Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XX ČÍSLO 4/2021

V dubnovém čísle časopisu si můžete v úvodu přečíst rozhovor s náměstkem generálního ředitele HZS ČR pro ekonomiku brig. gen. Mgr. Slavomírem Bellem, MSc., MBA. Dále vás seznámíme s velmi náročným a zdlouhavým zásahem Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje při dopravní nehodě několika kamionů na D1. O tom, jak Hasičský záchranný sbor Karlovarského kraje v rámci epidemie koronaviru významným způsobem podporuje poskytovatele zdravotnické péče, se dočtete následně. I v Institutu ochrany obyvatelstva v loňském roce proběhlo školení prostřednictvím online kurzů. Čeští odborníci učili africké záchranáře doslova napříč Afrikou, a to jak ze severu na jih, tak z východu na západ. 

V pondělí 21. září 2020 v 11.38 hodin byla na linku telefonního centra tísňového volání 112 Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje (HZS JmK) oznámena dopravní nehoda několika automobilů včetně nákladních poblíž motorestu Rohlenka. Později se zjistilo, že jde o 210. kilometr dálnice D1 ve směru z Vyškova do Brna. Prvotní informace hovořily o jedné zaklíněné osobě v nákladním automobilu (NA). V úsecích dálnic na území JmK se každoročně řeší velký počet mimořádných událostí (MU). V posledních letech přibývá zejména na dálnicích komplikovaných způsobů vyprošťování osob po nehodách NA. Tento případ to jen potvrzuje.

Popis situace
Šlo o řetězovou dopravní nehodu dvou tahačů s návěsem, jednoho NA s přívěsem, jednoho NA určeného k odtahování havarovaných vozidel, jednoho osobního automobilu a jednoho dodávkového automobilu. Operační a informační středisko HZS JmK vyslalo k MU jednotky ze stanic HZS JmK Pozořice s CAS 20, Slavkov u Brna s CAS 20, Vyškov s TA-L, Brno-Líšeň s CAS 15 a RZA a Brno-Lidická s CAS 20 a TA-S. První jednotky požární ochrany (PO) ze stanic Slavkov u Brna a Pozořice dorazily na místo zásahu v 11.47 respektive v 11.48 hodin a průzkumem zjistily, že se v kabinách dvou NA nacházejí dva zaklínění řidiči. Jedna z kabin NA byla vlivem silného nárazu utržena a zůstala doslova viset ve výšce asi 3,5 m, navíc byla zaklíněna nestabilním návěsem. Ve druhé kabině NA byl zaklíněný řidič, který narazil do NA prudce brzdícího před ním. Kabina byla nárazem zcela zdeformována. Oba řidiči byli viditelně zranění, ale při vědomí. Na místo zásahu se postupně dostavily všechny vyslané jednotky PO, posádky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) JmK a příslušníci Policie České republiky (PČR). Již během průzkumu bylo zřejmé, že vyprošťování bude velmi náročné a zdlouhavé. Po konzultaci s lékařem ZZS JmK byla určena priorita vyprošťování jednotlivých řidičů. Oba byli při příjezdu hasičů při vědomí a komunikovali. Velitel zásahu (VZ) rozdělil místo události na dva úseky, a to u každého zaklíněného řidiče. Na úseku 1 (zadní náraz) byly nasazeny hned tři sady vyprošťovacího zařízení, a to jak klasické hydraulické, tak i na akumulátorový (AKU) pohon. VZ rozhodl o vytvoření přístupu z boku a zároveň také ze zadní části kabiny. Tam je konstrukčně nejslabší místo a ideální prostor pro vytažení řidiče, pokud to umožní charakter převážejícího nákladu. V tomto případě šlo o balené pelety naskládané na paletách. Náklad byl postupně ručně vyskladněn z prostoru u kabiny. Zajistil se tím prostor pro práci hasičů a mohlo se přistoupit k vyproštění. Přímočarou a okružní AKU pilou se vytvořil vstup za zády řidiče. Po složitém a postupném vyprošťování se z boční strany podařilo řidiči uvolnit větší část těla. Zůstala mu však zaklíněná dolní končetina pod palubní deskou. Na její uvolnění byly nasazeny dva rozpěrné válce, rozpínák a střihač pedálů. Ve 13.36 hodin byl řidič vyproštěn z kabiny přes nákladový prostor na páteřové desce a předán do péče ZZS JmK. To vše probíhalo v extrémních tepelných podmínkách vyhřátého prostoru návěsu po dobu asi 100 minut. VZ proto povolal na místo zásahu dopravní automobil ze stanice Vyškov s dostatečným množstvím ochranných nápojů pro zasahující hasiče.

Na úseku 2 (utržená kabina ve výšce) bylo nutné k MU povolat další speciální techniku pro manipulaci a nadzvednutí nakloněného návěsu, který znemožňoval vyproštění zaklíněného řidiče v kabině ve výšce asi 3,5 m nad vozovkou. VZ proto povolal ve 12.03 hodin na místo vyprošťovací automobil VYA-30 ze stanice Brno-Lidická. Po příjezdu speciální techniky ve 12.22 hodin a po konzultaci s posádkou VYA-30 VZ rozhodl o tom, že se nakloněný návěs zajistí proti pohybu a svisle nadzvedne. Kabina se pak postupně a bezpečně spustila dolů, a tím se umožnilo uvolnění řidiče hydraulickým vyprošťovacím zařízením. Veškeré záchranné práce trvaly na tomto úseku do 14.06 hodin, kdy byl řidič předán do péče ZZS JmK. Během vyprošťování veškerou zdravotní péči o zaklíněné osoby zajišťovaly posádky ZZS JmK. Jednotky PO HZS JmK poskytly řidičům při vyprošťování ochranné brýle a deky. Současně s vyprošťováním řidičů se také řešil únik provozních kapalin z havarovaných automobilů na povrch dálnice. Po vyproštění osob spolupracovala posádka VYA-30 s povolanou specializovanou firmou na komplikovaném vyproštění zaklíněných částí NA. Doba zásahu jednotek PO přesáhla 5 hodin. Zasahovalo celkem 26 hasičů z 5 jednotek HZS JmK s 10 ks požární techniky.

Závěrečné zhodnocení
Je zřejmé, že vyprošťování zaklíněných osob z NA má svá specifika a vyžaduje postupy odlišné od vyprošťování osob z osobních automobilů. Zkušenosti při vyprošťování osob z NA získávají instruktoři vyprošťování u dopravních nehod HZS JmK na společných seminářích a zaměstnáních, které pak předávají kolegům na stanicích. K získání potřebných dovedností a zkušeností u všech hasičů ve výkonu služby však nutně potřebují mít možnost provádět praktický výcvik v reálných podmínkách a na konstrukcích kabin NA. Získat však NA pro výcvik je v současné době velmi obtížné a spíše výjimečné. Vraky nejsou běžně k dispozici, jelikož se často používají na náhradní díly nebo se dále přeprodávají. V současné době si tak příslušníci HZS JmK předávají praktické zkušenosti nabyté zejména při skutečných zásazích, kdy si některé postupy s určitou mírou improvizace ověřují až přímo na místě zásahu.

Specifika zásahu
Pozitiva

  • prvotní vyslání dostatečného počtu sil a prostředků,
  • k dispozici byly dvě pracovní plošiny pro vyprošťování osob z NA,
  • znalost techniky a taktiky při vyprošťování osob z kabin NA,
  • nasazení speciální techniky a nářadí – vyprošťovací automobil k zajištění utržené kabiny a okružní pila na kov pro vytvoření otvoru v kabině nákladního automobilu,
  • řízení zásahu velitelem čety, který se na místo zásahu dostavil velitelským automobilem a měl tak prostor se věnovat řízení zásahu, ostatní velitelé se soustředili pouze na záchranné práce,
  • vyprošťovací nástroje s dostatečnými technickými parametry,
  • výborná spolupráce s posádkami ZZS JmK,
  • Letecké záchranné služby a PČR.


Negativa

  • extrémní fyzická náročnost vyprošťování,
  • vysoké tepelné zatížení organismu hasičů při práci v návěsu NA,
  • neobvyklá pozice kabiny s druhým zaklíněným řidičem a nutnost dodatečně využít speciální techniku VYA-30,
  • nekompatibilita vyprošťovacích sad různých výrobců.


    ppor. Aleš VLČEK, plk. Ing. Václav KOVÁŘ, HZS Jihomoravského kraje, foto archiv HZS Jihomoravského kraje

vytisknout  e-mailem