Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 8/2020
V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA informujeme o požáru autoservisu v Lobodicích u Přerova. V Libereckém kraji hasiči testují dvě nová vozidla CAS. Příslušníci ZPP z MV-GŘ HZS ČR sestavili předváděcí vozidlo Dacia Duster. Dočtete o problematice fluorovaných látek v pěnidlech a jejich využití. Jaké je nebezpečí u spotřebičů napájených Li-Ion akumulátorovými bateriemi? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o unikátním informačním systému MicroRescue. V dalších článcích vás seznámíme s výcvikem záchranných složek Královéhradeckého kraje. V Pardubickém kraji hasiči cvičili záchranu osob v případě poruchy lanovky. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ připomínáme 75. výročí bombardování města Hirošima. Informujeme o odborné přípravě starostů a primátorů zaměřené na přípravu na mimořádné události a krizové situace. Dále se dočtete o mimořádných událostech řešených na úrovni EU. V rubrice INFORMACE nabízíme článek o „hasičské“ rodině. Následují anotace vysokoškolských prací.
- OBSAH č. 8/2020 ROČNÍKU XIX
- Požár autoservisu
- Test vozidel v novém barevném provedení
- Dacia Duster – vozidlo pro potřeby zjišťování příčin vzniku požárů
- Fluorované látky v pěnidlech u HZS ČR
- Nebezpečí u spotřebičů napájených Li-Ion akumulátorovými bateriemi
- IS MicroRescue
- Výcvik v labyrintu skalních měst
- Těžko na cvičišti – lehko na bojišti
- Vzpomínka na Hirošimu v roce 1945
- Odborná příprava starostů a primátorů
- Mimořádné události řešené na úrovni Evropské unie
- Hasí celá rodina
Každý rok absolvují záchranné složky v Královéhradeckém kraji několik zásahů, kdy probíhá záchrana zraněných osob ze skalních měst, horských oblastí a jiných těžko přístupných terénů pomocí vrtulníku letecké záchranné služby. Region Královéhradeckého kraje je takovými místy specifický. Lokality, jako jsou Adršpašsko teplické skály, Prachovské skály, Krkonoše, jsou navíc turisticky velmi vyhledávané. Spolupráci při záchraně osob v těžko přístupném skalním terénu cvičilo hned několik záchranných složek najednou.
Záchranné práce na podobných místech znamenají pro všechny zúčastněné složky zdlouhavý a technicky náročný zásah, při němž je klíčová sehranost všech záchranářů. I z toho důvodu byl před počátkem turistické sezóny naplánován dvoudenní výcvik, který se konal v oblasti Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v Polických stěnách. Během něj měli všichni účastníci za cíl procvičit záchranu osob ze skalního terénu – ať už s využitím vrtulníku letecké záchranné služby, nebo bez něj.
Výcvik se konal ve dnech 22. až 23. června 2020 a zúčastnily se jej Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje spolu s Leteckou záchrannou službou (LZS) Hradec Králové, HZS Královéhradeckého kraje (HZS KHK), horská služba a skalní záchranná služba. Za krajské hasiče byli na místě letečtí záchranáři ze stanice Hradec Králové a hasiči lezci ze stanice Náchod.
První den společného výcviku byl věnován záchraně osob z těžko přístupného terénu s využitím vrtulníku LZS Hradec Králové. Místem pro nácvik záchranných prací byla Kovářova rokle, jeden ze skalních kaňonů na jihozápadní straně Polických stěn, dlouhý asi jeden kilometr a hluboký přes 60 metrů. Zde vzniklo několik improvizovaných záchranných stanovišť. Na dvou cvičili zasahující záchranu horolezce po pádu ze skály. Úkolem bylo zajistit zraněnou osobu a připravit ji k transportu v podvěsu – ať už v trojcípém šátku, nebo ve vakuové matraci v záchranné síti. Další dvě stanoviště, Martinská stěna a Kovářka, byla dějištěm nácviku technik záchrany zraněných horolezců, které bylo nutné vyprostit přímo ze skalní stěny.
Vyproštění člověka ze skalní stěny se realizovalo způsobem, kdy letecký záchranář hasičů slanil z proměnného podvěsu vrtulníku na skalní věž. Následně se lezeckou technikou přiblížil ke zraněnému horolezci, zajistil ho a společně slanili na zem, odkud byl transportován raněný v podvěsu. Další způsob záchrany simuloval potřebu urgentního zásahu. Letecký záchranář byl v tomto případě dopraven v podvěsu pod vrtulníkem přímo ke zraněné osobě, zajistil ji, odstřihl lano raněného a společně byli transportováni na bezpečné místo.
Další stanoviště byla připravena v lokalitách Supí hnízdo a u vyhlídky na Skalní divadlo, kde cvičili vyhledání a záchranu osob psovodi horské služby. Speciálně vycvičení psi na vyhledávání osob se stávají členy posádky hradeckého vrtulníku LZS poměrně vzácně, ale v některých situacích je jejich úloha nenahraditelná. Nejčastěji jsou nasazováni do akce při lavinových nehodách v Krkonoších nebo rozsáhlých pátracích akcích v nepřístupném terénu. Do výcviku se zapojili se svými psovody tři psi.
Druhý den byla předmětem výcviku záchrana osob po pádu z vyhlídky bez použití vrtulníku LZS, tedy za použití technických prostředků pro práce ve výšce. Součástí zadání bylo mimo jiné dopravit lékaře k pacientovi lezeckou technikou, pokud by nedokázal sám slanit. Lékaři a zdravotníci si mohli prakticky vyzkoušet slanění a výstup po laně v terénu, také hráli roli figurantů.
Výcvik ukázal, jak jsou zásahy při podobných případech náročné a nelze je efektivně provádět bez patřičné součinnosti všech zúčastněných složek, které si navzájem pomáhají.
Letečtí záchranáři HZS Královéhradeckého kraje
Záchrana osob pomocí vrtulníků ve spojení s lanovou technikou je v České republice, respektive v rámci HZS ČR systémově cvičena a využívána od roku 1997. V Královéhradeckém kraji je spolupráce LZS ZZS Královéhradeckého kraje a HZS KHK zajišťována výhradně 
příslušníky dislokovanými na stanici v Hradci Králové. Zde byla ustanovena skupina leteckých záchranářů o celkovém počtu 13 příslušníků, přičemž velitel stanice musí zajistit vždy přítomnost alespoň jednoho leteckého záchranáře ve službě.
Výcviky pro zásahy v nepřístupném terénu jsou prováděny pravidelně v rozsahu 20 až 30 letových hodin ročně. Mezi používané techniky patří lanový podvěs (10 až 60 metrů), slanění (např. při záchraně z vodní plochy, povodní nebo ledu) a vysazení posádky do šikmého svahu. Nejčastěji se provádí slanění z proměnného podvěsu, z důvodu přesnějšího a bezpečnějšího vysazení leteckého záchranáře na místě zásahu.
Při zjištění potřeby podvěsu ještě před vzletem přijíždí na heliport královéhradecké LZS do tří minut letecký záchranář hasičů a na místo zásahu pak ve vrtulníku odlétá čtyřčlenná posádka.
Letečtí záchranáři takto v posledních letech zachraňovali například zraněné horolezce po pádu v Adršpašsko teplických nebo Prachovských skalách nebo osoby, pod kterými se propadl led na zamrzlé vodní ploše. Jako nezastupitelná se projevila činnost leteckých záchranářů také při povodních, kdy zachraňovali v podvěsu pod vrtulníkem osoby ze zatopených objektů. Během roku jsou letečtí záchranáři povoláni v průměru ke dvanácti událostem, jež vyžadují speciální činnosti v lanovém podvěsu vrtulníku.
por. Mgr. Martina GÖTZOVÁ, HZS Královéhradeckého kraje, foto archiv HZS Královéhradeckého kraje