Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 4/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor zásahu požáru skladové haly elektroodpadu. Přehled vydaných certifikátů a osvědčení o vlastnostech výrobků za rok 2018. Jak hodnotili svojí činnost za rok 2018 hasičští důstojníci, se dočtete v článku o sněmu České asociace hasičských důstojníků. Výsledky přináší článek o provádění kontrol restauračních zařízení, barů a heren v průběhu roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM představujeme nové učební texty pro hasiče k výuce v oblasti poskytování první pomoci. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o moderních technologiích v ochraně obyvatelstva. Se svými zážitky se podělili nejen děti, ale zejména jejich rodiče - hasiči a strážníci z Plzeňského kraje. V INFORMACÍCH se dočtete, jak si slavnostní akcí připomněli příslušníci, zaměstnanci a pozvaní hosté deset let existence Záchranného útvaru HZS ČR. Navštívili jsme také koncert Michala Davida pořádaný Nadací policistů a hasičů pro nadační rodinky. 

Digitalizace, Internet věcí (IoT), Průmysl 4.0, Big data, Smart Cities. Slova rezonující dnešní společností, na která by měla reagovat i ochrana obyvatelstva. Sjednocuje je jeden cíl, a to komplexní vytváření sítí pomocí moderního internetu (5G) a komunikačních technologií za účelem automatizace lidské činnosti a tzv. „smart“ řešení.

V roce 2050 se předpokládá, že 70 % populace bude žít ve městech. Již nyní se každý týden 1,7 milionu lidí stěhuje do měst. V důsledku nedávných mimořádných událostí (MU) s extrémními projevy (např. hurikán Harvey, Michael, požáry v Aténách) se klade důraz na to, aby města byla více odolná a udržitelná.

V souvislosti s měnícím se prostředím musíme změnit i způsob myšlení v přípravě na MU. Stále větší význam a přínos bude mít v přípravné fázi investování do mitigačních opatření, což je klíčem k resilienci zájmového prostředí (v tomto případě měst a regionů). Řešením může být využití moderních technologií, které Průmysl 4.0 přináší.

Zároveň je nutné vnímat současné megatrendy, na které bude muset lidstvo reagovat. EU definuje 11 megatrendů.

Nově se významným megatrendem stává i konektivita, a to zejména díky extrémně rychlému rozvoji a významnosti pro společnost.

Průmysl 4.0
Průmysl 4.0 je současný trend digitalizace a automatizace každodenních procesů, jehož základem je IoT. Klíčové je využívání rychlého bezdrátového přenosu dat a internetu pro komunikaci mezi jednotlivými technologiemi, případně mezi technologií a člověkem. Plné využití potenciálu IoT se předpokládá po zavedení 5G sítí, které je plánováno na rok 2020. Sítě 5G přináší zrychlení přenosu dat, větší zátěž pro datová uložiště a virtualizaci procesů. 5G sítě v budoucnu umožní například vykonávat operace na dálku, provoz autonomních vozidel nebo monitoring tělesných funkcí s automatickým předáváním dat zdravotnickému zařízení.

Vzájemná konektivita IoT umožní kompletní přehled o sledovaných ukazatelích (rozpoznávání stavu člověka, hospodaření s energiemi, sledování jednotlivých poruch, dálkové řízení výrobních procesů, rozvoj umělé inteligence apod.). Rozvoj se předpokládá zejména v následujících oblastech:

  • infrastruktura (chytré domy, hospodaření s energiemi, zabezpečení objektů, čidla pro detekci různých veličin)
  • doprava (telemetrie provozu, inteligentní řízení dopravy, autonomní dopravní prostředky)
  • životní prostředí (monitoring stavu vodních toků, čistoty životního prostředí)
  • nositelná spotřební elektronika (monitoring životních funkcí a stavu osoby, prostředky pro komunikaci).

Smart Cities
Města budoucnosti se vyznačují jako odolná, udržitelná, využívající čistou energii a moderní technologie Průmyslu 4.0. Smart City vytváří a podporuje jakoukoli formu sdílení, ať už dat nebo prostoru. Smyslem automatizovaného sběru dat bez nutnosti přispění občana je to, aby jediný portál umožnil shromáždit veškerá data a rozeslat je na příslušná oddělení samosprávy nebo poskytovatele služeb. Současně mají občané přístup k aktuálním informacím 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Data jsou zpracovávána pro sdílení výsledků, zdokonalování jednotlivých procesů a predikci dalšího vývoje události za pomoci umělé inteligence.

Rada pro Smart Cities (Smart Cities Council) doporučuje, aby sídla nebo jejich části zasažené MU byla obnovována v principu Smart City. Současně vydala Plán pro odolnost („Roadmap to Resilience“) určený státům či jiným celkům, které chtějí být „smart“.

Současné projekty

Projekt

Použití

Země

Hurikán Florence a Michael

využití dronů

crowdsour­cingové aplikace

poskytnuty výrobci k prohledávání oblastí a koordinaci záchranných a likvidačních prací

využity pro vytipování oblastí a obyvatelstva, kde bylo nutné poskytovat pomoc

USA

Program spolehlivosti přenosu dat

využívá Big data, umělou inteligenci a strojové učení pro získávání většího množství dat ze stávajících sensorů

monitorování fungování energetické sítě a podpora pro systémové operace

Department of Energy, USA

Program pro včasnou reakci na záplavy při zvednutí hladiny moře

využívá GIS, 3D modelování, sensory pro monitoring vodní hladiny a LIDAR (light detection and ranging data)

informování místní samosprávy o nejrizikovějších oblastech a zajištění včasného varování obyvatelstva

Miami, USA

WEA (Wireless Emergency Alerts)

varování a informování obyvatelstva prostřednictvím vybraných značek chytrých telefonů a dalších kompatibilních zařízení

systém v cílové oblasti vyhledává jednotlivá zařízení, která jsou schopná přijímat WEA zprávy (tedy i zahraniční)

nejedná se o SMS zprávu, není třeba registrace, WEA musí podporovat příslušný operátor

USA

Reverse 112

systém varování obyvatelstva pomocí SMS zpráv

jednotný systém v rámci EU pomocí TCTV 112

EU

I­‑React

komplexní systém pro MU vyvíjený za přispění EU

v současné době dostupná mobilní aplikace pro občana (další moduly ve vývoji)

EU

Vize budoucnosti

Oblast

Vývoj v oblasti

Monitoring

monitoring stavu zásahových vozidel a vybavení a jejich automatické vyhodnocování se zasíláním hlášení o nutnosti oprav nebo revizí

vývoj inteligentních detektorů kouře (automatické vyhodnocení a spuštění dalších ochranných vlastností budov – přesměrování klimatizace, hlášení na KOPIS, otevření oken, dveří apod.)

monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch

automatické vyhodnocování MU z kamerového systému / zobrazovacích zařízení

Drony a jejich automatické ovládání

detekce nebezpečných látek, termokamery, zobrazovací zařízení v aktuálním čase, GIS data, pátrání po osobách, hasicí drony

ve vývoji např. SwarmOS (vývojář Ars Electronica Futurelab)

Vozový park

autonomní vozidla pro zásahovou činnost

studie využití autonomních vozidel pro evakuaci (U. S. Ministerstvo dopravy) – zejména pro starší osoby, nemohoucí, děti

na vývoji autonomních vozidel pro zásahovou činnost se podílí i společnost Rosenbauer (Future Fire Truck) ve spolupráci s Ars Electronica Futurelab

Komunikace a ochrana zasahujících

koordinace zasahujících hasičů pomocí on­‑line navigace v objektu

monitorováním životních funkcí a použití umělé inteligence při řízení zásahu

komunikace pomocí „chytrých“ brýlí zaznamenávající jak obraz, tak zvuk

efektivní řízení dopravy zohledňující potřeby složek IZS – dopravní telematika

Varování a informování obyvatelstva

chytré domy – možnost zasílání varovných zpráv a informování obyvatelstva pomocí domácích spotřebičů

zobrazení informace o MU na nositelné elektronice

systémy inteligentního řízení městských služeb (občané budou včas informování o výpadku energií)

projekce označující evakuační trasy, místa setkání, nebezpečné zóny apod.

Hrozby
Ačkoli moderní technologie přináší celou řadu výhod, není možné zapomínat na hrozby, které jsou s nimi spojené. Průmysl 4.0 přináší extrémní nároky na síťovou a datovou infrastrukturu, s čímž je spojena i vysoká energetická náročnost. Je nutné dopředu řešit možnou ekologickou zátěž z nepoužívaných baterií (autonomní vozidla, chytré domy). V souvislosti s velkým množstvím elektronických a dobíjecích zařízení v objektech bude zvýšeno riziko vzniku požárů. Bude zapotřebí posílit kybernetickou bezpečnost, aby nedocházelo ke zneužívání dat a funkcionalit systémů.

Zasahující složky si musí udržet znalosti pro řízení a řešení zásahu a schopnost rozhodovat se i bez užívání moderních technologií. Negativním faktorem může být i spoléhání se na technologie a ztráta dovedností v sebeochraně ze strany obyvatelstva.

Vzhledem k hustotě pokrytí signálem Wi­ Fi může docházet k rušení signálu komunikačních prostředků složek integrovaného záchranného systému. S tímto souvisí i riziko onemocnění působením 5G sítí. Na vědecké úrovni je stále více diskutován vliv radiofrekvenčních elektromagnetických polí (RF­ EMF) z bezdrátové technologie na zdraví organismů (např. zvýšené riziko výskytu nádorových onemocnění, snížení plodnosti, neurologické poruchy). V září roku 2017 podepsala skupina asi 180 vědců a doktorů z více než 35 zemí petici s cílem zamezit zavedení 5G sítí.

Závěr
Průmysl 4.0 je realitou. Technologie, které nabízí a dále nabízet bude, mohou přinést ochraně obyvatelstva velmi efektivní nástroje pro řešení různých druhů událostí. Tuto skutečnost je třeba si zavčas uvědomit a využít tento trend již v samotném počátku. Zároveň je nutné přizpůsobit komunikaci HZS ČR vůči obyvatelstvu, které je již v dnešní době zvyklé komunikovat prostřednictvím aplikací. Je nutné pochopit, že zejména mladší generace není schopná zachytit informace předávané jiným způsobem a na tuto skutečnost reagovat zejména v systému varování a informování obyvatelstva.

Státní správa obecně je konzervativní v přijímání a používání moderních technologií. Spoléhá spíše na osvědčené a prověřené technologie a často zaostává při implementaci moderních technologií za soukromým sektorem. Rozvoj umělé inteligence a vzájemné komunikace mezi zařízeními a lidmi nelze zastavit. Moderní technologie by měly ochranu obyvatelstva rozvíjet, avšak systém jako takový na nich nesmí být zcela závislý. Využijme tyto trendy ke zefektivnění zásahu, vzájemné komunikaci mezi složkami i obyvatelstvem, navyšování bezpečnosti zasahujících a prostředí, ve kterém se běžně pohybujeme, avšak nezapomínejme na „analogové“ znalosti a dovednosti a lidský přístup.


kpt. Mgr. Barbora PÁLKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR

1 OECD identifikuje odolná města jako ta, která mají schopnost připravit se, zvládat a překonat všechny druhy mimořádných událostí nebo krizových situací. Zde nastupují „Smart“ technologie, které mají vytvářet lepší podmínky pro připravenost, odezvu a obnovu daného prostředí, zejména pak pomocí udržitelné kritické infrastruktury a schopnosti efektivní odezvy na události, a to i během jejího působení.

vytisknout  e-mailem