Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVIII ČÍSLO 10/2019

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o požáru výrobní haly v Blansku. HZS ČR opět podpořil zakarpatské kolegy. Představíme HZS podniku BOSCH DIESEL Jihlava. V Ostravě se konala konference Požární ochrana 2019. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o modulu CZERT MUSAR a cvičení EU MODEX 2019 na Sicílii. Pražští potápěči obstáli na Mezinárodním mistrovství záchranářů a potápěčů. Elita kynologů se předvedla na mistrovství u Mimoně. V areálu ŠVZ středisku Brno se konalo zaměstnání ve vyprošťování s názvem „Rescue meeting Brno 2019“. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o cvičení ZÓNA 2019. Představíme nová kontejnerová energocentra pro HZS ČR. Znáte bezpečnostní desatero pro obyvatele obcí ČR? Evropu i Amazonii letos postihly lesní požáry. Ve Vídni proběhla konference NCT Europe 2019. V rubrice INFORMACE si přečtete, že v Ústí nad Labem padly národní rekordy. V Plzni se konalo IX. mistrovství ČR v TFA. Nominace Ankety Dobrovolní hasiči na rok 2019. 

Adaptace Organizace severoatlantické smlouvy (NATO) na vývoj bezpečnostního prostředí v Evropě v posledních letech přinesla dopady také v oblasti civilní nouzové připravenosti. Příslušné aktivity NATO a jednotlivých členských států reagují na změny ve vnímání a zvyšující se pravděpodobnosti vzniku některých dříve méně významných hrozeb. Zásadní činností MV­ generálního ředitelství HZS ČR vyplývající z tohoto vývoje bylo zpracování materiálu „Analýza civilní nouzové připravenosti státu v sedmi základních oblastech odolnosti NATO“ (Analýza CNP NATO) a ustanovení pracovních skupin pro řešení nedostatků identifikovaných tímto materiálem v jednotlivých oblastech odolnosti.


Sedm oblastí odolnosti NATO a gestoři na národní úrovni

SSedm oblastí odolnosti NATO a gestoři na národní úrovniedm oblastí odolnosti NATO a gestoři na národní úrovni
Zachování základních funkcí státu ☒ Ministerstvo vnitra
Odolnost energetických zdrojů ☑ Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zvládání nekontrolovaného pohybu obyvatelstva ☒ Ministerstvo vnitra
Odolnost zdrojů vody a potravin ☑ Ministerstvo zemědělství
Zvládání velkého počtu zraněných ☑ Ministerstvo zdravotnictví
Odolné civilní komunikační systémy ☒ Český telekomunikační úřad
Odolné civilní dopravní systémy ☑ Ministerstvo dopravy

Bezpečnostní prostředí a civilní nouzová připravenost NATO
V reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 se do centra pozornosti této mezinárodní organizace dostala adaptace na nové bezpečnostní prostředí včetně zvyšování civilní nouzové připravenosti a odolnosti členských států NATO. Na alianční úrovni začal také zesilovat, dlouhou dobu po skončení studené války opomíjený, důraz na propojování civilní nouzové připravenosti na jedné straně a obranného plánování na straně druhé. Na summitech ve Walesu (2014), Varšavě (2016) i Bruselu (2018) hlavy států a předsedové vlád členských států NATO stvrdili ambice a závazky k naplňování strategických cílů NATO. Hlavní úkoly civilní nouzové připravenosti v NATO jsou vyjádřením základních bezpečnostních povinností NATO a zahrnují civilní zabezpečení vojenských operací a operací v rámci reakce na krizové situace, podporu národních orgánů při mimořádných událostech velkého rozsahu a krizových stavech a úkoly ochrany obyvatelstva.

Národní sebehodnocení státu
V souladu s těmito politickými závazky se Stálá pracovní skupina Výboru pro civilní nouzové plánování (VCNP) k přípravě delegace na jednání Výboru pro civilní nouzové plánování (CEPC NATO) a jeho plánovacích skupin rozhodla dne 9. listopadu 2017 zahájit proces národního sebehodnocení. Za koordinace MV­ generálního ředitelství HZS ČR, které na národní úrovni zastřešuje rezorty zapojené do systému civilní nouzové připravenosti NATO, byl vytvořen materiál Analýza CNP NATO. Ten vycházel z odpovědí na Hodnotící kritéria pro sedm oblastí odolnosti NATO, č.j. PO(2017)0094 (INV), a kromě zástupců rezortů a Ústředních správních úřadů (ÚSÚ) zodpovídajících za dílčí plánovací skupiny NATO (Ministerstvo dopravy, průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Český telekomunikační úřad a Správa státních hmotných rezerv) byli do tvorby materiálu zapojeni také zástupci Ministerstva obrany a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. Dne 15. března 2019, na 20. výročí vstupu České republiky do NATO, pak byl výsledný materiál schválen usnesením č. 445 na jednání Výboru pro civilní nouzové plánování. Tímto usnesením byly současně založeny tři pracovní skupiny, jejichž úkolem je dále se věnovat třem problematickým oblastem odolnosti NATO.

Jak jsme na tom?
Česká republika má funkční a prověřený systém krizového řízení pro přípravu, plánování a řešení nevojenských i vojenských krizových situací se silnou rolí ÚSÚ a orgánů územních samosprávných celků, zejména pak z pohledu existence národní analýzy hrozeb a z ní vyplývajících typových plánů dále rozpracovaných v krizových plánech příslušných orgánů územních samosprávných celků.

Kladem v oblasti energetických zdrojů je existence systému pohotovostních zásob (elektrocentrály) a hmotných rezerv (plyn, ropa). V oblasti zdrojů vody a potravin existuje v Česku robustní legislativní a kontrolní systém, který jasně vymezuje požadavky na dodržování kvality produkce potravin a pitné vody a také nastavuje činnost státních kontrolních orgánů.

Z pohledu zvládání velkého počtu zraněných je v Česku dostatečný počet poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují přednemocniční neodkladnou ambulantní (odborní specialisté) i lůžkovou péči. V případě potřeby je Česká republika schopna z vytvořených strategických zásob rozšířit lůžkovou kapacitu u stávajících poskytovatelů lůžkové péče. V případě velkého počtu zasažených osob nebo při vyhlášení krizového stavu (pokud o koordinaci požádá kraj) má Ministerstvo zdravotnictví legislativně zakotveny kompetence v případě nutnosti koordinace poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů lůžkové péče z centrální úrovně.

V oblasti telekomunikačních služeb spolupracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu s provozovateli při určování prvků kritické infrastruktury, při zpracování plánů krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury a kontroluje také jejich činnost. Oblast přednostního připojení je ukotvena v zákoně a stát spravuje a rozvíjí neveřejné sítě pro spojení bezpečnostních složek.

V oblasti dopravy je podle analýzy převážná většina standardizačních dohod NATO (tzv. STANAG) implementovaná do národní legislativy. V rámci podpory vojenské mobility jsou podle požadavků Ministerstva obrany v oblasti dopravy stanoveny určené vojenské koridory, které jsou tvořeny sítěmi zájmových pozemních komunikací a železničních tratí. Pro podporu činnosti ozbrojených sil České republiky a spojeneckých ozbrojených sil jsou určeny také zájmové železniční stanice a civilní letiště.

Na čem je třeba dále pracovat?
I přes zmíněná významná pozitiva z Analýzy CNP NATO vyplynulo několik problematických míst, kterým je třeba dále věnovat pozornost a pro které byly založeny již zmíněné tři pracovní skupiny.

V oblasti zachování základních funkcí státu je třeba řešit problém zamezení současného vyřazení několika ústavních funkcí a zachování kontinuity výkonu státní moci i orgánů krizového řízení. Příslušná pracovní skupina bude analyzovat nově zpracovanou Plánovací metodiku NATO pro zachování základních funkcí a kritických služeb státu i Hodnotící kritéria pro sedm oblastí odolnosti NATO v podmínkách českého bezpečnostního systému a předloží varianty řešení již identifikovaných, případně nově zjištěných nedostatků.

Opatření pro nekontrolovaný pohyb obyvatelstva se v podmínkách České republiky přenáší do úkolů ochrany obyvatelstva, zejména pak evakuace a nouzového přežití. NATO předpokládá, že síly a prostředky každého členského státu budou stačit na zvládnutí pohybu osob velkého rozsahu. V současné době probíhá analýza schopností HZS ČR. Pracovní skupina bude mít rovněž za úkol analyzovat Plánovací metodiku NATO pro nekontrolovaný pohyb obyvatelstva a připravit podklady pro zvýšení odolnosti nyní nastaveného systému.

V oblasti civilních telekomunikačních systémů byly určeny dva úkoly. Zaprvé zpracovat plán prioritního užití komunikačních sítí, který by koordinoval potřeby civilních i vojenských orgánů. Zadruhé založit platformu pro řešení odolnosti telekomunikačních systémů, a to proto, že tato problematika svou šíří zásadně přesahuje reálné kompetenční i výkonné schopnosti gestora této oblasti – Českého telekomunikačního úřadu.

Napříč všemi oblastmi analýzy pak jde požadavek na přenos informací a reportování „z“ a „do“ NATO. Cílem tohoto kroku na straně NATO je, aby CEPC v rámci své role v krizovém řízení NATO byl schopný informovat příslušné orgány ­NATO o stavu v sedmi oblastech odolnosti v členských státech. Koncepčně je tedy třeba řešit problematiku hlášení (reportování) incidentů orgánům NATO prostřednictvím tzv. civilních situač­ních reportů včetně zajištění vzájemného propojení jednotlivých ministerstev a úřadů spolupracujících v rámci České republiky na civilní nouzové připravenosti NATO.

Slovo závěrem
Přestože Česká republika patří v oblasti civilní nouzové připravenosti NATO k premiantům, nebylo by vhodné usínat na vavřínech. Adaptace je sice nikdy nekončící proces, nicméně usnesení VCNP č. 445 ze dne 15. března 2019 uložilo ­MV­-generálnímu ředitelství HZS ČR do konce roku 2020 předložit navazující materiál, který vyhodnotí naše pokroky v rámci sedmi základních oblastí odolnosti NATO.


kpt. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem