Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 9/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA se dočtete o požáru autovraků a pneumatik v areálu kovošrotu v Kladně. Dále si přečtete o náročném zásahu při srážce dvou motorových osobních vlaků u Perninku. Velitelský vůz s dronem bude sloužit hasičům v Karlovarském kraji. Nová unikátní stavebnice pro zkušební požáry pomůže vyšetřovatelům. Hasiči z Chemparku u Litvínova slaví 75 let své činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dozvíte o nasazení USAR odřadu v Bejrútu a rovněž o poskytnutí materiálně humanitární pomoci. A jak vidí misi v Bejrútu kynologové? Ministr vnitra předal ocenění za profesionální zásah v Bejrútu. Můžete se dočíst rovněž o činnosti EUCP týmu po ničivém výbuchu. V rubrice OCHRANY OBYVATELSTVA A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ si přečtete zprávu o činnosti v oblasti CNP NATO v roce 2019. Dále pak o nových přístrojích radiologické laboratoře v Institutu ochrany obyvatelstva. V rubrice INFORMACE je další příběh hasičské rodiny. Následují anotace vysokoškolských prací. 

Dne 27. července 2020 byl na zasedání Bezpečnostní rady státu předložen pro informaci jejích členů materiál MV­-generálního ředitelství HZS ČR, a to Zpráva o činnosti v oblasti civilní nouzové připravenosti NATO za rok 2019. Popisuje vývoj v oblasti civilní nouzové připravenosti v NATO a souhrnně zpracovává nejzásadnější témata činnosti členů „Stálé pracovní skupiny VCNP k přípravě delegace na jednání výboru CEPC a jeho plánovacích skupin“ (Stálá pracovní skupina VCNP).

V roce 2019 se strategické cíle NATO (Organizace Severoatlantické smlouvy) nadále přizpůsobovaly bezpečnostnímu prostředí. Kolektivní naplňování těchto cílů je zajištěno mimo jiné také co nejefektivnějším využitím národních civilních zdrojů prostřednictvím spolupráce členských států NATO v oblasti civilní nouzové připravenosti (CNP). V rámci reorganizace struktury mezinárodního sekretariátu NATO odsouhlaseného členskými státy v roce 2018 došlo v roce 2019 k přesunu odboru podpory a odolnosti do sekce obranné politiky a plánování. Tím byl v mezinárodním sekretariátu NATO posílen význam agendy CNP mimo jiné pro celkovou politiku odstrašení a obrany NATO.

Zásadním milníkem roku 2019 se stala reorganizace plánovacích skupin fungujících pod aliančním výborem CEPC (Výbor pro civilní nouzové plánování, anglicky Civil Emergency Planning Committee) provedená s cílem více propojit činnost plánovacích skupin tohoto výboru se sedmi základními oblastmi odolnosti NATO (viz podrobněji dále). Sedm oblastí odolnosti bylo definováno po Varšavském summitu NATO v roce 2016, na němž hlavy států a předsedové vlád deklarovali závazek pokračovat v posilování odolnosti NATO a vylepšování civilní nouzové připravenosti svých zemí. Nástrojem k naplnění tohoto závazku jsou konkrétní kritéria rozpracovaná ve všech sedmi oblastech odolnosti, která byla schválena v roce 2017 a mají pomoci státům při sebehodnocení jejich připravenosti.

Česká republika v souladu s tímto mezinárodním závazkem dokončila proces zpracování materiálu „Analýza civilní nouzové připravenosti státu v sedmi základních oblastech odolnosti NATO“ (Analýza CNP, viz podrobněji dále), který byl symbolicky v den 20. výročí vstupu České republiky do NATO 15. března 2019 schválen Výborem pro civilní nouzové plánování (VCNP) a byl následně předložen pro informaci na jednání Bezpečnostní rady státu.

V roce 2018 na tento proces navázalo také vydání Zprávy o stavu civilní nouzové připravenosti NATO, která uložila CEPC a jeho plánovacím skupinám plnění konkrétních úkolů.

Plnění úkolů v oblasti CNP NATO z roku 2018
Na základě schválené Zprávy o stavu civilní připravenosti NATO z roku 2018 bylo v roce 2019 plánovacími skupinami výboru CEPC splněno stěžejní zadání, a to zpracování a schválení modelových plánovacích dokumentů pro ­každou ze sedmi oblastí odolnosti NATO určených pro zvyšování odolnosti členských států NATO. Z této zprávy z roku 2018 pokračují i v roce 2020 práce na dokončení celoaliančního operačního schématu prioritního přístupu k civilním komunikacím a také plnění úkolů v oblasti odolnosti civilních dopravních systémů.

Plnění úkolů ze zadání ředitelů pro oblast CNP NATO z roku 2019
Na základě zadání ze setkání ředitelů pro oblast CNP z května 2019 pak jsou dokončovány práce na směrnici pro efektivní civilně vojenskou spolupráci v oblasti podpory a odolnosti. Započaly také práce na aktualizaci aliančních opatření pro krizové řízení v oblasti civilní nouzové připravenosti, jejichž prověření je plánováno v rámci cvičení ­NATO CMX21. V neposlední řadě byla zahájena revize zapojení partnerů CEPC. Otázky z oblasti CNP zahrnuté do Dotazníku obranného plánování NATO byly sdíleny s vybranými partnery (Finsko, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina), kteří by nyní měli provést sebehodnocení svých zemí. Díky tomu by mělo být možné lépe zkoordinovat vzájemně prospěšnou spolupráci s partnerskými zeměmi v oblasti CNP NATO.

Reorganizace plánovacích skupin výboru CEPC NATO
Jak již bylo zmíněno, adaptace výboru CEPC na změněné bezpečnostní prostředí a strategické cíle NATO vedla k reorganizaci plánovacích skupin CEPC s cílem zejména sjednotit činnost plánovacích skupin s náplní sedmi oblastí odolnosti NATO. Dalšími cíli bylo také zvýšení účasti zástupců členských států na jednáních, podpoření synergií mezi civilní dopravou a logistickou komunitou NATO a větší rozvinutí civilně vojenské spolupráce. V září 2019 výbor CEPC tyto změny schválil s tím, že kompetence plánovacích skupin doznají pouze přiměřených změn. Zaprvé došlo k rozdělení Společné skupiny pro zdraví, zemědělství a potraviny (JHAFG) na Společnou skupinu pro zdraví (JHG) a Plánovací skupinu pro potraviny a zemědělství (FAPG). Zadruhé byla rozdělena Skupina pro průmyslové zdroje a komunikační služby (IRCSG) na Plánovací skupinu pro energetiku (EPG) a Plánovací skupinu pro civilní komunikační služby (CCPG).

Tato reorganizace plánovacích skupin CEPC neměla vliv na rozdělení gescí ústředních správních úřadů (ÚSÚ) zapojených do Stálé pracovní skupiny VCNP. Zastupováním České republiky ve výboru CEPC a jeho plánovacích skupinách jsou určeny ÚSÚ, jejichž přehled je zpracován v tabulce.

Výbor NATO Zodpovědný resort
CEPC  Výbor pro civilní nouzové plánování Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR
(Civil Emergency Planning Committee)
Plánovací skupiny CEPC Zodpovědný resort
CCPG Plánovací skupina pro civilní komunikační služby Český telekomunikační úřad 
(Civil Communications Planning Group)
CPG Skupina pro civilní ochranu Ministerstvo vnitra-generální ředitelství HZS ČR
(Civil Protection Group)
EPG Plánovací skupina pro energetiku Ministerstvo průmyslu a obchodu,
(Energy Planning Group) Správa státních hmotných rezerv
FAPG Plánovací skupina pro potraviny a zemědělství Ministerstvo zemědělství
(Food and Agriculture Planning Group)
JHG  Společná skupina pro zdraví Ministerstvo zdravotnictví
(Joint Health Group)
TG Skupina pro dopravu Ministerstvo dopravy
(Transport Group)

Rozdělení odpovědností za jednotlivé oblasti odolnosti NATO na úrovni České republiky je následující:

  • Oblast 1: Zachování základních funkcí státu (zodpovědnost MV),
  • Oblast 2: Zajištění odolnosti energetických zdrojů (zodpovědnost MPO, SSHR),
  • Oblast 3: Schopnost efektivně zvládat nekontrolovaný pohyb obyvatelstva (zodpovědnost MV),
  • Oblast 4: Zajištění odolnosti zdrojů vody a potravin (zodpovědnost MZe),
  • Oblast 5: Schopnost zvládat velký počet zraněných (zodpovědnost MZd),
  • Oblast 6: Odolné civilní telekomunikační systémy (zodpovědnost ČTÚ),
  • Oblast 7: Odolné civilní dopravní systémy (zodpovědnost MD).

Činnost na národní úrovni a plnění úkolů z materiálu Analýza CNP
Na národní úrovni byly na základě usnesení VCNP č. 445 k materiálu „Analýza civilní nouzové připravenosti státu v sedmi základních oblastech odolnosti ­NATO“ založeny pracovní skupiny pro oblast odolnosti 1, 3 a 6. Tyto v roce 2019 začaly zpracovávat dílčí analytické podklady pro svou činnost. V rámci řešení oblasti 1 „Zachování základních funkcí státu“ se pracovní skupina zabývá mimo jiné problematikou tzv. plánovaného přeživšího související se zabezpečením výkonu krizových opatření (zastupitelnost ministrů a předsedy vlády z pohledu vnitřních předpisů pro zastupitelnost představeného). Pro řešení oblasti 3 „Pohyb obyvatelstva“ byla k zjištění nynějšího stavu zpracována interní analýza schopností HZS ČR v oblasti evakuace a nouzového přežití. V oblasti 6 „Odolné civilní komunikace“ řeší pracovní skupina, nyní již transformovaná do platformy pro odolné civilní komunikace, úkol, jak zajistit, popsat a navrhnout opatření ke zlepšení prioritního volání po vyhlášení krizového stavu. Průřezovým úkolem, který také vyplynul z tohoto materiálu, je koncepční nastavení reportování závažných incidentů v uvedených sedmi oblastech odolnosti příslušným orgánům NATO. Konkrétním identifikovaným problémem je komunikace ÚSÚ ve stupni utajení Tajné. MV­-generální ředitelství HZS ČR spolupracuje se členy Stálé pracovní skupiny VCNP při zřizování pracovních stanic informačního systému vládního utajovaného spojení.

Vyhodnocení dotazníku obranného plánování NATO za oblast CNP
V návaznosti na zpracování příslušných částí Dotazníku obranného plánování týkajících se problematiky CNP proběhlo 1. října 2019 dílčí jednání zástupců mezinárodního sekretariátu NATO s členy Stálé pracovní skupiny VCNP. Podle hodnocení NATO je Česká republika dostatečně odolná v oblasti energií, energetiky, potravin, vody, komunikací a dopravy. Kladně bylo rovněž hodnoceno provedení národního sebehodnocení odolnosti. Dále bylo České republice doporučeno zpracovat určité strategické dokumenty a doplnit krizové plány s ohledem na vzájemné závislosti a kaskádové efekty.

Výhled do budoucna
Oblast CNP NATO zůstává důležitou součástí národní odolnosti jako širšího pojmenování pro schopnost členských států NATO vytvářet podmínky a přispívat k naplňování čl. 3 a 5 Washingtonské smlouvy. Na pozadí probíhajících změn v bezpečnostním prostředí se členské státy NATO shodly na potřebě pokračovat v synergické spolupráci civilní nouzové připravenosti a obranného plánování jak na úrovni NATO, tak i v rámci bezpečnostních systémů jednotlivých členských států. V roce 2019 se v NATO zvýšila pozornost věnovaná aliančním aktivitám na šíření stability v sousedství teritoria NATO a řešení nedostatečných překryvů a spolupráce mezi oblastí civilní nouzové připravenosti a programy na posilování obranných schopností vybraných partnerských zemí NATO. Problematika vojenské mobility a přímých zahraničních investic do kritické infrastruktury (včetně aplikace technologie 5G) zůstávají prioritními oblastmi zájmu NATO i pro rok 2020.


kpt. PhDr. Jakub KUFČÁK, MV­-generální ředitelství HZS ČR

vytisknout  e-mailem