Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 4/2018
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor požáru motorestu Čtyři Kameny u dálnice D10. O setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požáru nebo o začátku Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ZÚ HZS ČR v Hlučíně má nové pásové rypadlo. Přinášíme článek o pohybu na zamrzlých plochách. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší druhou část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o informování dotčených osob při MU, ale také o možnosti využití informačních systémů při řešení následků MU.V informacích si můžete přečíst rozhovor s ředitelem Nadace policistů a hasičů.
- OBSAH č. 4/2018 ROČNÍKU XVII
- Nový lezecký polygon
- Požár motorestu 4 Kameny
- Setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požárů
- Přehled certifikátů a osvědčení výrobků
- Mezinárodní dny krizové intervence v Innsbrucku
- Anketa Dobrovolní hasiči roku 2018 začíná
- Nové pásové rypadlo
- Opatrnost na zamrzlých vodních plochách
- Řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody II.
- Informování dotčených osob při rozsáhlých mimořádných událostech
- Možnosti využití informačních systémů při řešení následků mimořádných událostí
- Aktuální mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Ozdravění přírody v okolí řek a rybníků
- Domovnická akademie – možná cesta k bezpečnějšímu bydlení
- Na činnost nadace nelze přišpendlit cenovku
- Z Tokia do Bombaje, přežijí jen nejtvrdší
- Neinvestiční dotace z rozpočtu ČR
Pohyb na zamrzlých vodních plochách není vždy bezpečný. Hrozí velké riziko proboření do ledu, které není radno podceňovat ani v silných mrazech. Osoby, které na led vstupují, by měly být maximálně opatrné a dodržovat základní bezpečnostní pravidla.
Bruslaři podcenili nebezpečí
Pod dvěma bruslaři se na vodní nádrži Rozkoš propadl led, zvládli se dostat z vody zpět na led, ale nacházeli se asi 1,5 kilometru od břehu a kvůli popraskanému ledu se báli vrátit zpět. Aby se zahřáli, kroužili na bruslích kolem. Na pomoc jim vyrazila po ledě záchranná skupina čtyř hasičů se člunem a současně se na břehu připravoval ke vzletu vrtulník letecké záchranné služby, který pomoc uspíšil. Hasiči, kteří přispěchali ke dvojici po ledu, pomohli lidem do člunu, ze kterého byli po jednom vytaženi a transportováni v podvěsu na břeh, kde je převzali do péče zdravotníci.
Na místě zasahovali příslušníci ze stanice Jaroměř HZS Královéhradeckého kraje a hasiči SDH obce Nové Město nad Metují. Po celou dobu spolupracovali hasiči se zdravotníky i leteckými záchranáři.
„Zachraňovali jsme muže, rok narození 1981, který se propadl do vody po pás, a ženu, rok narození 1977, která byla podle našich informací pod vodou celá. Oběma se podařilo dostat se z vody ven. Po příletu vrtulníku se záchranáři pokoušeli oba naložit přímo na palubu, ale byli zesláblí natolik, že je vzdušný vír od vrtulníku odsouval po ledu pryč. Posádka tak změnila taktiku a připravila lanový podvěs, kterým byli zachráněny. Muže jsme převezli do Oblastní nemocnice Náchod sanitním vozidlem a ženu transportoval vrtulník do Fakultní nemocnice Hradec Králové. Byli značně podchlazení, ale bez dalších známek poranění. Nasazením vrtulníku byla celá záchranná akce zkrácena o desítky minut, což bylo vzhledem ke stádiu hypotermie, ve kterém se nacházeli, zcela zásadní,“ řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák.
Událost svědčí o tom, že i přes třeskutý mráz posledních dní nemusí být led dostatečně silný a pevný.
Hasiči zachraňovali muže na zamrzlém rybníku
V jednom týdnu už druhý případ, kdy se osoba propadla na zamrzlé vodní ploše. Tentokrát zasahovali hasiči spolu se zdravotníky na Starochlumeckém rybníku u Chlumce nad Cidlinou, kde se vozil muž na speciálně upraveném vozítku taženém plachtou, tzv. „kitebuggy“, a led se pod ním prolomil.
Událost byla ohlášena v 15.41 hodin a na místo okamžitě mířily jednotka SDH obce Chlumec nad Cidlinou a profesionální jednotky stanic Nový Bydžov a Hradec Králové s velkým člunem. Z Hradce Králové vzlétl také vrtulník letecké záchranné služby s hasičem – leteckým záchranářem na palubě, připraveni na záchranu osoby z vody v podvěsu.
Muže nakonec z vody zachránili hasiči, a to s použitím lana a desky. Vrtulník byl na místě v pohotovosti připraven v případě komplikací zasáhnout. Podchlazeného muže, rok narození 1952, převzala na břehu do péče zdravotnická záchranná služba. Po ošetření a poskytnutí tepelného komfortu jej transportovali vrtulníkem do Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Praktické rady pro bezpečný pohyb po ledě
Po ledové ploše se nepohybujeme ve skupinách, mezi jednotlivci by měla být udržována vzdálenost asi pět metrů. Dále bychom s sebou měli nosit záchranné pomůcky (tzv. rýpadla – krátké kovové hroty s rukojetí), výhodné je oblečení z umělých vláken (tzv. funkční prádlo), které v případě propadnutí se do vody nenasakuje vodu jako přírodní materiály (bavlna, vlna).
Na pohybující se vodě musí být led vždy silnější, ale i ve stojatých vodách (rybníky) dochází vždy k mírnému proudění. Při záchraně tonoucích osob z ledové vody je v prvé řadě nutné zavolat na tísňovou linku 112 nebo na linky 150, případně 155. K okraji propadlého ledu se přibližujeme s maximální opatrností s ohledem na vlastní bezpečnost a s využitím co největší plochy a rozložení váhy na led (plazení, kutálení, použití žebříku nebo desky), pokud možno uvázáni na laně s jakýmikoli plovacími pomůckami.
Po vytažení tonoucího z vody zajistíme základní životní funkce, případně zahájíme resuscitaci, a zajistíme mu tepelný komfort a vyčkáme do příjezdu zdravotnické záchranné služby. Pokud je tonoucí při vědomí, převlékneme jej do suchého oblečení.
Pokud přesto plánujeme využít přírodní led pro zimní sportovní radovánky, měli bychom být maximálně opatrní a dodržovat základní bezpečnostní opatření. Zejména je potřeba zkontrolovat tloušťku ledu vytvořením sondy. Pro bezpečný pohyb osob by měla být minimálně 10 až 12 centimetrů. Pamatovat bychom měli na to, že i ve stojatých vodách dochází k proudění vody a led může mít na celé ploše různou tloušťku. Je potřeba dávat pozor na možné praskliny nebo díry vysekané od rybářů. Jakmile zaznamenáme, že led křupe nebo praská, ihned si lehneme na břicho a vracíme se zpět tou samou cestou, kterou jsme po ledě šli.
por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv HZS Královéhradeckého kraje