Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 8/2013

V bloku zaměřeném na POŽÁRNÍ OCHRANU analyzujeme zásah při likvidaci následků dubnového výbuchu plynu v pražské Divadelní ulici, seznamujeme se zajištěním požární ochrany mrazírenských a chladírenských skladů a odpovídáme na otázku, zda elektronické cigarety mohou zapříčinit vznik požáru. Hodnocení cvičení složek IZS na hradě Helfštýn, prezentace chemického automobilu s plynotěsnou komorou a popis výcvikového zařízení simulujícího reálné podmínky požáru najdete v části IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA přinášíme další díl seriálu „Ochrana dýchacích cest – historie a současnost“ a informujeme o spolupráci mezi HZS Jihomoravského kraje a Masarykovou univerzitou při výuce předmětu „Ochrana obyvatelstva“. V části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme se zkušenostmi HZS Jihomoravského kraje z poskytování metodické pomoci zpracovatelům plánů krizové připravenosti, s projektem intranetu krizového řízení HZS Zlínského kraje a bilancujeme předsednictví Irska a Litvy v Radě EU v oblasti civilní ochrany.  

Zařízení simulující reálné podmínky požáru vybudované v letech 2010 až 2011 ve Zbirohu umožňuje provádět výcvik, který se blíží realitě tak, jak jen je to s ohledem na přijatelnou úroveň bezpečnosti a únosnost ekonomických nákladů možné. Cílem je zprostředkovat hasičům v kontrolovaných podmínkách zkušenost, tj. umožnit jim použít získané znalosti a dovednosti v situaci blízké skutečným zásahovým podmínkám.

Za posledních dvacet let došlo v celém systému požární ochrany ke komplexním změnám. Tento obecný trend, jenž v systému nabývá různých podob, se projevuje i v běžné praxi výkonu služby v jednotkách PO jako změna skladby činností prováděných jednotkami PO v závislosti na četnosti určitého druhu a typu zásahu. V pozitivním smyslu jsme tak svědky výrazného kvalitativního posunu ve smyslu využití nových konstrukcí i materiálů a rozsáhlé implementace informačních technologií na všech úrovních, které rozšiřují významně operační potenciál jednotek PO.

Vznik zařízení a zabezpečení výcviku

Na základě iniciativy HZS Olomouckého kraje vybudovat zařízení simulující reálné podmínky požáru (dále jen „flashover kontejner“) na tuhá paliva vydalo v roce 2006 MV-generální ředitelství HZS ČR (dále jen „MV-GŘ HZS ČR“) koncepci výstavby flashover kontejnerů¹⁾ na tuhá paliva. Současně byly rozpočtovým opatřením převedeny na HZS Olomouckého kraje finanční prostředky, které umožnily v roce 2007 realizovat u HZS Olomouckého kraje, Územního odboru Prostějov první flashover kontejner v ČR. Pro získání zkušeností s výstavbou flashover kontejnerů a vedením výcviku se v roce 2007 a 2008 uskutečnily dva studijní pobyty ve výcvikovém zařízení SRSA (Southern Regional Science Association) ve Skövde ve Švédsku. V prvním případě se jednalo o lektorský kurz podle švédských osnov, v druhém případě byly osnovy kurzu připraveny na základě požadavku MV-GŘ HZS ČR. Pobyt ve Švédsku umožnil širší pohled na problematiku vedení výcviku ve flashover kontejnerech, zejména vedení odborné diskuze o problematice zařízení na plynná paliva, kterým předtím nebyla věnována pozornost. V roce 2008 MV-GŘ HZS ČR iniciovalo jednání s možnými zhotoviteli s cílem zjistit, jaké náklady by byly spojeny s výstavbou velkého zařízení na plynná paliva.

V návaznosti na koncepci a na základě zkušeností s prvním zařízením vznikly v letech 2007 až 2009 další tři flashover kontejnery na pevná paliva²⁾. V pořadí páté zařízení mělo být vybudováno v roce 2008 u HZS Plzeňského kraje (dále jen „HZS PK“), Územního odboru Rokycany, na místě bývalé pěchotní střelnice v lokalitě Strašice. Při projednávání investičního záměru mezi MV-GŘ HZS ČR a HZS PK generální ředitelství přišlo s návrhem realizovat výstavbu flashover kontejneru na pevná paliva v areálu víceúčelového zařízení ve Zbirohu a provozovat jej jako společné pro HZS PK a HZS Středočeského kraje. Ze strany představitelů HZS PK byla tato změna přijata s připomínkou, že by bylo vhodné vybudovat sofistikované zařízení na kapalný propan. Zástupci MV-GŘ HZS ČR souhlasili s podmínkou, že bude zpracována studie dokládající proveditelnost a obsahující rámcový rozpočet.
Úkol zpracovat zmíněnou studii měla pracovní skupina ve složení architekt, specialista na plynová zařízení, statik a hasič. Skupina během dvou měsíců vytvořila dokument, který konstatoval, že je možné vybudovat následující zařízení: flashover kontejner na pevná paliva, kontejnerový systém na plyn a zázemí s rozpočtem přibližně 3 500 000 Kč. V závěru dokumentu bylo uvedeno, že přibližně polovina pozemku o celkové rozloze 5000 m² zůstane nevyužita, a je proto vhodné spolu s projektovou dokumentací stavby připravit také analýzu realizace případných dalších zařízení. Byla zpracována další studie, která konstatovala proveditelnost za vynaložení akceptovatelných nákladů a bylo tak umožněno zpracování projektu i pro druhou část. V červnu 2009 bylo zakoupeno devět velkých kontejnerů pro námořní přepravu. Obě části projektové dokumentace byly dokončeny v září 2009. Z důvodu potřebných administrativních lhůt byla výstavba odložena na rok 2010, po získání stavebního povolení v létě 2010 skutečně zahájena a v květnu 2011 proběhla kolaudace celého areálu. V porovnání s původním záměrem³⁾ bylo navíc zřízeno dalších šest výcvikových stanovišť, byla položena zemnící soustava, silnoproudé a slaboproudé rozvody a provedena povrchová úprava položením panelů, opravena příjezdová komunikace a vybudováno oplocení pozemku. Nyní se výcvikové zařízení ve Zbirohu skládá ze zásobníku na kapalný propan 17 m³, kontejneru zázemí, kontejneru-sklad, flashover kontejneru na pevná paliva, výcvikového (útočného) kontejneru, podzemní garáže, cvičného zásobníku na LPG, produktovodu DN 500 s potrubním mostem, sila, vodíkového hospodářství a železniční cisterny. Celkové náklady dosáhly 18 000 000 Kč.

Před uvedením zařízení do provozu bylo nutné zajistit udržitelnost projektu. Bylo stanoveno, že úkoly spojené s metodikou výcviku a ověřením provozuschopnosti, včetně bezpečnosti zařízení a zabezpečením dřevěných palet plní HZS PK. Skladovací a opravárenské zařízení Olomouc, prostřednictvím pracoviště Zbiroh, logisticky zabezpečuje pořízení plynného paliva, opravy a údržbu zařízení, a zajištění zdroje vody⁴⁾ a energií, nakládání s odpady apod. Úkoly na úseku strojní, technické a chemické služby a zajištění ubytovacích kapacit plní Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR).

V první fázi HZS PK zabezpečoval výcvik a kompletně také úsek služeb. Na konci roku 2011 se pak zátěž v této oblasti přesunula na ZÚ HZS ČR. Zprovoznění pracoviště chemické a technické služby v květnu 2012 umožnilo v místě plnění tlakových lahví jak pro lektory, tak pro cvičící hasiče. Také převedení a oprava CAS 30 T 815 z HZS Kraje Vysočina v září 2012 znamenalo významnou úsporu. Od roku 2013 výcvik zabezpečuje ZÚ HZS ČR (kromě lektorské činnosti).

Popis výcvikového zařízení

Zásobník plynu

Plyn, tj. jeho kapalná i plynná fáze, je odebírán z nadzemního zásobníku o objemu 17 m³. K zásobníku je připojeno čerpadlo pro zabezpečení kontinuální dodávky kapalné fáze do zařízení při dostatečném pracovním tlaku.

Pozorovací trenažér - flashover kontejner na pevná paliva

Soubor prvků sestavených do systému, který dovoluje simulovat reálné podmínky požáru v uzavřených prostorech, je tvořen kontejnerem pro námořní přepravu o rozměrech 12 m x 2,5 m x 2,5 m rozděleným na dvě části. První, 3,5 m dlouhá část, tvoří topeniště, ve kterém je spalováno palivo na bázi dřeva. Stěnu topeniště tvoří sendvičová konstrukce: ocelový plech kontejneru, sibral 30 mm, šamotová cihla 150 mm a krycí plech 3 mm. Podlaha je ze šamotových cihel. Ve stěnách jsou instalována žebra z ocelové kulatiny pro založení dřevěných palet nebo desek. V zadní stěně topeniště jsou instalovány holandské dveře. Ve stropě je zřízen komín s klapkou pro odvětrání topeniště otevíratelný ocelovým lankem upevněným na ocelové páce. Topeniště od pozorovací části oddělují ocelová dvoukřídlá vrata. Druhá část je dlouhá 8,5 m a tvoří pozorovací prostor. Rozdíl výškových úrovní obou částí je 800 mm. Pozorovací část je vyspárována a odvodněna. Podlahu tvoří betonová dlažba uložená na suchu v pískovém loži. K ukrytí lektora slouží dva výklenky. Stabilní kouřovou vrstvu zajišťuje kouřová zástěna. V pozorovací části jsou zřízeny troje ocelové dveře o rozměrech 1970 mm x 1000 mm a jedno okno 800 mm x 800 mm. Komín ve střeše pozorovací části slouží k jejímu odvětrání.

Výcvikový (útočný) trenažér - flashover kontejner na plynná paliva

Soubor prvků sestavený do systému je určen k vytvoření podmínek požáru v uzavřených prostorech. Základem je sedm kontejnerů pro námořní přepravu o rozměrech 12 m x 2,5 m x 2,5 m. Celek tvoří dvoupodlažní objekt s terasou propojený vnitřním schodištěm uložený na betonových základech. Terasa v druhém nadzemním podlaží je přístupná po dvou vnějších schodištích. Objekt reprezentuje základní geometrie a dispozice vnitřních prostor: velká místnost, lomený a špatně větraný prostor, lineární prostor, vnitřní schodiště. Dostatečnou statickou únosnost zajišťují ocelové nosníky. V místech intenzivního tepelného namáhání je konstrukce chráněna tepelnou izolací z minerální vlny a krycím plechem. Vstup do kontejnerů je řešen ocelovými dveřmi 1970 mm x 1000mm. Vnitřní uspořádání kontejnerů a proudění plynů je možné modifikovat pomocí otočné stěny. K odvětrání slouží komíny s klapkou ovládané systémem táhel a pák.

Ve výcvikovém trenažéru se spaluje kapalný a plynný propan spolu s tuhými palivy, které se umisťují obdobně jako v pozorovacím trenažéru. Uvnitř zařízení jsou tři hořáky spalující kapalnou fázi propanu různého jmenovitého výkonu. Pro jejich ovládání je navržena jedna hlavní a tři vedlejší ovládací jednotky. Z centrální jednotky lze nastavit výkon zařízení na 30 %, 60 % a 90 % jmenovitého výkonu hořáku a je možné zde přepínat mezi režimy dálkového ovládání „0“ – „1“. Stabilizace hoření a jeho iniciace je řešena stabilizačním a iniciačním hořákem, který generuje kinetický plamen vně zařízení, aby nebylo možné zhasnutí plamene uvnitř aplikovanou vodou. Stejný systém je navržen i pro ostatní zařízení.

Cvičná podzemní garáž

Cvičná podzemní garáž umožňuje navodit reálné podmínky v uzavřeném prostoru. Železobetonová monolitická konstrukce je zevnitř chráněna 100 mm minerální vlny a krycím plechem. V konstrukci jsou instalovány ventilační otvory. Přístup do garáže je ze dvou směrů po strmé šikmé rampě posuvnými vraty, resp. po schodech ocelovými dveřmi o rozměrech 1970 mm x 1000 mm. Prostor je odvětrán dvěma komíny s klapkou. Uvnitř zařízení jsou čtyři hořáky shodného jmenovitého výkonu ovládané z centrální jednotky. Z centrální jednotky lze ovládat vždy dva hořáky a nastavit výkon zařízení na 30 %, 60 % a 90 % jmenovitého výkonu hořáku. Výkon lze také snížit uzavřením jednoho hořáku kulovým ventilem. Náplň prostoru tvoří dva osobní automobily, stojanová vrtačka a dvě tlakové lahve.

Zásobník plynu

Výcvikový trenažér určený k simulaci požáru na poškozeném zásobníku plynu je tvořen vyřazeným zásobníkem na LPG o vodním objemu 4,6 m³ a třemi hořáky: hořákem v místě pojistného ventilu, hořákem na úrovni hladiny plynu v zařízení a trubkovým hořákem simulujícím trhlinu v zásobníku. Ovládání je na panelu společném pro podzemní garáž a produktovod. Zásobník je na spodní části vybaven otvory, umožňujícími dýchání zásobníku při zahřátí.

Produktovod

Výcvikový trenažér určený k simulaci požáru na poškozeném potrubí je tvořen maketou potrubí DN 500, potrubním mostem DN 150 s armaturami a šesti hořáky simulujícími různě situované ruptury potrubí nebo poškozené armatury. Ovládání je na panelu společném pro podzemní garáž a produktovod. Potrubí je na spodní části rovněž vybaveno otvory umožňujícími „dýchání“ potrubí při zahřátí.

Cvičné silo

Výcvikový trenažér ve formě sila je určen k simulaci požáru v zásobníku na hořlavý prach nebo granulát. Silo je tvořeno zásobníkem o průměru 4,6 m a výšce 7,4 m, ocelovým roletovým roštem a šesti injektorovými hořáky na plynný propan. Na ocelovém roštu jsou nasypány dřevěné piliny do výšky přibližně 500 mm, jež jsou posléze iniciovány hořáky. Hořáky jsou konstruovány tak, aby si plamen „bral“ oxidační činidlo vně zařízení a vnitřek zařízení byl tak plněn zplodinami hoření. Vzniklý kyslíkový deficit výrazně snižuje případné výbuchové projevy. Tento systém je doplněn dalšími opatřeními pro zabezpečení ochrany proti výbuchu, jako naskladňování do vodní mlhy, střižná membrána a samotížná klapka.

Vodíkové hospodářství

Výcvikový trenažér umožňuje simulovat požáry s přítomností nesvítivého plamene. Objekt o rozměrech 5 m x 5 m a výšce 3,6 m je tvořen železobetonovou monolitickou konstrukcí, jež jej uzavírá ze tří stran, a střechou z trapézového plechu. V konstrukci jsou instalovány ventilační otvory. Uvnitř zařízení je čtrnáct hořáků, ovládaných kulovými uzávěry vně zařízení. Zdrojem vodíku je sada tlakových lahví.

Cvičná železniční cisterna

Trenažér cisterny je zařízení, které umožňuje výcvik v souvislosti s přítomností nebezpečné látky nebo při násobení rizik. Tvoří jej železniční cisterna o objemu 63 m³ umístěná v havarijní jímce na železobetonových soklech. Ve stěně záchytné jímky je instalována uzavíratelná výpusť.

Zaměření odborné přípravy a metodika organizace výcviku

Na základě pověření generálního ředitele HZS ČR byl realizován v rámci HZS PK zkušební provoz zařízení v roce 2011 až 2012 s cílem ověřit jeho funkčnost a vytvořit výcvikové metodiky. V této souvislosti byly osloveny a přizvány ke spolupráci HZS krajů, kde již výcvik ve flashover kontejnerech probíhal nebo předem deklarovaly zájem, resp. jejichž příslušníci absolvovali výcvik ve Švédsku. Zapojily se HZS Jihomoravského kraje, HZS Středočeského kraje, HZS hl. m. Prahy, HZS Pardubického kraje, HZS Kraje Vysočina a HZS Ústeckého kraje.

Jako optimální se jevilo plnit oba úkoly současně. S ohledem na předchozí zkušenosti s výcvikem ve Skandinávii posloužil jako východisko švédský přístup spočívající v důrazu na samostatné rozhodování hasičů, které je však podmíněno pochopením souvislostí a zautomatizováním dílčích činností při ovládání věcných prostředků PO nezávisle na situaci.

Již při projektování výcvikového zařízení byla řešena problematika určení zařízení. Celková kompozice i nastavení podmínek v zařízení předpokládá, že se výcviku účastní osoby, které již mají nějakou zásahovou praxi. Proto je zařízení určeno hasičům v jednotkách PO a je tedy primárně zaměřeno na jejich pravidelnou odbornou přípravu. Při zadání pro obsazení lektorských pozic se vycházelo z úvahy, že příslušník na pozici lektora má vykonávat službu v jednotce PO, protože je tím zabezpečena zpětná vazba a je také zajištěn bezprostřední přenos získaných znalostí a dovedností do výkonu služby. Uvedená zpětná vazba působí obousměrně. Na základě absolvované odborné přípravy je ovlivněna činnost hasičů při zásahu a v obráceném směru je při zdolávání požáru ověřována správnost nacvičovaných postupů a identifikovány omyly a chyby. Systém výcviku se tak do jisté míry neustále sám opravuje a modifikuje.

Zařízení je technicky a dispozičně projektováno tak, aby bylo možné provozovat výcvik až tří skupin cvičících nezávisle na sobě. Praxe však ukázala, že spíše než pro tři skupiny s menším počtem členů, tj. do osmi osob, je výhodnější výcvik realizovat pro dvě skupiny s obsazeností do 12 cvičících na každou skupinu. Výcvik každé skupiny má být zabezpečen minimálně čtyřmi lektory v poměru tři vyšší lektoři k pěti nižším a jeden z vyšších lektorů je vedoucím výcviku. Během ověřování výcvikových scénářů vyšlo najevo, že při nižším počtu lektorů, tj. méně než čtyři pro jednu skupinu, není už možné udržet celkový přehled nad cvičebním místem, tedy vzniká hluchý prostor, který není pod bezprostřední kontrolou lektorů, a současně je vedení výcviku namáhavé do té míry, že v jeho průběhu klesá významně výkonnost lektora v důsledku únavy.

V obecném smyslu byl výcvik na jednotlivých výcvikových stanovištích rozdělen na úroveň výcviku „A“ a úroveň „B“. Na úrovni „A“ má cvičící pochopit základní fyzikálně chemické principy, charakteristické pro požár ve vnitřním prostoru a typické pro interakci požár – hasivo. V tomto smyslu je nutné, aby cvičící osoba byla se zásadami dynamiky požáru přímo konfrontována, tj. získala s nimi praktickou zkušenost. Následně je výcvik organizován tak, aby u cvičícího vznikl dynamický stereotyp, jenž je nutnou podmínkou pro bezpečnou a účinnou práci s útočným proudem. Ovládání proudnice musí být zcela automatické, aby zasahující hasič mohl svou pozornost soustředit na vyhodnocení zásahové situace a následně se rozhodnout, zda má ještě prostor pro intervenci, tj. disponuje potenciálem zásahovou situaci ovlivnit ve svůj prospěch, nebo jsou zásahové podmínky do té míry nepříznivé, že je nutné zaujmout defenzivní postoj, případně provést stažení pod ochranou vodního proudu. Na úrovni „B“ je cílem výcviku zvládnout základní taktické úkoly v družstvu o sníženém početním stavu. Cvičící se učí kooperovat s ostatními, tj. provádět charakteristické činnosti odpovídající jeho pozici v týmu v rámci předem daných pravidel, ale v dynamicky se měnících okamžitých podmínkách. Smyslem výcviku je, aby cvičící byl schopen rozlišit a pochopit v nahodilosti zásahové situace to podstatné, zvolil z mnoha možností pro vlastní akci tu vhodnou a následně ji správně a rychle provedl v kontextu činností ostatních členů družstva. Takto připravený hasič je schopen bezpečně a účinně zasahovat v širokém spektru možností rozvoje mimořádné události a rychle reagovat v případě nenadálého zvratu v průběhu zásahu.

Na konci roku 2011 byl vypracován s ohledem na předchozí zkušenosti katalog výcvikových listů obsahující 22 základních scénářů, které je možné dále modifikovat, např. použitím přetlakové ventilace nebo jejich vzájemným kombinováním. Výcvikový list se skládá z výcvikové karty, kde jsou uvedeny základní údaje, potřebné věcné prostředky PO a požární technika, orientační časová dotace a osnova, počet lektorů a cvičících. Na výcvikovou kartu navazuje výcvikový scénář, jehož obsahem je rozpracovaná osnova výcviku a výčet a popis charakteristických rizik. V průběhu prvního pololetí 2012 byl katalog doplněn a ověřen.

Testy výcvikového zařízení

Jednotlivá zařízení byla projektována s ohledem na jmenovité výkony hořáků, z nichž se teoreticky odvozovaly hodnoty teplotního pole a hustota tepelného toku pro danou geometrii a dispozici. Stanovení rozhodných veličin bylo určující nejen pro dimenzování ventilačních otvorů, nosných prvků a izolaci konstrukce, ale též pro bezpečnost a ekonomiku provozu. V krátkodobém horizontu muselo být zřejmé, jaká bude rychlost odhořívání, jaká bude teplota konstrukcí při jejich tepelné expozici a zda zahřáté konstrukce snesou statické a případně i staticko-dynamické zatížení, resp. jakým způsobem konstrukce chránit, aby byly zahřívány pouze v pásmu dovolených teplot a aby se prodloužila jejich životnost. Ve vztahu k bezpečnosti muselo být před uvedením zařízení do provozu zřejmé za jakých teplot a při jakých hustotách tepelného toku bude budoucí hasič i lektor pracovat, resp. jaká bude doba jejich expozice. Pro střednědobý výhled pak bylo určující, jaká bude spotřeba plynu v zařízení, zejména s ohledem na roční rozpočet výcviku a jaká bude amortizace zařízení, protože míra opotřebení vztažená k době provozu je směrodatná pro plánování údržby a stanovení doby generální opravy. Teoreticky stanovené hodnoty však bylo nutné validovat. Shoda prognózy s reálným stavem byla prokázána dvěma velkorozměrovými zkouškami provedenými ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství (FBI), VŠB-TU Ostrava a Fakultou aplikovaných věd Západočeské univerzity, Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT, Státním ústavem pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu prováděnými v souvislosti s přípravou diplomové práce a vnitřním grantem FBI⁵⁾. Při prvním testu na podzim 2011 bylo provedeno přibližně 320 měření s cílem stanovení podmínek v prostředí, tj. mělo být prokázáno, že podmínky v zařízení se blíží podmínkám, při kterých dochází objektivně k prostorovému vzplanutí a současně, že trvání tohoto stavu nepřesáhne kritickou dobu, jinými slovy, že při výcviku působí teplo na osoby v zařízení natolik krátkou dobu, že nedojde k ohrožení zdraví a poškození věcných prostředků. Měřením bylo zjištěno, že maximální teploty v zařízení dosahují hodnot přes 1000 °C. Orientačně byly i měřeny hodnoty charakteristické pro mikroklima pod zásahovým oděvem a odezvu organizmu na vykonávanou zátěž. Druhý test byl realizován v létě roku 2012. Bylo provedeno opět přibližně 320 měření zaměřených převážně na určení mikroklimatu pod zásahovým oděvem.

Personální obsazení

Při obsazování lektorského sboru HZS PK bylo zohledněno výše uvedené spolu s podmínkami prostupnosti zařízení a ekonomikou výcviku. Z možných variant byla vybrána tato: na stanicích typu C1 až C3 vždy dva až tři lektoři na každou směnu, na stanicích typu P2 a P4 vždy jeden lektor na každou směnu a na stanicích P1 a P0 jeden lektor na tři směny. Ještě před zahájením ověřování funkčnosti zařízení bylo potřeba splnit požadavky právních předpisů s ohledem na způsobilost osob, které budou zařízení obsluhovat⁶⁾, neboť při celkovém jmenovitém výkonu 11,5 MW jde o vyhrazené plynové zařízení. Na základě přezkoušení 27 příslušníků HZS PK, kterým bylo podmíněno převzetí díla, byla vydána příslušná osvědčení. Celkem HZS PK disponoval na konci roku 2012 pro obě úrovně 61 lektorem. Lektoři byli rozděleni na úroveň „vyšší“ a „nižší“⁷⁾. Lektor vyšší úrovně absolvoval vstupní odbornou přípravu v rozsahu 96 hodin a pro udržení kvalifikace měl sám absolvovat 30 hodin pravidelné odborné přípravy za rok a vést odbornou přípravu ostatních v rozsahu 30 hodin za rok; lektor nižší úrovně absolvoval vstupní odbornou přípravu v rozsahu 48 hodin a pro udržení kvalifikace měl sám absolvovat 15 hodin pravidelné odborné přípravy za rok a vést odbornou přípravu ostatních v rozsahu 24 hodin za rok. Aby byl eliminován negativní dopad na odsloužené přesčasy, musel být zpracován rozpis lektorů, kterým bylo stanoveno, že se lektor účastní výcviku v rámci pravidelné směny a ze svého druhého volna příp. tvoří zálohu pro případ neočekávané absence některého ze svých kolegů. Výcvik lektorů byl dokončen v březnu 2012.

Následovala odborná příprava ostatních příslušníků HZS PK. Bylo stanoveno, že odborná příprava bude probíhat v rozsahu osmi hodin na stanicích a nedělených 24 hodin ve výcvikovém zařízení a bude povinná pro velitele družstev, techniky chemické a technické služby a hasiče. Volné zbylé pozice mohli ředitelé územních odborů HZS PK zaplnit podle svého uvážení. Během prvního pololetí 2012 byl výše uvedený záměr naplněn. Celkem se praktického výcviku zúčastnilo dalších 220 příslušníků HZS PK.

Po ukončení testování zařízení a vytvoření metodik výcviku v rámci HZS PK se jevilo jako vhodné vytvořit výcvikové kapacity i pro ostatní HZS krajů, aby mohly při výcviku svých příslušníků postupovat samostatně. V souladu s plánem hlavních úkolů HZS PK pro rok 2012 byl uvedený krok naplánován na druhé pololetí. HZS krajů byly oslovovány jednotlivě a jejich přístup se lišil. V uvedeném období se uskutečnily tři týdenní kurzy pro HZS krajů v rozsahu odpovídajícímu časové dotaci pro získání lektorů nižší úrovně v podmínkách HZS PK. Systém byl nastaven tak, aby příslušníci, kteří výcvik dokončí v jednom kurzu, se mohli do dalšího kurzu zapojit v roli lektorů.

Bezpečnost a ekonomika výcviku

Bezpečnost provozu v zařízení byla posuzována již v době příprav projektové dokumentace. Vzhledem k tomu, že v době vzniku zařízení byla do českého právního řádu plně implementována směrnice Evropského parlamentu a rady 94/9/EC - ATEX 100 a 99/92/EC - ATEX 137⁸⁾, byl jako samostatná součást projektové dokumentace zpracován dokument „Ochrana zařízení před výbuchem“. Technická a organizační opatření předepsaná uvedeným dokumentem byla beze zbytku realizována. Vzhledem k tomu, že se jedná o unikátní technologický komplex, nebylo možné v tomto případě na úseku požární bezpečnosti uplatnit kodex ČSN, resp. bylo možné jej aplikovat pouze na malou část zařízení. Nad rámec požadavků právních předpisů byla zpracována kvalitativní analýza rizik a na jejím základě proveden bezpečnostní audit, jehož výstupem byl spolu s popisem příslušného zdroje rizika i postup vhodný pro konkrétní nebezpečnou situaci.

Výše uvedené však reprezentuje administrativní část prevence rizik v zařízení. Rozhodujícími subjekty, na nichž fakticky záleží, zda výcvik bude probíhat bezpečně, nebo se zařízení vymkne kontrole, jsou lektoři. Nutnou podmínkou je nepřetržitá spolupráce a komunikace lektorů, neboť přehled nad výcvikovou činností a nad celým místem výcviku si lze udržet pouze v týmu vzhledem k tomu, že každý z lektorů vidí pouze část celku. Schopnost předcházet nebezpečí nebo na něj včas reagovat je dále podmíněna nepřetržitou pozorností lektorů, úrovní jejich výcviku a v neposlední řadě i mírou praktických zkušeností s havarijními stavy a schopností odhadu dalšího vývoje. Základními bezpečnostními opatřeními v organizaci výcviku jsou: stanovení zón pro pohyb bez dýchacích přístrojů, rozmístění lektorů s cílem mít přehled nad celým cvičebním místem, dodržení povolené doby tepelné expozice, postupy pro odvětrání prostoru, verbální a nonverbální komunikace prostřednictvím signálů, správné používání ochranných prostředků, opakovaná kontrola výstroje účastníků výcviku. Komplex bezpečnostních opatření byl ve svých důsledcích poměrně efektivní, protože celková bilance úrazů za rok 2012 je 13 úrazů. Převážnou většinu z nich tvoří popáleniny 1. a 2. stupně, jsou zastoupeny i podvrknutí končetin, namožení nebo zhmoždění části těla a přehřátí. Pouze v jenom případě si zranění vyžádalo pracovní neschopnost.

S cílem předejít škodám na ochranných prostředcích se provádí několik opatření. Lektoři vyšší úrovně jsou vybaveni speciálními komplety ochranných prostředků určených pouze pro výcvik v zařízení, včetně dýchacích přístrojů. Ostatní se vybavují ochrannými potahy na zásahovou přilbu a dýchacími přístroji. Pro výcvik byly vyčleněny proudnice a byly převážně používány starší hadice, které by byly jinak vyřazeny v souvislosti s plánovanou obměnou.

Závěr

Výcvikové zařízení Zbiroh bylo vybudováno na základě výše uvedeného konceptu od samého počátku. Je možné konstatovat, že bez úzkého propojení a spolupráce všech základních organizačních součástí HZS ČR by se takto komplikovaný projekt neuskutečnil. V tomto ohledu patří poděkování všem, kteří se realizace výcvikového komplexu zúčastnili, bez ohledu na jejich služební nebo pracovní zařazení.

mjr. Ing. Jan HORA, kpt. Bc. Pavel VALM, nstržm. Bc. Vojtěch NOVÁK, foto nstržm. Filip BROŽ, HZS Plzeňského kraje

----------------------------------------------------------------------------------------------

¹⁾ MV-GŘ HZS ČR, Koncepce výstavby a používání trenažérů na pevná paliva simulující reálné podmínky požáru při odborné přípravě hasičů - návrh technického řešení trenažéru při HZS Olomouckého kraje, MV-GŘ HZS ČR, Praha, 2006.
²⁾ HZS Kraje Vysočina, ÚO Havlíčkův Brod; HZS Pardubického kraje, ÚO Ústí nad Orlicí, ŠVZ HZS ČR Brno.
³⁾ Původně byla plánována dvě výcviková místa, tj. flashover kontejner na tuhá paliva a kontejnerový systém.
⁴⁾ Zdrojem vody je upravená záchytná nádrž na dešťovou vodu. Odhadovaný objem je 300 m3.
⁵⁾ Žižka, J.: Soubor experimentálních zkoušek při simulovaném požáru v podmínkách uzavřeného prostoru provedených ve výcvikovém zařízení Zbiroh. Diplomová práce. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2010, 136 s.
⁶⁾ Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
⁷⁾ V podmínkách HZS PK F I v počtu 26 osob a F II v počtu 35 osob.
⁸⁾ Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook