Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK XIV ČÍSLO 9/2015

V bloku POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme zásah na rozsáhlý požár střechy průmyslového objektu v Praze, jehož příčinou byla nedbalost při svařování a přibližujeme chemické a fyzikální metody používané při vypracování požárně technických expertiz pro účely HZS ČR. Výuka problematiky operačního řízení a představení ZZS Jihomoravského kraje jsou náplní části časopisu zaměřené na oblast IZS. V bloku OCHRANA OBYVATELSTVA A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ uveřejňujeme výsledky testů těsnosti ochranných masek nabízených na tuzemském trhu a seznamujeme také se závěry projektu zaměřeného na zvláštnosti evakuace obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren. V tomto bloku také představuje unikátní dálkový detektor chemických látek, který byl v praxi využit při některých vrcholných sportovních soutěžích pořádaných v letošním roce v České republice. V závěrečné části časopisu představujeme novou požární techniku HZS ČR, jejíž nákup byl spolufinancován ze strukturálních fondů Evropské unie.  

V květnu a červnu letošního roku se v České republice uskutečnily dva sportovní turnaje sledované fanoušky celého světa, a to Mistrovství světa v ledním hokeji a Mistrovství Evropy v kopané hráčů do 21 let. Při utkáních konaných v Praze bylo prostředí na stadionech monitorováno dálkovým detektorem SIGIS 2, který je provozován Institutem ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč.

Obr. 1. Umístění dálkového detektoru v O2 aréněObr. 1. Umístění dálkového detektoru v O2 aréněVedle obrovského sportovního a společenského významu viděly bezpečnostní složky v obou akcích především objekty a prostory s vysokou hustotou osob, tzv. „crowded places“. Na stadionech bylo nutné počítat s možným vznikem nejrůznějších mimořádných událostí a mezi nimi rovněž s havárií doprovázenou únikem nebezpečné chemické látky ve sportovních halách a na stadionech v průběhu zápasů. V místech s vysokou hustotou osob na stadionech a ve fan­ zónách nebylo možné vyloučit ani teroristický útok za použití bojových chemických a jiných nebezpečných látek. Proto oběma mistrovstvím předcházela plánování opatření k zabezpečení záchranných a likvidačních prací a řada akcí zaměřených na odbornou přípravu předurčených jednotek PO. Jedním z opatření bylo rozhodnutí o monitorování prostředí při všech hokejových zápasech v pražské O2 aréně (obr. 1) a při pražských fotbalových utkáních v Generali aréně na Letné a Synot Tip aréně v Edenu (obr. 2) dálkovým detektorem nebezpečných chemických látek SIGIS 2.

Dálkový detektor nebezpečných chemických látek SIGIS 2

Dálkový detektor SIGIS 2 (Scanning Infrared Gas Imaging System) je určen pro identifikaci mraků nebezpečných látek a bojových chemických látek z velkých vzdáleností od místa výronu (až 5 km). Jedná se o pasivní infračervený detektor s Fourierovou transformací (FTIR), který využívá přirozeného vyzařování okolí, a tak není vybaven vlastním zdrojem záření. Dálkové snímání přístrojem umožňuje detekci a identifikaci nebezpečných mraků z dálky, což poskytuje informace o pozici a velikosti mraku, které jsou důležité pro kompletní vyhodnocení situace. Snímací systém umožňuje provést nejen automatickou identifikaci látky v ovzduší, ale také jednoduchou interpretaci výsledků nebo udělat si představu o formě mraku.

Obr. 2 Monitorování prostředí při fotbalovém utkání v Synot Tip aréně v EdenuObr. 2 Monitorování prostředí při fotbalovém utkání v Synot Tip aréně v EdenuSystém je založen na interferometru s jednoduchým detektorovým prvkem v kombinaci s teleskopem a synchronizovaným skenovacím zrcadlem. Pro jednoduchou interpretaci výsledků je systém vybaven videokamerou a výsledky analýzy spektra jsou zobrazeny překryvnými červenými pixely na elektronickém obrazu okolí (obr. 3). To umožňuje jednoduché vyhodnocení pozice a velikosti mraku. Přístroj tak umožňuje simultánní zobrazení naměřených výsledků na podkladu okolí v reálném čase.

Pro vizualizaci mraků plynů je rotační hlava držena ve fixní pozici a skenovací zrcadlo je sekvenčně nastaveno na všechny pozice v zájmové oblasti monitorování. Velikost a směr zájmové oblasti a územní rozlišení (tj. úhel mezi sousedními oblastmi pohledu) jsou variabilní. Obsluha může definovat zájmovou oblast interaktivně prostřednictvím myši na zobrazeném video snímku. Každý interferogram změřený interferometrem je transformován do počítače. Po Fourierově transformaci je spektrum analyzováno a výsledky se ukazují jako barevné překrytí video snímku monitorované oblasti. Kombinace rotační hlavy se skenovacím zrcadlem umožňuje rozsah pozorování 360°, což je pro měření v halách a na stadionech důležité.

Příprava na monitorování

Dálkový detektor byl po uvedení do provozu v roce 2013 úspěšně ověřen pracovníky Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč s reálnými látkami v terénu. Z tohoto hlediska nevyžadovala příprava na monitorování fotbalových zápasů pod širým nebem prakticky žádná opatření. Také zkušenosti německých jednotek požární ochrany s nasazením přístroje při utkáních Mistrovství světa v kopané v roce 2006 nejen na Olympijském stadionu v Berlíně ale i v prostorech sledování velkoplošných projekcí v Hamburgu a Stuttgartu vypovídaly o spolehlivosti měření. Totéž lze uvést o měření ovzduší při zápasech Mistrovství Evropy v kopané v Rakousku a Švýcarsku v roce 2008 nebo Mistrovství světa v Brazílii v roce 2014.

Poněkud jinou situaci představovalo plánování monitorování hokejových zápasů v O2 aréně, kde je uzavřený prostor. V odborných i propagačních materiálech výrobce zařízení totiž není uveden příklad měření ovzduší v místnostech, sálech, halách apod. Tuto skutečnost zjistili i někteří členové bezpečnostního oddělení organizačního výboru MS, kteří se netajili obavami z výskytu falešných signálů a možného ovlivnění zápasů ze strany obsluhy detektoru.

K eliminaci tohoto jevu zabezpečil Institut ochrany obyvatelstva dva experimenty. Prvním bylo měření šíření imitantu sarinu po jeho rozptýlení v pardubické Tip Sport aréně. Experiment vyústil v řadu důležitých závěrů týkajících se potenciální koncentrace látky v některých místech stadionu, doby odvětrání látky, první reakce na událost aj. Z hlediska přípravy na monitorování při MS v hokeji však bylo důležité, že po celou dobu experimentů dálkový detektor neidentifikoval jinou látku než použitý imitant, kterým byl amylacetát.

Obr. 3 Identifikované páry ethanolu nad skupinou fanoušků jednoho z účastníků MS v hokejiObr. 3 Identifikované páry ethanolu nad skupinou fanoušků jednoho z účastníků MS v hokejiDruhou důležitou akcí při přípravě na mistrovství bylo experimentální monitorování v O2 aréně při zápase ČR – Švédsko dne 18. prosince 2014. V průběhu zápasu byl s požadovanou pravděpodobností identifikován v ovzduší pouze ethanol, jehož původ byl přisuzován alkoholickým nápojům.

Tím byly v podstatě obavy z falešných signálů rozptýleny. Přesto bylo přijato ještě další opatření, kterým bylo vybavení obsluhy dalekohledem s tím, že případná identifikovaná látka bude konfrontována s chováním diváků v daném prostoru a s příznaky zasažení látkou. K tomu byl pro všechny látky z knihovny přístroje zpracován přehled akutních účinků a fyziologických příznaků.

Zkušenosti z monitorování hokejových a fotbalových zápasů

Výsledky monitorování všech pražských zápasů MS v hokeji a vybraných utkání ME v kopané do 21 let dálkovým detektorem SIGIS 2 lze shrnout do následujících bodů:
zhruba ve třetině hokejových zápasů byl v ovzduší identifikován ethanol, který se tradičně objevoval v prostoru některých restaurací a nad početnými tábory fanoušků některých států (obr. 3),
žádná jiná látka nebyla s požadovaným stupněm pravděpodobnosti v prostoru O2 arény identifikována,
při fotbalových utkáních nebyla na stadionech identifikována žádná chemická látka.

Praktické používání dálkového detektoru SIGIS 2 při sportovních zápasech ukázalo na některé nesporné výhody. Nebezpečné látky se měří bezkontaktně na velkou vzdálenost, mimo kontaminovanou oblast, čímž je eliminováno riziko inhalační expozice obsluhy. Pro informace o celkové situaci v prostoru stadionu je důležité, že na rozdíl od ostatních detektorů přístroj neměří ovzduší v jednom bodě, ale detekuje celý mrak uniklé nebezpečné látky, poskytuje informace o jeho šíření a vývoji.

FTIR analýza je integrována do obrázku okolí, takže detekovaný mrak je znázorněn na obrazovce počítače v prostředí stadionu snímaném video kamerou, což umožňuje okamžité rozhodnutí o opatření k ochraně obyvatelstva; díky vizualizaci naměřených dat jsou získány informace o plošném rozsahu kontaminace, o místech s nejvyšší koncentrací nebezpečné látky a o časovém šíření mraku nebezpečné látky. Díky možnosti prostorového rozsahu monitorování byl prostor stadionů ve všech případech rozdělen po 30° a naprogramováno měření šesti měřicími sekvencemi v prostoru o rozsahu 180°. To postačovalo v O2 aréně ke sledování 70 % diváckých sektorů a při fotbalových utkáních až 85 % hlediště.

K nezanedbatelným výhodám patří i potvrzená vysoká spolehlivost identifikace nebezpečné látky, absence falešných signálů a velmi rychlá odezva, kdy doba skenu vyznačené oblasti v rámci měřicí sekvence nepřesáhla 30 s.

Závěr

Monitorování ovzduší na stadionech při zápasech MS v hokeji a ME v kopané hráčů do 21 let dokázalo, že dálkový detektor nebezpečných chemických látek SIGIS 2 je pro účely monitorování prostorů s vysokou hustotou osob plně využitelný a spolehlivý. Není proto divu, že organizátoři Letních olympijských her 2016 v Rio de Janeiro si k jednomu dálkovému detektoru nakoupenému pro monitorování při MS v kopané 2014 pořídili druhý přístroj. Na rozdíl od všech ostatních protichemických opatření je nutné v dálkové detekci nebezpečných chemických látek vidět částečně preventivní opatření při rizikových událostech. Preventivní charakter spočívá v tom, že mez detekce přístroje je nižší než koncentrace látky ve vzduchu, která po hodinové expozici nevyvolá zdravotní poškození ohrožující život. Znamená to, že nebezpečná látka je detekována dříve, než se rozšíří v prostoru a vyvolá charakteristické symptomy intoxikace.

Ing. Tomáš ČAPOUN, CSc., Institut ochrany obyvatelstva Lázně  Bohdaneč, foto archiv autora
 

vytisknout  e-mailem