Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 7/2021

V červencovém čísle přinášíme rozhovor s náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení brig. gen. Ing. Františkem Zadinou. Následuje rozbor požáru elektrokoloběžky. Začátkem června se uskutečnilo cvičení jednotek požární ochrany v Karlovarském kraji nazvané DUBINA 2021, a co bylo jeho náplní? Přinášíme vám informaci o otevření nové stanice HZS Libereckého kraje v Doksech. Společensky významným problémem ve 20. století začaly být havárie v chemickém průmyslu, kdy se bouřlivě rozvíjel. Území Pardubického kraje a zejména krajské město jsou tradiční chemickou základnou České republiky. O vnějších havarijních plánech právě v tomto kraji se dočtete následně. Seznámíme vás s průběhem a cílem semináře na téma – Připravenost školy na řešení mimořádných událostí a krizových stavů. 

V sobotu 5. června 2021 se v příhraniční oblasti Karlovarského kraje uskutečnilo taktické cvičení jednotek požární ochrany (PO) nazvané DUBINA 2021. Cvičení bylo zaměřeno i s ohledem na nedávné reálné situace na zdolávání rozsáhlého lesního požáru a spolupráci opěrných bodů HZS ČR pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek.

Zařízení čerpacího stanoviště HZS KVK u vodního zdroje

Cíl cvičení
Jednotky PO každoročně zasahují u několika desítek lesních požárů na celém území Karlovarského kraje (KVK). Výjimkou nejsou ani lesní požáry v těžko přístupném terénu příhraniční oblasti Spolkové republiky Německo (SRN). Tyto lesní požáry jsou charakteristické svým rozsahem, nedostatkem hasební vody a spoluprací s jednotkami Freiwillige Feuerwehr (FFW). Na základě uvedených skutečností bylo cílem cvičení koordinované nasazení velkého množství jednotek PO pro zdolávání lesního požáru. Šlo zejména o mezikrajskou spolupráci odřadů HZS KVK, HZS Plzeňského kraje (PLK) a HZS hl. m. Prahy (PHA) pro zajištění dálkové dopravy vody hadicemi pomocí systému Hytrans Fire Systém SOMATI (HFS SOMATI). Odřady HZS KVK, PLK a PHA měly za úkol zajistit kontinuální dodávku hasební vody na vzdálenost 5 km s intenzitou 3 000 l/min, po dobu 60 minut, a to do dvou úseků v těžko přístupném terénu. Dále bylo cílem cvičení prověřit řízení déletrvajícího zásahu se zřízením úseků, štábu velitele zásahu (VZ) a systému spojení a vzájemné komunikace v členitém terénu. Cvičení se zúčastnilo celkem 13 jednotek PO.

Průběh cvičení
V první fázi cvičení bylo zřízeno velitelské stanoviště, následně stanoviště štábu VZ a týlový prostor. K tomu byly využity dvě jednotky PO předurčené pro plnění úkolů na úseku civilní ochrany a ochrany obyvatelstva. Následně byly postupně přijímány odřady HZS KVK, PLK a PHA. VZ rozdělil místo zásahu na tři úseky, a to úsek dálkové dopravy vody hadicemi (HFS SOMATI), úsek hašení Blatná a úsek hašení Mezný vrch. Úkolem odřadů bylo zajistit kontinuální dálkovou dopravu vody hadicemi na jednotlivé úseky. Jako vhodný zdroj vody se ukázal rybník Kladivo v obci Libá, který byl vzdálen od míst hašení přibližně 4,6 km. Čerpací stanoviště bylo zřízeno pomocí čerpadla HFS Hydrosub, které je umístěno na speciálně upraveném tandemovém přívěsu HZS KVK. Po zhruba 2 km a převýšení 40 m bylo čerpací stanoviště HZS PLK a následně po dalších 2 km a převýšení 50 m bylo čerpací stanoviště HZS PHA. Zde docházelo k rozdělení dálkové dopravy vody hadicemi do dvou úseků, které byly vzdáleny dále 0,5 km s převýšením dalších 15 m pod vrcholky kopců Blatná a Mezný vrch. Vytvoření dálkové dopravy vody hadicemi do dvou úseků trvalo přibližně 2,5 hodiny. Zde je potřeba vyzdvihnout dobrou práci a souhru obsluh všech tří čerpacích stanovišť, která „sladila“ potřebné tlaky na čerpadlech HFS Hydrosub, a zajistila tak kontinuální dodávku hasební vody.

Ve druhé fázi cvičení měly jednotky SDH obcí za úkol nasadit na každém z úseků čtyři proudy C 52 na frontu hašení. Pro lepší orientaci jednotek SDH obcí byl požár lesního porostu simulován několika kusy dýmovnic na frontách hašení. K tomu jednotky SDH obcí využily CAS a hadicové vedení, každé v délce 100 m. Voda do CAS byla doplňována právě ze systému HFS SOMATI. Z důvodu zajištění dostatečného odběru hasební vody jednotky SDH obcí používaly na frontách hašení proudy C 52.

Velitelské stanoviště
Pro zajištění přehledu nad celkovou situací nechal VZ zřídit velitelské stanoviště. Jako vhodné místo se ukázal prostor u objektu bývalé pohraniční roty Dubina. Na základě velkého počtu jednotek PO a rozsahu zásahu zřídil VZ dále štáb VZ jako svůj výkonný orgán řízení. Pracoviště štábu VZ bylo umístěno v blízkosti velitelského stanoviště a skládalo se z velitelsko-spojového automobilu (VEA SPOJ), velitelského automobilu s drony (VEA DRONY) a nafukovacího stanu GTX. Hlavním úkolem štábu VZ, zejména skupiny analýzy a nasazení, bylo mimo jiné řešit několik modelových situací. Modelové situace byly zadávány řídícím cvičení po celou dobu zásahu. Výstupem modelových situací byl vždy návrh strategie pro nasazení potřebných sil a prostředků podle cílů v zadání. Šlo zejména o zabezpečení kyvadlové dopravy vody pomocí CAS, požární obrany na vhodném místě ve směru šíření požáru, hašení požáru pomocí letecké techniky, vytvoření proluky ve směru šíření požáru, výpočet spotřeby PHM nebo zajištění stravy pro zasahující jednotky PO a jejich střídání. Obecně lze konstatovat, pokud je štáb VZ vhodně obsazen, stává se z něj účinný výkonný orgán řízení. VZ má poté čas na strategická rozhodnutí a nemusí řešit úkoly a problémy, které spadají do kompetence jednotlivých členů štábu VZ. Díky tomu mohl VZ provádět kontrolu plnění vydaných rozkazů, pokynů a opatření přímo na jednotlivých úsecích v těžko přístupném terénu pomocí speciál­ní terénní čtyřkolky.

Zařízení čerpacího stanoviště HZS PLK, pohled z dronuPři hašení rozsáhlých lesních požárů pomáhá jednotkám PO také nejmodernější technika. Součástí velitelského stanoviště bylo také vozidlo VEA DRONY, do jehož výbavy patří mimo jiné moderní bezpilotní prostředky, které přenášejí obrazové informace pro vyhodnocení a analýzu mimořádné události (MU) v aktuálním čase. Jde o dron Matrice 210 V2-DJI, který je osazen termokamerou a optickou kamerou s možností až šedesátinásobného přiblížení. VZ měl tak po celou dobu zásahu komplexní přehled o situaci na jednotlivých úsecích. Na základě toho mohl VZ reorganizovat jednotky PO a rozhodovat o jejich účinném nasazení. V současné době jsou VEA SPOJ a VEA DRONY u HZS KVK nejčastěji využívány právě u rozsáhlých lesních požárů nebo u záchrany pohřešovaných osob ve spolupráci s Policií ČR.

Obsluha VEA SPOJ a člen štábu VZ pro spojení si vyzkoušeli vytvoření přístupového bodu pomocí paraboly přes satelitní připojení k internetu. V mnoha případech se stává, že na místě zásahu v členitém terénu příhraniční oblasti KVK není signál Vodafone potřebný pro přístup k internetu a následně pro fungování softwaru GINA. VZ využíval software GINA, který byl výhodný zejména pro mapování lesních cest, zdrojů hasební vody a orientaci jednotek PO na místě zásahu. Vzhledem ke špatnému rádiovému signálu byla na místě zásahu dále vytvořena vlastní rádiová sít za využití digitálního IDR opakovače z výbavy VEA SPOJ. Díky tomu mohl VZ lépe organizovat spojení mezi štábem VZ a  jednotlivými úseky a pomocí VEA SPOJ také s KOPIS HZS KVK.

Odřad HZS KVK
Odřad HZS KVK pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek je sestaven z šesti příslušníků stanice Cheb a dvou kusů mobilní požární techniky. Sestavení a materiální vybavení odřadu probíhá podle pomůcky krajského řídícího důstojníka HZS KVK pro daný typ činností v návaznosti na předpokládanou dobu plnění úkolu. Kontejnerový systém pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek se skládá ze dvou hadicových kontejnerů (každý obsahuje hadice o délce 1 000 m), které jsou umístěny na kontejnerovém nosiči Mercedes Benz (MB) a kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub, jež je převáženo na přívěsu. Tato souprava s kontejnerovým systémem HFS SOMATI je doplněna o velitelský automobil.

Na konci roku 2020 pořídil HZS KVK z mimo­roz­počtových zdrojů města Cheb speciálně upravený tandemový přívěs na převoz kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub v celkové hodnotě 680 000 Kč. Přívěs umožňuje skládku a nakládku kontejneru s čerpadlem HFS Hydrosub za pomoci kontejnerového nosiče MB s technologií podélně uloženého jednoramenného háku. V přední části ložné plochy přívěsu je umístěna skříň s jednou pevnou policí v celé šířce skříně. Ve skříni jsou uloženy potřebné armatury, technické prostředky, hadice v délce 5 m a 10 m pro zřízení čerpacího stanoviště a týlové zázemí pro odřad. Díky tomu se zvýšila akceschopnost odřadu a rychlost zřízení čerpacího stanoviště u vodního zdroje pro dálkovou dopravu vody hadicemi nebo pro CAS. Přívěs dále umožňuje přepravu paletového nebo kusového materiálu a provozuschopného nebo poškozeného osobního vozidla.

Odřad HZS KVK se každoročně účastní taktických cvičení v CHKO Brdy nebo na území KVK, kde spolupracuje opět s odřady HZS PLK a HZS PHA. Výjimkou nejsou ani mezinárodní cvičení a výcviky na území SRN a spolupráce s FFW. Odřad HZS KVK byl několikrát nasazen při MU na území KVK a jednou také na území PLK.

Závěr
Cvičením bylo ověřeno nasazení opěrných bodů HZS ČR pro dálkovou dopravu vody hadicemi a pro čerpání z velkých hloubek. HFS SOMATI (3?ks) byla zapojena sériově a zajišťovala bez problému dopravu vody na vzdálenost 5 km s převýšením 105 m a intenzitou 3 000 l/min po dobu 60 minut. HFS SOMATI tak nahradila CAS, které nemusely zajišťovat kyvadlovou dopravu vody a mohly být nasazeny na frontu hašení. Dalším výstupem ze cvičení je možnost využití bezpilotních prostředků a softwaru GINA pro monitorování místa zásahu a koordinaci jednotek PO při rozsáhlých a déletrvajících MU v těžko přístupném terénu.

Poděkování patří všem dobrovolným a pro­fesionálním hasičům, kteří v těžko přístupném a členitém terénu odváděli skvělou práci. Díky jejich nasazení, které odpovídalo reálnému zásahu, se podařilo splnit všechny cíle cvičení.

mjr. Ing. Martin TOMÁŠEK, MBA, HZS Karlovarského kraje, VŠB TUO - FBI, foto archiv HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook