Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 2/2016

V úvodu přinášíme základní statistické údaje o činnosti HZS ČR v uplynulém roce a prioritách pro rok 2016. V bloku věnovaném POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár tlakové lahve s acetylénem. Požár byl zlikvidován v ČR dosud nepoužitou metodou – prostřelením tlakové lahve. Informujeme o výsledku požární zkoušky zateplení stěn a přinášíme přehled certifikátů vydaných TÚPO v roce 2015. Cíle a výstupy projektu k zajištění efektivní komunikace HZS ČR pro řešení mimořádných událostí, specifika spolupráce HZS ČR, Letecké služby Policie ČR a Státního ústavu radiační ochrany při monitorování radiační situace na území ČR a prezentace činnosti Letecké záchranné služby Jihočeského kraje jsou tématy části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ seznamujeme s výsledky analýzy hrozeb pro ČR, aktivitami Výboru pro civilní nouzové plánování nebo prioritami předsednictví Nizozemska v Radě Evropské unie v oblasti ochrany obyvatelstva.  

Výbor pro civilní nouzové plánování (dále jen „VCNP“) byl zřízen v roce 1998 jako stálý pracovní orgán Bezpečnostní rady státu (dále jen „BRS“) pro oblast civilního nouzového plánování a pro koordinaci a plánování opatření k zajištění ochrany vnitřní bezpečnosti státu. Ve své působnosti se zaměřuje zejména na problematiku ochrany obyvatelstva a ekonomiky, ochranu kritické infrastruktury včetně zabezpečování opatření pro případ radiační havárie a na oblast vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky.

 

Stejně jako v předchozích letech i v roce 2015 VCNP pracoval na základě schváleného ročního plánu a jeho členové se v uplynulém roce sešli na jednání celkem třikrát, a to v březnu, v září a závěrečná schůze loňského roku se konala v prosinci.

 

Místem konání schůzí VCNP je pravidelně zasedací místnost MV­ generálního ředitelství HZS ČR. Předsedajícím jednání je první náměstek ministra vnitra pro řízení sekce vnitřní bezpečnosti a v případě jeho nepřítomnosti pověřuje funkcí předsedajícího schůzí VCNP generálního ředitele HZS ČR.

Rozhodování procesem tiché procedury

Kromě řádných zasedání rozhodoval VCNP v minulém roce dvakrát tzv. procesem tiché procedury, o který požádali předkladatelé materiálů neboli členové VCNP a který je možné realizovat podle čl. 4 Jednacího řádu VCNP. K projednání materiálu metodou tiché procedury v rámci VCNP se přistupuje v období mezi schůzemi, a to v odůvodněných případech, kdy nelze materiál předložit standardním způsobem.

Optimalizace bezpečnostního systému

První proces tiché procedury proběhl v červnu 2015 k materiálu Zpráva o stavu plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky (předkladatel Ministerstvo vnitra). Dokument představuje v pořadí třetí průběžné řešení strategického materiálu Optimalizace bezpečnostního systému ČR, který byl schválen vládou v září 2005.

Prvotní strategický materiál z roku 2005 obsahoval 49 návrhů/úkolů na optimalizaci bezpečnostního systému ČR v 15 oblastech, mezi které patří zejména činnost parlamentu, vlády, BRS a Ústředního krizového štábu při krizových stavech a za válečného stavu, dále oblast krizového řízení, integrovaného záchranného systému, přenosu a sdílení utajovaných informací, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, obrany a zpravodajského systému.

Následně v letech 2008 a 2013 byly členům vlády předkládány materiály o průběžném plnění zadaných 49 úkolů. Obsahem v pořadí třetí předkládané zprávy o průběžném plnění Optimalizace bezpečnostního systému ČR bylo sedm úkolů zbývajících z původních 49. Na základě vyhodnocení dosud neuzavřených sedmi úkolů Optimalizace bezpečnostního systému ČR zůstávají k řešení dva úkoly v oblasti parlamentu a vlády, které budou zpracovávány již samostatně Ministerstvem obrany, jemuž gesčně patří. Tímto závěrečným třetím dokumentem je proces řešení materiálu Optimalizace bezpečnostního systému ČR schváleného v roce 2005 ukončen. Po procesu tiché procedury ve VCNP byl materiál projednáván členy BRS dne 6. října 2015 a následně dne 2. prosince 2015 schválen usnesením vlády č. 980.

Aktualizace Koncepce environmentální bezpečnosti

Podruhé se v rámci VCNP rozhodovalo metodou tiché procedury v listopadu 2015 u materiálu Aktualizace Koncepce environmentální bezpečnosti, a to na období 2016-2020 s výhledem do roku 2030 (předkladatel Ministerstvo životního prostředí).

Koncepce environmentální bezpečnosti na léta 2016-2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“) aktualizuje koncepci schválenou na období 2012-2015 s výhledem do roku 2020 a zahrnuje změny v dané oblasti, ke kterým došlo od roku 2011 do října 2015. Byla zpracována tak, aby respektovala jednak aktuální mezinárodní strategické dokumenty, zejména Strategickou koncepci NATO, aktivity Spojených národů především v oblasti snižování rizik katastrof, a jednak národní dokumenty jako Bezpečnostní strategii ČR, Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Materiál byl schválen na schůzi BRS dne 18. ledna 2016.

Řádné schůze VCNP

V další části článku jsou shrnuty a stručně popsány vybrané materiály, které byly zařazeny na programy řádných schůzí VCNP v roce 2015. Jako podklad pro vystižení obsahu níže uvedených materiálů byly využity dokumenty uložené v archivu sekretariátu VCNP.

Druhá a třetí aktualizace seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Jedná se o dva dokumenty navazující na první aktualizaci seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, která byla schválena usnesením vlády ze dne 4. září 2013 č. 681. Důvodem dvou následujících aktualizací byla skutečnost, že dne 1. ledna 2015 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 315/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury. Vzhledem ke změnám v kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ale i k dalším skutečnostem, které mají vliv na určení prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, bylo nezbytné v průběhu roku 2015 provést dvakrát revizi seznamu těchto prvků. K materiálu je nezbytné dodat, že se provádí na základě předkládaných návrhů ministerstev a dalších ústředních správních úřadů a v souladu s § 4 odst. 1 písm. e) krizového zákona. Obě aktualizace seznamu těchto prvků byly nejprve projednány členy VCNP, následně členy BRS a poté schváleny na jednání vlády, přičemž druhá aktualizace dne 25. května 2015 a v pořadí třetí aktualizace dne 2. prosince 2015.

Informace o aktualizaci a schválení Souboru typové činnosti složek integrovaného záchranného systému STČ 01/IZS při společném zásahu „Špinavá bomba“ (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Typová činnost STČ 01/IZS s původním názvem Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně byla schválena v roce 2004. Avšak na základě Směrnice rady 2013/59/EURATOM ze dne 5. prosince 2013 je nově regulováno havarijní ozáření zasahujících osob při radiačních mimořádných událostech. Dalším důvodem pro aktualizaci této typové činnosti byly i nové úpravy souvisejících zákonů, jako např. u zdravotnické záchranné služby a Policie ČR. Aktualizace typové činnosti přinesla kromě úprav obsahu také nový název Špinavá bomba, který lépe vystihuje danou problematiku. Více o aktualizace STČ 01/IZS je uvedeno v článku uveřejněném v časopise 112 v č. 4/2015.

Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva v České republice (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Zadání zpracovávat v tříletém období uvedený materiál vychází z Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030 (dále jen „Koncepce“), schválené usnesením vlády ze dne 23. října 2013 č. 805. Zpráva o stavu ochrany obyvatelstva v České republice (dále jen „Zpráva“) hodnotí strategické priority Koncepce, zejména zapojení občanů do systému ochrany obyvatelstva, dále zapojení právnických a podnikajících fyzických osob do přípravy na mimořádné události a krizové situace a zvýšení odolnosti a ochrany prvků kritické infrastruktury. Důležitou část materiálu tvoří kapitola s příspěvky jednotlivých ústředních správních úřadů a územních samosprávných celků týkající se vyhodnocení jejich činnosti na poli ochrany obyvatelstva za oblast jejich působnosti v uplynulém tříletém období. Za stejné období, tj. za poslední tři roky, jsou v materiálu přehledně uvedeny vybrané mimořádné události a krizové situace v ČR i v zahraničí včetně závěrů plynoucích z těchto událostí pro oblast ochrany obyvatelstva v ČR. Další Zpráva bude v souladu s Koncepcí zpracována a předložena k projednání v roce 2018. Materiál byl po projednání na schůzi VCNP dále postoupen na schůzi BRS a dne 2. prosince 2015 schválen usnesením vlády č. 977.

Vyhodnocení Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2013-2014 (předkladatel Správa státních hmotných rezerv)

Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na léta 2013-2014 (dále jen „Plán“) byl schválen usnesením vlády dne 23. ledna 2013 č. 66. Materiál, který byl předložen na schůzi VCNP dne 15. září 2015, se týkal vyhodnocení výše uvedeného Plánu a popisuje aktuální stav jeho realizace. Vyhodnocení Plánu bylo zpracováno na základě podkladů věcně příslušných ústředních správních úřadů a bylo zaměřeno na realizaci požadavků na vytváření a udržování hmotných rezerv, materiálových zdrojů v systému nouzového hospodářství a systému hospodářské mobilizace včetně jejich ochraňování. Materiál byl následně dne 6. října 2015 předložen pro informaci členům BRS.

Plán cvičení orgánů krizového řízení – upřesnění na léta 2016 – 2018 (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Ve druhé polovině každého kalendářního roku je pravidelně projednáván na schůzi VCNP Plán cvičení orgánů krizového řízení (dále jen „Plán“), a to vždy s upřesněním na konkrétní tříleté období. V loňském roce byl členy VCNP posuzován plánovací dokument zaměřený na cvičení, která by se měla uskutečnit v letech 2016–2018. Plán zpracovává MV­ generální ředitelství HZS ČR ve spolupráci se členy stálé meziresortní pracovní skupiny a jeho předmětem je střednědobý výhled organizace cvičení včetně obsahového zaměření cvičení orgánů krizového řízení v ČR. Po projednání členy VCNP byl předmětný Plán schválen na schůzi BRS dne 6. října 2015 usnesením č. 51.

Analýza hrozeb pro Českou republiku (předkladatel Ministerstvo vnitra)

Úkol zpracovat analýzu hrozeb pro Českou republiku a její závěry promítnout do metodických a strategických materiálů v oblasti bezpečnosti státu vyplývá ze schválené Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. Analýzu hrozeb pro Českou republiku (dále jen „Analýza“) zpracovali členové pracovní skupiny Hasičského záchranného sboru České republiky na základě analytických podkladů poskytnutých a projednaných s dotčenými ministerstvy a dalšími ústředními správními úřady. Celkem bylo Analýzou identifikováno 22 typů nebezpečí, pro které lze odůvodněně očekávat vyhlášení krizového stavu. Pro tyto případy bude nutné přijímat opatření vedoucí k eliminaci jejich rizik v rámci systému krizového plánování a vypracovat novou generaci typových plánů, které nahradí stávající dokumentaci. Materiál je dále určen pro schůzi BRS a do konce poloviny roku 2016 se předpokládá jeho schválení vládou.

Zpráva o výsledcích vyhodnocení připravenosti a reakce České republiky na epidemii Eboly (předkladatel Ministerstvo zdravotnictví)

Předkládaná zpráva o výsledcích vyhodnocení připravenosti a reakce ČR na epidemii Eboly informuje o činnostech a postupech realizovaných v zájmu eliminace rizika importu vysoce nakažlivé krvácivé horečky Ebola z doposud v globální historii lidstva nejrozsáhlejšího ohniska dané nákazy, které bylo aktivováno na území západní Afriky v roce 2014. Materiál bere v úvahu potřebu komplexního vyhodnocení reálného chodu systému reakce ČR, nastaveného ještě před vznikem epidemie Eboly v souvislosti s implementací platných mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005, a to po ukončení preventivních opatření realizovaných z důvodu zamezení importu Eboly do ČR. Součástí zprávy je rovněž vyhodnocení nejdůležitějších článků systému připravenosti a reakce ČR na vysoce nakažlivé nemoci. Zároveň na základě analýzy účinnosti opatření jsou ve zprávě navrženy další kroky k aktualizaci postupů v rámci daného systému. Materiál je určen ke schválení na schůzi vlády.

Na závěr je nezbytné dodat, že přesné termíny jednání VCNP v uplynulém roce 2015 a úplný přehled všech materiálů včetně usnesení přijatých k projednávaným materiálům jsou k dispozici na webových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR www.hzscr.cz v sekci CNP a strategie pod odkazem Výbor pro civilní nouzové plánování.

pplk. Ing. Ilona ŠTĚPÁNKOVÁ, foto František ŠPAČEK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook