Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XVI ČÍSLO 12/2017

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA dočtete o požáru výrobních a skladovacích hal v Kopřivnici. Dozvíte se o CFD modelování v požární vědě a inženýrství. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM přinášíme další novinky chemické služby VII. Dočtete se o taktickém cvičení VLAK 2017. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ informujeme o taktickém cvičení složek integrovaného záchranného systému v bytovém komplexu Alzheimercentra a Senior domu. Dále o podzimních lesních požárech v Evropě a návrhu změn v mechanismu CO Unie. Nebo také o tom, jak vodohospodáři vyvíjejí nové metody ochrany vody. Ve dnech 14. a 15. září 2017 šestý ročník mezinárodní konference Krizové řízení a řešení krizových situací. V informacích se dozvíte o jmenování ředitele HZS Moravskoslezského kraje do generálské hodnosti. Zmíníme o Dni požární bezpečnosti 2017. Příloha časopisu - Vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. 

Dne 18. dubna 2017 kolem 11.00 hodiny došlo na železničním přejezdu v Praze­ Michli k nárazu vlakové soupravy do autobusu. Z dosud nezjištěných příčin se autobus hromadné přepravy osob nacházel na železničním přejezdu právě ve chvíli, kdy místem projížděl osobní vlak. Taková byla rozehra taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS), zaměřeného na zásah s velkým počtem zraněných osob. Zúčastnilo se ho více než 150 hasičů, policistů a záchranářů.

Problematika hromadných neštěstí s velkým počtem obětí a zraněných je jednou z nejzávažnějších hrozeb, jež mohou v dnešní době zasáhnout do životů obyvatel. Ačkoli má samotný postup záchranných a likvidačních prací poměrně detailní základ v zákonech a předpisech, především v Katalogu typových činností složek IZS při společném zásahu č. 09 – Zásah složek IZS při společném zásahu s velkým počtem zraněných osob (dále jen „STČ 09/IZS“), je zcela jistě nezbytné jej pravidelně a široce procvičovat. Důvody jsou umocněny nejen novým fenoménem všudypřítomné hrozby terorizmu, ale též černými čísly statistik. Nedávná vlaková neštěstí, zapříčiněná neukázněností řidičů, má jistě mnoho z nás ještě v živé paměti. Právě to bylo hlavním motivem autorů jednoho z největších taktických cvičení na území hlavního města Prahy v tomto roce.

Na místě zasahovalo sedm jednotek Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, dvě jednotky HZS podniku Správy železniční dopravní cesty (dále „HZS podniku SŽDC“) a jedna jednotka HZS Dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s. (dále „HZS DP“). Zásah probíhal v koordinaci a úzké spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou hlavního města Prahy (dále „ZZS HMP“) a Policií České republiky.

Cílem bylo procvičit nasazení a součinnost složek IZS a dalších subjektů, které provádějí záchranné a likvidační práce, bezprostředně po nahlášení mimořádné události – železniční nehoda. Realizováno bylo na taktické, operační a strategické úrovni v souladu s již zmiňovanou typovou činností STČ 09/IZS. Kromě samotné spolupráce a komunikace zúčastněných složek a jejich operačních středisek se prověřovaly i informační toky směrem k orgánům krizového řízení. Hlavní těžiště však spočívalo především v efektivním roztřídění raněných, jejich rychlém vyproštění a transportu na stanoviště přetřídění ve správném pořadí.

Záměrem tentokrát nebylo zjišťovat akceschopnost ve smyslu dojezdových časů na místo zásahu, ale především průběh činností na samotném místě události, včetně omezených nástupních ploch a příjezdových cest, jež jsou pro železniční nehody často velmi typické. Z tohoto důvodu vyjížděla veškerá zasahující technika z kilometr vzdáleného parkoviště podle předem přesně stanoveného itineráře. Stejně tak nebylo smyslem prověřovat traumatologický plán a kapacity nemocničních zařízení, proto se transport ošetřených osob omezil pouze na převoz sanitními vozidly v areálu železničního depa.

Depo kolejových vozidel v Praze­ Michli bylo vybráno jako místo pro realizaci cvičení z mnoha důvodů. Pokud mají být podmínky nácviku alespoň trochu věrohodné a přinést požadované zatížení na cvičící, je nutné provést jak namaskování figurantů, tak i určité deformace použitých dopravních prostředků, odpovídající následkům srážky. Taková příprava je v případě kolize vlakové soupravy s autobusem skutečně náročná na čas, prostor i techniku. Díky vstřícnosti managementu všech zainteresovaných subjektů se však podařilo zajistit dva vyřazené železniční vagóny, dosloužilý linkový autobus a v neposlední řadě též odstavnou kolej, kde bylo možné bez rizika provést jak náraz obou prostředků hromadné dopravy, tak celé cvičení zrealizovat. ZZS HMP pak zajistila účast figurantů ze zdravotnických škol, včetně nezbytné administrativy a věrohodné imitace různě závažných druhů poranění. Doplnily je kvalitní figuríny, představující zemřelé.

V okamžiku příjezdu prvních jednotek na místo zásahu se na místě střetu nacházelo 60 cestujících v obou dopravních prostředcích i v bezprostředním okolí. Z toho v autobusu podle metody START pět zelených, pět žlutých, sedm červených zraněných a tři cestující zraněním podlehli. Uvnitř vlaku se nacházelo 25 zelených, 10 žlutých, tři červení zranění a dva cestující bez známek života. Příjezdová komunikace svou malou kapacitou umožnila příjezd pouze několika málo kusům techniky. Velitel zásahu byl nucen po konzultaci s vedoucími dalších složek IZS rozhodnout o zřízení nástupních ploch a stanoviště ošetření ve vzdálenosti zhruba 300 metrů od místa srážky. Takto ztížené podmínky dokonale navodily realitu, kdy zasahující by museli nejdříve většinu potřebného materiálu nanosit k místu srážky a po vyproštění zraněné různými transportními prostředky přenášet k ošetření. Taková situace je v případě nehody vlaku značně pravděpodobná a vyžaduje velké fyzické úsilí od všech zasahujících, včetně jisté míry zastupitelnosti.

Po stanovení těchto oblastí a zón bylo samotné místo rozděleno na tři úseky a konkrétní osoby pověřeny jejich velením. Jako první úsek byl určen autobus, úsek řídil velitel HZS hl. m. Prahy stanice č. 5 Strašnice. Velením druhého úseku, jímž byly železniční vagóny, byl pověřen velitel HZS podniku SŽDC a na improvizovaném třídícím stanovišti, což byl úsek třetí, řídil činnost inspektor provozu ZZS HMP. Později byl zřízen i úsek čtvrtý – místo přetřídění, ošetření a shromáždění lehce zraněných, kde sehrál klíčovou roli vedoucí odsunu a kde také vzniká nejvěrohodnější evidence postižených.

Na místě srážky, jež bylo v prvních okamžicích naplněno značnou mírou chaosu, bylo ihned rozhodnuto o zahájení třídění raněných metodou START, neboť již od počátku bylo zřejmé, že množství osob bude převyšovat běžné kapacity záchranných týmů a bude nutné stanovit priority. K tomuto účelu využívali hasiči místo třídicích karet nově jednoduché barevné pásky, umisťované na zápěstí raněných. Toto řešení bylo zvoleno po různých předchozích cvičeních a konzultacích a do budoucna se jeví jako nejlepší kompromis mezi přesností a rychlostí při hromadných neštěstích a je vhodné uvažovat o pořízení předpřipravených boxů pro hromadná neštěstí.

Jakmile byly zahájeny vyprošťovací práce, byl ustanoven štáb velitele zásahu s přidělením rolí a dohodnut způsob komunikace, založený především na digitální rádiové síti Pegas. Projevilo se především značné přetížení člena štábu pro spojení, který v případě zásahu takového rozsahu bude muset mít nutně přiděleného pomocníka. K přesunu raněných byla používána jak nosítka různých druhů, tak kolejové vozíky z výbavy HZS podniků SŽDC a DP, jež jsou primárně určeny pro převoz materiálu po kolejích. Osvědčily se jako neocenitelný pomocník. V oblasti různých vyprošťovacích technik a použitých prostředků lze zmínit nasazení hydraulických prostřihovačů a skládacích platforem, které se ukázaly též jako významný přínos. Samotné vyprošťovací a transportní práce trvaly 32 minut, po nichž ve vracích zbyly pouze oběti, čekající na vyšetřovací orgány, včetně DVI týmu identifikace osob Policejního prezídia ČR.

Závěrem lze toto taktické cvičení zhodnotit jako zdařilé, jednotlivé dílčí nedostatky byly prokonzultovány, nebyly však zásadního charakteru, byla navržena řešení pro zlepšení. Za hlavní přínos je možné považovat stále více patrné stmelování spolupráce všech zasahujících složek na všech úrovních a z toho plynoucí nárůst efektivity takto složitého typu zásahu.


por. Mgr. Miloš NĚMEC, foto Radek Krahulík, HZS hl. m. Prahy

vytisknout  e-mailem