Časopis 112 ROČNÍK XIX ČÍSLO 1/2020

V rubrice POŽÁRNÍ OCHRANA přinášíme informace o požáru v podzemních garážích v Brně-Žebětíně. Dále si přečtete o požáru v obci Tursko. Představujeme HZS podniku ČEPRO, Cerekvice nad Bystřicí. Jaké jsou požadavky na uskladnění a kompletování zboží a s tím související požární ochranu ve výtahových a karuselových skladovacích systémech. Co přinesla zkouška požáru autobusu na CNG? V rubrice INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM informujeme o novém Cvičebním řádu jednotek PO. Dvě příslušnice HaZZ SR navštívily OPIS MV-GŘ HZS ČR. Seznámíme vás s průběhem taktického cvičení Potopa 2019 v Karlovarském kraji. Motorová řetězová pila se stala nezbytným pomocníkem hasičů. Čtyřem HZS krajů byla předány drony. V rubrice OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme informace o tom, jak hasiči v Liberci školili asistenty prevence kriminality. V rubrice INFORMACE si přečtete o akci „Daruj život, aneb i hrdinové občas potřebují pomoci“. ČEPS udělil medaile za zásluhy i příslušníkům HZS ČR. 

Vážený pane generální řediteli, v úvodu nelze nezmínit, že jste z rukou prezidenta České republiky, u příležitosti oslav 101. výročí vzniku samostatného Československa, obdržel další zlatou hvězdu, čímž jste se stal prvním generálporučíkem v historii HZS ČR. Co pro Vás osobně takové ocenění znamená?

Tohoto ocenění si samozřejmě velmi vážím, nicméně to neberu jako ocenění pouze mé osoby, ale jako ocenění nás všech, celého Hasičského záchranného sboru České republiky, za to, že naši práci děláme dlouhodobě dobře. Protože kaž­dý z nás nějakým způsobem přispěl a pomohl k některému z úspěchů, kterých se nám podařilo postupně dosahovat. Kdyby ta hvězda mohla mít cípů více, každý z nich by vyjadřoval jednoho z nás, a celá hvězda by pak byla vyjádřením píle celého našeho jednotného bezpečnostního sboru.

Hlavním posláním hasičů je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi, proto shrňme zásahovou činnost v uplynulém roce.

Hasičům práce stále přibývá. V loňském roce jsme zasahovali přibližně u 130 000 událostí, což je nárůst proti předchozímu roku zhruba o 6 000 událostí. Stále více práce máme s následky dopravních nehod. Navíc ještě prudčeji vzrostl počet technických pomocí, které představují vůbec největší část práce, kterou hasiči dělají.

Hasiči v loňském roce zasahovali asi u 19 000 požárů, což je poměrně vysoké číslo. Přispívá k tomu sucho, ale jen částečně. Dále postupující sucho a s tím související kůrovcová kalamita by ale mohly situaci například v lesích zásadním způsobem zhoršit. „Běžné“ požáry zvládáme, pokud se bavíme například o lesích. Ale pokud zůstanou stát velké, suché plochy lesů, může docházet ke korunovým požárům. Tyto požáry se velmi rychle šíří a jde o zcela jiný druh požáru, na který nejsme v České republice zvyklí. Probíhá a hasí se úplně jinak.

I v době sucha jsou téměř všechny požáry v přírodě chybou člověka. Samovznícení například v lese je podle mě téměř nemožné, na druhou stranu pochopitelně hrozí riziko zapálení například od blesku, případně od projíždějících vlaků. Nejčastěji k požárům dochází z důvodu antropogenních, tedy v souvislosti s činností člověka, ale často i jeho nedbalostí. Nejvíce jde o nekázeň, nezodpovědnost jako odhození nedopalku, pálení klestí, které se neuhlídá, rozdělávání ohníčků a podobně.

Výrazně více práce jsme však vloni měli u dopravních nehod, technických havárií, nebo s úniky nebezpečných látek.
Zachránit nebo evakuovat pak potřebovalo celkem 74 888 lidí. Měli jsme celou řadu náročných, ale i neobvyklých zásahů, například požár tavicí pece v Libereckém kraji či zásah u největší železniční dopravní nehody v Karlovarském kraji. Bohužel je nutné dodat, že nám výrazně přibylo i planých poplachů.

Aby mohli hasiči úspěšně zdolávat požáry a všechny další mimořádné události, je důležité jim zajistit odpovídající zázemí, mám na mysli stanice, ale také technické vybavení. Myslíte, že je pro ně dostatečně zajištěno? A je hasičů dostatek? Co případně může lákat zájemce u sboru pracovat?

Co se týká zázemí, kterými míníme stanice, kromě stávajících stanic došlo v průběhu uplynulých let k otevření stanic nových. Vloni například byla otevřena stanice Bitozeves v Ústeckém kraji. Nicméně mnoho z původních stanic by potřebovalo obnovit, jen v Praze je deset stanic a investice potřebuje většina z nich. Za zmínku stojí, že na místě nejstarší stanice z roku 1942, v pražských Holešovicích, by za dva roky měla vyrůst nová budova za zhruba 350 milionů korun. Stavební práce byly vloni slavnostně zahájeny. Nejprve v areálu vyroste výjezdová stanice, následovat by měla administrativní budova a v plánu je i základna záchranářů. Mimo to byly v souladu se schváleným projektem IROP zahájeny práce na modernizaci Školního a výcvikového zařízení HZS ČR ve středisku Zbiroh a dále byla dokončena dostavba v areálu Jihlava, kde pro potřeby Záchranného útvaru HZS ČR vznikly nové garáže, jejichž realizace byla financována plně z rozpočtu sboru.

Po jednání s Ministerstvem financí o rozpočtu neskrývám spokojenost s jeho výsledkem. Hasiči dostanou navíc celkem 434 milionů korun na provoz a investice, z toho 134 milionů korun na provozní výdaje a 300 milionů na výdaje investiční, například 100 milionů na investice do výškové techniky atd. Právě žebříky či plošiny patří k tomu, co je nutné rychle obměnit. Moderní vybavení máme, ale máme ho málo. Potřebovali bychom staré vybavení nahradit novým. Obměnu by potřebovala téměř polovina z 258 kusů výškové techniky. Potíž je, že stomilionový „příspěvek“ je jen spíše drobností, neboť jeden nový žebřík přijde asi na dvacet milionů, takže z více než stovky, která je potřeba, by se podařilo pořídit jen pět. Obměnu výškové techniky tedy musíme realizovat postupně, například technickým zhodnocením stávající výškové techniky, čemuž nahrává také skutečnost, že navýšení rozpočtu se podařilo dojednat s tzv. trvalým vlivem, což znamená, že k němu dojde také v následujících letech. Jistě to je dobrý impuls do budoucna.

S investicemi je ale u hasičů problém mnoho let, již od krizového roku 2011, kdy nám vláda seškrtala výdaje téměř na polovinu. Jen pro úplnou představu o rozpočtu hasičů – teprve v letošním roce se díky vloni dojednanému navýšení prostředků ze státního rozpočtu pro HZS ČR dostaneme s prostředky na investice a provoz v absolutních číslech na úroveň rozpočtu pro rok 2010, aniž bychom do tohoto srovnání zohlednili inflaci nebo zdražení prakticky všeho. Na druhé straně je pravdou, že i tak je v naší technice patrný pokrok. Například výstroj, která stojí desítky tisíc, chrání hasiče mnohem lépe než někdejší plátěné obleky a přilby podobné spíše těm válečným. Vloni byl také ve spolupráci s Fakultou textilní Technické univerzity v Liberci vyvzorován nový služební stejnokroj HZS ČR (stejnokroj HZS vz. 2020). Ten by se měl stát součástí naší výstroje na přelomu let 2021/2022. Tato obměna byla z důvodu nedostatku finančních prostředků již několikrát odkládána. Současný pracovní stejnokroj II byl zařazen do výstroje začátkem devadesátých let minulého století a již dávno neodpovídá potřebám moderního bezpečnostního sboru, kterým HZS ČR bezesporu je.

V roce 2019 se povedlo řádně nastavit platový systém. Jak na počátku roku 2019, tak i v jeho průběhu. Uvidíme, jak bude vypadat nastavený platový systém v roce 2020, jelikož byla zvýšena tarifní složka, ale nedošlo k navýšení finančních prostředků zejména na pohotovosti a přesčasy. Pevně doufám, že se nám podaří počátkem roku 2020 k tomuto tématu vrátit a tento nedostatek dořešit. Kromě více práce přinesl uplynulý rok hasičům také zvýšení platů a vláda schválila navýšení odškodného pro pozůstalé po dobrovolných hasičích, kteří zemřou při zásahu. Schválení navýšení počtu hasičů každý rok o 150 lidí po následující tři roky po sobě, tedy celkem o 450 tabulkových míst, vůbec poprvé v historii umožní dorovnat početní stavy plošného pokrytí.

Obecně mohu říci, že se nám daří „rekrutovat“ dostatek nových lidí. Například 150 hasičů, které jsme měli nabrat v roce 2019, se nám podařilo nabrat již do března loňského roku, což svědčí o skutečnosti, že o práci v našem sboru je velký zájem. Dlouhodobě se však potýkáme s nedostatkem některých odborných profesí, které jsou lépe placeny v soukromé sféře, jako jsou například právníci, účetní, nebo specialisté, třeba chemici, ale i zde se daří situaci postupně zvládat i s ohledem na pozvolné zvyšování platů. Soudím, že zájemce o práci u HZS ČR může významným způsobem motivovat také smysluplnost naší práce – zachraňovat lidské životy dává přece obrovský smysl. Přichází k nám spousta dobrovolných hasičů, kteří k tomu inklinují od dětství. Věděli jste například, že nás je u HZS ČR k 1. lednu 2020 celkem 11 157 a že máme pouze méně než 150 neobsazených volných míst? A že ve výjezdu máme zařazeno téměř 7 000 příslušníků? Na druhé straně je nutné říci, že práce hasičů je velmi náročná, a to nejen fyzicky. Zdaleka ne všichni hasiči, kteří odcházejí, mají takový nedostatek sil, aby již nemohli při zásazích pomáhat. Celá řada z nich se k odchodu rozhodne třeba i kvůli „vyhoření“ – jakkoli to u hasičů může znít paradoxně. Nejméně máme rádi zásahy, při kterých někdo „odejde“ – ať už z hasičů, nebo že se nepodaří všechny zachránit. Bohužel, také loni jsme přišli o jednoho z nás.

Všechny zásahy naštěstí nejsou tak složité, náročné a nebezpečné. Pomáháme i lidem, kteří si zabouchli dveře, nebo třeba při likvidaci vosích hnízd. Dlouhodobě představují tyto technické zásahy více než polovinu všech zásahů. Zasahujeme také u dopravních nehod, které představují značnou část práce hasičů.

Neustále se musíme zdokonalovat a učit se nové věci. Dnešní „hasičina“ už dávno není o tom, že jen lijeme vodu do ohně. Likvidace požárů tvoří pouze 15 % naší činnosti. Hasiči si musí umět poradit v každé situaci, nové technologie nevyjímaje. I proto máme dva vědecko­ výzkumné ústavy, Školní a výcvikové zařízení HZS ČR a také Střední a Vyšší odbornou školu požární ochrany. Práce hasiče je dnes vysoce odborná, zodpovědná a časově náročná. Když ale vidíte zachráněné lidi, snadno pochopíte, že ta naše práce za to stojí a že má smysl pomáhat druhým. Neustále se musíme zlepšovat a hledět dopředu, abychom dokázali včas reagovat na možná rizika.

Kromě zásahové činnosti jako takové je třeba klást důraz na požární prevenci. Neboť čím více bude prevence zdůrazňována, tím nižší bude riziko úmrtí, zranění a materiálních škod. Co podstatného se v loňském roce událo na tomto poli?

S nadsázkou říkáme, že každý požár je důsledkem zanedbané prevence. V této souvislosti je důležité zmínit v současnosti tolik diskutovanou rekodifikaci stavebního práva. Naším cílem v této oblasti je, aby hasiči nadále zůstali při vydávání stavebního povolení dotčeným orgánem, abychom s touto agendou nepřešli pod stavební úřad a i nadále se mohli vyjadřovat ke složitějším kategoriím staveb. Za velký úspěch považujeme mimo jiné vytvoření kategorizace staveb pro účely nového stavebního zákona a novely zákona o požární ochraně. Nicméně kategorizaci staveb chceme zavést i v případě, že nový stavební zákon nebude přijat.

Dále bych rád zmínil rozpracování problematiky elektromobility a alternativních paliv obecně, z pohledu požární ochrany, které chceme využít při tvorbě nových norem a při novelizacích dotčených předpisů. V loňském roce vznikla pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni kromě hasičů také odborníci z řad projektantů, lidé z ČVÚT, autoři stavebních norem a další. Smyslem této pracovní skupiny je identifikace možných rizik v souvislosti s nástupem elektromobility a návrh řešení tak, aby tato nová technologie, v případě jakékoli nehody, nepřinášela zvýšené riziko pro naše obyvatele.

Vloni jsme se také zaměřili na kontroly provozovatelů tzv. únikových her, a to v důsledku tragické události, ke které došlo v sousedním Polsku a při které zemřelo pět mladých lidí. Nedostatky byly odhaleny u dvou třetin provozoven, zejména v souvislosti s pravidly požární ochrany.
V následujícím období pak budou dále probíhat práce na tvorbě Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2020 do roku 2026.

Byli jsme úspěšní i na poli jiných oblastí, které jsou pro sbor také velmi přínosné a důležité, jen nejsou na první pohled vidět?

Samozřejmě, že ano, ale obávám se, že nezmíním všechny. Například vzniklo nové pracoviště komunikace, které zajišťuje komunikaci sboru na celostátní úrovni a které má podpořit dosavadní kroky vedení směrem k ještě větší jednotě vystupování sboru navenek. Hasičská rodina v České republice čítá více než 400 000 lidí, nepočítaje v to rodinné příslušníky, a my bychom rádi tuto komunitu ještě více podporovali a motivovali. Pro mě je nesmírně uspokojující pohled na naše mladé dobrovolné hasiče, se kterými se často setkávám například na soutěžích. Dávají mi naději, že tato současná generace hasičů rozhodně není poslední. Přál bych si, aby se naše hasičská rodina i nadále utěšeně rozrůstala. Nezůstali jsme pozadu ani v poskytování humanitární pomoci do zahraničí, vloni třeba do Íránu či Řecka. Dále na úseku právním vznikly a připravují se nové právní předpisy – novela zákona o požární ochraně, vyhlášky o technických podmínkách požární techniky, ale zejména již zmiňovaný návrh rekodifikace stavebního práva. V oblasti vzdělávání se podařilo i přes probíhající velkou modernizaci Školního a výcvikového zařízení, která nás kapacitně limituje, zachovat systém základních kurzů (NOV, ZOP). Technický ústav požární ochrany, jeden z našich dvou výzkumných ústavů, získal cenu ministra vnitra za mimořádné výsledky v bezpečnostním výzkumu experimentálního vývoje a inovací. Mravenčí práce všech úseků, která stojí za každodenním fungováním sboru, je tolik, že nelze vyjmenovat všechnu. Uvedu jen jeden příklad. Obcím pro jejich jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí a sborům dobrovolných hasičů byly vyplaceny dotace v celkové výši přes půl miliardy korun. V praxi to znamenalo komunikaci s více než 2 200 obcemi a s tím byla samozřejmě spojena velká administrativa. I těch, kteří vykonávají takovouto práci, si velmi vážím.

V roce 2020 si HZS ČR bude připomínat dvacet let své existence. Na co se můžeme v tomto roce těšit?

Od 1. ledna 2001 se začala psát novodobá historie Hasičského záchranného sboru ČR v novém uspořádání – do té doby existovala struktura, kdy Ředitelství HZS ČR řídilo 73 hasičských záchranných sborů okresů, čtyři HZS měst (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) a několik vzdělávacích zařízení. V novodobé historii se uspořádání zjednodušilo na 14 HZS krajů, záchranný útvar a školu, které jsou řízeny generálním ředitelstvím. Tato změna významně zpřehlednila a zefektivnila fungování sboru. Získali jsme Záchranný útvar HZS ČR a pod hasiče jsme také získali novou oblast kompetencí, kterou je civilní ochrana, do té doby byla v gesci Ministerstva obrany. Za tuto důležitou změnu vděčíme skupině lidí vedených genmjr. Ing. Miroslavem Štěpánem. Z výhod takto nastaveného systému fungování ostatně čerpáme dodnes.

Za těch dvacet let se nám povedlo odvést skutečně mnoho dobré práce, máme nový zákon o HZS ČR z roku 2015, úspěšně jsme do praxe zavedli Fond zábrany škod, daří se nám postupně modernizovat sbor, zkrátka si myslím, že hasiči mají být na co hrdí. V tomto dvacátém roce chceme toto malé výročí připomenout několika akcemi, při kterých bychom rádi poděkovali našim „otcům zakladatelům“, kteří se o reformu sboru zasloužili, a samozřejmě také všem těm kolegům hasičům, kteří nám svojí každodenní prací pomáhají v úspěšném budování moderního bezpečnostního sboru.

Oslavy zahájíme novoročním koncertem v Betlémské kapli, na kterém bude pokřtěna kniha, která mapuje stanice v celé České republice – Katalog stanic Hasičského záchranného sboru České republiky. V souvislosti s patronem hasičů Sv. Floriánem proběhne hasičská mše, čeká nás opět slavnostní složení slibu nových příslušníků z celé republiky, následovat budou tradiční Hasičské slavnosti v Litoměřicích a podobně. Máme připravené také nové „propagační“ logo, které doplní náš stávající znak HZS ČR a kterým bychom chtěli přispět k ještě většímu stmelení všech hasičů. Oslavy bychom rádi zakončili symbolicky v prosinci slavnostní mší v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Pane generální řediteli, máte na srdci nějaké poselství, které byste chtěl sdělit všem těm, kteří mají na výtečném fungování HZS ČR zásluhu? A co přát sboru v roce dvacetiletého výročí do let dalších?

Jsme na začátku roku, ve kterém očekávám, že bude pro sbor stabilní z hlediska finančního i personálního. Nikdy dopředu nevíme, jaké zásahy budeme muset řešit, zda nás čekají například povodně či extrémní sucha. Tak či tak, věřím, že ať nás příroda bude zkoušet jakkoli, jsme na její rozmary připraveni a budeme si umět poradit se vším. Musíme, důvěra vás všech nás zavazuje. Co bych vám všem chtěl popřát především, je pevné zdraví, abyste mohli svoji práci vykonávat co nejlépe, aby vás práce stále bavila a byla pro vás současně koníčkem a posláním. Myslete na to, abyste se ze všech zásahů vrátili vždy všichni zpátky. A ať vám i vašim blízkým nechybí pevné rodinné zázemí, pohoda, klid a štěstí. Děkuji vám za to, jak skvělou práci odvádíte.


plk. Mgr. Libuše CHVOJKOVÁ, foto archiv redakce
 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook