Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 7/2017

V červencovém čísle vás seznámíme s novou stanicí Bítozeves na Žatecku. V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o zkouškách hašení požárů jedlých tuků a olejů. Dále o kurzu "Nástupní odborný výcvik". V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM si vás upozorníme na nový Řád chemické služby HZS ČR. Přinášíme článek z letiště Václava Havla o výcviku leteckého profesionála. Shrnuli jsme informace veletrhu Pyros a z Pyromeetingu 2017. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ vám nabídne náhled do Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do 2030 v oblasti výchovy a vzdělávání obyvatelstva. Dále se můžete dočíst o setkání odborníků na téma „Bezpečnost ve střední Evropě“ a o jednání mezinárodní vědecké konference „CBRN PROTECT 2017“. V INFORMACÍCH přinášíme výsledky 21. ročníku soutěže Velké ceny ČR v požárním útoku. Dozvíte se, kdo se stal mistrem Evropy v disciplínách TFA. Nezapomněli jsme ani na příběh Nadace policistů a hasičů. 

Výzkum v oblasti bezpečnosti má výrazně interdisciplinární charakter a pohybuje se na pomezí exaktních věd technických, přírodních a lékařských a věd společenských. Následující článek poskytuje základní informace o vymezení evropského bezpečnostního výzkumu, jeho zakotvení na úrovni EU a souvisejících klíčových programech podpory, a dále stručně seznamuje se zapojením ČR do těchto iniciativ.

Úvod do problematiky
K zajištění bezpečné a resilientní evropské společnosti je nutná spolupráce mezi vědní a bezpečnostní politikou. Bezpečnostní výzkum je svébytnou agendou etablovanou na pomezí těchto politik. Podle platné definice formulované Poradním sborem pro evropský bezpečnostní výzkum (European Security Research Advisory Board) se bezpečnostním výzkumem rozumí výzkumné, vývojové a inovační činnosti, jejichž cílem je identifikace, prevence, příprava a ochrana proti nezákonným jednáním nebo jednáním úmyslně poškozujícím (evropské) společenství, lidské bytosti, organizace nebo struktury, hmotné i nehmotné statky a infrastruktury, včetně zajištění operační kontinuity po takovém jednání a zmírnění jeho důsledků (také aplikovatelné v případě přírodních katastrof a průmyslových havárií).

Posláním bezpečnostního výzkumu je tedy podpora bezpečnostního systému prostřednictvím reflexe dlouhodobých potřeb bezpečnosti a ochrany státu a jejich následného naplňování.

Důležitou úlohu při vzniku a prosazování evropských politik má Evropská komise, její oborově příslušná generální ředitelství (dále jen „GŘ“) a výkonné agentury a dále také spolupracující organizace, jako OSN, NATO, Interpol a další.

S ohledem na věcné zaměření bezpečnostního výzkumu jsou pak ve vztahu ke strukturám EU relevantními orgány zejména:

  • GŘ pro výzkum a inovace,
  • Výkonná agentura pro výzkum,
  • GŘ pro vzdělávání a kulturu,
  • GŘ pro evropskou civilní ochranu a humanitární pomoc,
  • GŘ pro komunikační sítě a technologie,
  • GŘ pro migrace a vnitřní věci,
  • GŘ pro životní prostředí,
  • GŘ pro oblast klimatické změny,
  • GŘ pro průmysl a podnikání,
  • GŘ pro dopravu,
  • GŘ pro energetiku,
  • GŘ pro mezinárodní spolupráci.

Dalšími aktéry v prosazování politik důležitých pro bezpečnost obyvatel jsou Evropská obranná agentura, Evropská služba pro vnější činnost, Evropský policejní úřad, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Služba pro nástroje zahraniční politiky.

Bezpečnostní výzkum na úrovni EU
Pro současný bezpečnostní výzkum je klíčová realizace tzv. rámcových programů EU. Rámcové programy (dále jen „RP“) jsou hlavním nástrojem EU k financování výzkumu v Evropě. Jsou zpracovávány a navrhovány Evropskou komisí a musí být přijaty Evropským parlamentem a Evropskou radou. Rozpracovány jsou do jednotlivých podporovaných priorit EU, které jsou detailně implementovány prostřednictvím Pracovních programů.

RP vznikly jako určitá reakce na ztrátu tradiční převahy Evropy v některých oblastech technologií a průmyslového výzkumu. Na rozdíl od jiných zdrojů financování výzkumu umožňují RP řešit danou problematiku komplexně, pro což by se v samotném domácím prostředí jen těžko sehnala podpora z veřejných prostředků.

Ve vztahu k veřejné podpoře bezpečnostně zaměřeného výzkumu plní v současnosti klíčovou roli 8. RP „Horizont 2020 - rámcový program pro výzkum a inovace“ (dále jen „Horizont 2020“), který je realizován v letech 2014 až 2020 a navazuje na 7. RP realizovaný v letech 2007 až 2013.

Horizont 2020 je realizován ve třech hlavních prioritách:

  • Vynikající věda;
  • Vedoucí postavení průmyslu;
  • Společenské výzvy.

Vedle těchto hlavních tří priorit jsou podpořeny také tzv. horizontální oblasti:

  • Šíření excelence a podpora účasti;
  • Věda se společností a pro společnost.

Vedle výše uvedených priorit program Horizont 2020 pokrývá také činnost následujících center:

  • Nejaderné přímé akce Společného výzkumného centra EU;
  • Aktivity Evropského inovačního a technologického institutu.

Bezpečnostní výzkum je v programu Horizont 2020 zastoupen především prioritou věnující se tzv. Společenským výzvám, kde EU určila sedm klíčových výzev a jako jedna z nich byla identifikována ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích obyvatel. Témata zde řešená jsou implementací evropských politik pro civilní bezpečnost.

Rozpočet programu Horizont 2020 byl schválen ve výši 77,028 miliard EUR, přičemž na realizaci výsledků uvedené priority bylo vyčleněno celkem 1,695 miliard EUR, což činí 2,2 % z celkového rozpočtu alokovaných prostředků. Témata bezpečnostního výzkumu jsou však obsažena i v dalších částech programu Horizont 2020.

Zpracování samostatného programového dokumentu pro uvedenou prioritu bylo ovlivněno evropskými strategickými dokumenty, a to zejména strategií Evropa 2020, Strategií pro bezpečnostní průmysl, Strategií vnitřní bezpečnosti a Strategií pro kybernetickou bezpečnost. Smyslem je připravit se na možná ohrožení jak po stránce prevence, tak i koordinace akcí v reálných situacích přírodních i člověkem způsobených katastrof a v období likvidace jejich následků.

Záměrem je podpořit politiky EU pro vnitřní a vnější bezpečnost a zajistit kybernetickou bezpečnost, důvěru a soukromí v rámci jednotného digitálního trhu a zároveň zlepšit konkurenceschopnost odvětví bezpečnosti a služeb v EU, včetně informačních a komunikačních technologií. Součástí činností je zaměření pozornosti na výzkum a vývoj nové generace inovativních řešení, a to prostřednictvím práce na nových koncepcích a návrzích a interoperabilních norem. Cílem programu je také zvýšení kybernetické bezpečnosti, ochrana hranic a boj proti terorismu a organizovanému zločinu.

Spektrum řešené tématiky je široké a jde od studií a analýz možných ohrožení, přes výzkum až k použití inovačních technologií. Pozornost je věnována také etické a sociální stránce ve všech tematických oblastech.

Aktivity programu jsou strukturovány následujícím způsobem:

  • Ochrana kritických infrastruktur,
  • Bezpečnost (zahrnuje odolnost vůči katastrofám, boj proti terorismu a organizovanému zločinu, ochranu hranic a vnější bezpečnost, všeobecná témata),
  • Digitální bezpečnost.

Aktuální seznam témat řešených pro období let 2016 až 2017 byl schválen rozhodnutím Evropské komise C(2016)4614 z 25. února 2016.

Zapojení ČR do programů podpory EU
Česká republika se zapojuje do bezpečnostně zaměřených projektů řešených v RP a i přes relativně nízkou účast ČR je zapojení právě do projektů řešících problematiku bezpečnosti intenzivnější než zapojení do projektů v jiných oblastech RP.

V uplynulém 7. RP byly subjekty z ČR zapojeny v řešení 58 bezpečnostně zaměřených projektů, což je více než 7 % z celkového počtu bezpečnostně zaměřených projektů, které byly financovány v 7. RP.

V probíhajícím programu Horizont 2020 jsou subjekty z ČR zatím zapojeny do řešení 15 projektů, což je přibližně 4,5 % z celkového počtu takto zaměřených projektů.

Při řešení projektů ČR nejvíce spolupracuje s vybranými státy EU-15 (např. Spojené království, Německo, Itálie, Francie, Španělsko), které patří mezi jádro bezpečnostního výzkumu na evropské úrovni.

Zapojení ČR do projektů zaměřených na řešení problematiky bezpečnosti je dohledatelné na portálu CORDIS (Community Research and Development Information Service) provozovaném pod záštitou Evropské komise a je znázorněno v tabulce.

Příprava panevropské sítě aktérů bezpečnostního výzkumu
Zástupci Institutu ochrany obyvatelstva se v únoru 2016 účastnili mezinárodní konference, pořádané Ministerstvem vnitra Francie, francouzským NCP (Národní kontaktní pracovník) pro bezpečnou společnost, Safe Cluster a Univerzitou Nice Sophia Antipolis (UNS), za podpory Evropské komise.

Tato akce byla věnována odborníkům, zajímajícím se o využití výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti. Byla zde poskytnuta příležitost setkat se s ostatními experty z příslušných oborů a podělit se o informace o potřebách a inovačních směrech s cílem připravit cestu pro budoucí spolupráci. Byly stanoveny tyto strategické cíle budoucí spolupráce:

  • vyjádřit společné požadavky týkající se inovací pro zvýšení efektivity a účinnosti operací;
  • sledovat výzkumné a inovační projekty s cílem doporučit industrializaci výsledků;
  • zdůraznit priority příslušného okruhu působnosti, jež vyžadují větší standardizaci.

Jedním z bodů této konference bylo seznámení se s pracovním programem Horizontu 2020, konkrétně výzvou SEC-21-GM-2016-2017 pro bezpečné společnosti. Tuto prezentaci přednesl Michel Bosco z DG Migration and Home Affairs. Poté Benedetta Cerbini (národní kontakt pro bezpečné společnosti) účastníky seznámil s projektem SEREN 3 (Security Research NCP Network 3), jež si klade za cíl usnadnění nadnárodní spolupráce mezi národními kontaktními pracovníky pro bezpečné společnosti, určování a sdílení osvědčených postupů a zvyšování celkové úrovně podpory pro žadatele v celé EU.

Projekt SEREN 3 navazuje na nástroj zvaný SeReMa – Security Research Map (Bezpečnostní výzkumná mapa) vyvinutý v rámci 7. RP. Účelem tohoto nástroje­ databáze je zvýšit viditelnost výzkumu souvisejícího s bezpečností v Evropě a optimalizovat spolupráci mezi výzkumnými zařízeními, univerzitami, orgány veřejné správy, koncovými uživateli, dodavateli bezpečnostních řešení a provozovateli kritických infrastruktur.

Institut ochrany obyvatelstva je v této databázi zaregistrován, což mu prostřednictvím této webové stránky umožňuje propagovat své výzkumné nápady, nalézat partnery pro bezpečnostní výzkumné projekty, získávat přehled o připravovaných výzvách Horizontu 2020 a seznamovat se s potenciálními partnery.

Zajímavým přínosem tohoto setkání bylo jednání v sekcích, kterých bylo celkem devět: Arktická skupina; Severní Atlantik a baltické země; Pohraniční stráž a celní orgány; Hasiči; Forenzní laboratoře; Dunajské a středomořské regiony; Policie a zpravodajské orgány; Think­ tanky; Lékařské pohotovostní týmy; Specialisté na výbušniny.

Zastoupení Institutu ochrany obyvatelstva bylo na jednání skupiny „Hasiči“. Diskuze v tomto bloku se týkala potřeby utvořit inventář existujících sítí záchranářských organizací a utvořit spojení s celoevropskou sítí. Zde byla vyjádřena potřeba pravidelných setkání a propojování různých sítí odborníků.

Dále byla vyjádřena potřeba vytvoření jednotné platformy pro publikování výsledků projektů, týkajících se záchranářských a hasičských témat. Shoda byla rovněž vyjádřena směrem k nutnosti propojení výzkumných organizací s koncovými uživateli.


Mgr. et Mgr. František PAULUS, Mgr. Jitka COLLISOVÁ, Institut ochrany obyvatelstva, foto archiv Institutu ochrany obyvatelstva

Zapojení ČR do RP prostřednictvím bezpečnostních projektů

7. RP

Horizont 2020

Celkem

Z toho ČR

Celkem

Z toho ČR

Počet projektů

806

58

381

15

Počet účastí

7 696

67

2 414

15

Počet jedinečných účastníků

3 363

50

2 414

15

Počet koordinátorů

806

1

381

0

Příspěvek Evropské komise (mil. EUR)

2 325,8

11,3

883,8

3,2

vytisknout  e-mailem