Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 5/2017

V POŽÁRNÍ OCHRANA můžete nahlédnout do přehledu certifikátů a osvědčení vydaných TÚPO, dále do seznamu metodických předpisů pro činnost jednotek požární ochrany a můžete si pročíst také článek o dotačních titulech pro financování jednotek SDH obcí. V INTEGROVANÉM ZÁCHRANNÉM SYSTÉMU se dozvíte o záchranných sítích pro přemísťování velkých zvířat, jak skončilo polní cvičení Modex Falck v Estonsku a jak probíhal výcvik v Německu se zaměřením na obsluhu motorových řetězových pil. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ jsou informace z kongresu Medicína katastrof 2017, z konference Červený kohout a z Adaptace na změnu klimatu . Dále je představen Videoprojekt „OČMU“. V INFORMACÍCH pokračuje příběh paní Kožuské. Také pozvánka na Hasičské slavnosti a na veletrhy PYROS/ISET. V závěru jsou výsledky vyhlášení ankety Hasič roku 2016 a Sportovec HZS ČR roku 2016. PŘÍLOHOU je kompletní rozbor hoření nafty. 

Dne 1. dubna 2017 byl ustanoven na služební místo náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost plk. Ing. Daniel Miklós, MPA. Po ukončení studií na Vysoké škole báňské v roce 2003 nastoupil na MV­ generální ředitelství HZS ČR a začal pracovat v sekci prevence a civilní nouzové připravenosti. Nejprve od roku 2007 vykonával funkci vedoucího oddělení krizového řízení a od 1. ledna 2016 do 31. března 2017 zastával funkci ředitele odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

Pane náměstku, Vaši profesní kariéru jsme ve stručnosti shrnuli v úvodu našeho rozhovoru. Povězte, směřovaly Vaše kroky již od mládí k profesionálním hasičům nebo Vás vítr zavál ke sboru spíše náhodou?
Abych řekl pravdu, tak to bylo tak nějak obojí. Na vysoké škole jsem se věnoval problematice geologie, hornictví a také bezpečnosti. Nicméně studium mi umožnilo se poprvé seznámit se zákony v oblasti integrovaného záchranného systému nebo prevence závažných havárií. Ve stejné době také končil studium střední školy požární ochrany ve Frýdku-Místku můj bratr. Takže jsme měli při přípravě na mou státní zkoušku a jeho maturitu spoustu společných témat. Během základní vojenské služby jsem se pak rozhodoval, kam budou směřovat mé další kroky. Nakonec jsem se rozhodl emailem oslovit přímo ředitelku odboru prevence HZS hl. m. Prahy. Odpověď byla téměř okamžitá, a tak jsem už za týden jel vlakem na pohovor do Prahy. Nakonec byly pohovory celkem tři a ten poslední už řízením náhod a osudu na MV-generálním ředitelství HZS ČR, kde jsem nastoupil jako podporučík na odbor plánování.

Mohl byste vypíchnout pro představu našich čtenářů stěžejní výsledky v oblasti Vaší působnosti v uplynulém období?
Pokud se zaměříme na mou působnost v uplynulém období, tak půjde zejména o práci příslušníků odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Po úspěšném schválení Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 jsme se aktivně pustili do plnění stanovených úkolů. V první řadě šlo o zpracování Analýzy hrozeb České republiky, která byla schválena vládou České republiky a vedla ke zpracování analýz rizik ve všech krajích, a to poprvé s využitím jednotné metodiky. Celá práce se pak výrazným způsobem promítla do přípravy materiálu Audit národní bezpečnosti. Obrovský kus práce byl odveden také v oblasti preventivně výchovné činnosti, ochrany kritické infrastruktury nebo tzv. měkkých cílů. Velkou radost mám také z činnosti pracovních týmů k problematice nestátních neziskových organizací nebo informačních technologií v oblasti krizového řízení. Je potřeba zdůraznit, že se na převážné části našich úkolů aktivně podíleli kolegové z jednotlivých HZS krajů. Některé týmy byly dokonce našimi kolegy vedeny. Sami bychom takových výsledků dosáhnout nedokázali. Za to všem patří velký dík.

HZS ČR je stabilizovanou a vysoce akceschopnou organizací. Pokud byste měl postavit pořadí priorit ve Vaší sekci, na co bude nutné zaměřit pozornost v nadcházejícím období?
Z celého širokého portfolia činností sekce prevence a civilní nouzové připravenosti bych zdůraznil zejména práci na zjednodušení systému norem v oblasti požární ochrany nebo aplikace moderních metod požárního inženýrství. Další velmi důležitou součástí činností HZS ČR je příprava obyvatelstva na mimořádné události. V této oblasti má bezpečnostní systém ČR značné rezervy. Již delší dobu usilujeme ve spolupráci s dotčenými rezorty o vznik povinného školního předmětu, který by naše děti připravoval na všechny záludnosti bezpečnosti (počínaje dopravní výchovou, zdravovědou a konče mimořádnými událostmi, krizovými situacemi nebo válkou). Často podobný návrh slýcháme i z úst některých zákonodárců. Většina z nich však přirovnává tento předmět k dřívější branné výchově. Tedy předmět spíše vojenského zaměření. Ale tento úzký pohled není podle mého názoru správný a dostačující. Ostatně výchova a vzdělávání byla a stále je jednou z našich priorit v rámci EU a NATO. V neposlední řadě budeme muset dále věnovat zvýšenou pozornost dříve nastavenému vysokému standardu našich činností ve vazbě na EU, NATO či výzkum a inovace.

V předchozích letech došlo k několika změnám v tzv. „krizové legislativě“. Jsou v nejbližší době plánovány také nějaké zásadní změny právních předpisů v oblasti prevence a civilní nouzové připravenosti?
V oblasti právních předpisů nás v nadcházejícím období čeká hodně práce. Pomalu se rozbíhají práce na věcném záměru nového zákona o požární ochraně. Ten stávající spatřil světlo světa již v roce 1985 a dnes už úplně neodpovídá moderním trendům v oblasti požární ochrany. Příslušníci prevence jsou zahlcování obrovským množstvím projektů k vyjádření. Je potřeba se velmi kriticky zamyslet nad úkoly a rolí požární ochrany. K čemu všemu bychom se měli vyjadřovat a v jakém rozsahu. Obdobné úvahy vedeme také ve vztahu k zákonu o integrovaném záchranném systému. Zejména k částem popisujícím ochranu obyvatelstva. Už v Koncepci ochrany obyvatelstva jsme museli konstatovat, že stávající definice a rozsah opatření a úkolů ochrany obyvatelstva neodpovídá aktuálním požadavkům a rozsahu práce. Práce na věcných záměrech jsou však jedna věc. Tady se dá postupovat poměrně v klidu a vzájemném souladu. Samotný legislativní proces je však hodně složitý a nepředvídatelný proces, v rámci kterého může návrh předpisu doznat zásadních změn. Proto je důležité se věnovat přípravě argumentačních podkladů a zdůvodnění požadavků.

Vzhledem k tomu, že HZS ČR v mnoha oblastech spolupracuje s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, můžete popsat, jak tato spolupráce z Vašeho pohledu funguje? Vidíte nějaké rezervy v této spolupráci?
Systém spolupráce základních a ostatních složek integrovaného záchranného systému je v České republice na úrovni, která směle snese nejen evropské, ale také celosvětové srovnání. Podařilo se nám vytvořit velmi robustní a provázaný systém, kde každá součást přesně ví, jaké jsou její úkoly a povinnosti. Vzájemná spolupráce je výborná a naprosto přirozená. Dnes už si umíme jen stěží představit, že to někdy mohlo být jinak. A právě letos si připomínáme už 25 let od doby, kdy byly tomuto systému dány první základy. Nicméně každý, byť sebelepší a dokonalejší systém, má vždy nějaké rezervy. Běžný život není černobílý, ale velmi pestrý a dokáže nám pokaždé, když už si myslíme, že vše umíme, ukázat, že to tak zdaleka není. Aktuální bezpečnostní situace ve světě nám ukazuje, že máme ještě například velké rezervy pro řešení specifických událostí se zapojením velkého množství osob. Musíme umět připravit plánovací dokumentaci pro tak velké množství různých událostí a přitom musíme myslet na spoustu detailů. Velmi často se navíc jedná o události, které jsme si v praxi nikdy nevyzkoušeli, a doufáme, že vše také zůstane pouze na papíře. Podstatným faktorem, který také ovlivňuje naši činnost a se kterým musíme držet aktivně krok, je pokrok, informační technologie, nové trendy a technika. S tím vším souvisí personální práce a nábor kvalitních příslušníků, přizpůsobení vzdělávacího systému, ale také například systém odměňování.

Pane náměstku, nedá mi to se nezeptat, je něco, co máte na srdci a chcete vzkázat našim kolegům a čtenářům?
Přál bych si, abychom se všichni začali dívat na HZS ČR jako na jednotný sbor, bez konkurence nebo závisti. Ne proto, že je to napsáno v novém zákoně o hasičském záchranném sboru, ale proto, že máme všichni jeden společný cíl – ochranu života, zdraví a majetku obyvatel České republiky. Má zkušenost mi ukazuje, že spolupráce napříč sekcemi a napříč organizační strukturou HZS ČR je jediná úspěšná cesta ve složité době. A to bude také můj cíl.

Vážený pane náměstku, děkuji Vám za rozhovor a přeji mnoho pracovních úspěchů.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto Pavel NOVÁK, MV­ generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem