášíme také ohlédnutí za 5. ročníkem Mezinárodního setkání kynologických týmů USAR odřadů. Závěry konference Crisis management, připomenutí výročí vzniku Ženevských úmluv a zkušenosti s protipovodňovou ochranou v Jihočeském kraji jsou hlavními tématy části zaměřené na oblast OCHRANY OBYVATELSTVA a KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. V časopisu dále naleznete například zpravodajství z červencového mistrovství světa v požárním sportu dorostenců a juniorů ve Svitavách.  

V termínu 27. až 29. května 2014 se v Olomouckém kraji uskutečnilo cvičení složek integrovaného záchranného systému (dále jen „IZS“) a orgánů krizového řízení s názvem RAFEX 2014 (Railway Accident Field Exercise). Cílem cvičení bylo osvojit si postupy zapojení orgánů obce s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) Přerov a Olomouckého kraje do koordinace záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí na železnici.

Samotné cvičení mělo dvě části, a to štábní a praktickou. S ohledem na skutečnost, že do cvičení měl být zapojen i modul civilní ochrany – předsunutá zdravotnická jednotka – Traumateam ČR, bylo nutné vytvořit v rámci cvičení i prostředí simulující zásah tohoto modulu v zahraničí. Z důvodu snahy procvičit co nejvíce činností jak v taktické, tak i ve strategické rovině, bylo cvičení rozděleno do několika etap, které na sebe navazovaly, nebo probíhaly paralelně.

Krajské cvičení

Komunikace mezi krizovými štáby

Ve štábní části cvičení byly do řešení následků železniční nehody nákladního vlaku převážejícího kyselinu sírovou zapojeny krizové štáby ORP Přerov a Olomouckého kraje. K nehodě došlo v okrajové části Přerova v blízkosti železničního uzlu a řeky Bečvy. V době nehody projížděl místem také osobní vlak, který vykolejil. S ohledem na rozsah mimořádné události požádal velitel zásahu, v souladu se zákonem o IZS, primátora ORP Přerov a hejtmana Olomouckého kraje o koordinaci záchranných a likvidačních prací. Primátor a hejtman rozhodli o svolání stálých pracovních skupin krizových štábů za účelem zajištění koordinace záchranných a likvidačních prací. V rámci kraje je nastaven systém spolupráce mezi hasičským záchranným sborem kraje (dále jen „HZS kraje“), ORP a krajem tak, že štáb HZS kraje tvoří základ stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP a kraje. Pracoviště krizového štábu ORP Přerov je umístěno na stanici v Přerově. Pracoviště stálé pracovní skupiny krizového štábu kraje sídlí v budově krajského ředitelství HZS Olomouckého kraje v Olomouci. Pro komunikaci mezi štáby je předem připravena infrastruktura – tzv. „síť krize“, která umožňuje využívat společná data, odesílat elektronickou poštu a realizovat hlasová volání. V rámci cvičení RAFEX 2014 byla nacvičena spolupráce mezi jednotlivými štáby při koordinaci záchranných a likvidačních prací ve strategické rovině řízení, zejména dopad nehody na životní prostředí, zajištění varování a informování obyvatelstva, řešení dopravních komplikací a logistická podpora zasahujícím.

Štábní část cvičení splnila svůj účel. Velice kladně lze hodnotit iniciativní zapojení zaměstnanců Magistrátu města Přerova a Krajského úřadu Olomouckého kraje, podařilo se nalézt rozhraní odpovědnosti za jednotlivé činnosti v úrovni ORP Přerov a úrovni Olomouckého kraje, cvičení poskytlo možnost ověření provozuschopnosti sítě krize. Do přípravy a samotné štábní části cvičení byla zapojena i Správa železniční dopravní cesty, s.o. (dále jen „SŽDC“) – Oblastní ředitelství Olomouc a Centrální dispečerské pracoviště Přerov.

Fiktivní železniční nehoda

Cílem praktické části cvičení bylo nacvičit postupy složek IZS v Olomouckém kraji podle Typových činností složek IZS při společném zásahu STČ-08/IZS „Dopravní nehoda“, STČ-09/IZS „Zásah složek IZS při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“ a taktiku společného zásahu na železnici s jednotkami Hasičské záchranné služby SŽDC, s.o. (dále jen „HZS SŽDC“) Námětem cvičení byla dopravní nehoda, při které se srazilo drážní vozidlo, osobní a dodávkový automobil. Na místě nehody se nacházelo 10 zraněných osob. Místo zásahu bylo rozděleno do dvou úseků. Úsek č. 1 - vyhledání a záchrana osob a úsek č. 2 – poskytování zdravotnické pomoci. Hasiči provedli třídění zraněných osob metodou START a vyproštění zraněných osob. Zraněné osoby byly transportovány do místa shromáždění, kde proběhlo jejich třídění, které zajišťovala Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Olomouckého kraje.

Cílem cvičení bylo procvičit traumaplány nemocnice Přerov a nemocnice Hranice, kam byli zranění přepravováni. Cílem cvičení dále bylo prověřit vazby mezi operačním střediskem IZS a operačními středisky základních složek IZS, procvičit taktiku zásahu, prověřit funkčnost zpracovaného poplachového plánu a procvičit třídění raněných metodou START.

Taktické části cvičení se zúčastnilo 45 záchranářů z HZS Olomouckého kraje a HZS SŽDC a dále členové jednotek SDH obcí Radslavice a Přerov, Policie ČR, Městská policie Přerov a tři sanitní vozidla ZZS Olomouckého kraje.

Mezinárodní cvičení v Haná Landu

Fiktivní rozsáhlé záplavy

S ohledem na potřebu vytvořit mezinárodní prostředí pro nácvik činností Traumateamu ČR se část cvičení odehrávala ve fiktivní zemi Haná Land.

Fiktivní zemi Haná Land zasáhly intenzivní srážky. Rozsáhlé deště trvající více než 10 dnů způsobily rozsáhlé záplavy na většině území země. Příslušné orgány krizového řízení v čele s ministerstvem vnitra nasadily do záchranných prací více než 80 % hasičů, policistů a zdravotníků. O pomoc byla požádána i armáda, která vyslala speciální jednotky s těžkou ženijní technikou. Nejhorší situace byla v regionu Přerovice, kde největší problémy způsobila řeka Bečva. V regionu Přerovice žije více než 100 000 obyvatel, což je asi 10 % obyvatel země. Region Přerovice je rovněž průmyslovým centrem s chemickým průmyslem a energetikou. V důsledku povodní byly poškozeny čističky odpadních vod a byly kontaminovány povrchové vody i zdroje pitné vody chemickými látkami a odpadními vodami. Zaplavena byla i centrální nemocnice regionu.

Pomoc EU

Vláda fiktivní země Haná Landu rozhodla požádat o pomoc Evropskou unii v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Předmětem pomoci měly být moduly specializované na záchranné práce při povodních a modul předsunuté zdravotnické jednotky.

Středisko pro koordinaci odezvy při mimořádných událostech (ERCC - Emergency Response Coordination Centre) distribuovalo žádost o pomoc zemím zapojeným do Mechanismu civilní ochrany Unie a do Haná Landu vyslalo Evropský koordinační tým civilní ochrany. Tento tým měl zajistit pomoc orgánům krizového řízení Haná Landu při koordinaci mezinárodní pomoci a zapojení modulu civilní ochrany do záchranných operací. Tým se po příletu do Haná Landu sešel s představiteli krizového řízení Haná Landu a účastnil se jednání krizového štábu. Na základě rozhodnutí byl vyslán do nejvíce postiženého regionu Přerovice, kde navázal spolupráci se štábem velitele zásahu a připravil zázemí pro příjezd Traumateamu ČR.

Vytvořením mezinárodního prostředí se podařilo prezentovat představitelům Krajského úřadu Olomouckého kraje a ORP Přerov Mechanismus civilní ochrany Unie. V případě, že by Česká republika z důvodu rozsáhlé mimořádné události požádala o pomoc členské státy EU, orgány krizového řízení kraje a ORP by spolupracovaly s tímto koordinačním týmem a zajišťovaly by podporu nasazeným mezinárodním modulům v regionu. Do cvičení nebyly přímo zapojeny koordinační prvky civilní ochrany Evropské unie a další členské státy EU, tato činnost byla simulována v rámci rozehry.

Traumateam ČR

MV-GŘ HZS ČR obdrželo žádost o vyslání zdravotnického modulu AMP cestou Střediska pro koordinaci odezvy při mimořádných událostech (ERCC). Řídicí důstojník MV-GŘ HZS ČR informoval generálního ředitele HZS ČR o tomto požadavku. Dále byla informována ministerstva zahraničních věcí (dále jen „MZV“) a zdravotnictví (dále jen „MZ“) o možnosti vyslání záchranářské humanitární pomoci zemi Haná Land v podobě Traumateamu ČR (dále jen „modul AMP“). Na základě rozhodovacího procesu MZV a MZ byl nabídnut Traumateam ČR na pomoc zemi Haná Land. Operační a informační středisko MV-GŘ HZS ČR informovalo Fakultní nemocnici v Brně (zdravotnická část modulu AMP) a Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy (logistická část modulu AMP) o možnosti vyslání Traumateamu ČR do zahraničí.

Traumateam ČR byl vládou Haná Landu akceptován. Po akceptaci nabídky zemí Haná Land došlo v 10.00 hodin k aktivaci Traumateamu ČR. Tento tým je z právního hlediska jednotkou PO MV-GŘ HZS ČR. Místem pro shromáždění jednotky byla určena FN Brno a čas odjezdu byl určen na 18.30 hodin téhož dne. Byla zahájena příprava materiálu, personálu a všech nezbytných záležitostí pro vyslání modulu na mezinárodní záchrannou operaci.

V 18.00 hodin byl ve FN Brno jednotce přečten rozkaz generálního ředitele HZS ČR, kterým byla jednotka určena pro vyslání na pomoc zemi Haná Land. Dále zástupci MV-GŘ HZS ČR předali jednotce veškerou dokumentaci potřebnou pro vyslání modulu AMP do zahraničí. Jednotka provedla závěrečnou kontrolu a v 18.30 hodin vyjela do Haná Landu.

Při přesunu do fiktivní země Haná Landu musel modul AMP překročit fiktivní hranici mimo Evropskou unii a projít celní kontrolou. Večer překročil modul AMP hranici a ihned navázal spolupráci s koordinačním týmem a štábem velitele zásahu. S ohledem na situaci neprodleně přistoupil k výstavbě pracoviště modulu AMP a do hodiny byl tým připraven na příjem prvních zraněných osob. Celou situaci přiblížila reálu i skutečná meteorologická situace, kdy v době příjezdu modulu AMP začalo intenzivně pršet, déšť pokračoval až do ranních hodin. Samotná výstavba stanů a provoz modulu AMP tak probíhal v podmínkách blížících se reálné situaci.

Zdravotnickou část rozehry a maskování figurantů zajišťovaly MZ, Fakultní nemocnice Olomouc a Univerzita Palackého v Olomouci. Po celou noc probíhal přísun zraněných osob a modul AMP byl tak plně vytížen.

Železniční nehoda s velkým počtem raněných

Hlavní část praktického cvičení byla zaměřena na mimořádnou událost s velkým počtem raněných na železnici. Z důvodu podemletí železniční tratě došlo k vykolejení vlaku pro přepravu osob, který následně narazil do nákladního vlaku převážejícího nebezpečnou látku – kyselinu sírovou. Místo nehody bylo vzdáleno několik set metrů od přístupových komunikací, na místě se nacházelo asi 90 zraněných osob, které byly mimo jiné kontaminovány nebezpečnou látkou. S ohledem na situaci byly na místo vyslány jednotky HZS Olomouckého kraje, HZS SŽDC a SDH obcí. Celkem zasahovalo 13 jednotek PO. V místě události byl zbudován štáb velitele zásahu a místo zásahu bylo rozděleno na tři úseky: záchrana osob, zásah na nebezpečnou látku a dekontaminace zraněných. Přestože cvičení se odehrávalo ve fiktivní zemi Haná Landu, taktické postupy jednotek PO vycházely ze zásad uvedených v Bojovém řádu jednotek požární ochrany a v souboru typových činností složek IZS při společném zásahu STČ- 08/IZS „Dopravní nehoda“ a STČ 09/IZS „Zásah složek IZS při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“. Hasiči třídili raněné metodou START, vyprošťovali osoby z převráceného vagonu a transportovali je na místo dekontaminace. Při zásahu byly využity i zkušenosti a speciální technické prostředky HZS SŽDC. Z hlediska taktiky vedení zásahu byla vedena první zásahová cesta do převráceného vagonu přes okna, poté byl vyříznut otvor ve střeše vlaku, kterým byly transportovány raněné osoby. Do doby, než se podařilo utěsnit prasklou cisternu, zasahovali hasiči v dýchacích přístrojích a v nebezpečné zóně pracovali v ochranných protichemických oděvech. Pro dekontaminaci hasičů bylo zbudováno samostatné dekontaminační pracoviště. Pro dekontaminaci raněných cestujících bylo použito stanoviště dekontaminace osob. Po dekontaminaci byly osoby předány místní záchranné službě, která zajistila převoz raněných do modulu AMP. Osobám zasaženým touto událostí byla poskytnuta psychosociální pomoc. Do cvičení nebyla zapojena ZZS, její činnost simulovali pracovníci Fakultní nemocnice Olomouc. Celá situace byla navíc komplikována tím, že raněné osoby nehovořily česky, ale pouze anglicky, což značně ztěžovalo komunikaci.

Záchrana osob z vlaku byla ukončena po asi dvou hodinách. Traumateam ČR poskytoval pomoc raněným osobám také během noci z 28. na 29. května 2014. Tyto osoby byly k ošetření v modulu AMP transportovány v rámci rozehry.

S ohledem na zlepšující se situaci v Haná Landu rozhodl krizový štáb o návratu modulu AMP v ranních hodinách dne 29. května 2014. Traumateam ČR po sbalení a celních procedurách opustil hranice Haná Landu.

Zázemí pro organizaci rozsáhlého cvičení zajišťovalo Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR Olomouc, které v místě cvičení zbudovalo základnu humanitární pomoci. Využit byl i materiál pořízený v rámci projektu vybudování Národní základny humanitární pomoci a spolufinancovaný ze strukturálních fondů Evropské unie. Na přípravě místa cvičení a provozu základny humanitární pomoci se podíleli i příslušníci Záchranného útvaru HZS ČR.

Odborný seminář

Na cvičení navazoval odborný seminář, jehož hlavním tématem byla problematika zásahů na železnici. S ohledem na odborné zaměření byl tento seminář určen zejména pro příslušníky HZS krajů a zaměstnance HZS SŽDC zařazené zejména na funkcích hasičů denní směny, koordinátorů pro vyprošťování, operačních a informačních středisek, příslušníků oddělení integrovaného záchranného systému a služeb a velitele stanic.

V teoretické části semináře se účastníci seznámili s organizací železniční dopravy v ČR, řešením mimořádných událostí na železnici, objasněna byla problematika konstrukce kolejových vozidel se zaměřením na jejich podvozkovou část a specifické konstrukce.

V praktické části semináře byly představeny prostředky pro vyprošťování na železnici, přičemž všichni přítomní hasiči si měli možnost tyto moderní a výkonné prostředky osobně vyzkoušet.

Závěr

Cvičení RAFEX 2014 se zúčastnilo více než 20 subjektů, zapojeno do všech částí bylo téměř 550 osob. V současné době probíhá podrobné vyhodnocení jak z hlediska zásahu jednotek PO, tak také z hlediska zásahu Traumateamu ČR. Cvičení potvrdilo efektivitu nastavení systému spolupráce mezi HZS Olomouckého kraje a krizovým štábem ORP Přerov a krizovým štábem Olomouckého kraje při koordinaci záchranných a likvidačních prací. Složky IZS si mohly prakticky vyzkoušet spolupráci při provádění záchranných a likvidačních prací a byly seznámeny s organizací a specifickými postupy při zásahu na železnici. Při cvičení se zúročila i odborná příprava a systém zapojení velitelů a příslušníků HZS ČR do řízení rozsáhlých mimořádných událostí a činností v krizových štábech. Před samotným cvičením se vybraní příslušníci HZS ČR účastnili i přípravného štábního cvičení realizovaného na pracovišti VŠB-TU Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství, která má v rámci projektu „SIMPROKIM – simulátor procesů krizového řízení“ vybudováno pracoviště pro odbornou přípravu krizových štábů.

plk. Ing. Petr OŠLEJŠEK, Ph.D., por. Bc. Ing. Vladimíra HACSIKOVÁ, HZS Olomouckého kraje, kpt. Ing. Martin PÁVEK, MV-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv HZS Olomouckého kraje a MV-generálního ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem