Časopis 112 ROČNÍK XII ČÍSLO 11/2013

V tematickém bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na neobvyklý požár automobilu v mycí lince, přinášíme závěry konference Mosty 2013, seznamujeme s kampaní na ochranu proti úniku nebezpečných plynů a požárům, možnostmi hašení požárů velkokapacitních skladovacích nádrží s ropou, a přibližujeme provádění zkoušek požárních automobilových žebříků v TÚPO Praha. V části věnované IZS se zaměřujeme na aktivity Českého červeného kříže, představujeme Zdravotnickou záchrannou službu Ústeckého kraje a seznamujeme s výstupy konference Medicína katastrof. Závěry konference Aspekty práce pomáhajících profesí (AWHP) a konference Krizový management 2013 najdete v části věnované OCHRANĚ OBYVATELSTVA a KRIZOVÉMU ŘÍZENÍ. V závěrečném bloku přinášíme zpravodajství z jubilejního veletrhu Pragoalarm 2013, uveřejňujeme výsledky ankety o nejlepšího sportovce rezortu Ministerstva vnitra za rok 2013 a přinášíme zpravodajství o úspěchu reprezentace HZS ČR v požárním sportu na mistrovství světa v Jižní Koreji.  

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra uspořádal 17. října 2013 ve spolupráci se skupinou Dobrovolnictví při mimořádných událostech odbornou konferenci Příležitosti dobrovolnictví při mimořádných událostech a krizových situacích. Zástupci nestátních neziskových organizací (NNO) sdíleli zkušenosti z využití práce dobrovolníků při letošních povodních.

Konferenci zahájila ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra Mgr. Jitka Gjuričová, která připomněla první velké povodně v České republice v roce 1997, kdy se projevila obrovská solidarita s postiženými a touha pomáhat přiměla množství lidí, aby se hlásili se svými nabídkami. To byl počátek vznikajícího systému dobrovolnické pomoci, do které se postupně podařilo vnášet prvky profesionality. Aby energie pomáhajících byla efektivně využita, potřebují dobrovolníci vytvořit podmínky. Důležitá je spolupráce, dobrá koordinace, podle možností také vzdělávání a získávání potřebných dovedností.

Plk. Ing. Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení MV-generálního ředitelství HZS ČR, hodnotil součinnost složek IZS, NNO a zapojení dobrovolníků při letošních povodních, které byly nečekaně jiné, než v minulých letech. V Praze srovnával povodně v roce 2002, kdy se na Prahu hnala voda z jižních Čech: „Mysleli jsme, že budeme mít dost času postavit zábrany, než se voda do Prahy z jihu dostane, ale všechno bylo jinak. Extrémní srážková činnost a přívalové deště rozvodnily Berounku a pražské přítoky překvapivou rychlostí.“ Dále hovořil o zvládání katastrofy v obcích, kde se projevily zkušenosti z předchozích povodní. Většina obyvatel opustila ohrožená místa včas. Mnohde si uvědomili nutnost užití lokálních kapacit a požádali místní podnikatele vlastnící například bagry, nákladní automobily a terénní techniku, aby ji nemuseli převážet na velké vzdálenosti. Největším problémem bylo získat včas informace o postižených oblastech, v nichž byly v té době telefony mimo provoz, proto na tísňové linky odtud nikdo nevolal. Nasazení dobrovolníků fungovalo mnohem lépe než dříve. Je nutné mít logistické zázemí, jako byl například zřízený stanový tábor na Litoměřicku, aby se měli po náročné činnosti lidé kde umýt, najíst a vyspat. Provizorní ubytování se sociálním zařízením lze využít také pro nouzové přežití osob, které přišly o přístřeší.

Pravidla dobrovolnické pomoci

Na konferenci byla představena nová publikace Pravidla dobrovolnické pomoci při mimořádných událostech, kterou vypracovala skupina Dobrovolnictví při mimořádných událostech. Je složena ze zástupců složek IZS, NNO, státní správy a samosprávy a dalších odborníků. Publikace obsahuje metodický pokyn pro práci dobrovolníků zejména při povodních a je určena státní správě a samosprávě, ale i dobrovolníkům. Cílem těchto pravidel je návod, jak neplýtvat zdroji a účelně využít nabízené síly a prostředky, a také informovat o právech a povinnostech dobrovolníků.

Krizová mapa Česka

K možnostem spolupráce a využití nových technologií patří interaktivní nástroj veřejnoprávní České televize Krizová mapa Česka, která byla zřízena na základě zkušeností ze zahraničních katastrof například v Haiti, Libyi a Pákistánu. Do krizového zpravodajství se zapojilo obrovské množství televizních diváků, kteří posílali informace (texty, fotografie, videa) z mobilního telefonu a e-mailem nebo prostřednictvím sociálních sítí přímo na portál www.krizovamapa.cz. Vše se promítalo do geoinformačního systému a na mapě bylo možné sledovat uzávěry silnic, apod. Krizová mapa Česka tak poskytla aktuální zajímavé zprávy z postižených míst kontinuálnímu vysílání ČT24, ale pomohla také záchranářům a humanitárním organizacím. Možnosti Krizové mapy Česka vyzkoušely i krizové štáby obcí s rozšířenou působností, Krizový štáb Karlovarského kraje, složky IZS a NNO při taktickém cvičení HZS Karlovarského kraje POPULEX 2013, které se uskutečnilo 30. září 2013. Někteří lidé by si však měli uvědomit, že jejich povinností na prvním místě je pomoci v nouzi nebo zavolat na tísňovou linku a potom teprve točit událost na video.

Zkušenosti s dobrovolnickou pomocí

Protože tentokrát postihly povodně Českou republiku v měsíci červnu, byla situace pro dobrovolnickou činnost nesnadná, většina registrovaných členů jsou totiž studenti, kteří v té době procházeli zkouškovým obdobím. Řada ostatních si již zaplatila rekreaci. Podařilo se však rychle získat dostatečné množství zájemců o spolupráci a zařadit je do systému podle jejich časových možností apod. Zapojení a práci s dobrovolníky přímo v terénu během letošních povodní zajišťovaly ADRA, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Český červený kříž, Člověk v tísni a Charita České republiky. Rozdělily si pole působnosti tak, aby se jejich pomoc nikde nedublovala a po zmonitorování postižených oblastí postavily stanové základny. Důležité bylo, aby fungovala vzájemná komunikace, nejlépe je mít v záloze ještě jeden mobilní telefon. Ideální spolupráce byla s místními dobrovolnými hasiči, kteří znají poměry v obci. Někde chodili s dobrovolníky městští strážníci a radili postiženým, co mají ve spěchu sbalit do evakuačního zavazadla. Mnozí občané již podobnou situaci zažili, proto věděli, co mají dělat. Nejhorší byl návrat zpět do vytopeného domova. Posláním NNO byla nejen pomoc humanitární a fyzická, ale i psychosociální.

Psycholožka HZS Středočeského kraje kpt. PhDr. Eva Biedermannová uvedla: „Byla jsem v osobním kontaktu se všemi starosty v kraji a zjišťovala, kde budou potřebovat odbornou pomoc. Někteří z nich byli ve funkci noví a orientovali se pomalu. Jiní se dobře vyznali ve spravovaném území a věděli, kam pomoc nasměrovat. Voda zasáhla téměř celý kraj a řada případů byla horších než v roce 2002, psychickou pomoc potřebovali i později ti, u nichž statik rozhodl o demolici poškozeného domu.“

Dobrovolníci pomáhali s odklízením následků povodní v obcích i přímo v domácnostech, třídili a rozváželi materiální pomoc, někdy pomohli i dobrým slovem. Jejich pomoc je nezbytná a nenahraditelná. Dobrovolně a zdarma pomáhaly i některé soukromé firmy. Bohužel bylo nutné pomoc také odmítnout, například nabídku potravin s prošlou záruční dobou. Nemovitosti v záplavových oblastech jsou levné, ale nepojistitelné. Lidé, kteří v nich byli vytopeni, potřebují i finanční pomoc, protože jinou možnost nemají. Spravedlivé rozdělování peněz postiženým bylo pro NNO, státní správu a samosprávu to nejnáročnější.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook