Časopis 112 ROČNÍK XIII ČÍSLO 6/2014

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár historické horské chaty Libušín na Pustevnách, seznamujeme s možnostmi ochrany skladů pneumatik před požáry, s výsledky požárních kontrol v obcích Pardubického kraje, se zajištěním požární ochrany v JE Temelín a také s výsledky požárně technických expertiz zaměřených na požáry osobních automobilů. Analýza tísňových volání na čísla 150 a 112 a seznámení s projektem Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, který ocenila Evropská asociace tísňových volání, jsou náplní části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku zaměřeném na OCHRANU OBYVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o výcviku dobrovolných hasičů v montáži protipovodňových stěn, o požární ochraně podzemního zásobníku plynu na Příbramsku, seznamujeme se závěry mezinárodní konference Společná bezpečnostní budoucnost a připomínáme výročí závažné průmyslové chemické havárie v Nypro Flixborough ve Velké Británii.  

V roce 2002 patřila řeka Lužnice mezi řeky, které při srpnové povodni způsobily veliké škody na majetku. Tato situace se ve zmenšené míře opakovala při povodni v roce 2006. Povodí řeky Lužnice spadá pod správu státního podniku Povodí Vltavy, závod Horní Vltava, který se v roce 2007 zapojil do dotačního programu Ministerstva zemědělství „Podpora prevence před povodněmi II“.

V rámci tohoto programu byla a dosud jsou budována protipovodňová opatření v obcích okresu Tábor ležících na dolním toku řeky Lužnice tak, aby je ochránila před vodou o průtoku Q50 maximálně Q100, tzv. stoletou vodou. Výjimku tvoří město Tábor, které protipovodňová opatření staví v rámci dotačního programu Státního fondu životního prostředí z důvodů propojení protipovodňových opatření a revitalizace nábřežní zóny řeky Lužnice v Táboře (parametry jsou shodné s parametry protipovodňových opatření Povodí Vltavy).

Systém protipovodňových opatření

Protipovodňová opatření na území okresu Tábor jsou vzhledem k charakteru území, kterým řeka Lužnice protéká, stavěna obdobně. Nejprve je do podloží instalována svislá těsnící stěna z ocelových štětovnic. Nad ní je vystavěna linie ochranných bariér tvořená náspy, valy nebo zdmi pro ochranu před vodou o průtoku Q50. Tyto ochranné bariéry mají upravenu vrcholnou korunu pro instalaci mobilního hrazení chránícího před vodou až do průtoku Q100. V bariérách se nacházejí průchody a průjezdy, které se utěsňují instalací hradítek. Pro odvod průsakové, dešťové a splaškové vody z území chráněného hrázemi je instalováno drenážní potrubí zakončené v čerpacích šachtách. Do šachet je zaústěna i stávající kanalizace, jejíž vyústění v řece je pro případ zvýšené hladiny řeky chráněno zpětnými klapkami. Nad čerpacími šachtami se ustavuje mobilní čerpadlo o výkonu 250 až 350 litrů za sekundu pro odčerpání přitékající vody zpět do řeky.

Protipovodňová opatření jsou realizována v těchto městech a obcích podle termínu dokončení:
→ obec Dráchov – délka bariér je 553 m, v bariérách je 16 průchodů, pro čerpání vody je k dispozici jedno mobilní čerpadlo o výkonu 250 l/s,
→ město Bechyně část Zářečí – délka bariér je 242 m se dvěma průjezdy, pro čerpání vody se uvažuje s technikou místní jednotky SDH obce,
→ město Soběslav – délka bariér je na řece Lužnici v délce 1300 m a na Černovickém potoce, který v Soběslavi ústí do řeky Lužnice, v délce 1100 m na obou březích potoka, čerpací stanoviště jsou tři s mobilními čerpadly o výkonu 290 l/s a dále dvě pro přenosná čerpadla 13 l/s,
→ město Planá nad Lužnicí – délka bariér je 1400 m, čerpací stanoviště jsou dvě pro mobilní čerpadla o výkonu 350 l/s a tři pro přenosná čerpadla 13 l/s,
→ město Veselí nad Lužnicí – zatím ve výstavbě, situace výstavby je komplikována dvěma faktory, a to soutokem tří toků Lužnice, Nežárky a Bechyňskéko potoku a velice propustným podložím z písků (na soutoku řek se nachází městská čtvrť zvaná Degárka, jež po instalaci protipovodňových opatření bude tvořit ostrov uprostřed soutoku), na čerpání vody bude dodáno pět mobilních čerpadel o výkonu 350 l/s a pět přenosných čerpadel o výkonu 20 l/s,
→ město Tábor – zatím ve výstavbě, délka bariér je 1100 m, na konci bariér bude jedno čerpací stanoviště pro čerpadlo o výkonu 350 l/s.

Správa protipovodňových opatření

Protipovodňová opatření státního podniku Povodí Vltavy budou podle podmínek dotačního program pět let v jeho majetku, poté budou převedena do majetku měst a obcí. Na základě dohodnutých smluv budou po dobu pěti let tato protipovodňová opatření spravovat města a obce, na jejichž území jsou zbudována. Výstavbu mobilních hrazení protipovodňových opatření a obsluhu mobilních čerpadel budou zajišťovat obce většinou prostřednictvím jednotek SDH obcí. Povodí Vltavy spolupracuje rovněž i s příslušnými územními odbory HZS Jihočeského kraje. V rámci této spolupráce předává materiály k výstavbě protipovodňových opatření a související doklady pro školení zasahujících jednotek HZS ČR a SDH obcí. Pozitivním se ukázalo rozhodnutí vedení územního odboru Tábor HZS Jihočeského kraje jmenovat styčnou osobu pro koordinaci postupů převzetí a instalace protipovodňových opatření, výcviku v jejich stavění a prověřovacích cvičení postupů jednotek SDH obcí.

Příprava jednotek SDH obcí

Instalace uvedených protipovodňových opatření vyžaduje nasazení velkého počtu sil a prostředků a je velmi náročná na organizaci práce a logistiku. Pokud se v počáteční fázi instalace nepodaří dobře zorganizovat rozvoz prostředků, těžko se provede realizace všech navrhovaných opatření v reálném čase a opatření postrádají účinnost. Na základě dohody mezi investorem (Povodí Vltavy), uživatelem (obcí) a zhotovitelem bylo při předávání díla v dané obci provedeno proškolení příslušné jednotky SDH obce na instalaci mobilních protipovodňových opatření a čerpadel. V rámci odborné přípravy byla celá mobilní protipovodňová opatření zkompletována, tzn. do prostupů a průjezdů byla instalována hradítka, koruny staveb byly osazeny mobilními zábranami a byla ustavena mobilní čerpadla na čerpací šachty. Praktická proškolení ukázala neshody mezi projektovou dokumentací, provedením a mezi potřebami obce pro rychlou a efektivní instalaci mobilních protipovodňových opatření, zejména rozdělení a uložení materiálu a organizaci dopravy z místa uskladnění na místo nasazení. Tyto neshody vyřešili velitelé jednotek SDH obcí, ve kterých byl převzatý materiál uspořádán tak, aby při instalaci byla dodržena zásada rychlosti a efektivity nasazení. Každý velitel vytvořil manuál pro instalaci protipovodňových opatření podle specifikací pro danou lokalitu, jehož součástí jsou pokyny pro uspořádání cvičení prověřující rychlost a kompletnost instalace, ale také funkčnost opatření.

Při cvičení se ověřovala následující data: počet členů jednotek SDH obcí instalující protipovodňová opatření, čas na jejich vybudování, čas na ustavení mobilních čerpadel a zajištění jejich provozu. V rámci cvičení se ukázaly rozdíly mezi technologiemi jednotlivých dodavatelů opatření. Tato cvičení a teoretické rozbory situace ukázaly problémy s instalací mobilních protipovodňových opatření na všech úrovních řízení mimořádné situace, kterou povodně představují.

V úrovni taktického řízení jsou dobrovolní hasiči v nasazeném počtu schopni postavit protipovodňová opatření v řádu hodin. Po tuto dobu budou však chybět při záchranných pracích vzniklých vlivem povodní v obci.

Pro operační řízení je tato jednotka použita na instalaci protipovodňových opatření. Po instalaci opatření jsou členové místní jednotky SDH obce vázáni kontrolou mobilního protipovodňového hrazení a obsluhou čerpacích stanovišť. Řešením pro operační řízení je nasazení jednotky SDH obce kategorie JPO V předurčené podle poplachového plánu kraje pro vybrané opatření k ochraně obyvatelstva. Tyto jednotky by byly povolány pro instalaci protipovodňových opatření podle požadavků starostů jednotlivých obcí. Předurčené jednotky SDH obcí kategorie JPO V na území okresu Tábor, vybrané pro opatření k ochraně obyvatelstva, byly proškoleny pro výstavbu jednoduchých protipovodňových opatření, dále pro zajištění evakuace obyvatel ohrožených obcí a pro součinnost v přijímacích střediscích pro evakuaci a nouzové ubytování.

Řeka Lužnice protéká v okrese Tábor na území dvou obcí s rozšířenou působností – Soběslav a Tábor. Na úrovni strategického řízení je důležité rozhodnutí jednotlivých krizových štábů obcí s rozšířenou působností. V případě instalace protipovodňových opatření v jedné obci by mělo následovat postavení srovnatelných protipovodňových opatření v obcích po toku řeky Lužnice. Toto řešení doporučuje i vedení Povodí Vltavy na základě matematického předpovědního modulu, podle kterého jsou všechna protipovodňová opatření v okrese Tábor budována.

Závěr

Účinnost protipovodňových opatření na řece Lužnici prověřila povodeň v červnu 2013. Ukázala nedostatky zatím nedokončených protipovodňových opatření v obcích. Tam, kde opatření již byla předána (Soběslav, Dráchov), zabránila velikým škodám. V Bechyni chybělo velkokapacitní čerpadlo pro čerpání srážkové vody zpoza postavené bariéry zpět do řeky. Bylo nahrazeno spoluprací HZS ČR a jednotek SDH obcí při instalaci čerpadel na odčerpání srážkové vody. Doufejme, že dokončení všech staveb protipovodňových opatření na dolním toku řeky Lužnice v okrese Tábor a jejich včasné a správné nasazení při další povodni povede k zabránění škod na majetku všech vodou ohrožených osob.

mjr. Bc. Martin ŠKULINA, HZS Jihočeského kraje, foto archiv HZS Jihočeského kraje
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook