Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XXI ČÍSLO 2/2022

V únorovém čísle časopisu vás seznámíme s informacemi z bilanční tiskové konference Hasičského záchranného sboru ČR za rok 2021, kde generální ředitel genmjr. Ing. Vladimír Vlček, Ph.D., MBA zhodnotil uplynulý rok sboru. V Praze-Holešovicích, byla slavnostně otevřena nová stanice, která nahradila poslední dochovanou stanici, ta byla postavena v roce 1942. Na stanici typu C3 budou sloužit tři směny, v každé 26 příslušníků. Zajímavý je článek o návrzích nových způsobů hašení li-baterií a jejich zkoušení. Aktuální postupy schválené výrobci doporučují uhasit tyto zdroje elektrické energie ponořením do velkého množství vody. Mimořádná událost s přítomností biologických látek (B-agens) byla tématem společného cvičení HZS Libereckého kraje s Armádou České republiky. Odborný seminář k problematice ochrany domácností před požáry a nebezpečnými plyny se uskutečnil koncem října ve Zlíně. Zlínský kraj tak přispěl k zvýšení zabezpečení domácností zařízením autonomní detekce a signalizace. 

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC) v lednu letošního roku představilo přehled všech aktivací Mechanismu CO Unie (Mechanismus) za minulý rok. Vzhledem k tomu, že se Mechanismus nezabývá poskytováním humanitární pomoci pouze svým členským a účastnickým státům (27 členských států EU, Černá Hora, Island, Srbsko, Norsko a kandidátské země Makedonie a Turecko), ale také ostatním zemím z celého světa, tzv. třetím zemím, jsou druhy poskytované pomoci specifické nejen v závislosti na zeměpisné oblasti daného státu. S ohledem na množství mimořádných událostí počty aktivací Mechanismu stoupají a objem poskytované pomoci roste.

Hunga Tonga-Hunga Ha"apaiHunga Tonga-Hunga Ha´apai


 

Ze statistiky vyplývá, že se počet aktivací Mechanismu od roku 2007 každoročně pohyboval mezi dvaceti a třiceti, jen v několika letech lehce překročil třicet aktivací. Nicméně za poslední dva roky 2020–2021 došlo v důsledku řešení pandemie covid-19 k rapidnímu nárůstu. V roce 2020 byl Mechanismus aktivován ve 102 případech a minulý rok již ve 114 případech. Ze všech žádostí o pomoc řeše­ných prostřednictvím ERCC proběhla samotná aktivace Mechanismu v roce 2021 v 91 % případů. Jak bylo uvedeno, nejvíce žádostí o pomoc a následných aktivací Mechanismu v roce 2021 souviselo právě s řešením pandemie covid-19. V rámci Mechanismu bylo v roce 2021 také realizováno
13 misí, vysláno bylo 41 expertů a 15 styčných důstojníků. Další mimořádné události, kvůli nimž byl aktivován Mechanismus, se týkaly např. lesních požárů, zemětřesení, povodní, technologických nehod (výbuch při průmyslové havárii), konsulární podpory, nehod, znečištění moří, zdravotnické pomoci, přesídlování obyvatelstva, erupce vulkánu nebo řešení eboly. Mezi nejzásadnější mimořádné události, kterým se ERCC v roce 2021 aktivně věnovalo, patří:

  • Následky rozsáhlých povodní v Belgii

Jihovýchod Belgie v červenci postihly bleskové povodně vyvolané silnými bouřkami. Na základě žádosti poskytly Belgii pomoc Francie, Rakousko a Itálie v podobě modulů předurčených na povodňové záchranné práce s pomocí člunů nebo helikoptér.

  • Boje s lesními požáry

V období letních měsíců obdrželo ERCC celkem devět žádostí o pomoc od následujících států: Itálie (2×), Rakousko, Řecko, Kypr, Albánie, Severní Makedonie, Turecko a Alžír. Těmto státům byla poskytnuta pomoc od 17 členských států Mechanismu v podobě 25 hasicích letadel, 6 helikoptér, 350 hasičských aut a více než 1 500 hasičů, kteří byli vysláni v rámci modulů zaměřených na boj s lesními požáry. Česká republika byla také jedním z pomáhajících států a pomoc vyslala do Albánie a Řecka.

  • Zemětřesení na Haiti

V půlce srpna postihlo západní část ostrova Hispaniola, kde se nachází Republika Haiti, silné zemětřesení. Hned v první fázi poskytla pomoc EU ve výši 3 mil. eur na vyřešení naléhavých potřeb. V průběhu srpna a září bylo do země prostřednictvím leteckého mostu dopraveno celkem 175 tun humanitárního materiálu. Ve dnech 17.–18. září 2021 navštívil Haiti komisař pro krizové řízení Janez Lenarčič. Od 18. srpna do 27. října 2021 v místě působily postupně tři týmy odborníků EU, které měly za úkol podporovat místní vládu a samosprávu, koordinovat přicházející pomoc z EU a vyhodnocovat vzniklou situaci. ČR vyčlenila do prvního vyslaného týmu dva experty – příslušníky z řad HZS ČR. Pomoc Haiti poskytly následující státy: Francie (modul předurčený na úpravu vody), Španělsko (experti zabývající se problematikou čištění vody), Lucembursko (modul nouzové komunikace), Norsko (mobilní zdravotnický tým) a Nizozemsko (loď vojenského námořnictva). Materiální pomoc zaslaly také Španělsko, Švédsko, Itálie a Slovinsko.

  • Konsulární podpora při repatriacích z Afghánistánu

V souvislosti s novou vládou Tálibánu, která převzala moc po odchodu amerických vojáků, v zemi nastala hluboká krize. Mnoho lidí se z Afghánistánu snažilo odejít. Prostřednictvím ERCC aktivovalo Mechanismus celkem sedm členských států EU (Francie, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko, Belgie a Nizozemsko), které se snažily zajistit konzulární podporu pro repatriaci osob. Nakonec se podařilo evakuovat celkem 15 512 lidí, včetně 2 400 občanů EU.

  • Distribuce vakcín proti covid-19 do třetích zemí

EU přislíbila třetím zemím distribuci celkem 700 mil. dávek vakcín, a to buď prostřednictvím programu COVAX, který zastřešuje Světová zdravotnická organizace, jež distribuuje vakcíny do chudších zemí hlavně v Africe, Latinské Americe či Asii, nebo na základě bilaterálních smluv. Od února do prosince 2021 bylo prostřednictvím Mechanismu distribuováno celkem 34 307 030 vakcín proti covid-19.

Na přelomu letošního roku bylo ve Společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události EK (CECIS) aktivních celkem 24 žádostí o pomoc v souvislosti s dodávkami vakcín proti covid-19. O mezinárodní pomoc žádalo 23 třetích zemí, zejména z Asie a Afriky, a jedna žádost byla zaslána také mezinárodní organizací UNICEF.

Erupce sopky v Království Tonga v Oceánii
Počátkem letošního roku řešilo ERCC další mimořádnou událost v oblasti Tichomoří.

Dne 15. ledna 2022 v 16.20 hodin místního času (04.20 hodin SEČ) na sopečném ostrově HungaTonga započala erupce podmořské sopky Hunga Ha‘apai. Ostrov je součástí souostroví Tonga, které se skládá ze 177 různě velkých ostrovů, přičemž obydlených je pouze 36 z nich. Erupce vytvořily 18 km dlouhý oblak popela a vyvolaly vlny tsunami o výši 0,8–1,2 m, které zaplavily Tongatapu, hlavní ostrov Tonga, a několik dalších ostrovů. Do termínu odevzdání článku nebyly známy žádné informace o obětech. Vzhledem k tomu, že telefonní spojení a elektřina byly po erupci mimo provoz, komunikace s ostrovem byla velmi obtížná. Hodnocení škod, přesných potřeb a dopadů na infrastrukturu a obyvatelstvo stále probíhalo. Bylo jasné, že prioritními potřebami budou přístřešky, hygienické balíčky, zdravotnické balíčky a zejména pitná voda. Dne 18. ledna 2022 oznámilo ERCC členským státům Mechanismu, že je v kontaktu s partnery a delegacemi EU a pracuje na shromáždění podrobnějších informací o škodách a dopadech tsunami a erupce sopky. Zároveň se ERCC snažilo kontaktovat orgány Tongy, aby vyhodnotilo potřebu mezinárodní pomoci potažmo pomoci EU. Členským státům Mechanismu byla zaslána předběžná žádost o pomoc.

Stejně jako počátkem každého roku, tak i letos doufáme, že v oblasti civilní ochrany by tento rok mohl být, co se týká mimořádných událostí, klidnější.

kpt. Ing. Irena ŠENKÝŘ JANSOVÁ, MV-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem