Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 9/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě na D1. Příslušníci zjišťování příčin vzniku požárů HZS ČR navštívili USA. Probíhá pátá série kontrol HAD 2019. Dočtete se o vývoji v oblasti pěnových koncentrátů u nás i ve světě. I letos pokračuje podpora Lesů ČR pro jednotky SDH obcí. Znáte historii a současnost profesionálních hasičů v Brně? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o tvorbě typové činnosti STČ 16B/IZS. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o současném cíli finského předsednictví v oblasti CO. Aktualizace Vnějšího havarijního plánu JE Temelín. Jaká je připravenost managementu SVO v zónách ohrožení? Od ledna 2019 IOO disponuje RTG kabinovým systémem. Co přinesla analýza rizik obcí v Královéhradeckém kraji? Zástupci IOO se zúčastnili radiačního cvičení v Německu. V rubrice INFORMACE si přečtete, že reprezentace HZS ČR v TFA přivezla z Číny 10 medailí. Český tým bodoval na Championships Fie Fit 2019. I Zlínský dvojboj zná vítěze. 

Dne 1. července 2019 převzalo Finsko od Rumunska předsednictví Rady EU a zároveň tak zahájilo druhé šestiměsíční období stávajícího předsednického tria, jehož společný pracovní program završí příští rok Chorvatsko.

Finsko je zkušená předsednická země, která je v čele Rady EU již potřetí v řadě. Tentokrát však bylo ze strany Finska avizováno, že bude počet jednání během předsednictví znatelně omezen, tištěné materiály budou nahrazeny digitálními a peníze určené na tradiční dary a propagační předměty budou využity k vyrovnání emisí oxidu uhličitého, které vzniknou kvůli přesunům účastníků letadlem. Všichni účastníci jednání budou mít k pohybu po městě k dispozici kola, aby se snížilo množství emisí způsobených dopravou, a místo balené vody bude distribuována pouze voda kohoutková, čímž se má snížit množství plastového odpadu.

Tato organizační opatření souvisí s hlavním mottem finského předsednictví (FI PRES), kterým se stala „Udržitelná Evropa“. Nicméně z již uskutečněných akcí lze konstatovat, že ne všechna proklamovaná opatření se daří naplňovat. Zástupce České republiky na předsednickém semináři k problematice civilní ochrany velmi mrzelo, že si cestu v Helsinkách do místa konání semináře nemohli zpestřit jízdou na kole a místo jedné z nejkvalitnější pitné vody v Evropské unii jim byla poskytnuta voda balená.

To však nemění nic na faktu, že se chce Finsko během svého předsednictví zasadit o to, aby Evropská unie sehrála vedoucí roli v mezinárodních jednáních o klimatu. Předpokladem pro to má být přijetí vlastní dlouhodobé klimatické strategie, kterou by FI PRES rádo mělo na stole do konce letošního roku. Na problémy spojené s klimatem by podle Finska měl také lépe reagovat momentálně projednávaný víceletý finanční rámec pro období 2021–2027. To znamená, že Finsko povede jednání o tom, jak velký bude rozpočet Evropské unie a jakým způsobem ho členské státy budou moct využívat. V tomto ohledu je tedy zapotřebí věřit, že se FI PRES podaří tyto a další stanovené strategické cíle v plném rozsahu naplnit.

Priority v oblasti civilní ochrany
Finsko zdědilo po svém předchůdci v oblasti civilní ochrany některá nedořešená témata, jako je další pozměňovací návrh k Mechanismu civilní ochrany Unie, problematika zvládání katastrof s nízkou pravděpodobností, ale vysokým dopadem, a prohlubování spolupráce mezi Evropskou unií a NATO.

Pozměňovací návrh, kterým se podruhé mění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o Mechanismu civilní ochrany Unie, byl v rámci Pracovní skupiny Rady EU pro civilní ochranu (PROCIV) poprvé představen zástupcům členských států v březnu 2019 za rumunského předsednictví. Tentokrát je jeho cílem uvést do souladu rozpočtová ustanovení Mechanismu civilní ochrany Unie s návrhem víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Návrh má zároveň umožnit Evropské komisi větší flexibilitu k přizpůsobení rozpočtu určeného na opatření v oblasti prevence, připravenosti a odezvy. FI PRES bude usilovat o nalezení takového kompromisu, který bude ku prospěchu především státům postiženým katastrofou nebo jinou mimořádnou událostí, spojenou s ohrožením zdraví obyvatelstva v jakékoli části světa, jestliže tyto postižené státy o pomoc požádají.

Za hlavní prioritu v oblasti civilní ochrany si Finsko zvolilo téma „Odolnost a meziodvětvová spolupráce v reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN) hrozby v ­Evropě“. K této problematice již ve dnech 22. až 23. července 2019 proběhl v Helsinkách v úvodu zmiňovaný předsednický seminář. Jeho cílem bylo projednat způsoby, jak posílit odolnost a připravenost na hrozby CBRN a jak řešit nastalé situace. Při řešení CBRN incidentů je obzvláště důležitá flexibilita a meziodvětvová spolupráce mezi orgány Evropské unie, NATO, OSN a v rámci členských států.

Příležitost k věcné diskuzi a k získání ucelených a komplexních informací z oblasti CBRN budou mít zástupci členských států na úvodním jednání ­PROCIV, které se uskuteční dne 12. září 2019 i za účasti zástupců pracovní skupiny Rady EU pro terorismus (TWP), Evropské komise z generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (DG HOME) a generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (DG ECHO), Střediska EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN), Evropské obranné agentury (EDA) a mnoho dalších národních expertů.

FI PRES bude také během svého funkčního období podporovat na evropské úrovni diskuzi o ochraně kritické infrastruktury a sledovat vývoj probíhajících jednání o směrnici Rady EU 2008/114 o určování a označování evropských kritických infrastruktur (směrnice EKI). Dne 4. dubna 2019 byla v Bruselu na jednání kontaktních osob členských států pro ochranu kritické infrastruktury představena studie Evropské komise posuzující provádění směrnice EKI v každém členském státě, a to na základě šesti kritérii: relevance, účinnost, účelnost, soudržnost, přidaná hodnota EU a udržitelnost směrnice EKI. Hodnoceno bylo období od ledna 2008 do konce srpna 2018. Cílem studie bylo také přijít s doporučeními, která mají zlepšit ustanovení směrnice EKI, aby odpovídala současným a budoucím potřebám. V červenci 2019 bylo členským státům zasláno shrnutí hodnocení, které bude prezentováno a diskutováno na dalším jednání kontaktních osob v listopadu 2019 v Bruselu.

Širší problematikou ochrany kritické infrastruktury se bude Finsko zabývat po celou dobu svého předsednictví. Ve dnech 29. až 30. října 2019 proběhne v Helsinkách v pořadí již deváté expertní setkání EU­ USA­ Kanada. Tento seminář bude pořádán ve spolupráci s Evropskou komisí. Společným tématem jednání bude role soukromého sektoru při ochraně kritických infrastruktur, vzájemná závislost kritických infrastruktur, kaskádový efekt a bezpečnost dodávek. Předmětem diskuzí budou také hybridní hrozby, které jsou v současné době velmi aktuálním tématem.

Definice hybridních hrozeb jsou různé, jelikož musí zůstat flexibilní, aby mohly reagovat na jejich proměnlivou povahu. Nicméně, na evropské úrovni jsou hybridní hrozby chápány jako soubor různých nátlakových a podvratných činností a konvenčních i nekonvenčních metod (např. diplomatických, vojenských, ekonomických a technologických). Jsou koncipovány tak, aby bylo obtížné je odhalit nebo zjistit, kdo je za ně odpovědný, a mohou je použít jak státní, tak i nestátní subjekty. Za zvyšování odolnosti vůči těmto hrozbám a posílení souvisejících schopností je sice převážně odpovědný členský stát, orgány Evropské unie však již přijaly řadu opatření, která mají pomoci posílit úsilí jednotlivých států v této oblasti. Patří mezi ně i úzká spolupráce s jinými státy i dalšími mezinárodními aktéry (např. s NATO).

K zabezpečení dodávek (např. elektřiny nebo plynu) v kontextu hybridních hrozeb se bude na začátku listopadu 2019 rovněž konat konference na vysoké úrovni, kterou uspořádá FI PRES ve spolupráci s Ústavem Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS). Jejím cílem bude informovat tvůrce politik (včetně vnitrostátních orgánů a zástupců evropských institucí) o nových přístupech k ochraně kritické infrastruktury.

Dalšími deklarovanými iniciativami spojenými s civilní ochranou, které má FI PRES v úmyslu řešit na jednáních PROCIV, bude návrh a doporučení ke dvěma rozhodnutím Rady, která se týkají dohody o spolupráci při boji proti znečištění Severního moře ropou a jinými škodlivými látkami (tzv. Bonnská dohoda). V neposlední řadě budou také pokračovat diskuze o problematice snižování rizika katastrof.

Za FI PRES se uskuteční pouze dvě až tři jednání PROCIV, přičemž standardně se během půlročního předsednictví těchto jednání koná v průměru šest. Vzhledem k velmi omezenému počtu jednání PROCIV bude tedy velmi zajímavé pozorovat, zda se FI PRES podaří v uvedených oblastech a problematikách dospět k výraznému pokroku.


kpt. Mgr. Lukáš PIDHANIUK, foto autor, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem