Časopis 112 ROČNÍK XV ČÍSLO 11/2016
O vážné dopravní nehodě trolejbusu v Otrokovicích si přečtete v první části POŽÁRNÍ OCHRANA. Zaujme vás téma požární zkoušky Li-ion akumulátorů do automobilů a problematika výtahů z požárně bezpečnostního hlediska. Část INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM vás seznámí s prací operátorů na tísňových linkách a s jejich příběhy. Že mají hasiči nejlepší psy ve vyhledávání osob, se dočtete v následujícím článku. Uskutečnilo se rozsáhlé cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení pod názvem SIMEX 2016, o kterém se dočtete v oblasti OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ. O mezinárodní konferenci Požární ochrana 2016 se dozvíte na dalších stránkách časopisu. Cvičení „Voda 2016“ mělo za cíl ověřit systém nouzového zásobování pitnou vodou při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Ve třetí části INFORMACE se můžete začíst do problematiky disciplinárního práva příslušníků HZS ČR. Rozhovor pod názvem Hasič s pastelem poodkryje talent jednoho hasiče z Havlíčkobrodska. A sport na závěr.
- OBSAH č. 11/2016 ROČNÍKU XV
- Centrum sportu Ministerstva vnitra představilo svou novou tvář
- Dopravní nehoda trolejbusu
- Zkušení operátoři na tísňových linkách
- Hasiči mají nejlepší psy ve vyhledávání osob
- 25 let konference Požární ochrana
- Ukázkový den cvičení „Voda 2016“
- Hasič s pastelem
- Hasiči z Třince zvítězili na mistrovství
- Setkání asociace velitelů hasičských záchranných sborů podniků
Čtvrt století slouží pprap. Josef Barták u havlíčkobrodských profesionálních hasičů. Za tato léta zasahoval u stovek událostí. Na některé nevzpomíná nejraději, některé naopak vzbuzují na jeho tváři úsměv. Každý hasič má ale jeden zásah, který z paměti nevymaže.
 |
 |
|---|---|
 |
Nesmazatelnou vzpomínkou se pro Josefa Bartáka stal požár mezinárodního rychlíku v roce 2002 v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku. Náročný zásah v nepřístupném terénu, kdy snahou všech zasahujících bylo jednak rychle hořící vagóny uhasit, ale také zároveň před plameny ochránit ty nezasažené. S jakou vervou a profesionalitou se do hašení Josef Barták pustil, dokazuje jeho ohořelá přilba, která se stala „corpus delicti“ z náročného několikahodinového zásahu a nyní zdobí jednu z kanceláří na MV‑generálním ředitelství HZS ČR. Zatímco profesní život zasvětil nádhernému povolání hasiče, v soukromém životě jej políbila múza a stal se malířem. Letos na podzim uspořádal již druhou výstavu svých pastelů. Zeptali jsme se Josefa Bartáka, co pro něj kreslení znamená.
- Josefe, jak jste se dostal ke kreslení? Byl někdo v rodině, po kom jste zdědil toto nadání?
Kreslím od malička, vždycky jsem inklinoval k tomu něco rukama tvořit. To pravé kreslení obrazů je ale otázkou posledních 25 let, což je prakticky doba, kterou jsem profesionálním hasičem. Rodiče se kreslení nevěnovali, talent jsem ale prý zdědil po dědečkovi, který velmi hezky maloval. Do žádné umělecké školy nebo kroužku jsem nechodil. Vše jsem zkoušel a učil se postupně sám.
- Letošní výstava, již druhá v pořadí, se konala k nějaké příležitosti?
První výstavu jsem uspořádal ke svým 45. narozeninám a měla kladný ohlas. K padesátinám, které jsem oslavil letos v únoru, jsem se rozhodl uspořádat výstavu druhou, průřez mým dílem za uplynulých 25 let. V prostorách Obecního úřadu v Okrouhlici, jsem vystavoval 100 kreseb. Dalším důvodem, proč uspořádat výstavu právě letos, byla skutečnost, že tamní sbor dobrovolných hasičů slavil 120 let od svého založení a právě dobrovolným hasičům jsem chtěl a také věnoval obraz. Další obrazy jsem věnoval do tamní základní školy, na obecní úřad a několika velmi dobrým přátelům.
- Všechny obrazy máte ve své sbírce?
Ne, to určitě ne. Řadu z nich jsem věnoval k životnímu jubileu jako dárek svým přátelům. Bylo tedy velmi obtížné je dát všechny dohromady tak, aby odrážely veškerou moji tvorbu.
- Vždy jste kreslil pastely? Nebo se k prvnímu pastelu váže nějaká ryze hasičská žádost?
Nejprve jsem kreslil uhlem. K tomu, abych přešel na pastel mne vlastně přivedli moji kolegové. Na stanici byla úplně holá stěna a bylo mi řečeno, že by bylo pěkné mít na ní něco hasičského, ale barevného, a právě tak vznikl můj první pastel. Psal se rok 1999 a od té doby je tento obraz nedílnou součástí havlíčkobrodské stanice.
- Co všechno kreslíte?
Rád kreslím přírodu a krajinu, nevyhýbám se ale ani zvířatům, portrétům, aktům a pochopitelně v mé tvorbě nechybí ani hasičská tématika. Myslím si, že malíř má mít široký záběr. Nekreslím to, co mne napadne, ale to, co vidím. Obraz reality, který mám před sebou, je pro mne vždy výzva, jestli jej dokáži uhlem nebo pastely zachytit tak, jak to dokáže fotoaparát. K obrazům, které si ponechávám, si vyrábím i sám rámy. Vlastně mám ruční práce velmi rád.
 |
 |
|---|
- Je kreslení pro vás formou relaxace například po náročném zásahu v práci?
Tak relaxace kreslení rozhodně je, a to nejenom po náročném zásahu. Prostě mne to baví a naplňuje mne to. Někdy se mi stane, že prostě kreslím od rána. Sotva vstanu, postavím se ještě v pyžamu ke stojanu a kreslím a kreslím. Naštěstí mám velkou podporu v rodině. Manželka několik let mlčky a s úsměvem trpěla a přecházela, že jsem kreslil přímo v našem obývacím pokoji. Teď už mám svůj ateliér v malém domečku za rodinným domem. Se synem, který studuje sochařinu, se o svých obrazech i radím a vždy ocením jeho názory.
- Velká letošní výstava měla velký úspěch. Jaké máte plány do budoucna?
Výstava byla opravdu krásná. Na zahájení přišla velká řada kolegů, kamarádů i spousta lidí, které vůbec neznám a bylo příjemné vidět, jak se jim obrazy líbí, jak je zaujaly. Cítil jsem velkou podporu a to mne samozřejmě namotivovalo kreslit dále. Žiji v nádherném prostředí, v nádherné krajině v okolí řeky Sázavy a rád bych celé toto okolí zachytil, všechny vesničky, vesnice a zajímavá místa. Prostě nakreslil Sázavu od pramenů k soutoku, a pokud vše půjde tak, jak má, pak bych to rád zvládl v časovém horizontu tří let.
Děkuji za rozhovor a samozřejmě jménem svým a také jménem všech kolegů profesionálních hasičů z Kraje Vysočina ještě jednou gratuluji ke kulatým narozeninám a také k úspěšné a krásné výstavě. Budeme se všichni těšit na výstavu další a také třeba na to, že krásné obrazy od Vás nebudou zdobit jen havlíčkobrodskou stanici, ale že se s nimi setkáme i jinde, protože by byla opravdu velká škoda Vaše umění neukázat.
Redakce ještě závěrem blahopřeje k významné události, která proběhla 25. října 2016 v prostorách Trojského zámku v Praze, kde byly slavnostně předány medaile a plakety Hasičského záchranného sboru České republiky. Mezi oceněnými byl i Josef Barták, který získal čestnou medaili nejen za svoji aktivní práci a vysoké nasazení při zásahové činnosti, ale především za reprezentaci a propagaci Hasičského záchranného sboru České republiky svými uměleckými díly. Pro svoji uměleckou činnost je uznáván nejen svými spolupracovníky, ale díky výstavám obrazů a jejich zveřejňováním na sociálních sítích požívá vážnosti a uznání též u orgánů státní správy a samosprávy. Mezi jeho nejcennější díla patří motiv ztvárňující záchranu života hasičem (na titulní straně časopisu) a dále například ztvárnění motivu anděla strážného, ochraňujícího vyčerpané hasiče při náročném zásahu.
kpt. Ing. Bc. Petra MUSILOVÁ, HZS Kraje Vysočina,
foto archiv HZS Kraje Vysočina
a František ŠPAČEK, MV-generální ředitelství HZS ČR