Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 11/2011

V úvodu přinášíme rozhovor s genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem, jehož působení v čele sboru končí poslední listopadový den. V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár skladové haly v Plzni, seznamujeme s výsledky kontrol PO v tržnicích, novelou vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb a předpisy, které upravují zásobování požární vodou. V části IZS hodnotíme cvičení Nové Mlýny 2011 a také představujeme jednotku vojenských hasičů letiště Praha-Kbely. Zkušenosti z přípravy jednotek SDH obcí a německý přístup k managementu rizika tvoří hlavní náplň bloku OCHRANA OBYVATELSTVA. V bloku KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s projektem RESPO a s výsledky zkoušek unikátního opatření k zmírnění následků blackoutu a informujeme mimo jiné o závěrech semináře k problematice připravenosti území na mimořádné události, který se uskutečnil v polovině října v Lázních Bohdaneč. Pro příznivce POŽÁRNÍHO SPORTU je připraveno zpravodajství z 5. mistrovství HZS ČR v disciplínách TFA.  

Na území Národního parku (NP) a Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava se již třetím rokem realizuje soubor činností pod souhrnným názvem Bezpečná Šumava, jejichž posláním je prevence vzniku některých mimořádných událostí, k nimž dochází zejména z antropogenních příčin, organizace záchranných a likvidačních prací pro obyvatele a návštěvníky NP Šumava.

Národní park Šumava byl zřízen v dubnu 1991. Posláním NP Šumava je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana nebo obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí. Příslušnost hospodařit s majetkem k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku, porostům, některým nelesním územím a vodním tokům ve státním vlastnictví na území NP Šumava má Správa NP a CHKO Šumava. Ta je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí ČR a vykonává rovněž státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství.

NP Šumava se rozkládá na území o celkové výměře 68 064 ha (asi 680 km2) a tvoří jej 80 % lesních a 20 % nelesních pozemků (zemědělská půda, vodní plochy a toky, zástavba, komunikace).

Lesy NP Šumava jsou lesy zvláštního určení, pokud svým charakterem nesplňují kritéria pro vyhlášení za lesy ochranné. V lesích se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu zpracovaného v souladu s posláním národního parku.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny a v návaznosti i na problematiku požární ochrany má zásadní význam rozdělení území NP Šumava do tří zón vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Management lesních systémů, přijatá pravidla hospodaření v lesích I. a II. zóny a v tzv. bezzásahových zónách NP Šumava vytváří z pohledu § 4 odst. 1 písm. j) zákona o požární ochraně podmínky pro požární zásah jednotek požární ochrany, které „nejsou běžné“ jako v ostatních lesích, a spočívají v odlišné průchodnosti lesem, zvýšené potřebě zdrojů vody k hašení, absenci umělých překážek pro šíření požárů, v očekávaném intenzivním hoření velkého množství suché dřevní hmoty. Správa NP a CHKO Šumava je právnickou osobou provádějící činnost se zvýšeným požárním nebezpečím při uplatňování managementu lesních ekosystémů v I. a II. zóně nebo v tzv. bezzásahových zónách.

Podle statistik je až 98 % příčin vzniku požárů ve vazbě na jednání člověka, a proto z hlediska předcházení vzniku požárů v NP Šumava je nutné zajistit preventivně výchovnou činnost jak u stálých obyvatel na území NP Šumava, tak u jeho návštěvníků.

Na území NP je celkem sedm obcí se 36 sídelními útvary a čtyřmi obcemi na jeho hranicích. Hustota obyvatel je přibližně 1,3 na km2, což je hustota malá. Obyvatelé neovlivňují odlišným způsobem nebezpečí vzniku požáru na území NP Šumava proti ostatní části republiky. Vznik požárů může do značné míry ovlivnit nedbalost návštěvníků parku. Ročně ho navštěvuje až dva miliony osob, které:

nemusejí mít povědomí o zákazech k používání ohně,
nemusejí dostatečně znát terén, ve kterém se pohybují,
mohou utrpět v průběhu návštěvy parku úraz nebo mít zdravotní potíže,
nemusejí znát pravidla pro přivolání pomoci.

Z hlediska hodnocení stupně požárního nebezpečí katastrálních zemí obcí podle přílohy zákona o požární ochraně je z důvodu malého počtu obyvatel obcí katastr obcí uvnitř území spravovaných NP Šumava kategorie nebezpečí nejvýše III B (jen čtyři intravilány obcí), tzn. požadavek na dobu dojezdu jedné jednotky PO o velikosti 1+3 do 15 minut od vyhlášení poplachu a dalších dvou jednotek PO do 20 minut. V ostatních případech, v převážné většině katastrálních území obcí, je IV. stupeň nebezpečí území. To znamená zásah první jednotky PO do 20 minut a druhé jednotka PO do 25 minut. Na území NP Šumava působí:

→ jen dvě jednotky PO SDH obcí s územní působností, přičemž obec Srní (JPO II) je umístěna výhodně hlouběji v prostoru NP Šumava s možností výjezdu jednotky PO do okolních území parku; jednotka PO v obci Borová Lada (JPO III) je na hranici NP a CHKO Šumava, tedy její efektivní dojezd do hlouby území NP je omezen,
čtyři obce jednotku PO vůbec nemají, přičemž je vážným faktem, že právě v obcích Modrava, Kvilda, Prášily jsou pro případný rozvoj požáru velmi vhodné podmínky a vzhledem k návštěvnosti tohoto území je zde velká pravděpodobnost vzniku požáru,
obce s jednotkou SDH kategorie JPO V mají ve většině případů jen požární stříkačku, která je závislá na přírodních zdrojích vody a její nasazení bude zdlouhavé a málo účinné.

Využití těchto jednotek PO pro území NP Šumava se bude odvíjet od jejich možnosti vést zásah mimo území katastru obce, a to v závislosti na dostupnosti místa zásahu po účelových komunikacích. Z pohledu požadavku přílohy zákona požární ochrany, ve vazbě na stupeň nebezpečí území katastru obce, nejsou jednotky SDH obcí na území NP Šumava soběstačné.

Kvůli neexistenci dalších jednotek PO v obcích v NP Šumava musejí zabezpečovat zásah v příslušných katastrech obcí také jednotky PO dislokované mimo území NP Šumava, většinou z území CHKO Šumava. Ovšem uvedené jednotky PO zasahují s dojezdem 20 a více minut, a to ani ne na území celého NP Šumava, ale jen do jeho okrajových částí. Počet uvedených předurčených jednotek PO je rovněž omezen a jejich současné síly a prostředky nemohou na území NP Šumava rychle likvidovat velké požáry.

Bohužel jednotky SDH obcí nemají v průběhu celého dne vždy potřebnou akceschopnost a jejich technika, kde nejpotřebnější jsou cisternové automobilové stříkačky, je zastaralá a pro pohyb v terénu omezena jen na účelové komunikace.

Jednotky HZS Plzeňského kraje (stanice Klatovy, Sušice) jsou vzdáleny od hranic parku více než 20 minut jízdy. S dojezdem 25 minut do obce Borová Lada na území NP Šumava je pouze stanice Vimperk HZS Jihočeského kraje, tedy na hranici NP Šumava. Dá se tedy konstatovat, že pokud by měly jednotky HZS obou zmiňovaných krajů zasahovat ve větší hloubi území NP Šumava, např. v prostoru státní hranice, může to být až za asi 50 až 70 minut.

Obecně patří k odpovědnému správci a hospodáři také řešení bezpečnosti - prevence vzniku mimořádných událostí a systém odezvy na jejich vznik. I vzhledem k výše uvedené charakteristice území začala Správa NP a CHKO Šumava budovat od roku 2008 souhrn opatření nazvaný souhrnně Bezpečná Šumava.

Hlavní cíle projektu Bezpečná Šumava

Preventivně výchovná činnost zaměřená na návštěvníky parku z hlediska předcházení úrazům při pobytu v NP Šumava a předcházení vzniku požárů

Tuto činnost zabezpečují především zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava, kteří pracují na úseku informační a strážní služby (ISS). Ti se setkávají s návštěvníky parku při své činnosti ochraně přírody a působí i z hlediska kontroly dodržování preventivních opatření k zamezení např. vzniku požárů a informování návštěvníků o nebezpečných úsecích parku. Zaměstnanci ISS mají výbornou místní znalost terénu a jsou současně vycvičeni a vybaveni pro poskytnutí první zdravotnické pomoci. V květnu 2009 byla mezi HZS Plzeňského a Jihočeského kraje a Správou NP a CHKO Šumava uzavřena „Dohoda o plánované pomoci na vyžádání“. Správa parku zařadila 15 terénních automobilů do IZS, z toho je osm plně vybaveno záchranným materiálem. ISS je tedy účinnou složkou IZS. V současné době má ISS NP Šumava tři desítky pracovníků.

Opatření k včasnému zjištění úrazu nebo jiných nehod návštěvníků parku anebo mimořádných událostí vzniklých na území v NP Šumava, zaměřených na jejich rychlou a přesnou lokalizaci jejich polohy

Obr. 2Obr.: Informační tabule pro návštěvníky NP Šumava s označením jejich poziceV roce 2011 bylo zřízeno dispečerské číslo ISS 800 977 977, které je nepřetržitě k dispozici obyvatelům a návštěvníkům parku pro řešení mimořádných událostí na území NP Šumava. Pro návštěvníky je na celém území NP Šumava vybudován informační systém tzv. taumabodů , který jim i bez jejich znalosti terénu umožňuje nahlásit místo, odkud volají o pomoc na celostátní tísňové linky (viz obr.)

Jak již bylo uvedeno, ISS NP Šumava je připravena na pokyn operačního střediska ZZS nebo OPIS IZS provést záchrannou akci a pomoci návštěvníkům i obyvatelům v NP Šumava. Od 1. července 2011 je uzavřena smlouva se Zdravotnickou záchrannou službou Plzeňského kraje. „Nejčastěji zasahujeme u pádů z kola, dopravních nehod nebo ve stavu nouze - tedy vysílení, ztráta orientace, podcenění zdravotního stavu nebo špatný odhad počasí a situace v terénu. Loni jsme řešili 350 takových případů, letos do konce srpna již více než 250,“ říká vedoucí ISS Petr Šrail.

Zlepšení pokrytí území jednotkami PO vytvořením vlastní dobrovolné jednotky PO

Pro území NP Šumava byla zpracována studie „Zabezpečení požární ochrany v NP Šumava a operativně taktická studie“. Na jejím základě a s ohledem na zvýšené požární nebezpečí bylo HZS Jihočeského kraje nařízeno NP Šumava zřízení jednotky SDH podniku Správy NP a CHKO Šumava. Členové jednotky PO jsou rovněž zaměstnanci ISS NP Šumava. Uvedená jednotka je členěna do tří družstev o velikosti 1+8 členů s dislokací v obcích Stožec, Modrava a Prášily. V současné době její velitelé mají již odbornou způsobilost a jsou zpracovány projekty stanic. V roce 2012 by jednotka PO měla obdržet dotaci 20,1 mil Kč na nákup tří CAS pro zásahy v lesích z IOP Evropské unie na základě projektu s názvem „Pořízení moderní techniky a technologií HZS ČR pro zvýšení kvality řešení mimořádných událostí“. Plná akceschopnost k hašení požárů jednotky SDH podniku Správy NP a CHKO Šumava se předpokládá na konci roku 2012.

Na základě uvedené studie se rovněž přehodnotilo zrušení některých cest nebo vodních nádrží na území parku. V dalších letech lze i předpokládávat, že Správa NP a CHKO Šumava přistoupí k jednání s obcemi, kde jsou dislokována družstva její jednotky PO o společných jednotkách PO ve smyslu § 69a zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. To by výhledově přispělo i k revitalizaci jednotek SDH těchto obcí a k vyšší efektivnosti vynakládaných prostředků na uvedené společné dobrovolné jednotky PO.

Vytvoření systému spolupráce složek IZS působících na území NP Šumava při záchranných a likvidačních pracích

Na území NP Šumava zasahuje ZZS, Policie ČR, HZS ČR, Letecká záchranná služba Armády ČR a Horská služba Šumava. Všem těmto složkám je připravena poskytnout ISS NP a CHKO Šumava informační a fyzickou podporu i pro zásah a vyjíždět k zásahům při jejich žádosti o spolupráci.

Pro zlepšení současného vedení požárního zásahu a záchranných prací je pro území parku zpracován Operativní plán NP Šumava. V něm jsou, po předchozí revizi, zakresleny vodní zdroje a komunikace vhodné pro zásah jednotek PO i ostatních složek IZS, včetně vhodných ploch pro letecké hašení a tzv. traumabody.

Svoji spolupráci v NP Šumava složky IZS demonstrovaly 11. září 2011 ve Slunečné u Prášil ukázkami použití svého vybavení. Celodenní akce se zúčastnily stovky lidí. Uvedenou akci zahájil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a zúčastnil se jí také I. náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška. To je i výraz podpory Bezpečné Šumavy. Podporu starostů obcí z Šumavy vyjádřila starostka obce Volary Marie Pospíšilová: „Držím Bezpečné Šumavě palce, budu za ni bojovat jménem města Volary a doufám, že i jménem všech ve Svazu obcí Národního parku Šumava. Věřím, že si všichni starostové uvědomují, že jsme tímto konečně udělali ten správný krok k ochraně a informovanosti obyvatel i turistů, ale také přírodního bohatství, a vůbec celé Šumavy.“

Ing. Tomáš FAIT, Správa NP a CHKO Šumava, plk. Dr. Ing. Zdeněk HANUŠKA, MV-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem