Časopis 112 ROČNÍK XVII ČÍSLO 4/2018

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA si přečtete rozbor požáru motorestu Čtyři Kameny u dálnice D10. O setkání CTIF partnerů pro oblast zjišťování příčin vzniku požáru nebo o začátku Ankety Dobrovolní hasiči roku 2018. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte, že ZÚ HZS ČR v Hlučíně má nové pásové rypadlo. Přinášíme článek o pohybu na zamrzlých plochách. Rubrika OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ přináší druhou část řízení procesů při zajišťování nouzových dodávek pitné vody. Dočtete se o informování dotčených osob při MU, ale také o možnosti využití informačních systémů při řešení následků MU.V informacích si můžete přečíst rozhovor s ředitelem Nadace policistů a hasičů. 

Řešení mimořádných událostí (MU) většího rozsahu je zpravidla spojeno s rozhodováním za nejistoty, neurčitosti a současně při nedostatku času. Příčinu nejistoty a neurčitosti v těchto situacích představuje různá kvalita dat a informací, které se získávají a předávají ke zpracování štábu Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje (Štáb HZS kraje). Cílem článku je demonstrace využití některých informačních systémů a otevřených zdrojů dat, se kterými pracuje Štáb HZS kraje a KOPIS (ne)jen při řešení rozsáhlých MU.

HEAT mapa se zobrazením míst nahlášených událostí během Herwart (Zdroj: HZS Karlovarského kraje)
Důležitými faktory kvality dat pro činnost Štábu HZS kraje a informací je jejich relevance, kvantita a včasnost získávání. Rychlost zpracování je zásadní pro efektivní předávání a šíření k dalšímu využití při koordinaci záchranných a likvidačních prací a nasazování disponibilních sil a prostředků na jednotlivých místech zásahu MU plošného rozsahu. Validita je vždy spojena se zdrojem informací nebo dat.

Meteorologické informace
V roce 2017 rozhodl krajský řídicí důstojník HZS kraje několikrát o svolání Štábu HZS kraje při řešení MU vzniklých zejména ve spojení s extrémními klimatickými jevy (přívalové srážky, vichřice apod.). Získání aktuálních informací o stavu a předpovědi meteorologické situace je v současnosti umožněno prostřednictvím sítě internet. Na webových platformách dnes fungují předpovědní modely jako Aladin, Ventusky a Windy (www.ventusky.com, www.windy.com). Samozřejmostí je také možnost okamžitého sledování situace prostřednictvím meteoradarů (www.meteoradar.cz). Dalším důležitým zdrojem v této oblasti jsou výstražné informace vydávané Českým hydrometeorologickým ústavem (www.chmi.cz). Na portálu CHMI lze také nalézt hlásnou a předpovědní povodňovou službu (hydro.chmi.cz). Informace o stavech vodních děl, stavech a průtocích vodních toků je možné získat také z webových stránek jednotlivých povodí. Alternativou pro práci v terénu může být aplikace určená pro operační systém Android s názvem Stavy a průtoky vodních toků. Z uvedených zdrojů využil Štáb HZS kraje při své činnosti data z Českého hydrometeorologického ústavu, meteoradaru a informace z portálu Windy.

Stavy a průtoky na vodních tocích (Zdroj: sap.poh.cz - web Povodí Ohře)
Systémyoperačního a informačního střediska
Štáb HZS kraje pro získávání informací využívá informační systémy (IS) Spojař a Statistické sledování událostí (SSU). V IS Spojař lze sledovat množství, podrobnosti událostí a následně je třídit. Při řešení následků orkánu Herwart umožnil Štábu HZS kraje třídit události na ty, u kterých nehrozilo nebezpečí z prodlení, a u těchto Štáb HZS kraje koordinoval nasazování sil a prostředků tak, aby vysílané jednotky požární ochrany (PO) řešily v rámci jednoho výjezdu více MU na dané trase. K ostatním, jejichž řešení nesneslo odklad, vysílalo jednotky PO podle standardních operačních postupů přímo ­KOPIS a tyto se po ukončení zásahu vracely na své základny.

IS Spojař dále umožňuje ve svém prostředí vkládat zápisy do průběhu založené události. Zapisují se zejména podstatné skutečnosti o průběhu jednání a přijatá rozhodnutí Štábem HZS kraje, dále informace o přítomnosti určených příslušníků na pracovišti Štábu HZS kraje a další skutečnosti podle rozhodnutí náčelníka Štábu HZS kraje.

Hlásná a předpovědní povodňová služba (Zdroj: hydro.chmi.cz)
Dalším významným nástrojem pro analýzu a získání přehledu o řešené MU je IS SSU. SSU umožňuje použití velkého množství filtrů pro třídění událostí a vytváření rozličných sestav podle účelu jejich použití. Lze získat například přehled o nárůstu počtu událostí za poslední hodinu ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností (ORP) nebo územního odboru. Přehledy o nových událostech lze následně poskytovat příslušníkům KOPIS řešícím události v přidělených obvodech územních odborů. Dále je možné analyzovat data ze SSU za účelem vytvoření podkladů pro jednání krizových štábů.

Mapové podklady
K řešení událostí nebo situací postihujících určité území (ORP, kraj, stát) neodmyslitelně patří mapy a mapové podklady. Rozhodně nekončí doba popisovatelných map a barevných špendlíků, ale v současné době využíváme pro doplnění obrázku o situaci také elektronické mapy a geografické portály. Jejich výhodou je rychlost aktualizace při dynamicky se vyvíjejících situacích a možnost grafického výstupu s analytickými daty (zóny havarijního plánování, simulace šíření nebezpečné látky, povodně, místa zásahů). Přeneseme­ li do mapového podkladu například sto oznámených událostí, zjistíme, že není plošně postiženo celé území kraje a přiměřeně využity síly a prostředky, ale že jsou extrémně postižena území tří ORP a přetíženy jejich síly a prostředky. Jiný úhel pohledu mohou poskytnout stejné informace naopak v případě území, ze kterého nepřicházejí žádná volání a nejsou oznamovány žádné události. V těchto případech se nám velice osvědčila spolupráce programu SSU a GIS (geografický informační systém) portálu HZS ČR. Data ze SSU je možné zpracovat do souboru Excel, a nahrát tak místa událostí do GIS se zobrazením míst událostí jako bodů nebo znázornění jako HEAT map s vyjádřením intenzity zasažení území. Lze tak velmi dobře vizualizovat situaci na daném území a vytvářet materiály pro jednání štábů nebo informování veřejnosti. Další využití mapových podkladů je pro přenesení výsledků výpočtů a simulací z programů, jako je Aloha, Rozex, Optizon a další. Alternativou ke GIS mohou být Google maps, Google Earth (lze využívat s určitými omezeními také v off­ line režimu) a Mapy.cz.

Sociální sítě a komunikační systémy
Zmiňujeme různé informační zdroje a především způsoby získávání dat. Neméně důležitou částí je předávání informací. Komunikujeme jak mezi subjekty podílejícími se na řešení MU, tak také směrem k veřejnosti a osobám dotčeným MU. Komunikace mezi subjekty na strategické úrovni probíhá prioritně e-mailem, dalšími komunikačními kanály jsou telekomunikační systémy (mobilní telefony, pevné linky, telekonference). Specifikem e-mailové komunikace v případě řešení rozsáhlých MU nebo krizových situaci (KS) jsou především e-mailové adresy štábů, pracovních skupin a jejich pracovišť. Tyto e-mailové účty jsou většinou aktivovány v případě potřeby při řešení daných událostí. Účty se aktivují buď na připravených PC, nebo noteboocích na konkrétních pracovištích nebo stanovištích. Případně se do přiděleného účtu přihlašuje pracovník na svém přiděleném notebooku, který si na pracoviště donesl. Jako nejlepší a nejrychlejší řešení se nám pro tento účel jeví využívání webových e-mailových klientů, kde jsou již účty zřízeny, a pověřený pracovník obdrží přístupové údaje k účtu podle svého zařazení.

Příklad připravených dat ze SSU pro vložení do webového prostředí GIS http.//gi.izscr.cz/wpgis/ (Zdroj HZS Krarlovarského kraje)
Klasickými komunikačními kanály směrem k veřejnosti jsou media (televize, rozhlas). Dobrým způsobem pro informování obyvatel obce nebo osob vyskytujících se v určité oblasti jsou informační systémy umožňující zasílání e-mailových a SMS zpráv. Dnes se do popředí dostávají také tzv. sociální sítě, které umožňují v krátkém časovém úseku oslovit/předat informaci velké skupině osob s následným dalším šířením. Příkladem nejpoužívanějších sociálních sítí jsou Facebook, Twitter, Youtube. HZS kraje využívá ke komunikaci s veřejností facebookový profil, na kterém například během orkánu Herwart zveřejňoval informace o situaci v kraji a již první příspěvek měl dosah 145 149 jedinečných uživatelů. Sociální sítě mají další výhody, kterými jsou okamžitá zpětná vazba, možnost komunikace v reálném čase a přenos informací v různých formátech oběma směry (text, fotografie, videa a další formáty materiálů). HZS kraje není schopen z kapacitních důvodů analyzovat příspěvky a využívat tak informace od občanů pro potřeby Štábu HZS kraje. K tomuto účelu se více hodí řešení na národní úrovni se zapojením dobrovolníků jako například portál „Krizová mapa ČR“ v České televizi.

Shrnutí
Z uvedeného vyplývá, že kvantita, rychlost získávání, relevance informací a zdrojů nemusí být takový problém jako analýza, vyhodnocení a práce s velkým množstvím dat. Tímto směrem bychom měli v současnosti upírat pozornost, protože pokud máme předem připravené a zmapované zdroje možných informací pro řešení daných typů událostí, je nutné v krátkém časovém horizontu tyto informace nebo data zpracovat a vytvořit výstupy určené k rozhodování, organizaci a řízení činností vedoucích ke zdárnému řešení MU.


por. Bc. Lukáš ČERNÝ, HZS Karlovarského kraje

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook