Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 11/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace na téma Alternativní paliva motorových vozidel a potenciál jejich nebezpečí požáru a výbuchu. Navazuje požár osobního vozu na alternativní pohon. Dále se můžete dočíst o tom, že elektřina je jednou z příčin vzniku požárů domácností. Konference Červený kohout 2020 proběhla online. Následuje příspěvek o dobrovolných hasičích a spolkové činnosti. V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM se dočtete o psychosociální pomoci občanům Lenory po výbuchu bytového domu. Co přinesl první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod? V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ informujeme o nutnosti zřizovat přípojná místa pro náhradní zdroje elektrické energie. Co jsou zásahové karty pro provozní sondy podzemního zásobníku plynu? Není respirátor jako respirátor a dokáže nás ochránit před virovou nákazou? V rubrice INFORMACE si přečtete o pomoci nadačním rodinám. Na závěr představíme hasičskou rodinu z Libereckého kraje. 

Ve dnech 14. až 16. září 2020 se uskutečnil ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR v Brně (ŠVZ) první běh kurzu Instruktor vyprošťování u dopravních nehod (I­ VDN). Kurz pořádalo ŠVZ ve spolupráci s MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR a některými HZS krajů, jejichž instruktoři vyprošťování se kurzu účastnili jako lektoři. Kurz se měl uskutečnit již v první polovině března letošního roku, ale z důvodu šíření koronaviru byl pořádán až v náhradním termínu.
Nastřihávání B sloupku
Kurz je koncipován tak, aby teoreticky připravil instruktory z HZS krajů a dalších organizačních složek HZS ČR, kteří jsou v souladu s pokynem MV-generálního ředitele HZS ČR č. 11/2017 jmenováni do funkce hasič­ instruktor nebo hlavní instruktor vyprošťování u dopravních nehod (VDN), na správné vedení výuky, výcviku a efektivní předávání informací v oblasti vyprošťování. Cílem kurzu není naučit jeho absolventy pedagogickým dovednostem, ale spíše je nasměrovat tak, aby byli schopni dále předávat informace, které jsou pro výcvik podstatné, a aby je předávali správnou a srozumitelnou formou. Dalším cílem kurzu je, aby se v rámci HZS ČR standardizovala a ujednotila výuka v oblasti vyprošťování. Předpokladem k zařazení do kurzu je kromě vykonávání funkce instruktora i to, že účastník kurzu je „mistrem svého oboru“ a není třeba ho učit základním znalostem a dovednostem v oblasti vyprošťování, což by vzhledem k vykonávané funkci mělo být samozřejmostí.

O potřebě vytvořit podobně koncipovaný kurz diskutovala pracovní skupina „vyprošťování“ již delší dobu, a to z několika důvodů. Kurz Vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel (VZOHV), který byl předchůdcem kurzu I­ VDN, již ne zcela plnil svou funkci. V kurzu VZOHV nebylo vyučováno prakticky nic navíc, než se učí nově příchozí hasiči v kurzu Nástupní odborný výcvik (NOV). Zároveň poptávka po něm značně převyšovala nabídku, neboť do kurzu VZOHV se přihlašovali i „řadoví hasiči“, kteří nebyli jmenováni do funkce instruktora nebo hlavního instruktora vyprošťování, což bylo systémově špatně. Tyto hasiče mají v rámci pravidelné odborné přípravy školit právě instruktoři vyprošťování u svých HZS krajů. V roce 2019 byl pracovní skupinou vytvořen návrh nových osnov pro kurz I­ VDN a po zapracování připomínek z HZS krajů a dalších organizačních složek HZS ČR byly osnovy 30. prosince 2019 MV­ generálním ředitelstvím HZS ČR vydány. Zároveň s jejich vydáním byly zrušeny osnovy kurzu VZOHV a tím i celý tento kurz. Kurz I­ VDN bude nadále organizován nejvíce pro 16 posluchačů a nebude jej již výhradně pořádat ŠVZ. Předpokladem je, že se jeho pořádání přenese na jednotlivé HZS krajů. Vzhledem k tomu, že hlavních instruktorů a instruktorů vyprošťování je u HZS ČR přes 430, je snaha zabránit situacím, kdy by byl počet žádostí o zařazení do kurzu neúměrně větší než kapacita ŠVZ. Garantem kurzu pořádaným na HZS kraje bude hlavní krajský instruktor, který kurz I­ VDN již absolvoval. Aby byla zajištěna kvalita a jednotnost výuky v kurzu, budou se jej rovněž účastnit minimálně další dva hlavní instruktoři, kteří již také kurz I­ VDN absolvovali. Potvrzení o absolvování specializačního kurzu bude vydávat pořádající HZS krajů, obdobně jako je tomu např. u kurzu obsluha motorových pil, a platnost osvědčení nebude omezena. Samotný kurz je složen z jednotlivých přednáškových bloků a z vedení praktického výcviku. Po absolvování kurzu by měl instruktor být schopen připravit výcvik ve vyprošťování a vést jej.

První výukový blok přednesl nstržm. Ing. Jan Sotolář z HZS Jihomoravského kraje, který dříve působil jako lektor a zároveň hlavní instruktor vyprošťování na ŠVZ a který je rovněž jedním z hlavních autorů nových osnov I­ VDN. Účastníky seznámil s náplní a cílem kurzu a s organizací odborné přípravy pro vyprošťování. V organizaci odborné přípravy předvedl praktickou tvorbu výukových prezentací a videí, včetně dohledávání aktuálních zdrojů informací. Rovněž zdůraznil potřebu vyučovat hasiče podstatné věci, tak aby nebyli přesycení informacemi, které nejsou pro jejich činnost potřebné. V bloku dále zmínil oporu pro provádění odborné přípravy v oblasti vyprošťování, která je uvedena v pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 57/2013, kde je stanoveno základní zaměření pravidelné odborné přípravy jednotek HZS ČR a příslušníků HZS ČR, včetně minimální časové dotace.

Odtlačování palubní desky pomocí hydraulického rozpínáku	Podsouvání páteřní desky pod zraněnou osobu

Další výukový blok přednesl kpt. Bc. Radek Veselý, který je hlavním instruktorem vyprošťování na ŠVZ. Tématem bloku byly technické prostředky pro VDN. Uvedl podmínky pro použití osobních ochranných prostředků při zásahu a při výcviku – od používání reflexních vest až po použití respirátorů. Dále probral prostředky určené pro stabilizaci, jako jsou klíny a stabilizační tyče, kterých je celá škála, a dále prostředky pro zachycování airbagů, řezání skel, zvedací vaky a pomocné prostředky určené pro vyprošťování, jako jsou například ochranné pokrývky atd. Největší část bloku přednášející věnoval hydraulickým vyprošťovacím zařízením. Podrobně probral jejich konstrukce a dělení a konstrukce pohonných jednotek, včetně vyprošťovacích zařízení s elektrickým pohonem. V souvislosti s použitím hydraulických vyprošťovacích zařízení se rovněž věnoval údržbě a kontrole veškerého zařízení, ukázkám prostředků, které byly poškozeny nesprávnou manipulací, a ukázkám poškozených hydraulických hadic, které při tlaku až 720 bar mohou způsobit uživateli velice závažná poranění.

Poslední výukový blok prvního dne se věnoval požárům dopravních prostředků a byl veden nstržm. Ing. ­Sotolářem. Tato tématika je úzce spjata s problematikou vyprošťování. Kvůli stále většímu počtu vozidel s alternativními pohony, tedy těch, které nejsou poháněny spalováním benzinu či nafty, je pro hasiče stále obtížnější orientovat se v tom, jaké vozidlo je čím poháněno. Na videích byly předvedeny požáry aut na CNG, LPG a vodík, průběh, intenzita hoření a viditelnost plamene. Přednášející rovněž zmínil nebezpečí, která nejsou spojena s hořením samotného média určeného k pohonu, ale například s hořením karosérie, která může obsahovat lehké kovy použité v moderních automobilech pro zpevnění a odlehčení konstrukce. S masivním prosazováním elektromobility samozřejmě v bloku neopomenul ani požáry bateriových článků, kterými jsou dnes vybavena vozidla s mild hybridním, plug­ in hybridním a čistě elektrickým pohonem. Autor se věnoval také negativní praxi, která je spojena se špatnou taktikou zásahu při požárech vozidel.

Druhý den zahájil přednáškový blok na téma technické postupy při VDN, který si připravil ppor. Ing. Ivo Jirásek z HZS Jihomoravského kraje. Prezentoval široký výčet možností postupů vyprošťování, např. odstranění boku osobního automobilu a odtlačení palubní desky, práce s vyprošťovacím zařízením při otevírání zadních dveří, odtržení spodní části B sloupku, odstranění předních dveří, či vytvoření „třetích dveří“ a různé další postupy vyprošťování a metody jejich výuky. I v tomto bloku ukázal špatnou praxi a chybné postupy. Dále Ing. Jirásek připravil přednáškový blok na téma možné jiné postupy a použití nástrojů, ve kterém popsal ne příliš rozšířené technické postupy při vyprošťování, jako je například odklopení boku vozidla rozpínákem či rozpěrným válcem nebo vstup do vozidla po odklopení zadní části vozu. Následoval blok věnovaný vyprošťování z drážních vozidel. Jako ukázku vybral vyprošťování z vagonů železniční soupravy a zvedání náprav tramvaje pomocí hydraulických panenek.

Další část výuky kurzu se věnovala psychologickému minimu pro záchranáře ve vyprošťování u dopravních nehod a předlékařské první pomoci. Výukový blok vedl pprap. Mgr. Jan Sýkora, DiS., z HZS Středočeského kraje. V psychologickém minimu probral témata, jako je přístup záchranářů ke zraněným a psychicky zasaženým osobám, poskytování informací a kontrola nad situací, necitlivý nebo přehlížející přístup ke zraněným nebo postiženým, projevy akutního stresu či kontakt a komunikace s dětmi. Blok předlékařské první pomoci byl věnován postupům od příjezdu k nehodě až po předání zraněné osoby do péče zdravotnické záchranné služby. Popsal činnost od okamžiku nalezení postiženého, přístup k němu, navázání komunikace, zajištění průchodnosti dýchacích cest. Věnoval se také podpoře dýchání, vyšetření základních životních funkcí, stabilizaci páteře krčním fixačním límcem (ruční stabilizace), kompletnímu manuálnímu vyšetření postiženého a jeho ochraně před vnějšími vlivy, slovní anamnéze a pravidelnému informování postiženého o situaci. Součástí bloku bylo samozřejmě i správné zvolení techniky pro vyproštění, včetně zvolení vhodného prostředku a řízení vyproštění.

Poslední den kurzu byl zahájen přednáškou, kterou si připravil npor. Bc. ­Zbyšek Zuber z HZS Plzeňského kraje na téma, jak nejlépe vést praktickou část výuky vyprošťování. V bloku probral otázky důležité pro kvalitní vedení odborné přípravy, jako například pro kolik účastníků je odborná příprava organizována a kolik bude potřeba instruktorů, co bude procvičováno či školeno a s jakým cílem. Dále se věnoval výběru vhodného místa k výcviku, zajištění potřebného počtu kompletních vraků vozidel pro výcvik a zajištění nářadí a další technické podpory.

Vyproštění zraněné osoby pátými dveřmiPo probrání veškeré potřebné teorie se zbývající část kurzu věnovala praktickým ukázkám výcviku a složení závěrečné zkoušky. Ta se skládala ze zadaného scénáře, např. stabilizace vozidla, odstranění dveří či odtažení přístrojové desky. Úkolem bylo, aby zkoušený instruktor vysvětlil ostatním postup činnosti, proč zvolil právě tento postup a jaké jiné postupy by mohly přicházet pro danou situaci v úvahu. Záměrem bylo, aby zkoušený instruktor byl sám v roli lektora a ostatním uměl vysvětlit zvolený postup.

Na úplný závěr kurzu účastníci měli možnost vyjádřit se k jeho celkové náplni a průběhu. Jejich námitky a náměty pro doplnění budou zohledněny při pořádání dalších běhů kurzu I­ VDN. Veškeré výukové materiály, které byly v kurzu I­ VDN použity, budou po úpravě a zapracování připomínek zpřístupněny na portálu www.hasici­ vzdelavani.cz v sekci Vyprošťování u dopravních nehod. Závěrem nutno poznamenat, že absolvováním tohoto kurzu instruktorům vyprošťování práce neskončila, ale naopak začala. Je především na nich, jak kvalitně povedou odbornou přípravu a jak dobře vycvičí hasiče, kteří pak budou zasahovat při reálných dopravních nehodách. Samozřejmostí pro jejich činnost by pak měla být podpora ze strany HZS kraje a MV­-generálního ředitelství HZS ČR především v podobě pořádání instrukčně metodických zaměstnání, kterých se v letošním roce kvůli pandemii bohužel nepodařilo uskutečnit tolik, kolik bylo původně plánováno.


kpt. Mgr. Ondřej WERICH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv autora
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook