Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 7/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o dopravní nehodě trolejbusu a tramvaje v Brně. Dále o rozboru požáru elektroinstalace v podzemním kabelovém žlabu. Konference Pyromeeting 2019 doprovodila veletrhy PYROS/ISET. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ČR poskytla humanitární pomoc Řecku. Proběhla mezinárodní konference Medicína katastrof 2019. Mezinárodní výcvik pro koordinátory psychosociální pomoci při MU uspořádalo MV-GŘ HZS ČR. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nákupu přívěsu nouzového přežití. Téma lesních požárů se stále promítá v rámci Mechanismu civilní ochrany Unie. Zástupci Centra pro výzkum katastrof z USA navštívili Institut ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE si přečtete, že Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pořádalo konferenci „Bezpečné Česko v bezpečné Evropě“. Na Zbirožském hasičském tatrování se sešlo víc nad 2 500 návštěvníků. Titul „Mistr Evropy“ v TFA získal Michal Brousil. 

Společným úsilím HZS Karlovarského kraje a Karlovarského kraje byl letos v březnu na adrese bezport.kr­-karlovarsky.cz zprovozněn Bezpečnostní portál Karlovarského kraje (Portál). Odborná i laická veřejnost v našem kraji tak má poprvé k dispozici nástroj pro on­­ line sdílení informací z oblasti preventivně výchovné činnosti, krizového a havarijního plánování i podpory činnosti složek integrovaného záchranného systému (IZS) při řešení mimořádných událostí (MU) a krizových situací (KS).

Historie a proces pořízení Portálu
Snaha o pořízení informačního systému pro potřeby orgánů krizového řízení má dlouhou historii. Až s příchodem nového vedení Karlovarského kraje došlo ke konkrétní dohodě o odpovědnosti za obsah, termíny naplnění daty a pokrytí nákladů na zprovoznění Portálu. HZS Karlovarského kraje (HZS kraje) využil výsledků průběžného průzkumu existujících řešení bezpečnostních portálů provozovaných v jiných krajích a navrhl pořízení stejného systému, který používá HZS Jihomoravského kraje pro svůj Krizport. Karlovarský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu potřebnou částku a informační systém na konci roku 2017 zakoupil s tím, že bude kompletně nainstalován na serveru Krajského úřadu Karlovarského kraje (Krajský úřad). Samotná instalace a nastavení rozhraní Portálu byla ukončena až v červnu 2018, plnění obsahu Portálu mohlo začít v červenci téhož roku a skončilo v březnu roku 2019. Během této doby příslušníci oddělení ochrany obyvatelstva (OOB) a krizového řízení (KŘ) do Portálu převedli kompletní plánovací dokumentaci zahrnující Krizový plán Karlovarského kraje, krizové plány obce s rozšířenou působností (ORP), Havarijní plán Karlovarského kraje, vnější havarijní plány, Plán krizové připravenosti HZS kraje a řadu dalších dokumentů, což celkem představovalo stovky dokumentů a hodin práce. Portál je obsahově doplněn Geoportálem umístěným též na serveru Krajského úřadu, kterému HZS kraje poskytuje příslušné vlastní vrstvy zobrazující v prostředí GIS (geografický informační systém) např. záplavová území, zóny havarijního plánování, chovy, evakuační střediska, koncové prvky varování či stálé úkryty. V budoucnu bude možné přímo z mapy zobrazit i karty podlimitních objektů, ohrožených objektů v jejich zónách či karty evakuačních středisek.

Součástí dohody mezi HZS kraje a Karlovarským krajem o pořízení Portálu je i rozdělení odpovědností za jednotlivé fáze zprovoznění a obsah Portálu. Podle této dohody je HZS kraje odpovědný za strukturu a menu Portálu, přidělování a správu uživatelských účtů a obsah veřejné a neveřejné části Portálu s výjimkou části, která se věnuje zejména prevenci kriminality, jež je v gesci odboru bezpečnosti a krizového řízení Krajského úřadu. Odpovědnost za instalaci a provoz serverové části Portálu a Geoportálu nese odbor informatiky Krajského úřadu.

Části Portálu, jejich obsah, oprávnění a školení uživatelů

Portál je svým obsahem a s tím spojeným oprávněním k přístupu pro čtení rozdělen celkem do tří částí:
a. Veřejnou část, určenou (jak název napovídá) široké veřejnosti, která zde najde aktuality, informace o rizicích na území kraje a jak se na ně připravit, odkazy na metodiky a možnost zhlédnout výuková videa z projektu Ty to zvládneš. V nejbližších měsících bude tato část rozšiřována o popis jednotlivých druhů MU hrozících na území Karlovarského kraje a postupy pro přípravu a jejich řešení obyvatelstvem.

b. Neveřejnou část, do které mají heslem chráněný přístup tajemníci bezpečnostních rad kraje a ORP, členové bezpečnostních rad a krizových štábů kraje a ORP, členové povodňových komisí a členové nákazové i epidemiologické komise, starostové všech obcí Karlovarského kraje, zástupci Krajského ředitelství Policie ČR Karlovarského kraje, zástupci Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje atd. Obsahuje navíc zejména kompletní znění Krizového plánu Karlovarského kraje a krizových plánů ORP, Havarijního plánu Karlovarského kraje a vnějších havarijních plánů. Povodňové plány Karlovarského kraje a ORP jsou umístěny na jiném serveru Krajského úřadu a z Portálu jsou na ně jen navedeny odkazy. Vzhledem k rozsahu informací umístěných v této části bylo nutné připravit zjednodušené rozcestníky do důležitých dokumentů jednotlivých plánů, kterými jsou přehled hrozeb pro jednotlivé obce Karlovarského kraje, přehled objektů nakládajících s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a přehled subjektů ohrožených těmito objekty, přehled odkazů do operativních částí Havarijního plánu Karlovarského kraje a Krizového plánu Karlovarského kraje s postupy pro řešení MU a KS, přehled opatření, karet a postupů pro organizování evakuace a také přehled materiálu ochrany obyvatelstva a přehled uzavřených dohod IZS. Rozcestníky jsou umístěny do bočních menu Portálu. Z neveřejné části Portálu může oprávněný uživatel vstoupit i do Geoportálu.

c. Infopodpora HZS kraje je přístupná jen určeným uživatelům z HZS kraje, kterými jsou ředitelé územních odborů, velitelé stanic, vybraní příslušníci zařazení na odděleních OOB a KŘ, IZS, prevence a KOPIS, kteří mají zároveň přístup i do neveřejné části Portálu. V Infopodpoře jsou uloženy interní dokumenty využitelné při řešení následků MU, např. výpisy z dohod IZS, STČ (typová činnost složek) a další metodiky, dále je zde uložen podrobný seznam materiálu ve skladech HZS kraje, Skladovacího a opravárenského zařízení HZS ČR či Správy státních hmotných rezerv a postupy pro jejich vyžádání a nasazení, Plán krizové připravenosti HZS kraje s odkazem do komunikačního prostředí štábu HZS a operačních skupin územních odborů HZS kraje a vybrané pomůcky pro činnost řídících důstojníků HZS kraje.

HZS kraje organizoval řadu školení oprávněných uživatelů Portálu ať už v rámci školení starostů obcí Karlovarského kraje, kde bylo představení obsahu Portálu jedním z hlavních bodů, tak i samostatně pro tajemníky bezpečnostních rad ORP, zástupce složek IZS či určené příslušníky HZS kraje. Školení členů bezpečnostních rad ORP proběhne v rámci pravidelných jednání na jednotlivých ORP.

Zkušenosti z uvedení Portálu do užívání
Při tvorbě původního harmonogramu zprovoznění Portálu byl odhadován čas pro převedení všech dokumentů do webového prostředí na asi osm měsíců. Tento odhad se ukázal jako správný, byť naše představa o průběhu řešení musela být v průběhu těchto měsíců přehodnocena.
HZS kraje jako zpracovatel krizové a havarijní dokumentace tyto plány prioritně ukládá na lokálním úložišti ve formátu MS Word a Excel a přílohy většinou jako obrázky JPG či PDF soubory. Jednotlivé dokumenty mají jednotnou úpravu a jsou mezi sebou provázány hypertextovými odkazy. Předpoklad, že si dokumenty zachovají své formátování i po jejich nahrání prostřednictvím vkládacího nástroje v editačním prostředí, byl zcela mylný. Zjistili jsme, že z textové části dokumentu je sejmuto veškeré formátování od zarovnání a zvýraznění textu až po automatické číslování odstavců, při vkládání tabulek se nepřenese podbarvení ani typ a barva ohraničení a obrázky se musí vkládat prostřednictvím zvláštního editačního nástroje. I vzhledem k nedostupnosti nástroje pro kopírování formátu je vložení několikastránkového dokumentu s ohledem na množství tabulek a obrázků otázkou několika minut až hodin práce editora. Během vkládání dokumentů několika editory zároveň se nám osvědčilo zpracování a používání 13stránkového manuálu pro jednotné formátování se zcela jasnými pokyny pro úpravu a způsoby vkládání textu, tabulek, obrázků a dalších objektů. V neposlední řadě bylo nutné také rozhodnout o novém způsobu zobrazování a dostupnosti jednotlivých částí plánovací dokumentace – konkrétně, které dokumenty budou vloženy formou článku ke čtení a které budou dostupné pouze pro stažení, případně kombinace obou zmíněných způsobů. Zvláštní pozornost jsme museli věnovat těm dokumentům, které se v jednotlivých plánech opakují, např. přehled hrozeb pro území kraje nebo přehled evakuačních středisek v kraji, a rozhodnout, ve kterém plánu dokument bude primárně uložen a do nějž budou navedeny odkazy z ostatních plánů.

Zprovoznění Portálu si vyžádalo i změnu organizace práce a úpravu odpovědností příslušníků oddělení OOB a KŘ HZS kraje.

S ohledem na množství převáděných dokumentů bylo nutné vyčlenit jednoho příslušníka oddělení OOB a KŘ HZS kraje na průběžnou kontrolu formální a věcné správnosti již uložených článků a odkazů. Zároveň se ukázalo jako nezbytné upravit odpovědnosti za aktuálnost jednotlivých plánů. Z obecné odpovědnosti metodika – koordinátora za celou oblast plánování jsme přešli na osobní odpovědnosti jednotlivých příslušníků za konkrétní plány, které uplatňují zejména při aktualizaci dokumentů, při níž je nezbytné vyžadovat součinnost od kolegů napříč celým oddělením. Dalším opatřením je rozhodnutí pokračovat v udržování plánů ve formě původních textových a tabulkových souborů v aktuálním znění na lokálním úložišti HZS kraje, aby sloužily jednak jako záloha informací pro portál a jednak jako předloha pro oficiální tisk. Portál sice umožňuje tisk článků, ale předdefinovaný vzhled stránky neodpovídá požadavkům na formální úpravu oficiálních dokumentů.

Závěr
Zprovoznění Portálu je zásadní změnou v přístupu oprávněných osob Karlovarského kraje ke krizovým a havarijním plánům v jejich aktuálním znění. Poprvé mají tyto osoby možnost nahlédnout do všech dokumentů on­­ line na jakémkoli zařízení připojeném k internetu. Poprvé mají zároveň i přístup k vybraným GIS vrstvám s tematikou krizového plánování a ochrany obyvatelstva. Portál umožňuje těmto osobám zasílat upozornění na články či aktualizace dokumentů a stává se tak i nástrojem krizové komunikace. Uživatelé portálu mohou zároveň upozornit HZS kraje na chyby či neaktuálnosti v publikovaných dokumentech. Zprovoznění Portálu přineslo i vedlejší pozitivní efekty jako prohloubení spolupráce HZS kraje s odborem informatiky Krajského úřadu a vyjasnění odpovědnosti za jednotlivé dokumenty v rámci oddělení OOB a KŘ HZS kraje.

Součástí Portálu je i modul Kontakty, do kterého jsme připraveni exportovat kontaktní údaje vybraných osob z IS IKIS II. Modul není ale ani po 17 měsících od pořízení aktivní. Důvodem je zejména obtížná komunikace kolegů z odboru informatiky Krajského úřadu s dodavatelem řešení a skutečnost, že Karlovarský kraj se rozhodl nakoupit IS bez garantované roční podpory. Pevně doufáme, že se obě strany dohodnou co nejdříve a poslední díl systému bude zprovozněn ke spokojenosti uživatelů.


plk. Ing. Miroslav LUKEŠ, por. Mgr. Nela ŠTĚŘÍKOVÁ, HZS Karlovarského kraje, foto archiv HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook