Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 5/2010

V části věnované POŽÁRNÍ OCHRANĚ analyzujeme zásah na požár transformovny v areálu rozvodny Výškov v Ústeckém kraji, který způsobil škodu ve výši 30 milionů korun. Dále seznamujeme se způsoby praktických zkoušek hasicích schopností přenosných hasicích přístrojů prováděných v Technickém ústavu požární ochrany v Praze a informujeme o výsledcích konference Červený kohout věnované požární bezpečnosti staveb. V části OCHRANA OBYVATELSTVA seznamujeme s poznatky a zkušenostmi HZS Jihomoravského kraje v oblasti informování obyvatelstva při přípravě na mimořádné události. V části KRIZOVÉ ŘÍZENÍ přinášíme studii možností vzniku závažných havárií ve Středočeském kraji. V časopisu dále najdete např. zpravodajství z předávání Zlatých záchranářský křížů za výjimečné záchranářské činy, nebo představení České hasičské sportovní federace. Vložená PŘÍLOHA je věnována problematice úmrtí osob při požárech. 

Nedělitelnou součástí současného rozvoje Středočeského kraje je další pokračování procesu jeho industrializace, doprovázené výzkumem, rozvojem znalostní, technické a technologické úrovně a zaváděním nových technologií a jejich aplikací v průmyslové výrobě. Kromě nesporně pozitivních dopadů však tento proces stále více negativně ovlivňuje kvalitu našeho života svými doprovodnými účinky na zhoršující se životní prostředí a rostoucí rizika vzniku přirozených nebo průmyslových katastrof, se kterými se ve Středočeském kraji v poslední době setkáváme v běžném životě stále častěji, a to buď přímo nebo prostřednictvím informací ze sdělovacích prostředků.

Areál chemických výrob Kralupy nad VltavouPozornost snižování rizik
Stále naléhavěji jsme stavěni před nezbytnost více pozitivně ovlivňovat a udržovat naši bezpečnost a prosazovat principy trvale udržitelného rozvoje společnosti. Toho dosahujeme v první řadě identifikací zdrojů rizik ohrožení, prevencí jejich vzniku a ochranou proti jednání, které poškozuje lidské bytosti, životní prostředí, infrastrukturu a hmotné i nehmotné statky. V praktické činnosti orgánů veřejné správy a složek integrovaného záchranného systému Středočeského kraje v rámci svěřené působnosti v oblasti zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrany obyvatelstva kraje, se snažíme prosazovat nové návrhy organizačních opatření, nové metody a nástroje ke zvýšení bezpečnosti obyvatel a bezpečnosti jeho kritických infrastruktur a využívat moderní systémy technických prostředků ke zvýšení účinnosti a efektivnosti procesů krizového řízení, kterými lze eliminovat míru rizika a dopady následků vzniku mimořádné události na území Středočeského kraje.

Jedním ze zdrojů rizik ohrožení, která nás na území Středočeského kraje obklopují, jsou potenciální zdroje rizika vzniku závažných havárií v průmyslu, dopravě a infrastruktuře. Závažné havárie představují významné mimořádné události v životě společnosti především svými následky na zdraví a život lidí a hospodářských zvířat, na životní prostředí nebo na majetek.

Pro velké zdroje rizika potenciálního výskytu závažných havárií, kde je nakládáno s významným množstvím nebezpečných chemických látek, probíhá v České republice (ČR) od roku 2000 proces hodnocení a snižování rizik podle zákona o prevenci závažných havárií (zákon č. 59/2006 Sb.), který implementoval směrnici EU SEVESO I. a směrnici SEVESO II, a jež představuje významný legislativní přínos v oblasti prevence závažných havárií (do 31. května 2006 to byl zákon č. 353/1999 Sb.).

Zákon definuje závažnou havárii jako mimořádnou, částečně nebo zcela neovladatelnou, časově a prostorově ohraničenou událost, například závažný únik nebezpečných látek, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na majetku.

Areál Lučebních závodů Draslovka, a.s., Kolín

Zákon dále stanovuje základní úkoly a opatření správním úřadům a provozovatelům, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Od doby účinnosti zákona je stanovena všem provozovatelům vybraných objektů a zařízení s potenciálními zdroji rizik vzniku závažné havárie povinnosti přihlásit se místně příslušnému krajskému úřadu a jsou určeny limity pro zařazení do skupiny A, nebo B pro vybrané nebezpečné chemické látky a chemické přípravky uvedené v části 1 přílohy č. 1 k zákonu (skupina A – pro menší nadlimitní množství nebezpečných látek a skupina B – pro větší nadlimitní množství nebezpečných látek). Režim zákona se na území ČR vztahuje na 189 stacionárních objektů a zařízení, z nichž je 76 zařazeno ve skupině A a 113 zařazeno ve skupině B (stav z března 2009). Dislokace objektů a zařízení spadajících do režimu zákona o prevenci závažných havárií na území ČR je znázorněna na obr. 1.

Stacionární zdroje rizik
Na území Středočeského kraje je podle zákona o prevenci závažných havárií evidováno celkem 49 objektů a zařízení, z toho 17 je zařazeno ve skupině A a 32 ve skupině B (stav z března 2010). Mezi největší zdroje ohrožení patří chemické provozy a rafinérie kumulované v areálu Spolany v Neratovicích (Spolana Neratovice, a.s., Unipetrol Doprava, s.r.o. – závod Neratovice), včetně sousedícího provozovatele Lach-Ner, s.r.o, dále v areálu v Kralupech nad Vltavou (Synthos Kralupy, a.s., Unipetrol Doprava, s.r.o. – závod Kralupy, Vitogaz ČR, s.r.o., Linde Gas, a.s., Česká rafinérská, a.s. – rafinérie Kralupy, Butadien Kralupy, a.s., Sartomer Czech, s.r.o., Synthos PBR, s.r.o., Synthos Inovation, s.r.o.), v areálu Draslovky v Kolíně (Lučební závody Draslovka, a.s., Bioferm Lihovar, a.s.) a v objektu provozovatele MERO ČR, a.s. – centrální tankoviště ropy Nelahozeves.

Obr. 1: Objekty a zařízení podle zákona č. 59/2006 Sb., na území Středočeského kraje

Dalšími významnými zdroji rizika vzniku závažné havárie, které v případě úniku nebezpečné látky do okolí ohrožují zdraví a život osob a životní prostředí, jsou např. provozovna výroby olovnatého skla Crystal Bohemia, a.s., Poděbrady (kyselina fluorovodíková), úpravna vody Želivka/Podolí Hulice provozovatele PVK, a.s., Praha, sklad chemických látek provozovatele Donauchem, s.r.o., Nymburk (dvojchromany, oxidy chromu a arsenu, difenylguanidin), chemická výroba mycích, čisticích a avivážních přípravků Procter & Gamble-Rakona, s.r.o., Rakovník, sklady agochemických přípravků (pesticidy) provozovatele ZZN Polabí, a.s., v Nymburku a v Kolíně, sklady provozovatele ZZN, a.s., Rakovník a provozovatele ZENA-zemědělský nákup, a.s., Mladá Boleslav-Bezděčín.

Další provozovatelé zdrojů rizika závažné havárie, u kterých při vzniku havárie může být ohroženo především životní prostředí a majetek, jsou přečerpávací stanice ropy a sklady pohonných hmot v Novém Městě u Kolína (PS MERO ČR, a.s., sklad PHM Čepro, a.s.), sklady pohonných hmot Potěhy u Kutné Hory a Mstětice u Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, sklady LPG provozovatele OPTIMA GAZ, s.r.o., a v neposlední řadě sklady výbušnin provozovatelů Sellier & Bellot, a.s., Explosia, a.s., nebo EXPLOSIVE Service, a.s.

Podle informací Ministerstva životního prostředí došlo na území ČR od nabytí účinnosti zákona o prevenci závažných havárií ke vzniku celkem devíti závažných havárií, z toho pět vzniklo na území Středočeského kraje.

Kromě ohrožujících objektů nebo zařízení podle zákona o prevenci závažných havárií je na území kraje dislokována řada objektů s podlimitním množstvím nebezpečných chemických látek, které mohou v případě umístění v hustě obydlené lokalitě představovat větší ohrožení, než objekt nebo zařízení s nadlimitním množstvím nebezpečné látky, umístěný mimo obytná území. Problematika prevence havárií u podlimitních zdrojů rizika není v současnosti legislativně ošetřena, proto není vytvářen potřebný tlak na řízení a snižování rizik při provozování těchto objektů a zařízení.

Nejčastěji se jedná o objekty, ve kterých se manipuluje s amoniakem (do 50 t), s chlorem (do 10 t) nebo LPG (do 50 t). V rámci ČR mohou být těchto objektů a zařízení řádově stovky až tisíce, na území Středočeského kraje jde asi o 70 objektů.

Odbor životního prostředí Krajského úřadu Středočeského kraje eviduje přibližně 1400 objektů a zařízení, která zaslala protokol o nezařazení z hlediska nebezpečných látek podle zákona o prevenci závažných havárií. V těchto objektech a zařízeních však mohou být současně skladovány nebezpečné látky stanovené v Seznamu závazně klasifikovaných nebezpečných látek podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nelze tedy v případě vzniku havárie vyloučit účinky domino efektu.

Areál Spolany Nratovice, a.s.Rizika při přepravě nebezpečných látek
Pokračující nárůst množství přepravovaných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků na území Středočeského kraje vyvolává rovněž nutnost hodnocení a řízení rizik u mobilních zdrojů vzniku závažné havárie. Průmyslové podniky na území kraje vyrábějí a expedují značné množství nebezpečných látek, které představují pro člověka určité riziko spojené především s toxickými, hořlavými a výbušnými vlastnostmi, a proto přeprava těchto látek po silniční a železniční síti představuje na území kraje vysoké potenciální nebezpečí, zejména v hustě osídlených aglomeracích v okolí Prahy a v okolí již zmiňovaných areálů (Neratovice, Kralupy nad Vltavou, Kolín). Tato potenciální hrozba rizika vzniku závažné havárie je stále aktuálnější, protože v ČR i ve světě dochází velmi často k haváriím při přepravě nebezpečných látek a z hlediska prevence nejsou k dispozici údaje např. o počtech železničních vozů a kamionech přepravujících nebezpečné látky. V  Dopravním informačním systému (DOK) Ministerstva dopravy nejsou evidovány počty závažných havárií podle kritérií stanovených zákonem o prevenci závažných havárií, ale dopravní nehody při přepravě nebezpečných látek jsou vedeny jako ekologické havárie. V letech 1999 až 2008 bylo evidováno celkem 28 632 těchto havárií, z toho 24 835 v silniční dopravě, 2733 v železniční dopravě a 1064 v dopravě vodní.

Na základě statistik a analýz zveřejněných v roce 2006 na společném zasedání zástupců RID a ADR v Bernu, patří mezi nejčastěji přepravované nebezpečné látky v silniční a železniční přepravě pohonné hmoty (benzin, nafta), technické plyny (vodík, acetylén, LPG), chlor a amoniak. Stejné rozložení lze podle dostupných informací registrovat při přepravě nebezpečných látek na území Středočeského kraje. Z údajů evidovaných Ministerstvem dopravy a z výsledků speciálních výzkumných programů vyplývá, že v 0,3 % případů realizované přepravy nebezpečných látek došlo při nehodách k úmrtí osob a v 2,2 % případů ke zranění osob.

Pro provedení kvantitativní analýzy rizik přepravy nebezpečných látek není Evropskou unií ani českými právními předpisy stanovena žádná jednotná metodika. Mezi nejznámější metody hodnocení rizik přepravy nebezpečných látek patří metodika Guideline for Chemical Transportation Risk Analysis (TRA) amerického institutu chemického inženýrství (AICHE) a holandská metodika Guideline for Quantitative Risk Assessement (Purple book CPR 18E) vydaná organizací TNO. Pro jejich aplikaci k provedení kvantitativní analýzy rizik přepravy nebezpečných látek v podmínkách Středočeského kraje však zatím nejsou vytvořeny přiměřené podmínky.

Poznatky z kontrolní činnosti
Ze zkušeností příslušníků HZS Středočeského kraje v oblasti prevence závažných havárií, získaných v rámci posuzování a připomínkování bezpečnostní dokumentace provozovatelů objektů a zařízení, a z integrovaných inspekcí prevence závažných havárií vyplývá řada převážně pozitivních zjištění. Až na některé výjimky se v posledních letech zlepšil přístup provozovatelů ke zpracování a aktualizaci bezpečnostní dokumentace, v souladu s vyhláškou č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných havárií. V rámci kraje se postupně daří eliminovat snahy některých zpracovatelů o zjednodušený přístup ke zpracování bezpečnostní dokumentace (např. snaha kopírovat postupy při analýze rizik, případně celou bezpečnostní dokumentaci, zpracovanou pro objekty a zařízení stejného typu, ale dislokované jinde), zpracovatelé v současnosti věnují mnohem větší pozornost zejména kapitole „havarijní plánování“. U řady provozovatelů objektů nebo zařízení v kraji došlo zavedením technických a organizačních opatření ke zlepšení prevence závažných havárií a zvýšila se bezpečnost jejich zaměstnanců. Ve velké míře k tomu přispěly důsledné kontroly prováděné v rámci integrované inspekce prevence závažných havárií, které byly rozšířeny (od roku 2001) také na nezařazené zdroje rizika se zaměřením na zimní stadiony (7 kontrol) a mrazírny (1 kontrola).

Závěr
Potřeba řešení otázek prevence závažných havárií vyplývá z dlouhodobého vývoje v této oblasti, kdy nejprve byly řešeny stacionární zdroje rizik s velkým množstvím (objemem) nebezpečných látek, v nedávné době došlo k úpravě limitů nebezpečných látek pro zařazování do režimu zákona a v současné době se pozornost obrací na mobilní zdroje rizik (přepravu nebezpečných látek).

Poměrně významné dopady do oblasti prevence závažných havárií budou mít změny, které lze očekávat v souvislosti s harmonizací pravidel o klasifikaci a označování chemických látek – tzv. Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (GHS). Účinnost této nové právní úpravy Evropské unie je od 1. prosince 2010 pro chemické látky a pro směsi od 1. června 2015 – viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. Hlavní změny spočívají v úpravě grafických výstražných symbolů nebezpečnosti a ve změnách v klasifikaci nebezpečných látek do tříd a kategorií nebezpečnosti, v důsledku čehož lze očekávat změny v zařazování provozovatelů objektů a zařízení do skupin A, B, a s tím související snížení nebo zvýšení počtu provozovatelů jak v rámci ČR, tak v rámci Středočeského kraje.

kpt. Ing. Miroslav BEHINA, HZS Středočeského kraje,
foto archiv autora

 

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook