Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 1/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace o požáru v podzemních garážích v Brně-Žebětíně. Dále si přečtete o požáru v obci Tursko. Představujeme HZS podniku ČEPRO, Cerekvice nad Bystřicí. Jaké jsou požadavky na uskladnění a kompletování zboží a s tím související požární ochranu ve výtahových a karuselových skladovacích systémech. Co přinesla zkouška požáru autobusu na CNG? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o novém Cvičebním řádu jednotek PO. Dvě příslušnice HaZZ SR navštívily OPIS MV-GŘ HZS ČR. Seznámíme vás s průběhem taktického cvičení Potopa 2019 v Karlovarském kraji. Motorová řetězová pila se stala nezbytným pomocníkem hasičů. Čtyřem HZS krajů byla předány drony. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o tom, jak hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality. V rubrice INFORMACE si přečtete o akci „Daruj život, aneb i hrdinové občas potřebují pomoci“. ČEPS udělil medaile za zásluhy i příslušníkům HZS ČR. 

  • OBSAH č. 1/2020 ROČNÍKU XIX
  • Takový byl loňský rok 2019
  • Požár osobních automobilů v podzemních garážích bytového domu
  • Požár skladové haly použitých baterií
  • Hasičský záchranný sbor podniku ČEPRO
  • Požární ochrana ve výtahových a karuselových skladovacích systémech
  • Zkouška požáru autobusu na stlačený zemní plyn
  • Nový Cvičební řád jednotek požární ochrany
  • Výměnná stáž operačních středisek
  • Taktické cvičení Potopa 2019
  • Zásahů s motorovými pilami přibývá
  • Hasičská bezpilotní letadla
  • Hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality
  • Daruj život aneb i hrdinové občas potřebují pomoci
  • ČEPS udělil medaile za zásluhy také příslušníkům HZS ČR

OBSAH č. 1/2020 ROČNÍKU XIX

Takový byl loňský rok 2019
s 4


POŽÁRNÍ OCHRANA
Požár osobních automobilů v podzemních garážích bytového domu 
s 7 
Požár skladové haly použitých baterií
s 10
Hasičský záchranný sbor podniku ČEPRO
s 14
Zkouška požáru autobusu na stlačený zemní plyn
s 18


INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM
Nový Cvičební řád jednotek požární ochrany
s  20
Výměnná stáž operačních středisek
s 23
Taktické cvičení Potopa 2019
s  24
Zásahů s motorovými pilami přibývá
s  27
Hasičská bezpilotní letadla 
s  28


OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality 
s  29


INFORMACE
Daruj život aneb i hrdinové občas potřebují pomoci
s  30
ČEPS udělil medaile za zásluhy také příslušníkům HZS ČR
s  31
Anotace vysokoškolských prací
s  32


PŘÍLOHY
Veletrhy a výstavy pořádané v České republice a v zahraničí v roce 2020
Kalendář hlavních sportovních soutěží na období leden až prosinec 2020

Takový byl loňský rok 2019

Vážený pane generální řediteli, v úvodu nelze nezmínit, že jste z rukou prezidenta České republiky, u příležitosti oslav 101. výročí vzniku samostatného Československa, obdržel další zlatou hvězdu, čímž jste se stal prvním generálporučíkem v historii HZS ČR. Co pro Vás osobně takové ocenění znamená?

Tohoto ocenění si samozřejmě velmi vážím, nicméně to neberu jako ocenění pouze mé osoby, ale jako ocenění nás všech, celého Hasičského záchranného sboru České republiky, za to, že naši práci děláme dlouhodobě dobře. Protože kaž­dý z nás nějakým způsobem přispěl a pomohl k některému z úspěchů, kterých se nám podařilo postupně dosahovat. Kdyby ta hvězda mohla mít cípů více, každý z nich by vyjadřoval jednoho z nás, a celá hvězda by pak byla vyjádřením píle celého našeho jednotného bezpečnostního sboru.

Hlavním posláním hasičů je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, proto shrňme zásahovou činnost v uplynulém roce.

Hasičům práce stále přibývá. V loňském roce jsme zasahovali přibližně u 130 000 událostí, což je nárůst proti předchozímu roku zhruba o 6 000 událostí. Stále více práce máme s následky dopravních nehod. Navíc ještě prudčeji vzrostl počet technických pomocí, které představují vůbec největší část práce, kterou hasiči dělají.

Hasiči v loňském roce zasahovali asi u 19 000 požárů, což je poměrně vysoké číslo. Přispívá k tomu sucho, ale jen částečně. Dále postupující sucho a s tím související kůrovcová kalamita by ale mohly situaci například v lesích zásadním způsobem zhoršit. „Běžné“ požáry zvládáme, pokud se bavíme například o lesích. Ale pokud zůstanou stát velké, suché plochy lesů, může docházet ke korunovým požárům. Tyto požáry se velmi rychle šíří a jde o zcela jiný druh požáru, na který nejsme v České republice zvyklí. Probíhá a hasí se úplně jinak.

I v době sucha jsou téměř všechny požáry v přírodě chybou člověka. Samovznícení například v lese je podle mě téměř nemožné, na druhou stranu pochopitelně hrozí riziko zapálení například od blesku, případně od projíždějících vlaků. Nejčastěji k požárům dochází z důvodu antropogenních, tedy v souvislosti s činností člověka, ale často i jeho nedbalostí. Nejvíce jde o nekázeň, nezodpovědnost jako odhození nedopalku, pálení klestí, které se neuhlídá, rozdělávání ohníčků a podobně.

Výrazně více práce jsme však vloni měli u dopravních nehod, technických havárií, nebo s úniky nebezpečných látek.
Zachránit nebo evakuovat pak potřebovalo celkem 74 888 lidí. Měli jsme celou řadu náročných, ale i neobvyklých zásahů, například požár tavicí pece v Libereckém kraji či zásah u největší železniční dopravní nehody v Karlovarském kraji. Bohužel je nutné dodat, že nám výrazně přibylo i planých poplachů.

Aby mohli hasiči úspěšně zdolávat požáry a všechny další mimořádné události, je důležité jim zajistit odpovídající zázemí, mám na mysli stanice, ale také technické vybavení. Myslíte, že je pro ně dostatečně zajištěno? A je hasičů dostatek? Co případně může lákat zájemce u sboru pracovat?

Co se týká zázemí, kterými míníme stanice, kromě stávajících stanic došlo v průběhu uplynulých let k otevření stanic nových. Vloni například byla otevřena stanice Bitozeves v Ústeckém kraji. Nicméně mnoho z původních stanic by potřebovalo obnovit, jen v Praze je deset stanic a investice potřebuje většina z nich. Za zmínku stojí, že na místě nejstarší stanice z roku 1942, v pražských Holešovicích, by za dva roky měla vyrůst nová budova za zhruba 350 milionů korun. Stavební práce byly vloni slavnostně zahájeny. Nejprve v areálu vyroste výjezdová stanice, následovat by měla administrativní budova a v plánu je i základna záchranářů. Mimo to byly v souladu se schváleným projektem IROP zahájeny práce na modernizaci Školního a výcvikového zařízení HZS ČR ve středisku Zbiroh a dále byla dokončena dostavba v areálu Jihlava, kde pro potřeby Záchranného útvaru HZS ČR vznikly nové garáže, jejichž realizace byla financována plně z rozpočtu sboru.

Po jednání s Ministerstvem financí o rozpočtu neskrývám spokojenost s jeho výsledkem. Hasiči dostanou navíc celkem 434 milionů korun na provoz a investice, z toho 134 milionů korun na provozní výdaje a 300 milionů na výdaje investiční, například 100 milionů na investice do výškové techniky atd. Právě žebříky či plošiny patří k tomu, co je nutné rychle obměnit. Moderní vybavení máme, ale máme ho málo. Potřebovali bychom staré vybavení nahradit novým. Obměnu by potřebovala téměř polovina z 258 kusů výškové techniky. Potíž je, že stomilionový „příspěvek“ je jen spíše drobností, neboť jeden nový žebřík přijde asi na dvacet milionů, takže z více než stovky, která je potřeba, by se podařilo pořídit jen pět. Obměnu výškové techniky tedy musíme realizovat postupně, například technickým zhodnocením stávající výškové techniky, čemuž nahrává také skutečnost, že navýšení rozpočtu se podařilo dojednat s tzv. trvalým vlivem, což znamená, že k němu dojde také v následujících letech. Jistě to je dobrý impuls do budoucna.

S investicemi je ale u hasičů problém mnoho let, již od krizového roku 2011, kdy nám vláda seškrtala výdaje téměř na polovinu. Jen pro úplnou představu o rozpočtu hasičů – teprve v letošním roce se díky vloni dojednanému navýšení prostředků ze státního rozpočtu pro HZS ČR dostaneme s prostředky na investice a provoz v absolutních číslech na úroveň rozpočtu pro rok 2010, aniž bychom do tohoto srovnání zohlednili inflaci nebo zdražení prakticky všeho. Na druhé straně je pravdou, že i tak je v naší technice patrný pokrok. Například výstroj, která stojí desítky tisíc, chrání hasiče mnohem lépe než někdejší plátěné obleky a přilby podobné spíše těm válečným. Vloni byl také ve spolupráci s Fakultou textilní Technické univerzity v Liberci vyvzorován nový služební stejnokroj HZS ČR (stejnokroj HZS vz. 2020). Ten by se měl stát součástí naší výstroje na přelomu let 2021/2022. Tato obměna byla z důvodu nedostatku finančních prostředků již několikrát odkládána. Současný pracovní stejnokroj II byl zařazen do výstroje začátkem devadesátých let minulého století a již dávno neodpovídá potřebám moderního bezpečnostního sboru, kterým HZS ČR bezesporu je.

V roce 2019 se povedlo řádně nastavit platový systém. Jak na počátku roku 2019, tak i v jeho průběhu. Uvidíme, jak bude vypadat nastavený platový systém v roce 2020, jelikož byla zvýšena tarifní složka, ale nedošlo k navýšení finančních prostředků zejména na pohotovosti a přesčasy. Pevně doufám, že se nám podaří počátkem roku 2020 k tomuto tématu vrátit a tento nedostatek dořešit. Kromě více práce přinesl uplynulý rok hasičům také zvýšení platů a vláda schválila navýšení odškodného pro pozůstalé po dobrovolných hasičích, kteří zemřou při zásahu. Schválení navýšení počtu hasičů každý rok o 150 lidí po následující tři roky po sobě, tedy celkem o 450 tabulkových míst, vůbec poprvé v historii umožní dorovnat početní stavy plošného pokrytí.

Obecně mohu říci, že se nám daří „rekrutovat“ dostatek nových lidí. Například 150 hasičů, které jsme měli nabrat v roce 2019, se nám podařilo nabrat již do března loňského roku, což svědčí o skutečnosti, že o práci v našem sboru je velký zájem. Dlouhodobě se však potýkáme s nedostatkem některých odborných profesí, které jsou lépe placeny v soukromé sféře, jako jsou například právníci, účetní, nebo specialisté, třeba chemici, ale i zde se daří situaci postupně zvládat i s ohledem na pozvolné zvyšování platů. Soudím, že zájemce o práci u HZS ČR může významným způsobem motivovat také smysluplnost naší práce – zachraňovat lidské životy dává přece obrovský smysl. Přichází k nám spousta dobrovolných hasičů, kteří k tomu inklinují od dětství. Věděli jste například, že nás je u HZS ČR k 1. lednu 2020 celkem 11 157 a že máme pouze méně než 150 neobsazených volných míst? A že ve výjezdu máme zařazeno téměř 7 000 příslušníků? Na druhé straně je nutné říci, že práce hasičů je velmi náročná, a to nejen fyzicky. Zdaleka ne všichni hasiči, kteří odcházejí, mají takový nedostatek sil, aby již nemohli při zásazích pomáhat. Celá řada z nich se k odchodu rozhodne třeba i kvůli „vyhoření“ – jakkoli to u hasičů může znít paradoxně. Nejméně máme rádi zásahy, při kterých někdo „odejde“ – ať už z hasičů, nebo že se nepodaří všechny zachránit. Bohužel, také loni jsme přišli o jednoho z nás.

Všechny zásahy naštěstí nejsou tak složité, náročné a nebezpečné. Pomáháme i lidem, kteří si zabouchli dveře, nebo třeba při likvidaci vosích hnízd. Dlouhodobě představují tyto technické zásahy více než polovinu všech zásahů. Zasahujeme také u dopravních nehod, které představují značnou část práce hasičů.

Neustále se musíme zdokonalovat a učit se nové věci. Dnešní „hasičina“ už dávno není o tom, že jen lijeme vodu do ohně. Likvidace požárů tvoří pouze 15 % naší činnosti. Hasiči si musí umět poradit v každé situaci, nové technologie nevyjímaje. I proto máme dva vědecko­ výzkumné ústavy, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR a také Střední a Vyšší odbornou školu požární ochrany. Práce hasiče je dnes vysoce odborná, zodpovědná a časově náročná. Když ale vidíte zachráněné lidi, snadno pochopíte, že ta naše práce za to stojí a že má smysl pomáhat druhým. Neustále se musíme zlepšovat a hledět dopředu, abychom dokázali včas reagovat na možná rizika.

Kromě zásahové činnosti jako takové je třeba klást důraz na požární prevenci. Neboť čím více bude prevence zdůrazňována, tím nižší bude riziko úmrtí, zranění a materiálních škod. Co podstatného se v loňském roce událo na tomto poli?

S nadsázkou říkáme, že každý požár je důsledkem zanedbané prevence. V této souvislosti je důležité zmínit v současnosti tolik diskutovanou rekodifikaci stavebního práva. Naším cílem v této oblasti je, aby hasiči nadále zůstali při vydávání stavebního povolení dotčeným orgánem, abychom s touto agendou nepřešli pod stavební úřad a i nadále se mohli vyjadřovat ke složitějším kategoriím staveb. Za velký úspěch považujeme mimo jiné vytvoření kategorizace staveb pro účely nového stavebního zákona a novely zákona o požární ochraně. Nicméně kategorizaci staveb chceme zavést i v případě, že nový stavební zákon nebude přijat.

Dále bych rád zmínil rozpracování problematiky elektromobility a alternativních paliv obecně, z pohledu požární ochrany, které chceme využít při tvorbě nových norem a při novelizacích dotčených předpisů. V loňském roce vznikla pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni kromě hasičů také odborníci z řad projektantů, lidé z ČVÚT, autoři stavebních norem a další. Smyslem této pracovní skupiny je identifikace možných rizik v souvislosti s nástupem elektromobility a návrh řešení tak, aby tato nová technologie, v případě jakékoli nehody, nepřinášela zvýšené riziko pro naše obyvatele.

Vloni jsme se také zaměřili na kontroly provozovatelů tzv. únikových her, a to v důsledku tragické události, ke které došlo v sousedním Polsku a při které zemřelo pět mladých lidí. Nedostatky byly odhaleny u dvou třetin provozoven, zejména v souvislosti s pravidly požární ochrany.
V následujícím období pak budou dále probíhat práce na tvorbě Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2020 do roku 2026.

Byli jsme úspěšní i na poli jiných oblastí, které jsou pro sbor také velmi přínosné a důležité, jen nejsou na první pohled vidět?

Samozřejmě, že ano, ale obávám se, že nezmíním všechny. Například vzniklo nové pracoviště komunikace, které zajišťuje komunikaci sboru na celostátní úrovni a které má podpořit dosavadní kroky vedení směrem k ještě větší jednotě vystupování sboru navenek. Hasičská rodina v České republice čítá více než 400 000 lidí, nepočítaje v to rodinné příslušníky, a my bychom rádi tuto komunitu ještě více podporovali a motivovali. Pro mě je nesmírně uspokojující pohled na naše mladé dobrovolné hasiče, se kterými se často setkávám například na soutěžích. Dávají mi naději, že tato současná generace hasičů rozhodně není poslední. Přál bych si, aby se naše hasičská rodina i nadále utěšeně rozrůstala. Nezůstali jsme pozadu ani v poskytování humanitární pomoci do zahraničí, vloni třeba do Íránu či Řecka. Dále na úseku právním vznikly a připravují se nové právní předpisy – novela zákona o požární ochraně, vyhlášky o technických podmínkách požární techniky, ale zejména již zmiňovaný návrh rekodifikace stavebního práva. V oblasti vzdělávání se podařilo i přes probíhající velkou modernizaci Školního a výcvikového zařízení, která nás kapacitně limituje, zachovat systém základních kurzů (NOV, ZOP). Technický ústav požární ochrany, jeden z našich dvou výzkumných ústavů, získal cenu ministra vnitra za mimořádné výsledky v bezpečnostním výzkumu experimentálního vývoje a inovací. Mravenčí práce všech úseků, která stojí za každodenním fungováním sboru, je tolik, že nelze vyjmenovat všechnu. Uvedu jen jeden příklad. Obcím pro jejich jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí a sborům dobrovolných hasičů byly vyplaceny dotace v celkové výši přes půl miliardy korun. V praxi to znamenalo komunikaci s více než 2 200 obcemi a s tím byla samozřejmě spojena velká administrativa. I těch, kteří vykonávají takovouto práci, si velmi vážím.

V roce 2020 si HZS ČR bude připomínat dvacet let své existence. Na co se můžeme v tomto roce těšit?

Od 1. ledna 2001 se začala psát novodobá historie Hasičského záchranného sboru ČR v novém uspořádání – do té doby existovala struktura, kdy Ředitelství HZS ČR řídilo 73 hasičských záchranných sborů okresů, čtyři HZS měst (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) a několik vzdělávacích zařízení. V novodobé historii se uspořádání zjednodušilo na 14 HZS krajů, záchranný útvar a školu, které jsou řízeny generálním ředitelstvím. Tato změna významně zpřehlednila a zefektivnila fungování sboru. Získali jsme Záchranný útvar HZS ČR a pod hasiče jsme také získali novou oblast kompetencí, kterou je civilní ochrana, do té doby byla v gesci Ministerstva obrany. Za tuto důležitou změnu vděčíme skupině lidí vedených genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem. Z výhod takto nastaveného systému fungování ostatně čerpáme dodnes.

Za těch dvacet let se nám povedlo odvést skutečně mnoho dobré práce, máme nový zákon o HZS ČR z roku 2015, úspěšně jsme do praxe zavedli Fond zábrany škod, daří se nám postupně modernizovat sbor, zkrátka si myslím, že hasiči mají být na co hrdí. V tomto dvacátém roce chceme toto malé výročí připomenout několika akcemi, při kterých bychom rádi poděkovali našim „otcům zakladatelům“, kteří se o reformu sboru zasloužili, a samozřejmě také všem těm kolegům hasičům, kteří nám svojí každodenní prací pomáhají v úspěšném budování moderního bezpečnostního sboru.

Oslavy zahájíme novoročním koncertem v Betlémské kapli, na kterém bude pokřtěna kniha, která mapuje stanice v celé České republice – Katalog stanic Hasičského záchranného sboru České republiky. V souvislosti s patronem hasičů Sv. Floriánem proběhne hasičská mše, čeká nás opět slavnostní složení slibu nových příslušníků z celé republiky, následovat budou tradiční Hasičské slavnosti v Litoměřicích a podobně. Máme připravené také nové „propagační“ logo, které doplní náš stávající znak HZS ČR a kterým bychom chtěli přispět k ještě většímu stmelení všech hasičů. Oslavy bychom rádi zakončili symbolicky v prosinci slavnostní mší v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Pane generální řediteli, máte na srdci nějaké poselství, které byste chtěl sdělit všem těm, kteří mají na výtečném fungování HZS ČR zásluhu? A co přát sboru v roce dvacetiletého výročí do let dalších?

Jsme na začátku roku, ve kterém očekávám, že bude pro sbor stabilní z hlediska finančního i personálního. Nikdy dopředu nevíme, jaké zásahy budeme muset řešit, zda nás čekají například povodně či extrémní sucha. Tak či tak, věřím, že ať nás příroda bude zkoušet jakkoli, jsme na její rozmary připraveni a budeme si umět poradit se vším. Musíme, důvěra vás všech nás zavazuje. Co bych vám všem chtěl popřát především, je pevné zdraví, abyste mohli svoji práci vykonávat co nejlépe, aby vás práce stále bavila a byla pro vás současně koníčkem a posláním. Myslete na to, abyste se ze všech zásahů vrátili vždy všichni zpátky. A ať vám i vašim blízkým nechybí pevné rodinné zázemí, pohoda, klid a štěstí. Děkuji vám za to, jak skvělou práci odvádíte.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv redakce
 

Požár osobních automobilů v podzemních garážích bytového domu

Ve čtvrtek 27. června 2019 ve 22.33 hodin byl na operační a informační středisko HZS Jihomoravského kraje (KOPIS JmK) nahlášen hustý černý dým stoupající ze střechy výškové budovy v Brně­ Žebětíně v ulici Sentická č. 1053/3.

Popis zásahu
Podle požárního poplachového plánu byly na místo vyslány jednotky požární ochrany (PO) HZS JmK Brno­ Přehrada, Brno­ BVV, Brno­ Starý Lískovec, Brno­ Lidická, Brno­ Líšeň a jednotka SDH Brno­ Žebětín.

Jako první se na místo mimořádné události dostavila jednotka SDH Brno­ Žebětín. Provedeným průzkumem a vytěžením jednoho z majitelů bytů zjistil velitel jednotky, že nejde o požár střechy, ale pravděpodobně o požár ve sklepě obytného domu.

V době příjezdu hasičů již na místě probíhala samovolná evakuace obyvatel domu. Jednotka SDH Žebětín před příjezdem jednotek ze stanic Přehrada a BVV vytvořila dopravní vedení B s rozdělovačem umístěným před vstup do budovy, na který následně napojily profesionální jednotky dva útočné proudy C vedené do podzemních podlaží. Jednotky ze stanic Lidická a Starý Lískovec zkontrolovaly bytové jednotky a dokončily evakuaci zbylých nájemníků.

Velitel čety ze stanice Lidická se po příjezdu seznámil se situací a převzal velení na místě zásahu. Rozdělil místo na dva úseky – úsek hašení a úsek ­evakuace. Hasební práce prováděly jednotky ze stanic BVV a Přehrada a evakuaci zabezpečovaly jednotky ze stanic Lidická, Lískovec a jednotka SDH Žebětín, které souběžně kontrolovaly byty. Posádka vozidla PPLA­ M1 ze stanice Líšeň zajišťovala výměnu dýchacích přístrojů.

Průzkumem 1. podzemního ­podlaží (PP), kde se nacházela část podzemních garáží, technické prostory budovy a jedna bytová jednotka, nebyly zjištěny žádné známky hoření. Jednotky PO přesunuly průzkum do 2. PP, kde se nacházela další část garáží a technické prostory budovy. Prostor 2. PP byl silně zakouřen a na místě byla zjištěna vysoká teplota. Další postup jednotek PO na 2. PP byl možný pouze s využitím termokamery a se zavodněným proudem. Teplota pod stropem se pohybovala okolo 350 °C. Po nalezení ohniska požáru zjistili zasahující hasiči, že jde o požár tří osobních vozidel (jedno vozidlo bylo zasaženo v plném rozsahu, další dvě částečně). V prostoru garáží byl vypnut přívod elektrické energie.

Zasahující hasiči požár zlikvidovali pomocí dvou C proudů s využitím přimísení pěnidla pro změkčení vody. Čas v době lokalizace ukazoval 23.10 hodin. Prostory garáží, schodiště domu a podlaží byly silně zakouřeny. KOPIS HZS JmK vyslalo na místo zásahu územního řídícího důstojníka Územního odboru Brno­ město (ÚŘD BM). Pro dočasné umístění evakuovaných osob povolal velitel zásahu evakuační autobus ze stanice HZS JmK Tišnov.

V prostorách domu nefungovalo požární odvětrávání, proto bylo nutné vnitřní prostor objektu odvětrat přetlakovými ventilátory. Z tohoto důvodu nasadili zasahující hasiči tři přetlakové ventilátory. Podzemní prostory byly odděleny textilní protipožární clonou zamezující šíření požáru do dalších částí podzemí obytného domu zasaženého požárem a obytného domu v těsném sousedství. Tuto clonu byli hasiči nuceni odstranit odříznutím. Kouř byl odváděn schodištěm domu. Jiný odváděcí otvor z podzemních prostor domu nebyl k dispozici.

Během odvětrávání se potýkali s obtížemi vyvolanými absencí otevíratelných oken na chodbách vedoucích k bytovým jednotkám. Ta se nacházela pouze na schodišti domu. Z tohoto důvodu museli odvětrávat postupně jednotlivá podlaží domu, přičemž nasazovali přetlakové ventilátory postupně do jednotlivých podlaží.

Po příjezdu evakuačního autobusu ze stanice Tišnov byly evakuované osoby dočasně přesunuty do vozidla. Současně se na místo požáru dostavil ÚŘD BM, který po seznámení se situací na místě zásahu zajišťoval komunikaci se starostou městské části (MČ) Brno­ Žebětín. Dále se podílel na řešení náhradního ubytování pro evakuované uživatele bytových jednotek.

Požár zasahující hasiči zlikvidovali následující den v čase 01.20 hodin. Po odvětrání prostor zjistili, že v garážích byla požárem poškozena odpadní potrubí vedoucí z bytových jednotek a dále došlo k poškození elektroinstalace. Starosta MČ Brno­ Žebětín, který se dostavil na místo požáru, byl VZ požádán o zajištění náhradního ubytování pro zhruba 40 osob. Policie ČR zabezpečila vchod do budovy a vjezd do garáží proti vstupu nájemníků bytových jednotek, kteří měli tendenci vyvážet svá osobní vozidla z podzemních garáží.

Před ukončením zásahu byli majitelé a uživatelé bytových jednotek informováni o stavu garáží, bytových jednotek a společných prostor. I přes značnou složitost a náročnost zásahu nedošlo k žádnému zranění zasahujících hasičů ani nájemníků bytového domu.

Následujícího dne v dopoledních hodinách proběhlo za účasti Policie ČR další ohledání místa požáru. Kromě příslušníka zjišťování příčin vzniku požárů (vyšetřovatel požáru) se za HZS JmK ohledání dále účastnil příslušník oddělení kontrolní činnosti HZS JmK a oddělení stavební prevence HZS JmK.

Popis objektu
Jde o dva komunikačně propojené bytové domy, jejichž součástí jsou i hromadné podzemní garáže. Z požárního hlediska mají objekty dvě PP a šest nadzemních podlaží (NP). Ve 2. PP se nachází průjezdná hromadná garáž, která je požárně rozdělena na dvě části – severní část (24 stání) a jižní část (25 stání). V 1. PP je průjezdná hromadná garáž také požárně rozdělena na dvě části – severní část (22 stání) a jižní část (26 stání). V nadzemních podlažích se nacházejí jednotlivé bytové jednotky.

Oba domy jsou rozděleny do několika samostatných požárních úseků. Případná evakuace osob je řešena nechráněnými únikovými cestami, které ústí do chráněné únikové cesty typu B. Chráněné únikové cesty typu B jsou větrány nuceným přetlakovým větráním v celém rozsahu, ústí na volné prostranství a kromě úniku osob slouží i jako vnitřní zásahová cesta.

Ohledání
Ohledáním bylo zjištěno, že ve 2. PP v severní části podzemních garáží došlo k požáru osobního vozidla Ford Mondeo. Požár vznikl v přední části motorového prostoru tohoto vozidla a odtud se dále rozšířil na celou přední část a dále na vedle stojící vozidla Škodu Octavii a Škodu Superb.

Majitel vozidla Ford vyšetřovateli požáru vypověděl, že s vozidlem přijel kolem sedmnácté hodiny, vozidlo zaparkoval a přitom nepozoroval žádné technické odchylky. Majitelé poškozených vozů (Superb a Octavie) uvedli, že když později parkovali vozidla, Ford již stál na místě a nepozorovali nic zvláštního.

Příčina vzniku požáru
K požáru došlo v uzavřeném objektu, kam nemají přístup nepovolané osoby. Vjezd do garáží a vchod do domu byly uzavřeny. Při ohledání bylo zjištěno největší poškození v přední části motorového prostoru vozidla Ford Mondeo, kde jsou uloženy silové vodiče od akumulátoru ke startéru a alternátoru. Vodič mezi startérem a alternátorem byl vlivem požáru přerušený. Dále se v tomto prostoru nachází akumulátorová baterie, která byla požárem poškozena tak, že nebylo možné zjistit, zda nedošlo k jejímu vnitřnímu zkratu. Jako příčina vzniku požáru byla stanovena provozně technická závada vozidla Ford Mondeo. S ohledem na rozsah poškození motorového prostoru nebylo možné přesně specifikovat, k jaké technické závadě došlo.

Následky požáru
Škoda způsobená požárem byla vyčíslena na 3 484 200 korun, z toho tři miliony korun byly na bytovém domě (zničena požární roleta, poškození kanalizačního potrubí, elektrických rozvodů a osvětlení, vzduchotechniky a vjezdových vrat). Zplodinami hoření došlo k poškození výmalby chodeb a schodiště domu. Jednotky PO zásahem uchránily hodnoty ve výši tří milionů korun.

Dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně
Již v době, kdy probíhalo ohledání místa požáru ze strany Policie ČR a oddělení ZPP, zahájil příslušník HZS JmK oddělení kontrolní činnosti tematickou kontrolu, jejímž cílem bylo zjistit, jak jsou v dotčených bytových domech dodržovány povinnosti, které jsou stanoveny předpisy o PO.

Fyzickou kontrolou objektů bylo zjištěno, že provozovaná činnost vykazuje znak rozhodný pro přiřazení charakteristiky činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 odst. 2 písm. j) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v návaznosti na § 18 písm. a) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Zjednodušeně řečeno jde o činnost, kde jsou složité podmínky pro zásah, a to z důvodu předpokladu silného zakouření v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí ztráta orientace osob.

Kontrolované osobě (společenství vlastníků bytových jednotek) vznikla povinnost zpracovat dokumentaci PO, jejíž předložení bylo během kontroly vyžadováno. Kontrolovaná osoba však tuto dokumentaci zpracovanou neměla.

Fyzickou kontrolou bylo dále zjištěno, že požární dveře se samozavíracím mechanismem (požární dveře na chodbách obou bytových domů, které oddělují nechráněnou únikovou cestu od chráněné únikové cesty) byly v době požáru a také v době zahájení kontroly otevřeny a ve spodní části zajištěny zařízením, které znemožňovalo jejich zavření – dveřní zarážky, klínky. Podle informací několika přítomných majitelů bytových jednotek šlo o běžný stav.

HZS JmK uložil podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), povinnost kontrolované osobě podat písemnou zprávu o odstranění nedostatků.

Kontrolovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku a HZS JmK bude dále postupovat v souladu s platnými předpisy.

Specifika zásahu
Pozitiva

  • při zásahu nedošlo ke zranění zasahujících hasičů ani uživatelů bytových jednotek,
  • krátký dojezdový čas prvních jednotek PO na místo požáru,
  • samovolná evakuace nájemníků před příjezdem jednotek PO,
  • dobrá připravenost jednotky SDH Brno­ Žebětín,
  • každý byt byl samostatným požárním úsekem.


Negativa

  • prvotní hlášení události jako požár střechy,
  • silné zakouření vnitřních prostor,
  • vysoká teplota v prostoru podzemních garáží,
  • nefunkční systém požárního odvětrání,
  • obtížné odvětrání prostor garáží a chodeb z důvodu absence odvětrávacích otvorů,
  • absence dokumentace zdolávání požáru,
  • vyřazení požárních dveří se samozavíracím mechanismem z provozu obyvateli domu.
     

Závěr
Absence dokumentace zdolávání požáru vedla ke zvýšení časové náročnosti zásahu, nicméně jednotky PO požár lokalizovaly 30 minut po příjezdu první z nich. Vyřazením požárních dveří se samozavíracím mechanismem z provozu obyvateli budovy došlo k zakouření prostor, které by za dodržení podmínek PO zakouřeny být nemusely. To se pak projevilo na likvidování požáru, které nakonec trvalo více než dvě hodiny. Drtivou většinu tohoto času zabralo právě odvětrání vnitřních prostor budovy.
Celkově se na řešení události podílelo 28 hasičů ze šesti stanic HZS JmK a jedné jednotky SDH obce. Celkem 44 osob se evakuovalo samovolně ještě před příjezdem jednotek PO.


plk. Ing. Vladimír STEHLÍK, npor. Bc. Pavel ČTVRTNÍČEK, por. Ing. Filip VENCLOVSKÝ, ppor. Ing. Michal OSVALD, ppor. Martin LEPKA, foto por. Ing. Filip VENCLOVSKÝ, HZS Jihomoravského kraje
 

Požár skladové haly použitých baterií

V úterý 16. července 2019 v 09.43 hodin byl operačnímu a informačnímu středisku HZS Středočeského kraje (KOPIS HZS SČK) oznámen požár budovy v zemědělském podniku v obci Tursko s informací, že v jedné z hal, která je v plamenech, jsou uskladněné použité baterie.

Popis areálu a objektu
Jde o bývalý areál zemědělského družstva, kde v jedné ze čtyř hal původního kravína je sklad použitého elektromateriálu převážně akumulátorů a baterií uskladněných v několika typech obalů (IBC kontejnery, pytle, železné přepravky, volně položené sudy, obaly vrstvené i do výše 4 m). Okolní haly využívají další nájemci k podnikatelské činnosti.

Objektem byla budova kravína o rozměrech 65 × 30 m. Její konstrukce byly tvořené z kovových nosníků, střešní konstrukce byla z dvojitého trapézového plechu, kde mezi plechy byla tepelná izolace, zděné obvodové zdi po celém obvodu, z čela zděná stavba jako technické zázemí kravína včetně elektrického rozvaděče a hlavního přívodu elektrické energie do haly.

Průběh zásahu
KOPIS HZS SČK na místo události vyslalo jednotky HZS SČK – ze stanice Roztoky jednotku s technikou CAS 20 a CAS 32 v počtu 1+3, ze stanice Kralupy nad Vltavou jednotku s technikou CAS 32 a AZ 30 v počtu 1+4, ze stanice Kladno jednotku s technikou VEA a AZ 40 v počtu 1+2, dále jednotky SDH obcí Kozinec s technikou CAS 32, Libčice nad Vltavou s technikou CAS 25 v počtu 1+3 a jednotku HZS Správy železniční dopravní cesty z Kralup nad Vltavou s požární technikou CAS 30. Během jízdy jednotek požární ochrany (PO) k požáru byl na základě upřesňujících informací KOPIS dále vyslán ze stanice Kladno automobilový nosič kontejnerů s kombinovaným hasicím kontejnerem a CAS 30 v počtu 1+4. Po příjezdu prvních jednotek PO na místo události bylo upřesněno, že požár haly je v plném rozsahu. Hořely uskladněné baterie různých typů a materiál v přilehlých kontejnerech kolem haly. Došlo také k částečnému prohoření střechy a celý zemědělský objekt halil hustý dým. Z hořící haly se ozývaly silné výbuchy a docházelo k odlétávání hořících baterií do blízkého okolí, které místy zapalovaly i travní porost. Jednotky PO postupně přijíždějící na místo události se pod velením velitele družstva ze stanice Roztoky soustředily na ochranu okolních hal a zamezení rozšíření požáru. Z důvodu velmi rychlého rozvoje požáru a nedostatku sil a prostředků (SaP) na místě události v první fázi zásahu velitel zásahu (VZ) stanovil hlavní cíl požárního zásahu, a to zamezit rozšíření požáru na okolní budovy v těsné blízkosti hořící haly a na uskladněný materiál na volném prostranství umožňující přenos požáru, dále podle soustředění dalších SaP provádět hašení hořící haly s přihlédnutím k rizikům zásahu.

V 10.13 hodin se na místo události dostavil velitel stanice Roztoky a podílel se na činnostech pomocníka VZ do doby příjezdu dalších jednotek PO. Požádal o spolupráci Policii ČR při informování starostů okolních obcí o šíření dýmu a občanů místními informačními systémy (místní rozhlas, SMS apod.). Dále koordinoval příjezd jednotek PO a zajišťoval dodávku a odběr hasební vody v okolí. Evidoval jednotky PO a jejich počty při jejich příjezdu na místo události. Také komunikoval se zástupci majitele firmy, areálu a se starostou obce Tursko. Ve spolupráci se zaměstnanci areálu byla evakuována veškerá technika zaparkovaná v první hale.

Podle prvotních zpráv se v hale nenacházely žádné osoby. Po příjezdu VEA se sloužícím velitelem čety ze stanice Kladno a seznámení se situací, velitel čety v 10.20 hodin převzal velení zásahu. Prostřednictvím KOPIS byly povolány další jednotky PO – výjezdová skupina chemické laboratoře Kamenice, protiplynový automobil ze stanice Mělník a automobilový nosič kontejnerů s čerpacím kontejnerem HFS Somati ze stanice Kladno, který byl po příjezdu na místo zásahu nasazen na obecní rybník. Do jeho příjezdu byla hasební voda odebírána z hydrantu v objektu a kyvadlově dovážena z vodáren v obci Úholičky a z hydrantové sítě v obci Svrkyně, kudy vede hlavní řad na Kladno a je tady dostatečný tlak. V 10.24 hodin VZ vyhlásil 2. stupeň požárního poplachu a ­KOPIS následně vyslalo další jednotky PO na místo události. Zásah byl z důvodu velkého výronu kouře, který často měnil směr, veden v dýchacích přístrojích. Po příjezdu jednotek PO na místo události byly jednotky PO nasazovány na vytvoření dalších proudů na likvidaci požáru a na další ochranu okolních hal. Pět cisternových automobilových stříkaček bylo určeno k zajištění kyvadlové dálkové dopravy vody.

Po příjezdu řídícího důstojníka Územního odboru Kladno proběhlo předání informací, převzetí velení v čase 11.03 hodin, následně došlo z rozhodnutí VZ ke zvýšení požárního poplachu na 3. stupeň za účelem zajištění dostatečného množství SaP na místě zásahu. Dále došlo k rozdělení místa zásahu na tři úseky a jmenování velitelů na jednotlivých úsecích z řad příslušníků HZS SČK.

V západní části objektu na úseku č. 1 probíhalo hašení uskladněného materiálu na dvoře vedle hořící haly a ochrana přilehlých objektů. Nasazeny byly tři proudy C a podle potřeby a vývoje požáru byl nasazován oscilační monitor; později byl jeden proud C změněn na D – s hašením těžkou pěnou pomocí přiměšovače před proudnicí (Propak). Po uhašení plamenů hasiči v dýchacích přístrojích třemi vysokozdvižnými vozíky vyváželi kontejnery s bateriemi. Vysokozdvižné vozíky byly vyžádány od firem z areálu jako věcná pomoc na místě zásahu a obsluhou byli pověřeni příslušníci HZS SČK. Na volném prostranství bylo vytvořeno útočné vedení od CAS na ochranu vyvezeného materiálu a na chlazení. Pro kontrolu a provádění hasebních prací se využívala termokamera.

V úseku č. 2 se v dýchacích přístrojích provádělo hašení střechy a ochlazování konstrukce přilehlé haly třemi proudy C, následně VZ rozhodl o nasazení dvou útočných proudů D s hasicími hřeby na hašení izolace střešní konstrukce s využitím termokamery a snížení proudů C na dva. Současně byl nasazen útočný proud C do sousední haly východně od místa zásahu z důvodu ochrany zaparkované zemědělské techniky, která nebyla v první fázi schopna pohybu a další proud C k ochraně objektu. Následně byl na úseku nasazen oscilační monitor a technika AZ 40 s monitorem na koši a docházelo k hašení ohnisek uvnitř haly s využitím pěnidla jako smáčedla. Rovněž byl nasazen agregát na výrobu suché pěny (ONE Seven).

V úseku č. 3 bylo vytvořeno dopravní vedení a dva útočné proudy C s úkolem zabránit rozšíření požáru na přilehlou halu a likvidaci požáru trávy v nejbližším okolí. Během vývoje na místě události byl počet proudů snížen na jeden. Pro kontrolu a ochranu objektů v okolí se využívala termokamera.

V místě zásahu došlo k vytyčení vnější zóny z důvodu zamezení vstupu neoprávněných osob do prostoru zásahu a bezpečného prostoru pro zasahující jednotky PO. V této době na místo přijela výjezdová skupina chemické laboratoře Kamenice a byla VZ pověřena monitorováním okolí z důvodu šířícího se kouře a výskytu nebezpečných látek šířících se kouřem do okolí, hlavně ve směru větru. V 11.38 hodin se na místo události dostavil ředitel HZS Středočeského kraje společně s tiskovou mluvčí, která předala první informace sdělovacím prostředkům. Souběžně byly povolány zálohy na stanice HZS SČK, které se podílely na zásahu, pro případný další výjezd.

Při průběžném příjezdu dalších jednotek PO ve třetím stupni požárního poplachu byly tyto jednotky rozmístěny na jednotlivé úseky ke střídání zasahujících na místě události. Starosta obce byl požádán o zajištění ochranných nápojů a stravy pro zasahující hasiče a současně VZ požádal o stejnou pomoc zástupce majitele společnosti, která zasahujícím poskytla ochranné nápoje.

V době příjezdu řídícího důstojníka územního odboru na místo události VZ prostřednictvím KOPIS informoval starosty okolních obcí o výskytu zplodin hoření, které se šíří ve směru větru od události a o možném nebezpečí. Zásah na místě probíhal podle nasazených SaP za průběžného střídání zasahujících hasičů. Vzhledem k vývoji situace na místě události a předpokladu delší doby zásahu povolal VZ na místo události automobilový nosič kontejnerů s tankovacím kontejnerem ze stanice Rakovník s posádkou, pro zajištění pohonných hmot (PHM) pro zasahující techniku na místě události.

Po příjezdu jednotky PO stanice Kladno s velkokapacitním čerpadlem HSF došlo k jeho instalaci na rybníku v obci Tursko a bylo vytvořeno 800 m dlouhé dopravní vedení na místo zásahu, po jeho uvedení do činnosti přibližně v 11.50 hodin bylo již místo zásahu dostatečně zásobováno hasební vodou a CAS provádějící kyvadlovou dopravu zůstaly na místě zásahu v záloze a posádky byly nasazeny na střídání na jednotlivých úsecích v místě zásahu. VZ konzultoval s majitelem objektu problematiku odpadní požární vody, kdy obdržel informaci, že kanalizace objektu vyúsťuje do záchytné jímky v západní části areálu.

Ve 12.00 hodin se na místo události dostavil ředitel Územního odboru Kladno, který se seznámil s průběhem zásahu a po domluvě s VZ se zapojil do organizace zásahu. Ve spolupráci s veliteli stanic Roztoky a Stochov a obsluhou velitelského kontejneru připravil velitelské stanoviště a organizoval podpůrnou činnost pro VZ na úseku spojení, týlu, analýzy vývoje zásahu a účinnosti hasebních prací a nasazení SaP podle aktuálních potřeb VZ.

S ohledem na vývoj hasebních prací VZ na místo události povolal prostřednictvím KOPIS techniku Záchranného útvaru HZS ČR (ZÚ HZS ČR) Zbiroh, a to kolový nakladač a univerzální dokončovací stroj (UDS). Po následujících konzultacích upřesnil VZ techniku na kolový nakladač JSB a UDS. Jednotka ZÚ HZS ČR Zbiroh se po příjezdu na místo zásahu spojila s VZ a podle jeho požadavku nasadila techniku zejména na odklízení skladovaného materiálu na ploše kolem hořící haly a následně rozebírala zděné stěny haly a části střešní konstrukce z důvodu přípravy na vyskladňování prostoru haly pro následné dohašování ohnisek.

Kolem 13.00 hodiny situace umožnila ve druhém úseku nasazení proudů D a hasicích hřebů na střešním plášti první haly k úplné likvidaci dílčích ohnisek požáru izolace střechy. Následně byla na druhém úseku nasazena technika AZ 40 a začala se hasit ohniska uvnitř požárem zasažené haly pomocí monitoru v koši techniky s nasazením smáčedla, postupně se nasazuje agregát One seven na likvidaci dalších ohnisek uvnitř haly pěnou, na další část haly je nasazen oscilační monitor z důvodu dodávky hasební látky do prostoru haly bez nasazení hasičů. Na prvním úseku probíhalo vyklízení skladovaného materiálu z nástupní plochy vysokozdvižnými vozíky až do příjezdu těžké techniky ZÚ HZS ČR Zbiroh. Na třetím úseku probíhalo hašení proudem C a ochrana okolí a přilehlé haly z důvodu zamezení rozšíření požáru.

Ve 14.06 hodin povolává VZ na místo události zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) z důvodu nevolnosti příslušníka Policie ČR, který byl po příjezdu ZZS na místě ošetřen a následně byla celá hlídka odeslána VZ na služebnu.

V této době na místě události došlo ke snížení zásoby vzduchu v tlakových lahvích, a proto VZ na místo povolal protiplynový automobil ze stanice Kladno se zásobou dýchacích přístrojů a tlakových lahví. Po jejich příjezdu byly dýchací přístroje stanice Mělník odeslány na základnu, aby hasiči naplnili láhve a provedli jejich údržbu.

V 15.26 hodin se na místo dostavila jednotka ZÚ HZS ČR Zbiroh s těžkou technikou a její činnost byla soustředěna na vyklizení skladovaného materiálu mezi halami, dále na odvoz kontejnerů uskladněných mezi halami a dále na rozebírání konstrukce haly a následné vyklízení prostor hořící haly. Vzhledem k vývinu toxických zplodin hoření bylo nutné zásah provádět v dýchacích přístrojích. V této době se již dařilo požár dostávat pod kontrolu a snižovat intenzitu hoření a VZ v 15.44 hodin rozhodl o snížení požárního poplachu na 2. stupeň a postupně odeslal na základny vybrané jednotky PO, s jejímiž veliteli dohodl případnou další spolupráci v nočních hodinách v případě pokračování zásahu a nutnosti vystřídání zasahujících jednotek PO.

V 16.06 hodin byl VZ informován ­KOPIS o vzniku požáru pole přibližně jeden kilometr od místa zásahu, z tohoto důvodu podle domluvy s KOPIS na místo požáru vyslal šest CAS z jednotek stanice Kladno, jednotky SDH obce Veltrusy, Zákolany, Roztoky a Minice a současně velitele stanice Roztoky.

V době kolem 17.00 hodin byl VZ informován od obsluhy velkokapacitního čerpadla umístěného na rybníku v obci, že pravděpodobně dochází k přítoku kontaminované vody z požářiště do místního chovného rybníka. VZ dal pokyn ke snížení dodávky hasiva na místo požáru na nezbytné minimum a cestou KOPIS informoval vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností Černošice a starostu obce Tursko a dalším řešením situace pověřil řídícího důstojníka Územního odboru Kladno. Na místo zásahu byla znovu povolána chemická laboratoř Kamenice z důvodu odběru vzorků na rybníku, potoku a dalších místech v okolí místa zásahu, současně byl o situaci vyrozuměn vodoprávní úřad ORP Černošice s výzvou k přímé účasti na místě zásahu a řešení celé záležitosti z titulu vzniku havárie podle zákona o vodách. Ve spolupráci se starostou obce a členy místního rybářského svazu bylo provizorně zahrazeno ústí kanalizační sítě do Turského potoka pytli s pískem, současně byla povolána jednotka ze stanice Beroun s automobilovým nosičem kontejnerů a chemickým kontejnerem s kanálovou ucpávkou a vzdouvací přepážkou – kanálová ucpávka byla instalována na výtok kanalizace do Turského potoka v 18.45 hodin, vzdouvací přepážka do toku Turského potoka před ústím do rybníka v 19.05 hodin. Dále byl s vědomím VZ na pokyn ředitele územního odboru cestou KOPIS přizván k odborným konzultacím na místo technik společnosti Dekonta. Za přítomnosti starosty obce, zástupců vodoprávního úřadu, technika Dekonty a ředitele Územního odboru Kladno proběhl v čase od 20.43 hodin fyzický monitoring celého koryta Turského potoka od ústí kanalizace z areálu společnosti Agrivep, na hranici obce v ulici Křížovnická až po jeho ústí do rybníka v ulici U Rybníka, během monitoringu byly v toku zjištěny patrné zbytky hasební vody (zápach po smáčedle). Po monitoringu toku proběhla porada dotčených na velitelském stanovišti, kdy zástupce vodoprávního úřadu označil stav jako havárii podle zákona o vodách a podle dostupných informací stanovil původcem havárie společnost užívající hořící halu s tím, že aktuálně přijatá opatření jsou přiměřená a opatření k odstranění následků havárie stanoví rozhodnutím na základě rozboru odebraných vzorků – minimálně je předpoklad odčerpání hasební vody z kanalizační sítě.

Z důvodu pokračujícího zásahu a předpokladu zásahu přes celou noc požádal VZ prostřednictvím KOPIS o výjezd humanitární jednotky Českého červeného kříže (ČČK) na místo události a zajištění ochranných nápojů a stravy pro zasahující.

Přibližně v 19.30 hodin informovalo KOPIS okolní dotčené obce o stavu na místě události. V této době rozhodl VZ o povolání příslušníků stanice Kladno do pohotovosti v době mezisměnného volna, z důvodu vystřídání zasahujících na místě události a pokračování v hasebních pracích přes noc, ve spolupráci s KOPIS vytipoval tři jednotky (SDH obce Kozinec, Lysolaje a Středokluky), které byly povolány na místo události k zajištění vystřídání zasahujících v místě události. Ve 21.20 hodin rozhodl VZ o redukci SaP na místě události a na základě povolaných jednotek došlo k vystřídání zasahujících a bylo provedeno snížení požárního poplachu na 1. stupeň. Následně místo zásahu přebral velitel stanice Jílové. Po celkové prohlídce místa zásahu se seznámil se situací i s jednotkami PO, které zasahovaly na místě události. Následně byla provedena redukce SaP, byly ponechány stále tři úseky, byly stanoveny nové úkoly a došlo k výměně velitelů úseků.

Na úseku č. 1 hasiči rozebírali opláštění haly a vyváželi požárem zasažený materiál. Na bourací práce byla využita technika ZÚ HZS ČR Zbiroh, a to nakladač UDS 214 T815-7 a k vyvážení byl použit kolový nakladač JCB 437. Na prolití vyvezeného materiálu byly nasazeny dva C proudy. Zásah probíhal v dýchacích přístrojích. Na tomto úseku zasahovala jednotka SDH obce Lysolaje, SDH obce Hostivice a střídala se s příslušníky stanice Kladno.

Na úseku č. 2 byl rozebírán plášť budovy a částečně vyvážen zasažený materiál, který byl proléván na volném prostranství. Technika ZÚ HZS ČR Zbiroh přejížděla v rámci potřeby mezi prvním a druhým úsekem. Zásah rovněž probíhal v dýchacích přístrojích. Na tomto úseku byla nasazena jednotka SDH obce Kozinec a příslušníci stanice Kladno.

Na úseku č. 3 probíhalo prolévání zasažené střešní konstrukce a hašení hořícího materiálu uvnitř haly za pomoci nastavovacího žebříku a jednoho C proudu. Následně bylo místo monitorováno, pro případ že by došlo k nějakému zahoření, případně k požáru na konci budovy. K monitoringu byla využívána termokamera. Na tomto úseku byli zasahující hasiči rovněž vybaveni dýchacími přístroji. Zasahující jednotky PO na tomto úseku byli z jednotky SDH obce Hostivice a příslušníci ze stanice Kladno.

Na osvětlení prvního a druhého úseku byly použity osvětlovací balony, třetí úsek byl osvětlen přenosným osvětlovacím světlem. Před odjezdem sdělil VZ řediteli Územního odboru Kladno, že byla instalována ucpávka a vzdouvací přepážka před místním rybníkem a monitoring místa události budou provádět místní rybáři a obsluha velkokapacitního čerpadla HSF.

Na místě zůstal pouze jeden příslušník ZÚ HZS ČR Zbiroh, který obsluhoval kolový nakladač JCB 437 až do ranních hodin. Okolo druhé hodiny ranní byla odeslána zpět na základnu jednotka SDH obce Lysolaje a byla nahrazena jednotkou SDH obce Středokluky.

Hasební práce probíhaly po celou noc až do ranních hodin, byly prováděny pravidelné přestávky na odpočinutí a občerstvení zasahujících hasičů. Okolo 04.00 hodin byl zrušen třetí úsek a ponechány jen dva úseky, na kterých byly stále prováděny hasební a rozebírací práce. Přibližně v 06.00 hodin byl zrušen druhý úsek, hasební práce pokračovaly jen na prvním úseku za pomoci dvou C proudů a v dýchacích přístrojích. Prostor haly na prvním úseku byl skoro celý vyvezen a prolit, a proto byla zrušena druhá doplňovací hadice od čerpadla HFS.

Okolo sedmé hodiny se dostavil na místo velitel stanice Roztoky, který byl na místě zásahu seznámen s aktuální situací a v čase 07.16 hodin mu bylo předáno velení zásahu.

Po převzetí místa události došlo k přeskupení SaP. Jednotky PO, které zasahovaly v noci, byly odeslány zpět na základny. Na místo zásahu se dostavila jednotka ze stanice Roztoky s CAS 20 v počtu 1+3 a jednotka SDH obce Úholičky s CAS 32 v počtu 1+3. Došlo k výměně příslušníků ze stanice Kladno v počtu 1+7 včetně obsluhy velkokapacitního čerpadla. Na místo se dostavil velitel stanice Stochov jako pomocník VZ. Na místě zůstávala humanitární jednotka ČČK, která zajišťovala občerstvení a pitný režim pro zasahující. Na místě nadále zůstával ZÚ HZS ČR Zbiroh s těžkou technikou. Bylo zrušeno rozdělení místa zásahu na úseky. Těžká technika demolovala betonové stěny a vyvážela odpad z haly na volné prostranství, kde se provádělo dohašování jedním C proudem v dýchacích přístrojích. Dále probíhaly kontroly kanálové ucpávky na místním potoce a vzdouvací přepážky umístěné u ústí do místního rybníka. Tady hrozilo, pravděpodobně vinou poškození dešťové kanalizace v minulosti, znečištění vodou z požářiště. Tato kanalizace se nacházela v objektu bývalého JZD a měla být svedena do retenční nádrže. Do ní z místa zásahu nepřitékala žádná voda. 17. července 2019 ve 12.00 hodin byla ukončena činnost ZÚ HZS ČR Zbiroh. Pokračovalo dohašování a likvidační práce.

Ve 12.48 hodin byla provedena likvidace požáru a zasahující jednotky PO začaly s úklidem věcných prostředků a požární techniky.

Ve 13.45 hodin pak došlo k předání místa zásahu zástupci společnosti Nimetal. Zároveň byla prováděna dohlídka na místním potoku a rybníku, kde hrozilo znečištění odpadní požární vodou. Na místě události byla ponechána kanálová ucpávka a vzdouvací přepážka do příjezdu speciální firmy, která likviduje znečištěnou vodu. Tato firma ve spolupráci s firmou Nimetal odčerpala a zlikvidovala znečištěnou vodu. VZ telefonicky informoval starostu obce Tursko o likvidaci a dalším postupu do uzavření události. Poté se všechny zúčastněné jednotky PO vrátily zpět na základny.

V 17.17 hodin vyjela na místo události jednotka PO ze stanice Roztoky k asistenci při odčerpání vody z požářiště a následnému odstranění kanálové ucpávky na výtoku do potoka se zjištěním, že voda teče již jen velmi málo. Z tohoto důvodu byla na potoce ponechána vzdouvací textilní přepážka. Následujícího dne, 18. července, v 08.35 hodin jednotka stanice Roztoky zkontrolovala požářiště termokamerou (zjištěna teplota 35 °C) a z preventivních důvodů místo zásahu zkropila vodou. Dále zkontrolovala vzdouvací přepážky na potoce a po zjištění, že stěna stále zachycuje vodu, byla na místě ponechána a domluveno odčerpání vody během dne s vedoucím provozu. Dne 19. července v 18.00 hodin po další prohlídce potoka byla vzdouvací přepážka odstraněna a odvezena zpět na stanici Beroun. Následně došlo k ukončení události.

Specifika zásahu
Pozitiva

  • nasazení techniky ZÚ HZS ČR Zbiroh (UDS 214 a kolový nakladač JSB 437),
  • zapůjčení vysokozdvižných vozíků od majitele truhlárny v areálu bývalého JZD – věcná pomoc na vyžádání VZ,
  • spolupráce s ČČK – zajištění zázemí pro zasahující hasiče (pitný režim a strava) – věcná pomoc na vyžádání,
  • využití čerpacího kontejneru HFS na kontinuální dodávku vody na požářiště,
  • zabránění rozšíření požáru na okolní budovy rychlým soustředěním SaP,
  • včasná evakuace zemědělské techniky ze sousední haly (velká hodnota techniky),
  • spolupráce s vedením obce – podpora podle požadavků VZ v době rozvoje zásahu (pitný režim, občerstvení),
  • spolupráce s Policií ČR při informování starostů okolních obcí o šíření dýmu a informování občanů místními informačními systémy (místní rozhlas, SMS apod.),
  • regulace dopravy na místní komunikaci v místě, kudy vedla hadice velkokapacitního čerpadla od rybníka na místo zásahu.


Negativa

  • extrémně rychlý rozvoj požáru doprovázený výbuchy,
  • chybějící dokumentace zdolávání požárů, která by podle požárně technické charakteristiky skladovaných látek definovala místa, která nelze hasit vodou, a doporučila vhodná hasiva,
  • uskladnění různých typů baterií v objektu bez členění na menší požární úseky,
  • skladované nádoby s bateriemi nevhodné pro manipulaci při požáru (IBC kontejnery s odřezanou horní částí, big­ bagy – jutové vaky, volně ložené hromady baterií),
  • navrstvení skladovaného materiálu místy až do výšky čtyř metrů, při požáru docházelo k borcení materiálu, což mělo za následek komplikace při vyklízení a rozebírání ztavených bloků hořícího materiálu,
  • skladování nádob a baterií i mimo objekt (v nástupní ploše), a tím vytvořeny zábrany pro hasební zásah a přístup požární techniky,
  • nefunkční a pravděpodobně porušená kanalizace na povrchovou vodu včetně nefunkčního lapolu,
  • neefektivní hašení vodou, docházelo k reakci a následným výbuchům,
  • velké množství hořlavého materiálu v sousedních objektech (4+1 haly 65 × 30 m), které byly ohrožovány odlétajícími částmi vybuchujících baterií a sálavým teplem. Při odlétání těchto částí docházelo k zapalování trávy a křoví do vzdálenosti přibližně 40 m od hořící budovy. V jednom sousedícím objektu byla uskladněna zemědělská technika. Ve druhém drogistické zboží jako toaletní papír a různé papírové zboží v jedné polovině a v druhé polovině uskladněné dřevěné výrobky vyrobené v posledním objektu, který sloužil jako truhlárna. Nutná ochrana objektů, což vyvolalo vyšší potřebu dalších SaP na místě události,
  • v objektu před hořící halou byla uskladněna suchá řepka o objemu 400 tun a nádrž na lehké topné oleje s neupřesněným množstvím hořlavé kapaliny, to vše zvyšovalo nároky na SaP k ochraně těchto objektů,
  • zhoršení průjezdnosti komunikace – v tomto období probíhala na hlavních komunikacích a v okolí výměna asfaltového povrchu, tím se prodlužovaly dojezdové časy jednotek PO,
  • odpoledne v 16.06 hodin vznikl jeden km od místa zásahu souběžný požár neposekaného pole, který si vyžádal vyhlášení 2. stupně požárního poplachu (požár neměl přímou souvislost s probíhajícím požárem haly, vznikl na návětrné straně).



mjr. Bc. Pavel NOVÁK, HZS Středočeského kraje, foto archiv HZS Středočeského kraje
 

Hasičský záchranný sbor podniku ČEPRO

Společnost ČEPRO, a.s., která se zabývá skladováním, distribucí pohonných hmot a ochranou Státních hmotných rezerv, zřizuje jedenáct jednotek požární ochrany (PO) na území České republiky, z toho tři jednotky SDH podniku a osm jednotek HZS podniku. Článek představuje jednu z těchto jednotek, a to jednotku HZS podniku ČEPRO, a.s., Cerekvice nad Bystřicí.

Samotný vznik jednotky se datuje k 24. září 1992, kdy byl zřízen závodní požární útvar BENZINA - Cerekvice nad Bystřicí, s.p., Divize II. Sever - Roudnice nad Labem středisko 4 - Cerekvice nad Bystřicí. Velitelem jednotky zřízené v početním stavu 1+15 byl jmenován Zdeněk Krátký. Jednotka byla vybavena dvěma CAS 32 Tatra 815, DA 12 Avia 31 a PHA 32 Tatra 815. V roce 1993 byla technika doplněna o sanitní vůz ŠKODA Forman, který sloužil k ošetření a převozu pracovních úrazů v době výstavby skladu. V průběhu let prošel název jednotky i firmy několika změnami. Od 1. ledna 2000 se z důvodu dostavby velkokapacitních nadzemních nádrží navýšil také početní stav jednotky na 1+21.
V roce 2000 Zdeňka Krátkého vystřídal Ing. Zdeněk Stejskal a v roce 2008 vedení jednotky převzal současný velitel Pavel Hýsek. Jednotka slouží v početním stavu 1+21. Po 24 hodinách služby následuje hasičům 24 hodin volno a dalších 24 hodin drží část družstva podle rozpisu před nástupem do služby pohotovost. Ta se využívá především pro potřeby při časově náročnějších zásazích k doplnění akceschopnosti jednotky.

V roce 2018 jednotka zasahovala celkem u 88 událostí. Jde o všechny typy výjezdů od likvidace úniku ropných látek, požáry, dopravní nehody, technické i technologické pomoci, čerpání nebezpečných hořlavých kapalin, plané poplachy, pracovní úrazy, předlékařskou první pomoc s resuscitací a použitím AED (automatizovaného externího defibrilátoru).

Činnost jednotky
Jednotka je předurčena pro sklad ­ČEPRO, a.s., Cerekvice nad Bystřicí. Dále zajišťuje požární ochranu ve společném skladu ČEPRO, a.s., a MERO, a.s., v Novém Městě u Kolína, pro produktovody a síť čerpacích stanic Euro Oil, podílí se na plošném pokrytí podle požárního poplachového plánu HZS Královéhradeckého kraje s předurčeností k dopravním nehodám a provozuje First Responder pro Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) Královéhradeckého kraje.

Pro areál skladu má jednotka HZS podniku stálou službu dispečera (ohlašovna požárů), který vyhodnocuje hlášení EPS (elektrická požární signalizace) a obsluhuje tísňovou linku skladu ČEPRO, a.s. Zajišťuje také výjezd na komerční objekt, který sídlí v areálu skladu a má svou EPS vyvedenou na naší ohlašovně požáru u HZS podniku. Při výjezdu jednotky mimo areál operační a informační středisko HZS kraje informuje dispečink HZS podniku a následně zasílá veškerá důležitá data do tabletu ve výjezdovém vozidle.

V současné době je sklad vybaven EPS ESSER a detekcí uhlovodíkových par. V objektech se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím jsou instalovány plamenné, optokouřové nebo lineární hlásiče, doplněné o tlačítkové hlásiče s akustickou a optickou signalizací. Mezi další bezpečnostní systémy patří havarijní čidla pro měření výšky hladiny a tlaku v nádržích, čidla úniku kapalin v havarijních jímkách a kamerový systém.

Hlavní hasební látkou je voda a pěna s použitím na polární i nepolární kapaliny, s procentuálním přimíšením 3 % a 1 %. Podzemní úložiště pohonných hmot hořlavých kapalin jsou zajištěna stabilním hasicím zařízením CO2, u nadzemního uložiště pohonných hmot je instalováno stabilní hasicí zařízení pěnové a stabilní chladicí zařízení vodní. K tomu je čerpací stanice vybavena hydrantovou sítí a požární nádrží.


Specializace
U jednotky jsou standardně zřízeny všechny služby, které jednotka má mít k plnění úkolů v oblasti PO. V jednotce jsou i zaměstnanci, kteří v rámci své hasičské profese navíc plní úkoly požární prevence, instruktora obsluhy řetězových motorových pil, technika na kontrolu osobních ochranných prostředků pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, řidiče s oprávněním ADR (přeprava nebezpečného nákladu) k obsluze CAS 12 ADR. Jednotka se specializuje především na likvidaci úniků pohonných hmot a na hašení požárů hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích. I když každá směna je trochu odlišná svým složením, jsou na všechna družstva kladené stejné nároky, musí zvládat všechny typy událostí. Základem pro každého nového zaměstnance HZS podniku je seznámení se s bezpečnostními a provozními předpisy, které završí nástupní odborný výcvik v některém vzdělávacím zařízení MV­ generálního ředitelství HZS ČR.

V jednotce jsou i zaměstnanci, kteří mají oprávnění pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, není však zřízeno lezecké družstvo, protože početní stav směny to neumožňuje. Každá odbornost je důležitá, nikdy nevíme, jakou událost bude třeba řešit. V rámci naší společnosti se účastníme vybraných výcviků na polygonech pro řidiče­ strojníky, v ohňovém polygonu nebo polygonech pro práci a záchranu osob v uzavřených prostorách. Pořádáme instrukčně metodická zaměstnání pro velitele na všech úrovních, kde řešíme problematiku správné praxe u záchranných a likvidačních prací specifických pro sklady pohonných hmot, nebo společná typová zaměstnání pro velitele družstev a vedoucí služeb z HZS Královéhradeckého kraje. Další naší specializací je odborný dozor při tzv. požárních asistencích při opravách nebo nové výstavbě technologie na skladech, produktovodu nebo čerpacích stanicích, kdy řešíme zajištění prací v prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru hořlavých kapalin I. – IV. třídy nebezpečnosti. Tuto praktickou odbornost se nelze naučit za týden, neboť se skládá z mnoha bezpečnostních opatření a postupů, které jsou klíčové pro bezpečné provedení prací.

Nábor nováčků
Nábor nových členů byl historicky zajišťován z řad bývalých hasičů HZS ČR nebo z HZS podniků, které zanikaly v našem okolí. V současné době se nábor provádí především z řad členů jednotek SDH obcí s požadavkem minimálně středního odborného vzdělání, ale hlavně řidičského oprávnění skupiny C, E a T a se zájmem pracovat v naší společnosti a učit se novým věcem.

Každý rok pořádají jednotlivé směny taktická cvičení s jednotkami okolních SDH obcí na témata, která se zaměřují především na nebezpečí vyplývající z provozních činností a potřeb skladu, při skladování, přepravě na silnici nebo železnici, produktovodem a na případné likvidaci úniků nebezpečných látek. Na všech skladech se provádí prověření akceschopnosti a společná taktická cvičení jednotek IZS a ostatních složek podle vnějšího havarijního plánu za spolupráce s krajskými úřady a dotčenými orgány státní správy. Mezi taková zajímavá cvičení patřil například požár nadzemní nádrže, kde se použil pro hašení monitor AMBASADOR z HZS podniku Synthos Kralupy nad Vltavou, poškození železniční cisterny s nebezpečnou látkou a zraněním obsluhy vlaku nebo únik nebezpečné látky z produktovodu ­ČEPRO, a.s., v obci Dub. Účastníme se také typových společných cvičení IZS při úniku nebezpečných látek, nehodách, jako byl například VLAK 2009, a jiných mimořádných událostech v hasebním obvodu.

Zásahy
Na první výjezd je zařazena CAS 20/2500/400 M2Z na podvozku MAN TGM 13.240 z roku 2010, která slouží na všechny typy událostí. Druhá je CAS 32/8200/800 S3R na podvozku Tatra 815 z roku 1991, kde byla provedena repase nástavby v roce 2008. Obě vozidla by měla být v následujících letech obměněna za novou moderní techniku. Speciálem, jak by se v našich podmínkách dalo nazvat, je PHA 40/2000/4000 S2Z na podvozku MAN TGM 18.340 z roku 2012. Na všech vozidlech jsou na horní plošině umístěny lafety pro velkoobjemové hašení v petrochemickém průmyslu. V současné době probíhá výměna vozidla Nissan Patrol 2,7 TD z roku 2001, který byl přestavěn na technický automobil, za Ford Ranger 2,2. K němu se připojují přívěsy pro likvidaci ropných havárií s čerpadlem UECA a nově přívěs se člunem DULKAN. Vyloženě hasičským speciálem je CAS 12 ADR na podvozku MAN TGS 26.360, který slouží nejen k přepravě nebezpečných látek v naší společnosti, ale je také využíván pro IZS a TRINS (Transportní informační a nehodový systém), do kterého jsou naše jednotky zařazeny.

Jako každá hasičská jednotka i my řešíme spoustu událostí běžných, malých, velkých, smutných, ale i těch veselých, kde jsme přiložili ruku k dílu.

V adventním čase 22. prosince 2012 v ranních hodinách jsme byli povolání k požáru skladu příze textilního závodu Mileta, a.s., Hořice. Co do velikosti nasazení sil a prostředků, její koordinaci, spotřebě hasebních látek byl tento požár podobný reálným podmínkám v našich skladech. V roce 2013 jsme vyjeli například k záchraně dvou dětí, které se propadly do desetimetrové studny v obci Chlum, kde naše jednotka spolupracovala se všemi složkami IZS.

V brzkých ranních hodinách 7. června 2016 byla ohlášena dopravní nehoda autocisterny převážející 38 tisíc litrů pohonných hmot u obce Čistěves. Naše jednotka zde zasahovala s ostatními složkami IZS; naštěstí nedošlo ke zranění řidiče a řešil se pouze drobný únik ze dvou komor autocisterny. Následně jsme se podíleli s HZS Královéhradeckého kraje, stanicí Pražská, a Policií ČR na zajištění místa události, přečerpání pohonných hmot do náhradní autocisterny a převrácení havarované autocisterny na kola vyprošťovací firmou. Událost byla po více než 12 hodinách za slunného dne při 25 °C zdárně ukončena. Přečerpalo se 32 tisíc litrů paliva a finální odsátí pohonných hmot z havarované autocisterny bylo provedeno na zajištěné ploše v areálu skladu ČEPRO, a.s., za naší asistence.

V neposlední řadě jsme měli za poslední tři roky dvě úspěšné resuscitace za použití AED ve spolupráci se ZZS Královéhradeckého kraje.
Do budoucna je snahou udržet vysoký standard poskytovaných služeb v návaznosti na výcvik jednotky, protože nároky na práci hasičů jsou stále vyšší, a s tím souvisí neustálé vzdělávání, odborné kurzy a společné stáže. Jako problematické vnímáme omezené kapacity vzdělávacích zařízení HZS ČR, a tím dlouhé čekací lhůty na vzdělání nejen pro zaměstnance HZS podniků. Velkou pozornost věnujeme sledování nových trendů ve vybavení, mobilní technice, věcných prostředcích, technologiích a v neposlední řadě také v osobních ochranných prostředcích hasičů hlavně proto, abychom při plnění úkolů, které na nás současná doba klade, vždy obstáli.

Sportovní aktivity
Řada zaměstnanců se věnuje sportovním aktivitám, a to nejen v rámci fyzické přípravy. Je to například účast na fotbalových pohárech IZS, nebo soutěžích TFA pořádaných sportovním klubem Územního odboru Jičín. Rovněž jde o podnikové akce, například turnaje v kuželkách, nohejbalu, tenisu nebo fotbalu, kterých se účastní nejen hasiči, ale i ostatní zaměstnanci společnosti. Od roku 2002 se jednotky pravidelně účastní vlastní podnikové soutěže, kde mezi sebou soutěží jednotky naší společnosti v modifikovaných disciplínách požárního sportu. Od roku 2009 je zařazena také soutěž TFA o „Železného hasiče ČEPRO, a.s.“.

Pavel HÝSEK, Marek LEICHMAN, HZS podniku ČEPRO, a.s., Cerekvice nad Bystřicí, foto archiv HZS podniku ČEPRO, a.s.

Požární ochrana ve výtahových a karuselových skladovacích systémech

Řešením mohou být samočinná hasicí zařízení
Požadavky na uskladnění a kompletování zboží v minulých letech neustále rostly. Aby byly splněny tyto rostoucí nároky, využívají se stále častěji výtahové skladovací systémy jako například vertikální karuselové regály nebo sklady malých dílů. Ve výtahových skladovacích systémech je zboží ukládáno na police, případně nosné plošiny do uzavřeného prostoru. Odtud je zboží podle potřeby prostřednictvím manipulačního okna opět odebíráno.

Tento typ skladování nabízí optimální využití prostoru a plochy a díky automatizaci celého systému umožňuje rychlý přístup ke zboží.
V tomto případě jde o uzavřené systémy s vysokým požárním zatížením. V těchto výtahových skladovacích systémech bývají totiž uloženy i hořlavé produkty nebo je zboží uloženo do skladovacích nosičů z hořlavého materiálu. Proto stoupá nebezpečí požáru a následných možných škod jako ztráta zboží, případně i zastavení provozu.

Využití samočinných hasicích zařízení
Vzhledem k tomu, že jsou regály v uzavřeném prostoru a hašení z venku pomocí existujícího prostorového hasicího systému není možné, je v tomto případě samočinné hasicí zařízení smysluplným doplněním výtahového skladovacího systému. Může minimalizovat rozšíření požáru a uhasit jej.

Na navržení takového samočinného hasicího zařízení a s tím spojenou detekci požáru jsou kladeny vysoké požadavky, a to zejména proto, že jsou systémy stavěny do velkých výšek, jsou obklopeny regály a zboží je uskladněno velmi blízko u sebe.
Obr. 1 Funkčnost výtahového skladovacího systému (zdroj Hänel GmbH & Co.KG)Obr. 1 Funkčnost výtahového skladovacího systému
(zdroj Hänel GmbH & Co.KG)

Cílem je co možná nejrychlejší detekce požáru a následné spuštění hasicího systému. V zásadě je možné použít optické kouřové hlásiče nebo multisenzorové hlásiče. S ohledem na konstrukci regálů a vzhledem k tomu, že je zboží uloženo natěsno, je vhodnější použít pro detekci kouře nasávacího systému.

Jako samočinná hasicí zařízení mohou být v podstatě použita jak vodní, tak plynová nebo aerosolová hasicí zařízení. Nicméně z mezních podmínek výtahových skladovacích systémů vyplývají určitá omezení pro využití jednotlivých hasicích zařízení.

U sprinklerových stabilních hasicích zařízení vznikají omezení kvůli výšce výtahových skladovacích systémů. Standardní sprinklerová stabilní hasicí zařízení spolu se stropními sprinklery mohou být využity například pouze do výšky 4,4 m. Pro úspěšné uhašení je potřeba plochu dostatečně zavodnit, což navíc ztěžuje natěsno skladované zboží
a počet regálových úrovní.

Pokud jsou výtahové skladovací systémy vyšší jak 4,4 m a je nutné hasit vodou, mohou být alternativně použita zaplavovací stabilní hasicí zařízení nebo hasicí systémy na bázi vodní mlhy. Pro zajištění dostatečného zavodnění musí být trysky rozmístěny rovnoměrně do jednotlivých částí regálového systému.

Alternativou k vodním hasicím zařízením jsou plynová hasicí zařízení.
I zde platí, že je potřeba při projektování a rea­lizaci zohlednit mezní podmínky výtahového skladovacího systému.

Pro úspěšné uhašení požáru je nezbytné plynem rovnoměrně zaplnit chráněný prostor a po určitou dobu jej takto zaplněný udržet, aby se Obr. 2 Funkčnost skladovacího systému na karuselovém principu (zdroj Hänel GmbH & Co. KG)Obr. 2 Funkčnost skladovacího systému na karuselovém
principu (zdroj Hänel GmbH & Co. KG)
zamezilo případnému opětovnému zažehnutí.

Pokud stavební výška přesahuje 5 m nebo se zde vyskytují jiná omezení, musí být podobně, jako u vodního hasicího systému, rozmístěny hasicí trysky plynového systému ve více úrovních, aby byl zajištěn rovnoměrný rozptyl plynu. Zaplnění prostoru potřebnou koncentrací plynu je totiž ztíženo tím, že stěny skladovacích systémů nejsou zcela těsné. Proto musí být v každém případě manipulační okno uzavřeno ještě před spuštěním hašení.

Mimo běžné hasicí trysky nabízí trh také přímo uzpůsobený systém trysek, kterými je plyn rozptýlen v celé výšce výtahového skladovacího systému.

Z praxe je vidět, že kvůli netěsnosti regálových stěn a jejich konstrukci není možné udržet ve všech částech vnitřního prostoru stejnou koncentraci plynu po potřebnou dobu. Zpravidla je proto vhodné hasit s časovým přesahem. Směrnicí předepsaná koncentrace a stanovená doba hašení mohou být doloženy měřením koncentrace.

Aerosolové hasicí zařízení se projektuje na základě systémové příručky od výrobce, s ohledem na jejich množství, výšku regálů a množství generátorů. U tohoto zařízení je důležité, aby výstupní otvory aerosolových generátorů byly umístěny v dostatečné vzdálenosti od uloženého zboží. Kvůli tomu, jak se zahřívají, by jej totiž mohly poškodit.

Závěrem lze říci, že požární ochrana ve výtahových skladovacích systémech pomocí samočinných hasicích zařízení je možná. Pro výběr vhodného hasicího zařízení je potřeba zvážit rizika, která vychází z daných skutečností konstrukce regálů a natěsno uloženého zboží.

Více informací najdete ve VdS směrnicích pro plánování a instalaci plynových zařízení VdS 2380 a VdS 2093 (VdS­ Richtlinien für Planung und Einbau für Gaslöschanlagen) nebo ve VdS katalogu 3430, Požární ochrana uzavřených dynamických skladovacích systémů (Brandschutz für geschlossene dynamische Lagersysteme).


Dipl.-Ing. Heike SIEFKES, VdS Schadenverhütung

Zkouška požáru autobusu na stlačený zemní plyn

Stlačený zemní plyn (CNG) je alternativním palivem ke konvenčním pohonným systémům na naftu či benzín jak v osobní, tak v hromadné přepravě osob. Tlak na využití alternativních paliv narůstá se zpřísněním emisních limitů škodlivin. CNG jako pohonná látka pro městskou a meziměstskou přepravu osob je atraktivní také díky nižším provozním nákladům v porovnání s benzínem či naftou. Dopravní podniky měst v celé České republice i v Evropě již běžně využívají autobusy na CNG pro hromadnou přepravu osob.
Požár před a po zahájení úniku plynu z tlakových lahví (vlevo pravděpodobně únik ze čtyř láhví najednou, vpravo pouze z jedné láhve)Požár před a po zahájení úniku plynu z tlakových lahví (vlevo pravděpodobně únik ze čtyř láhví najednou, vpravo pouze z jedné láhve)
V rámci výzkumného projektu bezpečnostního výzkumu ČR VI20172019077 je v Technickém ústa­vu požární ochrany (TÚPO) ve spolupráci s Vysokou školou chemicko­ technologickou v Praze (VŠCHT) již tři roky studována problematika havarijního výtoku plynu z tlakových nádob v osobních vozidlech v případě požáru vozidel. CNG palivový systém v autobusech je kapacitně přibližně desektrát větší oproti osobním vozidlům a kvůli velkým prostorovým nárokům jsou nádrže umístěny na střeše. Požár autobusu na CNG tak představuje pro okolí významné riziko. Velkorozměrové požární zkoušky jsou cenným zdrojem informací a jsou nezbytné pro pochopení problematiky rychlosti šíření a průběhu požáru včetně získání informací o množství uvolněného tepla nebo toxicitě spalin. Získané poznatky jsou důležité jak v oblasti prevence, tak v oblasti represe, především pro ochranu příslušníků zasahujících jednotek požární ochrany.

Havarijní únik CNG ze zásobníků
Autobusy se často pohybují v husté městské zástavbě. Při řízeném uvolnění CNG z nádrží v případě požáru je uvolněno velké množství plynu, které může vytvořit hořlavý mrak daleko přesahující hranice autobusu nebo dokonce tryskový plamen tzv. „jet“, tedy směrově ohraničený, velmi rychlý proud hořícího plynu. Délka a směr závisí na konstrukčním uspořádání přetlakového bezpečnostního zařízení, umístění lahví a ochranného krytu lahví na střeše. Při požáru CNG autobusu v Nizozemí v říjnu 2012 [Berends] se vytvořil jet, který dosahoval vzdálenosti 15 až 20 metrů od boku autobusu v horizontálním směru. Z předchozích zkoušek požáru CNG v osobních automobilech víme, že délka, počet a směr jetů závisí na počtu, velikosti a umístění výtokových otvorů přetlakového zařízení. Přetlakové zařízení na CNG palivové soustavě je spouštěno teplotou. Na každé tlakové láhvi (palivové nádrži) CNG palivového systému je multifunkční ventil, jehož součástí je přetlakové zařízení (často označované jako tepelná pojistka), jehož funkcí je řízené uvolnění plynu z nádrže v případě, že dojde k jejímu nadměrnému zahřátí a nárůstu tlaku, který by mohl vést k roztržení nádrže. Tepelné pojistky ve své konstrukci mají buď tavný kov, který při překročení teploty 110 °C vyteče, nebo skleněnou trubičku s kapalinou, která praskne (obdobně jako u sprinklerové hlavice). V obou případech jde o zařízení, které nelze zpětně uzavřít, láhev se musí zcela vyprázdnit. Únik plynu trvá řádově několik minut a jeho intenzita zpravidla postupně klesá. Při předchozích experimentech bylo zjištěno, že tepelné pojistky s tavným kovem mohou po otevření tzv. zamrznout, protože vlivem expanze plynu dojde k silnému ochlazení těla celého ventilu a tavný kov ztuhne dřív, než stihne všechen z pojistky vytéct. Zbylý kov způsobí zúžení výtokových otvorů a důsledkem je snížení průtoku plynu oproti maximální možné kapacitě a tím prodloužení doby výtoku. Je­ li požár v okolí ventilu dostatečně intenzivní, tavný kov může opět změknout a zcela vytéct z pojistky a tím uvolnit výtokové otvory. Důsledkem je zvýšení intenzity výtoku plynu a hoření. Tento nárůst je ale zcela nepředvídatelný a může nastat téměř po celou dobu výtoku plynu z láhve.

Poznatky ze zkoušky požáru
Zkoušky požáru dvou CNG autobusů proběhly v listopadu 2019 a byly provedeny ve spolupráci s HZS Olomouckého kraje, který získal dva vyřazené CNG autobusy výrobce SOR od společnosti ARRIVA MORAVA, a.s., a zabezpečil organizační chod zkoušek. Na logistickém zajištění zkoušek se podílel i Záchranný útvar HZS ČR. TÚPO ve spolupráci s VŠCHT zajistil měření teploty, tepelného toku a videodokumentaci zkoušky. Hlavním cílem zkoušek bylo ověřit, zda poznatky z chování CNG palivového systému při požáru osobních vozidel jsou přenositelné na požáry CNG autobusů a identifikovat specifická rizika požáru CNG autobusů. Zkoušky byly také součástí vzdělávání příslušníku z řad vyšetřovatelů příčin vzniku požárů, kteří měli příležitost si zblízka prohlédnout CNG systém namontovaný na střeše autobusu, sledovat rozvoj a průběh požáru a následně ohledat požářiště.

V průběhu zkoušky byly dva CNG autobusy postaveny těsně vedle sebe tak, jak bývají odstavovány v depech dopravních podniků. Uspořádání zkoušky bylo zvoleno s cílem, abychom mohli sledovat riziko přenosu požáru na okolní autobusy a bylo inspirováno skutečným případem požáru CNG autobusu v depu dopravního podniku MHD Kladno v lednu 2019 [Strádal] a požáru autobusů v depu dopravního podniku Ostrava v červnu 2019, při kterém bylo poškozeno celkem 12 autobusů, z toho jeden na CNG. Šíření požáru mezi autobusy bylo významně ovlivněno vnějšími podmínkami, protože zkouška proběhla venku za silného větru, který proudil ve směru od zapáleného autobusu ke druhému autobusu a přenos požáru byl tak urychlen. Požár byl iniciován vanou s heptanem o rozměru 60 × 60 cm umístěnou pod motor na levé straně, tedy straně blíž ke druhému autobusu. Záměrem bylo simulovat vznícení v motorovém prostoru, iniciační zdroj byl nicméně výrazně větší než ve skutečném případě zahoření v motorovém prostoru. Během pěti minut od zapálení hořely oba autobusy po celé své délce jak v interiéru, tak exteriéru. K prvnímu úniku plynu došlo přibližně v sedmé minutě od zapálení. Unikající plyn vytvořil hořlavý mrak, který dosahoval až 10 metrů za hranice autobusu a byl silně strháván větrem. Na střeše každého autobusu byly umístěny čtyři tlakové nádoby, každá o objemu 240 litrů. Na každé nádobě byly umístěny celkem čtyři tepelné pojistky, dvě namontované vždy na jednom multifunkčním ventilu na každé straně tlakové láhve. Na každém ventilu byl nicméně jiný typ pojistek. Na straně blíž k místu iniciace požáru byly pojistky se čtyřmi otvory, každý o průměru 6 mm, na straně druhé pojistky s jedním otvorem o průměru 7 mm. Tři tepelné pojistky byly dále umístěny podél krajních lahví na vysokotlakém vedení na každé straně autobusu. Láhve uchycené v rámu včetně přetlakových zařízení byly výrobcem autobusu zakoupeny jako celek od externího dodavatele a splňují předpis EHK č. 110 – jednotná ustanovení pro schvalování zvláštních součástí motorových vozidel, která ve svém pohonném systému používají stlačený zemní plyn (CNG) a/nebo zkapalněný zemní plyn. Podélné umístění pojistek má pravděpodobně zabránit lokálnímu přehřátí láhve na některém z konců nebo ve středu láhve. Případy lokálního přehřátí láhve, které vedlo k selhání funkce tepelné pojistky a roztržení láhve, jsou v literatuře zaznamenány [Perrete]. Při prvním pozorovaném úniku plynu došlo k vyprázdnění všech nádrží na jednom z autobusů. Podle informací od společnosti Arriva byly nádrže plné, tedy o tlaku 200 barů. Tuto informaci ale nebylo možné nijak ověřit, ani to, zda bylo v obou autobusech stejné množství plynu. Únik plynu na druhém autobusu byl poprvé pozorován necelou minutu po zahájení výtoku plynu z lahví na druhém autobusu. Šlo ale pravděpodobně jen o únik z jedné láhve. Sklolaminátový kryt nebyl v té době příliš poničen a bránil úniku plynu. Ten probíhal pod krajem krytu a nebyl tedy tak intenzivní jako na druhém autobusu. Podle teplot naměřených na tepelných pojistkách, tedy v prostoru pod sklolaminátovým krytem, došlo po zahájení výtoku plynu k ochlazení celého prostoru tak, že nebylo dosaženo dostatečné teploty pro otevření pojistky na zbylých třech lahvích, ačkoli byl autobus ve fázi plně rozvinutého požáru. K otevření pojistek na třech dalších lahvích došlo postupně až přibližně v 19. až 21. minutě zkoušky. V tuto chvíli autobus již téměř shořel, hořelo pouze v oblasti lahví a neshořelé části boku a zadní části autobusu. Požár byl ve fázi dohořívání. Sklolaminátový kryt byl natolik poškozen, že kromě hořlavého mraku, který vznikne, dojde­ li k porušení jetu a tím promíchání unikajícího plynu, jsou pozorovány i jasně směrově ohraničené jety. Jeden z nich mířil přímo do prostoru cestujících skrz úplně prohořelou střechu. Jet dosahoval podlahy autobusu. Délka žádného z jetů ale nepřesáhla tři metry.

Tlakové láhve na střeše autobusu před zkouškou a po zkoušceTlakové láhve na střeše autobusu před zkouškou a po zkoušce
Tlakové láhve na autobusech byly plně kompozitní s polymerní vložkou. Při umístění na střechu a při vyšším počtu lahví jsou kompozitní láhve u autobusů preferovány proti lahvím ocelovým, často montovaným do osobních vozidel, protože jsou výrazně lehčí. Po zkoušce byl vrchlík jedné z lahví uříznut. Polymerní vložka byla rozteklá, což znamená, že došlo k narušení láhve z hlediska těsnosti. Nedošlo ale k roztržení láhve.

Závěr
Z provedené zkoušky a předchozích výsledků jak experimentálních, tak numerických modelů vyplývá, že dynamika výtoku plynu, a tím i ohrožení okolí unikajícím plynem, silně závisí na konstrukci CNG palivového systému, způsobu jeho vestavby, poloze a typu tepelné pojistky. Současná mezinárodní legislativa v oblasti vozidel na CNG ale zabezpečuje pouze to, že v případě požáru dojde ke kontrolovanému vyprázdnění tlakové láhve a tím k zamezení roztržení láhve. Nejsou kladeny žádné požadavky na prokázání bezpečnosti celého systému po vestavbě do autobusu, ale pouze jednotlivých částí CNG palivové soustavy. Mezi doporučení, která vyplývají z nehod zaznamenaných v literatuře a studia chování plynu při výtoku z lahví, patří kontrola směrování výtokových otvorů tepelné pojistky tak, aby jet nepůsobil přímo na žádnou jinou láhev či v blízkosti stojící objekty, minimalizace možnosti lokálního přehřátí kontrolou provedení vestavby tak, aby v blízkosti lahví nebyly žádné otvory na střechu autobusu a kontrolou rozmístění přetlakových zařízení, použití materiálů se zvýšenou požární odolností na střeše autobusu a krytech lahví a další.

Požár se může vyvíjet mnoha způsoby a zásadně ovlivňuje, kdy a kde dojde ke spuštění tepelné pojistky. Ne vždy musí výtok nastat ze všech lahví v přibližně stejnou dobu. Láhve se mohou vyprazdňovat postupně i s delším časovým odstupem. Požáry autobusů mívají relativně rychlý rozvoj. Může se tak stát, že k vyprázdnění některé z lahví dojde už před příjezdem jednotky požární ochrany, která o tom ale neví a k situaci musí přistupovat jako k požáru s přítomností tlakových lahví. Doporučenou strategií je vytvořit bezpečnou vzdálenost a nechat plyn vyhořet tak, aby bylo jisté, že jsou všechny láhve vyprázdněny. Pokud není požár rozšířen do prostoru tlakových lahví, ochlazování lahví brání kryt, který zabraňuje přístupu chladicí vody. V případě, že je při příjezdu jednotek požární ochrany prostor lahví zcela zasažen požárem, nebo po zahájení výtoku plynu z lahví, není doporučeno láhve chladit, protože by tím mohlo dojít i k ochlazení tepelných pojistek. V lepším případě ochlazení tepelné pojistky povede ke zpomalení výtoku plynu nebo náhlým změnám v intenzitě výtoku plynu, které ale nelze předvídat. V horším případě by ochlazení tepelné pojistky před jejím otevřením vedlo k jejímu úplnému selhání a nelze pak vyloučit možnost roztržení tlakové láhve. Pokud je z nějakého důvodu nutné zabránit působení tepla z hořícího plynu (rozšíření požáru, narušení statiky konstrukčních prvků objektu), doporučuje se chladit prvky, na které působí, nikoli samotné láhve.

Zdroje
[Strádal] Strádal M., Požár autobusu na CNG, časopis 112, ročník XVIII, číslo 6/2019
[Berends] Berends E., Sloetjes A., Fire in a CNG bus, Sborník Třetí mezinárodní konference Fires in Vehicles, 1.–2. října 2014, Německo.
[Perrette] Perrette L., Wiedemann H. K., CNG buses fire safety: learnings from recent accidents in France and Germany. Society of automotive engineer world Congress 2007, Detroit, USA, 2007. SAE international.


kpt. Ing. Lucie HASALOVÁ, Ph.D., kpt. Ing. Václav VYSTRČIL, TÚPO, doc. Dr. Ing. Milan JAHODA, VŠCHT Praha, foto archiv autorů

Nový Cvičební řád jednotek požární ochrany

Pro výuku ve vzdělávacích zařízeních Hasičského záchranného sboru České republiky, Střední odborné škole požární ochrany a Vyšší odborné škole požární ochrany a pro odbornou přípravu příslušníků, zaměstnanců a členů jednotek požární ochrany je v platnosti od 1. ledna 2020 nový Cvičební řád jednotek požární ochrany (PO).

Nový cvičební řád (CŘ) nahrazuje ten stávající, který byl v platnosti od roku 2007. Pro jeho tvorbu vznikla v květnu 2019 pracovní skupina, ve které byli zástupci některých HZS krajů, ­MV­-generálního ředitelství HZS ČR, Školního a výcvikového zařízení HZS ČR a Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany.

Nový CŘ je i nadále členěn podle obsahu do kapitol a dále do metodických listů.
Názvy kapitol jsou:

  • kapitola PŘV – pořadový výcvik,
  • kapitola OBEC – činnost jednotky PO – obecné zásady,
  • kapitola DR3 – činnost družstva 1+3,
  • kapitola DR5 – činnost družstva 1+5,
  • kapitola ČETA – činnost čety,
  • kapitola VÝŠ – práce ve výšce a nad volnou hloubkou – obecná část,
  • kapitola VÝŠ­ Z – práce ve výšce a nad volnou hloubkou – základní činnost,
  • kapitola VÝŠ­ R – práce ve výšce a nad volnou hloubkou – rozšířená činnost.


Jednotlivé metodické listy se označují čísly (např. metodický list č. 1 kapitoly DR5). Nově jsou kapitoly věnující se práci ve výšce a nad volnou hloubkou členěny do tří okruhů. Ostatní kapitoly zůstaly pod stejnými názvy a zkratkami jako v předešlém vydání CŘ.

Kapitola PŘV – pořadový výcvik
Schéma útočného vedení ze spirálového svinutí hadicemi DSchéma útočného vedení ze spirálového svinutí hadicemi DV oblasti pořadového výcviku se od minulého vydání CŘ nezměnilo nic zásadního, proto nebylo v této kapitole oproti předešlému vydání třeba žádných zásadních změn. I nadále je pořadovému výcviku věnováno 15 metodických listů. Byly pouze překresleny a doplněny některé nákresy tak, aby byly pro čtenáře pochopitelnější. Dále pak byly nafoceny některé obrázky, a to z důvodu zastaralých výstrojních součástek, které byly užity na předešlých fotografiích.

Kapitola OBEC – činnost jednotky PO – obecné zásady
Kapitola věnující se obecným zásadám se nově člení do šesti metodických listů. Přibyl list s názvem Pracovní uzly pro vázání věcných prostředků pod označením OBEC/ML6. Tento list vznikl z potřeby oddělit uzly pro uvazování věcných prostředků od metodických listů, které se věnují vázání uzlů pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. V metodickém listu jsou uvedeny postupy vázání uzlů pro jednoduchou dvojsmyčku (liščí smyčka), jednoduchou dvojsmyčku doplněnou o závit, lodní smyčku, tesařský uzel a dvojitý prusíkův uzel a dále jsou zde ukázky jejich použití. Změny doznal rovněž metodický list OBEC/ML3 Povely a signály, ve kterém je nově odstavec věnovaný hlasovým povelům a zvukovým a vizuálním varovným signálům pro nebezpečí a pomoc. V metodickém listu OBEC/ML4 v tabulce s grafickými značkami věcných prostředků požární ochrany přibyly některé nové značky, jako je značka pro hadici D ve spirálovém svinutí, integrovaný přenosný přiměšovač se zásobou pěnidla, hasicí hřeb a rozdělovač C/D. Nové je rovněž označení nadzemního a podzemního hydrantu. Některé značky byly z CŘ naopak vyřazeny jako kupříkladu provazový žebřík. Změny jsou rovněž v zakreslování proudnic ve schématech bojového rozvinutí. Nově se budou ručně ovládané požární proudnice, vyjma proudnic pěnotvorných, používané na klasickém hadicovém vedení, zakreslovat pouze jednou obecnou značkou. Dále je v metodickém listu OBEC/ML5 Výcvik s hadicemi nově uveden detailní popis výcviku s hadicemi D, zejména rozvinutí a svinování hadic do spirálového svinutí.

Kapitola DR3 – činnost družstva 1+3
Kapitola činnost družstva 1+3 se z původních šestnácti metodických listů rozrostla o nový DR3/ML17 s názvem Nasazení proudů D. Kromě zásad, které jsou obecně platné při tvorbě hadicového vedení, je zde upozornění na limity použití proudu D, kdy maximální délka proudu pro Schéma vytváření stanoviště pro plnění závěsného vaku vrtulníkuSchéma vytváření stanoviště pro plnění závěsného vaku vrtulníkudosažení jmenovitého průtoku proudnice za stanoveného tlaku (200 l.min-1, 0,6 až 0,8 MPa) jsou dvě hadice D (celkem 40 m). V útočném vedení lze použít víc než dvě hadice D na jednom proudu, ale nebude dosažen jmenovitý průtok a stanovený tlak. V tomto metodickém listě je rovněž uvedeno další specifikum při tvorbě útočného vedení D, které je prováděno ze spirálového svinutí. Po napojení vnější spojky hadice na rozdělovač, spojení hadic a napojení vnitřní spojky hadice na proudnici se útočné vedení zavodní a teprve až po jeho zavodnění se vedení rozvine. Je tu rovněž zmínka, že proudnici v útočném vedení D lze zaměnit za hasicí hřeb nebo jiný technický prostředek (např. integrovaný přiměšovač se zásobou pěnidla). Ve všech následujících metodických listech již není jako dříve zakreslováno výchozí postavení družstva. Výchozí postavení bylo zakreslováno ve všech listech stejně, proto je toto postavení uvedené již pouze v DR3/ML2 Nástupy a organizace družstva. Dále byly změněny metodické listy, ve kterých byly pro zásah použity hadicové navijáky. Jde například o DR3/ML8 a DR3/ML9. Vzhledem k tomu, že se hadicové navijáky u HZS ČR prakticky nepoužívají, byly tyto navijáky v metodických listech nahrazeny hadicovými koši. Rovněž se pro větší přehled při zakreslování schémat bojového rozvinutí do hadicového koše zakresluje písmeno označující průměr hadice, kterou koš obsahuje.

Rozvětvení na dopravním vedení - četaRozvětvení na dopravním vedení - četa Společná činnost při vytváření vodní stěny - četaSpolečná činnost při vytváření vodní stěny - četa

Kapitola DR5 – činnost družstva 1+5
Kapitola činnost družstva 1+5 byla oproti předešlým kapitolám zredukována z 23 metodických listů na 19. Do jednoho metodického listu bylo sloučeno postavení družstva 1+5, změna čísel v řadu a hlášení čísel. Zcela zrušen byl nástup družstva za i před stroj DR5/ML4. Dále byly v kapitole zrušeny metodické listy s názvem První proud vytvořený pomocí přenosného navijáku C DR5/ML14 a Výcvik se seskokovou matrací DR5/ML22. Druhý ze jmenovaných listů byl zrušen z důvodu, že neřešil výcvik se seskokovými matracemi, které jsou u HZS ČR používány (velkoobjemové seskokové matrace plněné ventilátorem nebo stlačeným vzduchem), ale byl určen pro výcvik s typem seskokových matrací, které se ve výzbroji HZS ČR prakticky nenacházejí. Jako v předešlé kapitole je i v této nově zařazen metodický list věnující se nasazení proudů D v družstvu 1+5, pod označením DR5/ML19. Zásady pro použití D proudu v družstvu 1+5 jsou stejné, tak jak byly popsány v předešlém odstavci.

Kapitola ČETA – činnost čety
Dopravní vedení C z hadicového koše s rozdělovačem v budově a proud CDopravní vedení C z hadicového koše s rozdělovačem
v budově a proud C
Tato kapitola se oproti minulému CŘ rozrostla o další dva metodické listy. Jedním je metodický list ČETA/ML4 Rozvětvení na dopravním vedení. Tento list navazuje na kapitoly DR3 a DR 5, ve kterých bylo popsáno použití proudu D. V tomto případě jde o rozvětvení na dopravním vedení, které se tvoří zpravidla při hašení rozsáhlých lesních požárů s cílem pokrýt velkou plochu požáru. Při tomto rozvětvení je užito k dopravnímu vedení hadic C a k útočnému vedení hadic D. Jednou četou lze vytvořit dvě rozvětvení, která pokryjí plochu požáru o rozloze až tři ha. V metodickém listu jsou schematické nákresy pro dopravu vody dopravním vedením C a útočným vedením D s vytvořením rozvětvení družstvem 1+5, četou složenou z družstev 1+5 a 1+3 a četou tvořenou dvěma družstvy 1+5. Rovněž je zde zmínka o užití ženijního nářadí pro efektivnější hašení takovýchto požárů a možného využití termokamery pro vyhledávání skrytých ohnisek hoření. Druhým novým metodickým listem je ČETA/ML5 Společná činnost při vytváření stanoviště pro plnění závěsného vaku vrtulníku, ve kterém jsou uvedeny zásady tvorby plnícího stanoviště, při kterém je užito dopravní vedení od cisternové automobilové stříkačky k místu plnění, dvěma nezávislými vedeními tvořenými ze dvou až tří hadic B.

Kapitola VÝŠ – práce ve výšce a nad volnou hloubkou - obecná část
Největší změnou v novém CŘ prošly kapitoly zabývající se prací ve výšce a nad volnou hloubkou (VVH). Původní kapitola věnující se VVH Vizuální signál - NEBEZPEČÍ! VŠICHNI PRYČVizuální signál - NEBEZPEČÍ! VŠICHNI PRYČměla pět metodických listů, zatímco nový CŘ je dělen v této oblasti do tří kapitol a ty dále do 11 metodických listů. První kapitola má dva metodické listy VÝŠ/ML1 Pojmy a VÝŠ/ML2 Povely a signály. V prvním ze zmiňovaných metodických listů nalezneme kromě pojmů užívaných lezci i vysvětlení, v čem spočívá další dělení na základní a rozšířenou činnost. Základní činnost ve VVH je charakterizována jednoduchostí provedení a použitím prostředků pro základní činnost a postupů VVH. Jde o činnost ve statickém režimu, zejména sebejištění, realizované zadržením nebo pracovním polohováním, a sebezáchrana slaněním, kterou provádí každý hasič. Rozšířená činnost ve VVH je charakterizována rovněž jednoduchostí provedení a použitím prostředků pro rozšířenou činnost a postupů VVH. Jde o činnost ve statickém režimu, zejména zajištění (sebejištění, jištění pohybu další osoby) realizované zadržením nebo pracovním polohováním, dále slanění a sebezáchrana slaněním. Úroveň rozšířených dovedností umožňuje určeným hasičům jednotky předurčené pro činnosti VVH provedení činnosti ve VVH a spolupráci se členy lezecké skupiny nebo družstva. Ve druhém metodickém listu je uveden přehled základních povelů a signálů, které jsou pro základní i rozšířenou činnost stejné.

Kapitola VÝŠ­ Z – práce ve výšce a nad volnou hloubkou - základní činnost
První metodický list VÝŠ­ Z/ML1 je věnován prostředkům určeným pro základní činnost VVH, mezi které patří lano, polohovací systém a karabina typu H. Je zde popsána základní činnost s lanem, včetně způsobů jeho balení a ochrana při používání. V dalším metodickém listu VÝŠ­ Z/ML2 s názvem Uzly a kotevní body je popsána tvorba a využití některých uzlů, které se využívají při základní činnosti jako například dvojitý rybářský uzel, osmičkový uzel či poloviční lodní smyčka. Další pasáž je v listu věnována zásadám při tvorbě kotevních bodů. V metodickém listu VÝŠ­ Z/ML3 jsou uvedeny způsoby zajištění v koši výškové techniky, pracovní polohování a rovněž i zadržení, které se využívá v případech, kdy je potřeba vykonat činnost na hraně prostoru s nebezpečím pádu. V posledním metodickém listě VÝŠ­ Z/ML4 je detailně popsán postup a činnost při sebezáchraně slaněním.

Kapitola VÝŠ­ R – práce ve výšce a nad volnou hloubkou - rozšířená činnost
Rozvinutí a závodnění hadice D ze spirálového svinutíRozvinutí a závodnění hadice D ze spirálového svinutíV prvním metodickém listu VÝŠ­ R/ML1 jsou popsány prostředky pro rozšířené činnosti VVH, včetně parametrů, které musí splňovat. Mezi tyto prostředky patří postroj, karabiny, slaňovací prostředek se samoblokující funkcí, nůž, ocelová kotvící smyčka, textilní smyčka šitá, lano včetně jeho balení a ochrana při používání a transportní vak na přenos materiálu. Metodický list VÝŠ­ R/ML2 je věnován uzlům a tvorbě kotevních bodů. Metodický list je takřka shodný s listem VÝŠ­ Z/ML2 s tím rozdílem, že je pro rozšířenou činnost uveden způsob vázání protisměrného osmičkového uzlu. V dalším metodickém listě VÝŠ­ R/ML3 je popsáno zajišťování ve výšce. Kromě metod pro zajišťování ve výšce popsaných v ­VÝŠ­ Z/ML3 jsou zde navíc uvedeny metody pro jištění další osoby a zajištění zachraňované osoby. Předposlední metodický list VÝŠ­ R/ML4 se věnuje slanění. Je v něm popsána charakteristika této činnosti, postup při slanění a jištění při slaňování. Poslední metodický list nese název Práce s nosítky VÝŠ­ R/ML4. V listu je uvedena charakteristika prostředku, postup při jištění nosítek a „Řetězový transport“, což je jeden z možných způsobů transportu nosítek při překonávání složitých terénních podmínek.

Shrnutí
Ve CŘ byla snaha zohlednit nové trendy při tvorbě hadicových vedení, jako je například tvorba dopravního vedení při běžném požárním zásahu hadicemi C a tvorba útočného vedení hadicemi C nebo D. Byla rovněž snaha přiblížit kapitoly zabývající se prací ve výšce a nad volnou hloubkou více běžné praxi. Kolektiv autorů doufá, že se toto alespoň částečně podařilo.


kpt. Mgr. Ondřej WERICH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor, kpt. Ing. Petr MRNUŠTÍK, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, ppor. Jiří KOŠŤÁLEK, HZS Středočeského kraje

Výměnná stáž operačních středisek

V rámci recipročního programu - výměny personálu operačních středisek mezi MV­-generálním ředitelstvím HZS ČR a Prezídiem Hasičského a záchranného sboru Slovenské republiky (HaZZ SR) došlo ve dnech 18. až 20. listopadu 2019 k přijetí dvou příslušnic HaZZ SR.

Personální změny na Prezídiu HaZZ SR zasáhly i příslušníky, se kterými spolupracujeme v operačním řízení nejen při přeshraniční spolupráci. Z tohoto důvodu jsme oslovili nově jmenované vedení na odboru řízení hasičských jednotek a pozvali je v listopadu 2019 do Prahy.

Pozvání přijaly vedoucí oddělení operačního řízení a integrovaného záchranného systému mjr. Ing. Andrea Šmatková a pplk. Ing. Iveta Božoňová ze zmiňovaného odboru řízení hasičských jednotek Prezídia HaZZ SR.

Účelem přijetí bylo obeznámení kolegyň se strukturou a fungováním odboru operačního řízení, s jeho činností a úkoly jednotlivých oddělení a s výkonem služby na operačním a informačním středisku MV­-generálního ředitelství HZS ČR.

Příslušníci odboru operačního řízení za přítomnosti ředitele plk. Ing. Romana Bílého seznámili slovenské kolegyně mimo jiné s činností operačního a informačního střediska ­MV­-generálního ředitelství HZS ČR či strukturou a počtem dílčích projektů programu informačního systému integrovaného záchranného systému. Předmětem jednání byl projekt Národní informační systém integrovaného záchranného systému, krajské standardizované projekty a v neposlední řadě došlo na statistiku HZS ČR a poskytování humanitární pomoci HZS ČR do zahraničí. Slovenské kolegyně v rámci pobytu navštívily i stanici Modřany HZS hl. m. Prahy, kde si prohlédly krajské operační centrum tísňového volání 112 a informační a operační středisko HZS hl. m. Prahy.


kpt. Mgr. Alena HORÁKOVÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autorka
 

Taktické cvičení Potopa 2019

Námětem taktického cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS) byla rozsáhlá povodeň na území fiktivního Jesenického kraje. ­MV­-generální ředitelství HZS ČR vyžaduje odřad HZS Karlovarského kraje (KVK) se zaměřením na záchranné práce při povodních s požadavkem na technickou a personální soběstačnost pro pokrytí úkolů jednotek požární ochrany (PO) na přiděleném území po dobu dvou dní. Veliteli odřadu je po příjezdu na místo působení přidělena část povodněmi zasaženého území a je jmenován do funkce velitele sektoru území Jesenice a Skalka a jeho úkolem je řešit veškeré přidělené události na tomto území.

Do povodněmi postiženého území je předsunuta rota Záchranného útvaru HZS ČR, kterou může velitel sektoru podle potřeb využívat. Dále má pro řešení událostí k dispozici dvě hlídky Policie ČR na lodích, omezený počet aktivních záloh Armády ČR (AČR), Vodní záchrannou službu, jednotku HZS podniku SŽDC, posádky Zdravotnické záchranné služby (ZZS) a vrtulník Letecké záchranné služby (LZS) – všichni akceschopní ze svých základen. Tak znělo zadání loňského největšího cvičení složek IZS v Karlovarském kraji s názvem ­Potopa 2019.
Figuranty cvičení tvořili příslušníci AČR, zaměstnanci ZZS, studenti Střední odborné školy Karlovy Vary a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Celkem se cvičení zúčastnilo téměř dvě stě osob a přes padesát kusů techniky.

Sestavení odřadu HZS kraje
Jedním z cílů cvičení bylo sestavení a vyslání odřadu v souladu s požadavky pokynu MV­-generálního ředitelství HZS ČR, kterým se stanovují zásady pro vytváření jednotek HZS ČR při poskytování pomoci v rámci České republiky a při zapojení České republiky do mezinárodních záchranných operací.

Z pokynu plynou požadavky na časový limit výjezdu v rámci České republiky do čtyř hodin od vyžádání odřadu, zajištění stravy, ubytování a dalšího materiálně technického zabezpečení odřadu bez využití vnějších zdrojů. To vše doplňuje skladbu sil a prostředků (SaP) HZS kraje sloužící k plnění definovaných úkolů.

Sestavení odřadu proběhlo prověřovacím způsobem a byla pro něj využita připravená pomůcka krajského řídícího důstojníka, která po vzoru HZS Středočeského kraje předdefinuje skladbu SaP pro daný typ činnosti – například povodeň, záchrana, průmyslový požár atd. V návaznosti na předpokládanou dobu plnění úkolů a dostupné zdroje během mimořádné události (MU), jako jsou pohonné hmoty, WC, sprchy, strava, ubytování atd., pomůcka vypočítá potřebnou skladbu a množství materiálně technického zabezpečení.

Po organizační přípravě odřadu pomocí pomůcky dochází ke svolání příslušníků na pracoviště, jejich vybavení, příprava mobilní požární techniky a její případné zálohování pro zachování plné akceschopnosti HZS kraje. Dále přesun jednotlivých částí odřadů z územních odborů ke krajskému ředitelství, kde je odřad doplněn o materiálně technické zabezpečení včetně nakoupené stravy. Po překontrolování SaP odřadu jeho velitelem a nahlášení této skutečnosti na KOPIS je odřad připraven k výjezdu.

Průběh cvičení
Zúčastněné složky si vyzkoušely různé modelové situace – záchrana osob naplavených na konstrukci, požár budovy se zraněním osob v zaplaveném území, utržený ponton s velkým množstvím přihlížejících, ohrožení vodního díla plovoucím pontonem, osoba uvízlá na mělčině při přecházení rozvodněného toku, převrácený raft s vodáky nebo pohřešované osoby v toku. Společným jmenovatelem byla vždy záchrana osob, většina modelových situací probíhala v noci.

Události byly pro vnesení dalších frikcí zásahu  nahlašovány přímo figuranty, často bez místní znalosti pomocí tísňové linky 150 nebo aplikace Záchranka. Operační střediska si mezi sebou předávala informace běžným způsobem. Operační střediska (ZZS, PČR) vysílala k událostem „své“ SaP. Veliteli sektoru byla na KOPIS událost vložena do zásobníku, o čemž byl telefonicky informován. Velitel sektoru prostřednictvím programu Spojař ze svého velitelského stanoviště k MU vyslal SaP, které měl k dispozici a dále „operačně“ řídil ostatní složky IZS dostupnými technologiemi a možnostmi spojení.

Při několika modelových situacích se na MU nacházelo větší množství zraněných osob, které ZZS řešila v režimu „hromadné postižení osob“. Zranění byli transportováni do fiktivního zdravotnického zařízení. Cvičení začalo v brzkých ranních hodinách přijetím výzvy o sestavení a vyslání odřadu, záchranné akce pak na hladině vodních nádrží Jesenice a Skalka pokračovaly až do nočních hodin.

Informační linka, asistenční centrum pomoci
Pro velké množství osob postižených MU byly na pokyn krajského řídícího důstojníka zřízeny informační linka IZS a asistenční centrum pomoci s podporou informačního systému MicroRescue vyvinutého v Karlovarském kraji v předchozích letech.

Pro nedostatečné personální – směnové pokrytí obsluhy informační linky byli pro tyto účely využiti vyškolení příslušníci z oddělení prevence a zaškolení členové KIP týmu z nevládních neziskových organizací působících na území kraje.

Asistenční centrum pomoci bylo zřízeno ve stanovém městečku a plnilo veškeré požadavky od ubytování osob zasažených MU až po poskytnutí psychosociální pomoci psychologem HZS kraje v součinnosti se zaškolenými pracovníky nevládních neziskových organizací. Vlastní výstavbu a provoz asistenčního centra pomoci v polních podmínkách zajišťovaly jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí předurčené a vyškolené pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

Pro plynulý tok informací o osobách postižených MU využívá HZS ČR, ZZS, Policie ČR, Krajská hygienická stanice a některé z nemocnic v Karlovarském kraji systém MicroRescue, který je dostupný online. Do systému zapojené subjekty mohou vkládat a využívat informace o zachráněných i poptávaných osobách v reálném čase. Systém mimo jiné tvoří také informační zdroj pro pracovníky informační linky, asistenční centrum pomoci nebo velitele zásahu.

Využití vrtulníku letecké záchranné služby, spojení
Zdravotnickým operačním střediskem byl k jedné z modelových situací přivolán vrtulník letecké záchranné služby Plzeň Líně (AČR) k transportu těžce popálené osoby. Velitel sektoru v krátkém časovém úseku dostal k řešení další dvě modelové situace, které vyžadovaly řešení pomocí leteckých záchranářů. Veliteli sektoru se podařilo předávanou komunikací prostřednictvím zasahujících jednotek u původní události požádat posádku vrtulníku o záchranu dalších dvou těžce zraněných osob z nepřístupného terénu v zaplaveném území. Využití této možnosti komplikovala nekoncepčnost v systému spojení letecké techniky používané v IZS obecně. Konkrétně vrtulníky LZS AČR nejsou vybaveny zařízením pro komunikaci na digitální radiové síti Pegas, ale pouze mobilním telefonem, jehož číslo velitel zásahu nemá k dispozici. Ve výbavě má pro komunikaci s jednotkami PO alespoň analogovou radiovou stanici s kanály K, N, I, které postačují pouze v relativní blízkosti zásahu, ale jsou nevhodné pro komunikaci při takto rozsáhlých událostech. Jiný postup je aplikován při komunikaci s vrtulníky PČR, která vydala dokument „Všeobecný postup pro spolupráci pozemních složek při příletu vrtulníku“. Další způsob spojení přináší systém letecké hasičské služby, který je v souladu s platným Řádem analogové sítě. V této oblasti stále chybí platný Radiokomunikační řád a povinnost všech letadel a vrtulníků v IZS se jím řídit a být vybaven digitální radiostanicí Pegas. V průběhu cvičení vyplynula také další úskalí při spojení mezi složkami IZS. Při potřebě komunikace HZS ČR se ZZS a PČR na území, které přesahuje dosah DIR a IDR komunikace, musí probíhat na kanále TKG 112, což zatěžuje operační střediska všech složek. Pro komunikaci v rámci jednotek PO z různých krajů lze dále využít pouze kanál TKG 150. Celý způsob komunikace je bohužel založen pouze na pracovní verzi Radiokomunikačního řádu.

Využití SW možností
Součástí velitelského pracoviště bylo vozidlo VEA­ Spoj, které bylo doplněné o program GINA PC CENTRAL a program Spojař. V kombinaci s přesnou lokalizací událostí například pomocí mobilní aplikace Záchranka umožňují tyto technologie operativní nasazení SaP v nejkratším možném čase. Součástí technologického vybavení byly také výjezdové tablety, velitelské telefony s aplikací GINA Smart a v některých případech také přenosné lokátory. Jakékoli zobrazovací zařízení usnadňuje orientaci zasahujících na vodní hladině při snížené viditelnosti a neznalosti prostředí. Přenosné lokátory byly rozdávány zasahujícím složkám, které systémem GINA nejsou standardně vybaveny, a také zasahujícím jednotkám PO z jiných krajů. Program Spojař „nevidí“ odřady z jiných krajů, proto lokátory ani jiné moderní softwarové technologie, které mají ve vybavení odřady z jiných krajů, neumíme systematicky využít.

Závěr
Cvičením bylo ověřeno sestavení odřadu, jeho akceschopnost a soběstačnost na území zasaženém povodněmi. Jeho vyslání ve stanoveném časovém limitu v žádném případě není možné bez předpřipravené pomůcky nebo metodiky pro jeho skladbu. Model HZS Středočeského kraje, který byl v rámci HZS KVK implementován dva roky, se ukázal jako funkční a prospěšný nástroj.

Dalším výstupem ze cvičení je ocenění výhody mít k dispozici rozdílné konstrukce plavidel při řešení následků povodní (váha, velikost posádky, typ motoru, konstrukce plavidla). Ne vždy lze situaci vyřešit jedním unifikovaným typem plavidla.

V neposlední řadě byly získány podklady pro návrhy zdokonalení softwarového vybavení VEA­ Spoj a aktualizaci programů GINA, Spojař a MicroRescue. Jedním z nich je například chybějící propojení jednotek PO a vrtulníků LZS AČR u společného zásahu v systému GINA.


kpt. Ing. Vojtěch ČERMÁK, foto por. Ing. Martin KASAL, DiS., HZS Karlovarského kraje
 

Zásahů s motorovými pilami přibývá

Motorová řetězová pila byla ve svém vývoji určena především k ulehčení těžké a namáhavé práce při těžbě dřeva v lese. S rozšiřující se zásahovou činností jednotek požární ochrany (PO) se motorová řetězová pila a později i motorová rozbrušovací pila stala také nepostradatelným pomocníkem hasičů.

V Odborném učilišti požární ochrany na Salaši u Velehradu byly před rokem 1985 organizovány kurzy obsluhovatelů motorových pil u jednotek PO. Legendami v této době byly pily značky Husqvarna 480 AB a později, vzhledem k dostupnosti na trhu, pily značky SACHS DOLMAR 110 a 115. Náležitě je tento vývoj zachycen v knize „Motorová pila a její historie“ autorů Vladimíra Simanova a Radana Bernackého, která vyšla v nakladatelství Národního zemědělského muzea v polovině roku 2019.

Postupem času nahrazovaly motorové řetězové pily v požárních automobilech ruční pily břichatky, známé pod názvem „kaprovky“, kterými byly vybaveny ještě požární automobily DA 12 L1Z na podvozku Avie, CAS K 24 S2Z na podvozku LIAZ a CAS 32 S3R na podvozcích Tatra 815. Zásadním zlomem v tomto směru byla vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, kde byla motorová řetězová pila uvedena jako výbava požárních automobilů.

Jak je patrné z grafu 1, použití motorových řetězových pil má od roku 2006 a 2007 stále stoupající tendenci, a to v souvislosti s orkány Kyrill (leden 2007) a Emma (březen 2008), v dalších letech pak následoval orkán Herward (2017).



Nárůst je způsoben i častějším využíváním jednotek PO k technickým pomocím a v neposlední řadě i zásahovou činností jednotek SDH obcí, které mají motorové řetězové pily také ve výbavě.

K dalšímu velkému počtu použití motorových řetězových i kotoučových (rozbrušovacích) pil došlo v roce 2017. V případě technických pomocí to bylo u řetězových pil více než o 100 % a u kotoučových je to téměř o 300 %. Vše má samozřejmě několik příčin. Jednou z nich je změna statistického sledování událostí a činnosti jednotek PO. Do statistiky se dostávají i tzv. „neemergentní“ zásahy jednotek PO, při kterých byly použity motorové řetězové pily a následně vykazovány ve Zprávě o činnosti jednotky PO.

Jde o poskytování pohotovostních a jiných služeb nebo prací, které jsou zpravidla předem ohlášeny, dohodnuty a realizovány. Nejde o nebezpečí z prodlení, ale jednotka PO provádí tyto činnosti k předcházení vzniku potenciál­ního ohrožení v souladu se základními úkoly jednotek PO, které např.:
a) jsou předem dojednány služebním funkcionářem nebo zřizovatelem jednotky PO,
b) jsou ohlášeny nebo dojednány krajským operačním a informačním střediskem HZS kraje jako služba jednotky HZS kraje, případně jiné jednotky PO některému subjektu (Policii ČR nebo obci) na jeho žádost.

Postupem času jsou jednotky PO vybavovány i motorovými rozbrušovacími pilami. I tento poněkud robustnější stroj se postupem času stal nepostradatelným pomocníkem při zásazích u dopravních nehod, na stavebních konstrukcích, u technických zásahů apod., jak ukazuje graf 2. Jejich využití není tak časté, ale v případě potřeby se stávají nepostradatelnými pomocníky hasičů. Postupným používáním diamantových a záchranářských kotoučů se přechází na název motorové kotoučové pily.

I když došlo v roce 2018 oproti předcházejícímu roku k mírnému poklesu použití motorových pil, čísla stále jasně hovoří, že se staly nezbytnými pomocníky hasičů.


kpt. Bc. Zdeněk ONDRÁČEK, ŠVZ HZS ČR, foto autor

Hasičská bezpilotní letadla

V pátek 13. prosince 2019 byly v rámci projektu „Zvýšení připravenosti Hasičského záchranného sboru České republiky k řešení a řízení rizik způsobených změnou klimatu“ spolufinancovaného z Evropských strukturálních a investičních fondů předány ve Školním a výcvikovém zařízení HZS ČR ve Zbirohu čtyři kusy letecké monitorovací techniky – drony, a to zástupcům čtyř HZS krajů (HZS Jihočeského kraje, HZS Jihomoravského kraje, HZS Libereckého kraje, HZS Moravskoslezského kraje).

Hasičská bezpilotní letadla mohou obecně létat nad územím České republiky jen na základě povolení vydaného Úřadem podle ustanovení § 52 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, při splnění podmínek a za podmínek v tomto povolení stanovených.

HZS ČR bude hasičská bezpilotní letadla využívat zejména pro činnosti:
a) důležité pro rozhodovací proces velitele zásahu ,
b) při hašení požárů  nebo jejich předcházení,
c) při zdolávání mimořádných událostí  anebo řešení krizových situací  nebo v rámci přípravy na zdolávání mimořádných událostí a krizových situací.

kpt. Ing. Pavel AGH, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto autor

Hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality

V září loňského roku oslovil metodik projektu „Asistent prevence kriminality“ Jiří Gajdoš Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje (HZS LK) s žádostí o organizaci školení pro terénní pracovníky tzv. asistenty prevence kriminality (asistenti) z Libereckého kraje a Šluknovského výběžku s cílem seznámit je se základními tématy z požární prevence, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany. Ředitelství HZS LK vyhovělo této žádosti a pro asistenty uspořádalo v říjnu tříhodinové školení přímo na stanici HZS LK v Liberci.

Terénní pracovníci se podílejí na prevenci kriminality ve městech a obcích a zajištění veřejného pořádku pod vedením pracovníků městské nebo obecní policie, nebo Policie ČR a metodika. Působí zejména v sociálně vyloučených lokalitách, namátkově se pohybují i ve vybraných spojích městské hromadné dopravy, doprovází sociální pracovnice při jednání v rodinách apod. Často jsou sami asistenti vybíráni z řad sociál­ně vyloučených, protože jejich pozice jim může dodat prestiž, naučit je nové dovednosti, prokázat jejich schopnosti, a tím pádem je posunout blíže volnému trhu práce. Výhodná je také jejich znalost prostředí a osobní vazby v problematických komunitách, kde často mají přirozený respekt a mohou působit jako vzory pro ostatní sociálně vyloučené osoby.

Asistenti provádí mediátorskou činnost, mezi hlavní aktivity patří komunikace, dohled, informování o právech a povinnostech. Dohlíží na veřejný pořádek a řeší záležitosti související s narušováním občanského soužití. Jsou pravidelně v kontaktu s problémovými jedinci respektive s celými rodinami, řeší vzniklé spory, poskytují základní poradenství (například při zadluženosti). Dále také dohlíží na bezpečnost dětí v blízkosti školy v lokalitě, kde se zaměřují na potlačování projevů šikany, fyzického a verbálního napadání nebo na kouření cigaret dětmi. Kontrolují okolí barů a heren, které navštěvují za účelem zjištění přítomnosti osob pod stanovenou věkovou hranicí, nebo mladistvých a nezletilých pod vlivem alkoholu, případně konzumujících alkohol. Při své činnosti spolupracují s příslušnými odbory města a nestátními neziskovými organizacemi, romským poradcem, protidrogovým poradcem, manažerem prevence kriminality, občanskou poradnou aj.

Během své činnosti se mohou setkat i s nebezpečnými situacemi z hlediska požární ochrany, především s požáry, nebo se v případě vzniku mimořádné události podílet spolu se strážníky městské policie na evakuaci a informování obyvatelstva ve vyloučených lokalitách. Zároveň mohou předávat získané preventivní informace občanům a různým sociálním skupinám, se kterými jsou v denním kontaktu.

Pracovní pozice asistentů prevence kriminality vznikají v rámci Operačního programu „Zaměstnanost Evropské unie“. Například Městská policie Liberec koordinuje od června 2018 činnost pěti asistentů, z nichž čtyři prošli školením, které pro ně připravili příslušníci HZS LK v říjnu 2019 na stanici Liberec. Celkem se jej zúčastnilo 13 asistentů (z Liberce, Nového Města pod Smrkem, Smržovky, Mikulášovic a Rumburku) a jejich koordinátor.

V rámci první teoretické části si tato cílová skupina vyslechla čtyři přednášky. První z oblasti ochrany obyvatelstva se dotkla témat varování, varovného signálu Všeobecná výstraha, evakuace, evakuačního zavazadla, evakuačních středisek, úniku nebezpečné látky apod. Druhá prezentace byla věnována základům požární prevence, další pak tématu týkajícího se integrovaného záchranného systému a jednotek požární ochrany a poslední byla zaměřena na tísňové linky a volání na ně. Ve druhé části školení se asistenti seznámili s prací na krajském operačním a informačním středisku a telefonním centru tísňového volání 112 (TCTV 112). Na závěr si prohlédli požární techniku stanice Liberec.

Asistenty nejvíce zajímal systém příjmu tísňového volání na TCTV 112 a problematika zneužívání tísňových linek. Ze školení si odnesli nejen důležité informace ze samotných přednášek hasičů, ale také brožurky „Vaše cesty k bezpečí aneb chytré blondýnky radí…“, které přehledně shrnují základní témata z požární prevence, ochrany obyvatelstva i bezpečnosti občana, a informační brožuru upozorňující na nebezpečí vzniku požáru pro osoby bez přístřeší.


por. Mgr. Iva MICHALÍČKOVÁ, HZS Libereckého kraje, foto autorka
 

Daruj život aneb i hrdinové občas potřebují pomoci

Hasičský záchranný sbor ČR společně s Českým registrem dárců krvetvorných buněk spustily společnou půlroční kampaň na podporu náboru dárců do registru krvetvorných buněk.

Kampaň odstartovala 13. prosince 2019 v den druhého výročí transplantace kostní dřeně Michalu Tittlovi, hasiči Letiště Václava Havla, který onemocněl poruchou krvetvorby. Transplantace kostní dřeně mu zachránila život. Myelodysplastický syndrom mu málem vzal nejen život, ale i jeho velký sen – po vzoru otce pomáhat lidem jako profesionální hasič. Člověk, který do té doby dělal tolik pro celou společnost a riskoval svůj život, najednou potřeboval sám pomoc od neznámého dárce, hrdiny, který se odhodlal darovat kus sebe, aby někdo jiný, v tomto případě právě sám Michal, mohl žít. A měl to štěstí, že se jeho hrdina našel. „Část nemocných svého zachránce nikdy nenajde. V českých registrech je aktuálně 120 000 potenciálních dárců, a aby se situace zlepšila a naděje na záchranu vzrostla, bylo by jich potřeba alespoň 200 000. Proto jsme nesmírně nadšení z toho, že se Hasičský záchranný sbor ČR rozhodl podpořit myšlenku této kampaně rozšířit počty potenciálních dárců. I jeden může být pro nemocného pacienta obrovskou nadějí a co teprve, když jich budou tisíce. Navíc každoročně kvůli věku a zdravotnímu stavu musíme stovky lidí z registru vyloučit, takže každá nová ‚mladá krev‘ je vítána,“ řekla za Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM Bc. Gabriela Hošková.

Transplantaci kostní dřeně absolvuje v České republice ročně několik set pacientů. Z toho 75 % dárců krvetvorných buněk je od nepříbuzného dobrovolného dárce. Bohužel pro každého čtvrtého pacienta se "jeho" dárce kostní dřeně v registru nenajde… Proto je tak nutné počet dobrovolníků v registru neustále zvyšovat

Pro Michala tímto ale jeho příběh nekončí. „Moje sestra mi bohužel kostní dřeň nemohla darovat, vhodného dárce tak pro mě musel hledat Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM. Až tady jsem pochopil, že je to ještě náročnější, než najít tu pomyslnou jehlu v kupce sena. I když je v registrech po celém světě spousta potenciálních dárců, stále je to málo a třetina nemocných nemá takové štěstí jako já a svého zachránce nikdy nenajde. Rád bych svým příběhem se šťastným koncem ukázal, že právě jen díky dobrovolníkům, kteří do registru vstoupili, žiju a můžu dál pomáhat,“ říká uzdravený Michal Tittl. I proto se rozhodl, že se pokusí situaci změnit a oslovil celý Hasičský záchranný sbor ČR a své kolegy poprosil, aby právě oni nemocným dali další naději na život.

V den jeho „druhých narozenin“, jak sám Michal pojmenoval den, kdy podstoupil náročnou transplantaci, mu pogratuloval generální ředitel HZS ČR genpor. Ing. Drahoslav Ryba, který ve své řeči mimo jiné vyslovil přání, aby se ke kampani připojilo co nejvíce lidí. „Naše hasičská rodina, do které patří státní, dobrovolní i podnikoví hasiči, čítá více než 400 000 lidí, a to nepočítám jejich rodinné příslušníky. Chtěli bychom oslovit a přesvědčit co možná největší počet našich kolegů, ale i ostatní obyvatele České republiky, aby nebyli lhostejní a pomohli lidem, kteří to potřebují.“

Podmínky pro vstup do registru
  • věk od 18 do 40 let (evidence v databázi registru do 55 let věku dárce)
  • hmotnost více než 50 kg
  • výborný zdravotní stav (žádné závažné onemocnění - ani v minulosti)
  • bez trvalé medikace a léčby (výjimkou je antikoncepce)
  • ochota podstoupit odběry krve a případná další vyšetření

Vyburcovat nejen hasiče, aby do registru v průběhu roku vstupovali, má i videoklip, který bez nároku na honorář natočil režisér Jiří Strach. Navíc, kdokoli se rozhodne do registru vstoupit, dostane na památku odznáček – malý čtyřlístek, který symbolizuje propojení IKEM, Českého registru dárců krvetvorných buněk, integrovaného záchranného systému a naděje pro pacienty. „Po onemocnění Michala Tittla před dvěma lety jsme na letišti uspořádali kampaň pro vstup do registru dárců a zorganizovali potřebné nábory. Z Hasičského záchranného sboru Letiště Praha tehdy vstoupili do registru téměř všichni, kterým to umožňovaly podmínky vstupu. Šlo o více než polovinu našich hasičů. Dnes se po dvou letech kampaň na letiště vrací a nás velmi těší, že můžeme být vzorem a motivací také pro ostatní,“ řekl Mgr. Pavel Hošek, ředitel Hasičského záchranného sboru Letiště Praha.

Do registru přímo na letišti během tiskové konference vstoupili představitelé MV­-generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR i řadoví zaměstnanci letiště. Mezi prvními absolvovali administrativní část náměstek generálního ředitele HZS ČR pro řízení lidských zdrojů plk. doc. JUDr. František Vavera, Ph.D., LL.M., nebo hasič Michal Dlouhý z HZS hl. m. Prahy. Ten po vstupu do registru konstatoval: „Když člověk opravdu chce, tak to udělá. Registrace nic nestojí, nebolí a může se stát, že se díky tomu podaří zachránit nějaký lidský život“.

Jsem nesmírně rád, že se díky této obrovské náborové kampani daří oslovovat mladé, zdravé, silné muže i ženy. To jsou totiž nejvhodnější dárci kostní dřeně,“ vysvětluje Ing. Michal Stiborek, MBA, ředitel IKEM.

Společná kampaň HZS ČR a Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM bude pokračovat dalších šest měsíců a její výsledek bude oznámen během Hasičských slavností v Litoměřicích 12. až 13. června 2020.


Karel ŠVÉDA, foto autor



 

ČEPS udělil medaile za zásluhy také příslušníkům HZS ČR

V prostorách Míčovny Pražského hradu byly ve středu 4. prosince 2019 na slavnostním aktu předány medaile „Za zásluhy o bezpečnost přenosové soustavy“ příslušníkům HZS ČR.

Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) uděluje medaile jako výraz ocenění dlouhodobě výborné spolupráce a uznání mimořádného přínosu pracovníků orgánů veřejné správy i samosprávy a příslušníků složek integrovaného záchranného systému (IZS) v oblasti zajištění bezpečnosti přenosové soustavy České republiky.

Spolupráce HZS ČR a ČEPS se odehrává v rovině ochrany kritické infrastruktury. Oba subjekty se společně podílí na tvorbě bezpečnostní strategie České republiky. Jedním z klíčových bodů spolupráce je společný postup při řešení mimořádné události typu „black­out“ a zajištění dodávky elektrické energie subjektům kritické infrastruktury. Tato vzájemná spolupráce výrazně zvyšuje úroveň ochrany obyvatelstva v České republice.

Zlatou medaili „Za zásluhy o bezpečnost přenosové soustavy“ si odnesl plk. Ing. David Vratislavský, který nyní působí jako ředitel Územního odboru Benešov HZS Středočeského kraje. Medaile je oceněním jeho intenzivní spolupráce s ČEPS, kdy byl ještě v pozici ředitele odboru IZS a služeb HZS hl. m. Prahy. Ke spolupráci s ČEPS řekl: „Velmi si uvědomuji strategický význam prvku kritické infrastruktury, jakým je ČEPS. Každým rokem HZS hl. m. Prahy provádí cvičení, které zvyšuje nejen připravenost jednotek požární ochrany ke zvládání mimořádných událostí, ale i zaměstnanců ČEPS. Cvičení se zaměřují na ‚srdce‘ ČEPS, což je dispečerské pracoviště, respektive objekt, ve kterém je situováno. Zároveň se také realizují lezecká cvičení na prvky přenosové soustavy. Závěry jsou vyhodnocovány společně s bezpečnostním ředitelem PhDr. Martinem Bílkem, Ph.D., který následnými opatřeními zvyšuje bezpečnostní standardy ­ČEPS. To vše je zvlášť důležité s ohledem na předcházení takového fenoménu, jakým by mohl být případný ‚blackout‘.“

Stříbrnou medailí byli oceněni plk. Ing. Milan Brabec, náměstek ředitele HZS Jihočeského kraje pro prevenci a CNP, plk. Ing. Roman Bílý, ředitel odboru operačního řízení MV­-generálního ředitelství HZS ČR, a ppor. Radek Patočka, velitel čety stanice Strašnice HZS hl. m. Prahy.
Bronzová medaile byla udělena pprap. Zlatkovi Slivarichovi, technikovi stanice Strašnice HZS hl. m. Prahy.

„Spolupráce s ČEPS je dlouhodobě na vynikající úrovni a je pro nás klíčová především v přípravě na krizové stavy nebo situace typu ‚blackout‘,“ řekl bezprostředně po převzetí ocenění ředitel plk. Ing. Roman Bílý.

Intenzivní spolupráci mají nastavenou také jednotlivé HZS krajů. Plk. Ing. Milan Brabec k tomu dodal: „Ocenění si velmi vážím a považuji jej za ocenění spolupráce celého HZS Jihočeského kraje s provozovateli přenosové soustavy. Stabilita této soustavy, kterou garantuje ČEPS, je důležitá nejen z hlediska zásobování elektřinou, ale i z dalších hledisek, jako je třeba dodávka pitné vody. Proto má a bude mít ČEPS naši maximální podporu“.

pplk. Mgr. Nicole STUDENÁ, MV­-generální ředitelství HZS ČR, foto archiv ČEPS
 

vytisknout  e-mailem