Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK X ČÍSLO 6/2011

Části POŽÁRNÍ OCHRANA dominuje zpravodajství z průběhu letošních veletrhů PYROS/ISET a IDET. Dále přinášíme analýzu zásahu na požár skladovací haly stavebních materiálů ve Zlíně. Druhým článkem uzavíráme problematiku požární bezpečnosti fotovoltaických systémů. V bloku IZS seznamujeme se závěry konference Pyromeeting 2011. Další díl seriálu o výchově záchranných psů je věnován výcviku psů pro vyhledávání osob na ploše. V části OCHRANA OBYVATELSTVA informujeme o dostupnosti antidot k léčbě intoxikací a přinášíme studii cvičení Temná zima. Strategie obnovy území po loňských povodních ve Zlínském kraji a zpravodajství z konference „Jaká bezpečnost pro Evropu v měnícím se světě?“ jsou náplní části časopisu zaměřené na KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. V časopisu dále najdete například výsledky soutěže Hasič roku 2010 nebo ohlédnutí za výstavou FIRECO 2011. Součástí je také PŘÍLOHA se seznamem osobností, které převzaly medaile a plakety HZS ČR udělené u příležitosti státního svátku Dne vítězství.  

V rámci předsednictví Maďarska v Radě EU a 11. mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2011 se v Nové radnici v Brně konala 12. května mezinárodní konference „Jaká bezpečnost pro Evropu v měnícím se světě?“. Záštitu převzali primátor města Brna Bc. Roman Onderka, MBA, předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Mgr. František Bublan, velvyslanec Maďarska v ČR J. E. László Szöke a generální ředitel HZS ČR genmjr. Ing. Miroslav Štěpán.

Konferenci s podtitulem „Co se změnilo po 11. září 2001 v našich přístupech k zajištění bezpečnosti EU, členských zemí EU a jejich občanů? Širší pojetí bezpečnosti a jeho odraz v evropské a národní bezpečnostní strategii“ zahájil PhDr. Miloš Balabán, Ph.D. ze Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stručným přehledem aktuálních událostí v Evropě i ve světě. Soustředil se na bezpečnost z hlediska globálního ekonomického systému, životního prostředí a biosféry, a také na vnitřní bezpečnost, která nemůže být pouze věcí státu, ale i soukromých a veřejných organizací a jednotlivých občanů, tedy celé společnosti.

Deset let po 11. září 2001

PřednášejícíPřednášejícíV prvním programovém bloku vystoupili hosté z Velké Británie, Spojených států amerických, z Maďarska a ze Španělska s odpovědí na otázku, jak efektivně čelit nové dimenzi bezpečnostních hrozeb. Shodli se na tom, že reakce na terorismus je globálního charakteru a připojili se i arabské národy a lidé muslimského vyznání, kteří nesouhlasí s touto formou násilí a sebevražednými útoky. Vždyť i muslimové jsou oběti terorizmu a rovněž se zhoršilo postavení a oslabila důvěra muslimů žijících v USA i Evropě. Bezpečnostní věda a výzkum se zaměřila na zdokonalování technologií k odhalování zločinnosti a terorizmu. Zpřísnila se pravidla letecké dopravy, posílila opatření pro kontrolu pasažérů na úkor jejich osobní svobody a ochrany soukromí. Bezpečnostní složky států spolupracují, aby zabránily nezákonné výměně zboží, nelegálnímu překračování státních hranic, narušování kybernetické bezpečnosti a usilují o sdílení informací zpravodajských služeb. Dobře řízená bezpečnost hranic usnadní legitimní cestování i obchod.

Teroristické útoky nám daly pocítit, jak jsme zranitelní a naše životy jsou závislé na technických systémech, elektrické energii, na internetu. Přinutily nás přemýšlet o zodolňování sama sebe, o ochraně kritické infrastruktury, o připravenosti čelit různorodým hrozbám, o budování odolného rychle regenerujícího systému. Některé státy mají bezpečnostní systém zatím silně podfinancovaný.

Teroristé použili civilních prostředků, nástrojů, které mají lidem sloužit, a obrátili je proti nim. Noční můrou se stává kybernetická bezpečnost. Přibývá útoků na sítě, které mohou mít katastrofální dopady. Mohou poškodit průmyslová řídicí centra, energetiku, zásobování, dopravu, zdravotnictví i záchranný systém a další stěžejní oblasti, destruovat celou vyspělou společnost.

Jedním z kroků k vytvoření silné společnosti byl vznik schengenského prostoru s intenzivním zajišťováním vnějších hranic proti pronikání organizovaného zločinu, pašování drog a zbraní, nežádoucí imigraci. Státy Evropské unie uzavírají dohody o spolupráci, o přes­hraniční ochraně. Evropa má 17 tisíc km námořních hranic a odpovědnost za bezpečnost 25 milionů km2 mořského evropského prostoru, kde posiluje bezpečnost, plní celní povinnosti, brání znečišťování, terorizmu, obchodu s lidmi. Právní rámec Lisabonské smlouvy vyjasnil kompetence a umožnil zkvalitnění spolupráce evropských států spolu i s vnějšími zeměmi. Důležitá je bezpečnostní solidarita a sdílená bezpečnost mezi Evropou a USA.

Bezpečnostní úkoly maďarského předsednictví v EU

„Unie bližší svým občanům“ je heslo současného maďarského předsednictví v Radě EU. Cílem je vytvořit celoevropský azylový systém, rozšířit spolupráci v oblasti vnitra a bezpečnosti na základě Stockholmského programu a zabývat se dodatkem k zakládajícím smlouvám ohledně zavedení stálého záchranného mechanismu pro eurozónu, pokračovat v boji proti terorismu.

Maďarsko chystá další rozšíření unijního schengenského prostoru, v němž byly odstraněny hraniční kontroly, a to především o dvě balkánské země, Rumunsko a Bulharsko, dále o Srbsko, které požádalo o členství v prosinci 2009. Dokončit chce přístupová jednání Chorvatska a pokračovat také v přístupových rozhovorech s Tureckem.

Po tom, co ropné skvrny zdevastovaly pobřeží Evropy, Maďaři si předsevzali, že přijmou opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti, zamezí nehodám, budou lépe kontrolovat jejich dopady a zajistí vyšší bezpečnost cestujících a posádky pro případ teroristických útoků.

V globalizovaném světě jsou však všechny vlivy snadno a rychle přenosné. Jak se rozšířila do většiny světa ekonomická krize, budou pronikat i problémy související s migrací, vznikající na základě válečných konfliktů a nepokojů, i s uvolněným pohybem pracovních sil.

Představa o tom, jak vzdorovat teroristickým útokům, je především v jednotném postupu a precizní koordinaci komplexního boje, v budování nových partnerství, tvorbě mezinárodních standardů – koncenzu států pro rozvoj prevence a vytváření základů multipartnerského světa. Vyžaduje vzájemnou solidaritu, jednotný dialog, posílení práva a vzájemné důvěry. Marginalizací Evropy vzniká společná kultura bezpečnosti států EU.

Nové trendy bezpečnostní politiky

Také je potřeba řešit globální soupeření o vládu nad internetem, neboť s roztoucím významem internetových sítí sílí snahy o jeho ovládnutí. Zástupci vlád, průmyslu i nejrůznějších organizací se předhánějí v návrzích, jak by toto vlivné globální médium mělo vypadat a fungovat. Stále větší počet investorů se pokouší zabránit dominanci jednoho i více politických nebo průmyslových subjektů nad internetovou sítí. Jádrem sporu je přitom koncept známý jako „síťová neutralita“ (net neutrality), nový pojem ve slovníku Evropské unie.

Odstranění teroristických tendencí se ubírá také cestou komunikace s arabskými zeměmi, hledání způsobů, jak zabránit náboru lidí, aby se z nich stávali teroristé. Například v Nizozemsku se muslimské děti kromě holandských dějin učí také zeměpisu a dějinám země odkud pocházejí, aby se nenechaly obalamutit vylhanými příběhy, a nebyly snadno ovlivnitelné.

Zásah na Usámu bin Ládina a jeho smrt vyvolaly zejména v USA velký ohlas a snad byly zadostiučiněním pro pozůstalé obětí, ale v podstatě nic nevyřešily, protože Al-Káida není jedinou teroristickou sítí na světě, a proti „západnímu světu“ mohou být nyní rozpoutány ještě silnější nenávistné projevy.

Bezpečnostní situace v ČR

Účastníci konferenceÚčastníci konferenceV druhém programovém bloku se ujali slova čeští komentátoři, představitelé akademického života a zástupci složek integrovaného záchranného systému.
V České republice stojí v popředí problémy vypořádávání se s organizovaným zločinem, dále s radikalizací některých skupin obyvatelstva, a teprve na třetím místě se řeší obrana před terorizmem a varující informace zpravodajských agentur. Přiměřeným nástrojem je monitorování a sdílení informací mezi rezorty a dále celoevropská spolupráce informačních služeb. Zatím obava ze zneužití informací brzdí jejich sdílení. Střední Evropa slouží teroristům spíše jako zázemí, kde se připravují k výpadům proti silnějším zemím. Ve vědomí našich obyvatel jsou proto obavy z terorizmu mnohem menší, než například ve Španělsku. Některé násilné projevy vycházejí z anticikánismu, neofašismu a extrémismu.

Snaha o reorganizaci zpravodajských služeb, které by lépe spolupracovaly, se potýká s námitkami souvisejícími s ochranou osobních údajů a ochranou soukromí. Na způsobech odposlechu a zásazích do internetu zatím nebylo dosaženo politické shody.

Dokončuje se budování velkokapacitního schengenského informačního systému druhé generace, který bude velkým přínosem pro řešení migrační politiky a vnitřní i celoevropské bezpečnosti. Poskytne ucelený pohled na bezpečnostní systém, umožní lepší koncepční práci, vyhodnocování rizik a účelnější využití výsledků bezpečnostní vědy a výzkumu, a především spolupráci všech dotčených rezortů i soukromé sféry. Nelze ukládat úkoly, které nejsou personálně, finančně ani motivačně zajištěny. Důležitá je trvalost přijatých dokumentů, tedy delší než je interval mezi volbami, aby jejich platnost neskončila s novou vládou, a byly vždy k dispozici strategické suroviny, potraviny, rezervní fondy atd. Bezpečnostní strategie vyžadují programovou a personální stabilitu, musejí být nadčasové nadresortní a mít své mantinely, aby výdaje byly přiměřené. Rostou nároky na humanitární pomoc, proto naše účast musí být adekvátní našim prostředkům. Abychom nezůstali stranou, můžeme přispět svými schopnostmi, zkušenostmi apod.

Policie ČR řeší mnoho problémů (korupce, extrémismus, organizovaný zločin), nedaří se stanovit její pravomoce a v současné době nastal masivní odliv odborníků a zkušených příslušníků.

V Armádě ČR stoupají mandatorní výdaje, starší ročníky odcházejí do důchodu a nárokují si pobírání výsluhy. Jako členský stát musíme plnit úkoly NATO a účastnit se také operací nevojenského charakteru. Naší nabídkou jsou specializace na špičkové úrovni.

Integrovaný záchranný systém je na solidní technické i odborné úrovni, opírá se o dokonalou bezpečnostní analýzu, krizová legislativa umožňuje implementovat i nástroje k řešení katastrof velkého rozsahu, jeho funkčnost a rozvoj jsou však závislé na dostatečném zdroji finančního pokrytí. K vytvoření silné odolné společnosti lidem často chybí určité návyky (základní vojenská služba, cvičení CO), disciplína, neumějí se vyrovnávat se stresovými a zátěžovými situacemi, nechápou, že je někdy nutné se podvolit a přečkat v nouzovém stavu, uposlechnout orgány státní správy, hasiče, záchranáře, zachovat chladnou hlavu a nepodléhat panice. Potřebujeme větší osvětu, vzdělávání a výchovu obyvatelstva a jeho otužování, aby dokázalo čelit hrozbám včas. K tomu je nutné zvládnout informační a sociální prostor. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva klesá počet potenciálního personálu vhodného věku, který bude fyzicky disponován. Je možné využít dobrovolnického hnutí, ale občan musí přestat být pouhým konzumentem a naučit se pomáhat sobě i svému okolí. Stát by měl vytvořit systémové podmínky pro vznik silné občanské společnosti.

Konference se zaměřila se na nové priority bezpečnostní politiky v Evropě v kontextu strategické koncepce NATO. Z jednání vyplynula řada úkolů, které bude nutné řešit, ale ne samostatně každý stát, každý systém, rezort apod., ale provázaně v duchu výzvy ke komplexnímu řízení bezpečnosti a integrace všech dostupných prostředků. V čele procesu je potřeba špičkových odborníků a zejména politiků, kteří dokáží obhájit konkrétní opatření před širokou veřejností a vést občany k odpovědnosti za bezpečnost svou, své rodiny i společnosti.

Mgr. Zuzana CIKHARTOVÁ, foto autorka

 

vytisknout  e-mailem