Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 11/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA představujeme nový služební stejnokroj HZS ČR. Dnem požární bezpečnosti byl pátek 13. září 2019 na téma „Průjezdnost komunikací“. Přinášíme informace o tragické dopravní nehodě u Ořecha. V Jihlavě proběhla konference IROP 2019. Představujeme další HZS podniku - Letištní hasičskou jednotku v Pardubicích. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o zaměstnání složek IZS Ústí nad Labem na řece Kamenici. V Hranické propasti se uskutečnilo součinnostní cvičení. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o úkolech v oblasti kritické infrastruktury. Přinášíme informace o zapojení jednotek PO v LiK. Zkušenosti z cvičení POVODEŇ 2018. Souprava pro terénní stanovení ukazatelů znečištění vod. Proběhla obnova souprav nouzového přežití u HZS PaK. V rubrice INFORMACE si přečtete o ozdravném pobytu v Kašperských Horách. Putovní pohár z Velké ceny v Petrovicích si odvezlo družstvo ze Zlínského kraje. V Telči se konal osmnáctý ročník závodu FCC. 

Ochrana kritické infrastruktury (KI) v České republice začala být řešena od roku 2001 v souvislosti s teroristickými útoky v New Yorku a Washingtonu D. C. Mezníkem v oblasti ochrany KI v evropském prostředí byl rok 2008, kdy byla přijata směrnice Rady 114/2008/ES o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (směrnice). Přijetí směrnice mělo následně vliv i na problematiku ochrany KI v České republice, která musela nově přijatou směrnici implementovat do českého legislativního rámce.

Stěžejními materiály, které definovaly způsob implementace uvedené směrnice, byly Komplexní strategie ČR k řešení problematiky KI a Národní program ochrany KI, které byly schváleny usnesením vlády č. 140 dne 22. února 2010. V souladu s těmito dokumenty byla problematika ochrany KI následně implementována formou novelizace zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, a přijetím souboru dalších navazujících právních předpisů. V tomto případě šlo o novelizaci nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, které specifikovalo náležitosti plánů krizové připravenosti subjektů KI, a nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb., kterým byla stanovena průřezová a odvětvová kritéria pro určování prvků KI. Legislativní úprava jednoznačně vymezila systém ochrany KI na národní úrovni a zároveň stanovila odpovědná ministerstva a další ústřední správní úřady, které mají gesci za některé ze stanovených odvětví KI. Koordinační role v celém systému připadla MV­-generálnímu ředitelství HZS ČR, které zpracovává a předkládá Seznam prvků KI, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, vládě ke schválení a zároveň vyžaduje od ostatních gestorů KI podklady a informace týkající se prvků KI určených v jednotlivých odvětvích gestory KI, které dále poskytuje hasičským záchranným sborům krajů k zapracování do krizových plánů krajů. Tím byl proces implementace dokončen, ale řešení celé problematiky tím neskončilo.

V rámci systému ochrany KI byly identifikovány oblasti dalšího možného rozvoje. Ty byly obsahem Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (koncepce), která v rámci jednoho z úkolů stanovila potřebu precizování systému ochrany KI, a to formou revize stanovených určujících kritérií a stanovení standardů ochrany prvků KI z hlediska objektové, technologické, personální či kybernetické bezpečnosti. Koncepce také reflektovala otázku provázanosti jednotlivých odvětví KI, prohloubení spolupráce se subjekty KI a výměnu informací mezi všemi zainteresovanými subjekty.

Některé z těchto stanovených úkolů byly splněny. Šlo o revizi kritérií pro určení prvku KI v roce 2015, kterou byla mimo jiné implementována oblast kybernetické bezpečnosti v rámci odvětví Komunikační a informační systémy.

V otázce provázanosti jednotlivých odvětví probíhala v uplynulých letech související činnost v rámci pracovní skupiny k tvorbě Národního programu energetické odolnosti, jehož cílem je posílení energetické odolnosti strategických objektů, jejichž součástí jsou také prvky KI, čímž se přímo dotýká otázky provázanosti prvků KI v odvětví energetiky s prvky KI z ostatních odvětví KI. V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení materiál Postup pro vytvoření seznamu strategických objektů a určení jejich priorit a pro definici scénářů výpadku dodávek elektrické energie, který přímo vychází z činnosti pracovní skupiny k tvorbě Národního programu energetické odolnosti a který stanovuje postup pro identifikaci, kategorizaci a prioritizaci strategických objektů z hlediska zajištění dodávek elektrické energie při obnovování provozu elektrizační soustavy po dlouhodobém výpadku dodávek elektrické energie.

Řešení dalších úkolů stanovených v koncepci však poukázalo na některá slabá místa ve fungování celého systému ochrany KI. Například otázka stanovení standardů ochrany pro jednotlivá odvětví KI je v současné době v podstatě nereali­zovatelná, neboť rozdíly mezi prvky KI v jednotlivých odvětvích KI jsou natolik rozsáhlé, že se nedají pro všechna odvětví KI stanovit jednotné standardy bezpečnosti.

Zároveň byla identifikována problematická otázka související s nejednotným přístupem gesčních ministerstev a dalších ústředních správních úřadů, které v rámci své působnosti přistupují k této problematice v odlišné míře, čímž vzniká stav, kdy jsou řešena pouze některá odvětví KI.
V současné době se tak uvažuje o provedení analýzy fungování celého systému ochrany KI, na jejímž základě by byly následně provedeny další změny celého systému.

Kromě těchto úkolů na národní úrovni je také nutné brát v potaz ochranu KI na úrovni Evropské unie, jejímž stěžejním materiálem je již zmiňovaná směrnice. Vzhledem k tomu, že od přijetí směrnice nedošlo k žádným změnám či rozšířením její působnosti, přičemž ve společenské a technologické oblasti došlo za tu dobu k výrazným změnám, které směrnice již plně nepodchycuje, byl zahájen proces její revize.

Ke konci roku 2018 byla zahájena veřejná konzultace k hodnocení fungování směrnice, jejímž prostřednictvím si Evropská komise vyžádala názory a hodnocení současného stavu od všech zainteresovaných subjektů v oblasti ochrany evropské kritické infrastruktury (EKI). Následně Evropská komise vydala v červenci 2019 hodnocení směrnice, v rámci kterého byla identifikována slabá místa současné směrnice a zároveň byla navržena doporučení, která by vedla k posílení a zlepšení systému ochrany EKI.

Navržená doporučení jsou zaměřena na zpřesnění a doplnění definic pojmů souvisejících s ochranou KI a na otázku možného rozšíření nebo úplného přepracování odvětví EKI. V doporučeních je také uvedena potřeba vytvoření souladu jednotlivých systémů ochrany EKI v členských státech Evropské unie a snižování rozdílů v oblasti jejího určování a identifikace.

V současné době však ještě není známo, jakým konkrétním způsobem se Evropská komise k navrhovaným doporučením postaví a v jaké míře a jakým způsobem budou tato doporučení implementována. Změny ve směrnici by však měly dopad i na národní legislativu, a je tudíž nutné počítat i s tímto procesem. Na národní úrovni v současnosti probíhají jednání s gestory za odvětví energetiky a dopravy, jejichž cílem je sjednocení postupu a stanoviska k těmto doporučením.


kpt. Bc. Martin TILCER, foto kpt. Mgr. Adam HENDRYCH, MV­-generální ředitelství HZS ČR
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook