Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Časopis 112 ROČNÍK IX ČÍSLO 1/2010

V tomto čísle se vracíme ke slavnostnímu předání nové požární techniky HZS České republiky, které se uskutečnilo v prosinci v Českých Budějovicích. V části POŽÁRNÍ OCHRANA analyzujeme komplikovaný zásah na požár opravárenské haly v Táboře, který způsobil škodu ve výši téměř 70 mil. korun. V bloku věnovaném IZS se zabýváme problémem zvýšeného počtu výjezdu hasičů k likvidaci nebezpečného odpadu. Představení nového evakuačního centra v Opavě, poznatky ze cvičení orgánů krizového řízení a složek IZS obce s rozšířenou působností Prostějov „Příval 2009“ a seznámení s programem španělského předsednictví v Radě EU v oblasti civilní ochrany tvoří hlavní náplň bloků OCHRANA OBVATELSTVA a KRIZOVÉ ŘÍZENÍ. Dále informujeme o budování nové expozice požární ochrany a ochrany obyvatelstva ve Zbirohu. Vložená PŘÍLOHA obsahuje kalendářní přehled nejvýznamnějších domácích i zahraničních oborových veletrhů a výstav pořádaných v roce 2010.  

 

 

 

Humanitární sklad Sklad evakuačního centra 

UmývárnaUmývárna

Lůžková částLůžková část

Opavská radnice otevřela výjimečné evakuační zařízení pro osoby postižené následky mimořádných událostí nebo krizových situací. Evakuační centrum tohoto rozsahu je pravděpodobně jediné v České republice a je schopno okamžitě poskytnout potřebné zázemí pro nouzové přežití obyvatelstva. Centrum je k dispozici nejen místním lidem, ale jeho služeb může využít celý opavský region, případně regiony sousední.


V evakuačním centru je k okamžitému použití připraveno 71 lůžek, dalších 270 lůžek včetně nezbytného materiálu humanitární pomoci je v případě potřeby připraveno ke zpohotovení v relativně krátkém čase v prostoru tělocvičny magistrátu vzdálené padesát metrů od evakuačního centra a v prostorách blízké základní školy, která je od centra vzdálena zhruba 200 metrů. Centrum je tak schopno během několika hodin poskytnout nouzové ubytování pro 340 evakuovaných obyvatel. Tato kapacita byla stanovena na základě zkušeností z povodní v roce 1997, kdy tato živelní pohroma připravila o střechu nad hlavou 320 lidí. Kromě ubytovacích prostor jsou součástí evakuačního centra sklad materiálu humanitární pomoci, místnost pro odpočinek a sociální zařízení, dále je zde k dispozici lékařský pokoj, místnost pro policii, mohou zde působit další odborníci jako například psycholog. V sousedství centra je jídelna magistrátu města, kde se mohou evakuovaní občané stravovat. Pokud by bylo nutné zajistit nouzové ubytování pro další osoby, lze na volné ploše u centra vybudovat stanový tábor (rozvinout materiální základnu humanitární pomoci Armády ČR nebo Hasičského záchranného sboru ČR) nebo je možné využít velkou zasedací místnost, která se nachází v těsné blízkosti evakuačního centra.


Na začátku byl „Plán evakuace a nouzového přežití“
Na základě provedené reformy územní veřejné správy a v souladu s ustanovením § 15 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, se v roce 2003 statutární město Opava stalo určenou obcí, které je stanovena povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje na podmínky správního obvodu obce s rozšířenou působností. Tohoto úkolu se ujalo nově vzniklé oddělení havarijního a krizového řízení magistrátu. Jedním z důležitých úkolů při tvorbě „krizového plánu určené obce“, byly práce na řešení evakuace ohrožených obyvatel v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace a následné řešení jejich nouzového přežití (nouzové ubytování, nouzové stravování, humanitární pomoc) v případech, kdy postižení obyvatelé přišli o svá obydlí nebo je nemohou dočasně užívat. Získat informace, geografický přehled a absolvovat jednání se subjekty, které by se měly podílet na evakuaci a nouzovém přežití postižených obyvatel znamenalo vynaložit značné úsilí ze strany pracovníků oddělení havarijního a krizového řízení. Na základě získaných podkladů bylo zahájeno zpracování dokumentace k organizaci a zajištění evakuace a nouzového přežití obyvatelstva. Krizový plán určené obce byl jako celek dokončen do dvou let od zadání, tedy počátkem roku 2006.


Následovala materiální a humanitární základna
Po dokončení plánovacích dokumentů vznikla myšlenka podpořit účinnost krizového řízení v případě mimořádných událostí a krizových situací vybudováním stacionární materiální a humanitární základny. Materiální základna humanitární pomoci je doplňujícím prvkem integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací a následném poskytování pomoci postiženému obyvatelstvu, resp. k zajištění jeho základních životních potřeb (ubytování, příprava a výdej stravy, ošacení apod.), a to na dobu nezbytně nutnou.


Získat materiál, použitelný pro záměry humanitární základny, bylo poměrně náročné. Nakonec se podařilo shromáždit nezbytné množství materiálu všeho druhu, využitelného k poskytnutí pomoci v případě řešení následků mimořádné události nebo krizové situace, zejména k zabezpečení nouzového přežití obyvatel. Materiál byl získán ze zásob neupotřebitelného materiálu v rezortu Ministerstva obrany (Armáda ČR) a od Zdravotnické záchranné služby v Opavě, která rušila část svých zásob vyčleněných pro krizové situace (materiál vyčleňovaný pro dříve vytvářené oddíly lékařské pomoci). Od těchto subjektů byly získány kovové postele s matracemi, spací pytle, spodní prádlo, zimní a letní ponožky, ručníky, utěrky, vojenské stany, termosy na jídlo a tekutiny a manipulační technika. Český červený kříž v Opavě daroval větší počet zdravotnických nosítek, skládacích lehátek a třídílných jídelních souprav, ze zrušených stálých tlakově odolných úkrytů byly využity plastové nádoby na vodu, kanystry na PHM a nářadí. Z dříve vytvořených zásob materiálu humanitární pomoci (zejména z darů při povodních v roce 1997) bylo k dispozici 10 ks výkonných plovoucích čerpadel, gumové boty, plynové PB vařiče, spací pytle, skládací stoly a židle. Všechen tento materiál byl převeden buď bezúplatně nebo za zanedbatelnou zbytkovou cenu. Z rozpočtu oddělení havarijního a krizového řízení byly pořízeny mobilní sirény, protipovodňové bariéry, elektrocentrály, kalové čerpadlo, kontejnery, vysokozdvižný vozík, paletovací vozík, mobilní osvětlení, teplovzdušné soupravy, perkolátory, osobní ochranné prostředky a prostěradla. Dále byla pořízena i mobilní polní kuchyně, která je v období mimo krizové situace využívána pro letní tábory dětí.


Renovace materiálu humanitární pomoci
Veškerý nashromážděný materiál humanitární pomoci byl uskladněn v prostorách bývalé kuchyně vojenského gymnázia v ulici Krnovská (nyní objekt v majetku města). Vzhledem k tomu, že se v drtivé většině jednalo o věci starší nebo používané, bylo nutné každou položku překontrolovat, ošetřit a případně opravit. Při představě, že se jednalo o několik tisíc kusů materiálu, jehož renovaci prováděli zaměstnanci oddělení havarijního a krizového řízení magistrátu ve spolupráci se členy jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce Opava-Kylešovice ve chvilkách, kdy jim to dovolily pracovní povinnosti, není divu, že tyto práce trvaly půldruhého roku.


Záměr vytvořit evakuační centrum a stavební realizace
Závěry z vyhodnocení povodní v roce 2007 potvrdily nutnost vybudování takového zařízení, jakým je evakuační centrum pro nouzové přežití postižených obyvatel. V roce 2007 přišlo krátkodobě o přístřeší asi 40 obyvatel městské části Opava-Komárov. Dalším podstatným důvodem pro záměr realizovat vybudování evakuačního centra byla úvaha, jak operativně, rychle a hlavně účinně aktivovat velké množství humanitárního materiálu pro řešení mimořádné události nebo krizové situace, zejména v případech, kdy postižení občané jsou nuceni na nějakou dobu opustit svá obydlí a evakuovat.


Město Opava vlastnilo v ulici Krnovská dlouhodobě nevyužívaný objekt bývalé jídelny a kuchyně vojenského gymnázia. V první polovině roku 2008 vedení města Opavy rozhodlo o celkové rekonstrukci tohoto objektu, kde kromě nové jídelny, archivu a zasedací místnosti byl do projektu zahrnut také záměr rekonstrukce prostorů pro vybudování evakuačního centra (v té době zde byl umístěn materiál humanitární pomoci). Rekonstrukce byla zahájena v červnu 2008 a zahrnovala vybudování sociálních zařízení, srovnání podlah, demontáž staré vzduchotechniky a elektroinstalace, vybudování nové elektroinstalace a osvětlení, osazení dveří, opravu vstupního schodiště, topení, vymalování celého prostoru a další práce. V srpnu 2008 byla rekonstrukce objektu dokončena a stavba zkolaudována.


Organizace skladu a vybavení ubytovací části
Po kolaudaci evakuačního střediska bylo nutné provést závěrečné práce, tj. přestěhování veškerého materiálu a zařízení z Dukelských kasáren, kde bylo vše uskladněno po dobu rekonstrukce. Nejnáročnější a nejpracnější byla organizace uložení velkého množství materiálu ve skladu s ohledem na to, aby v případě potřeby jeho použití bylo možné co nejrychlejší vyskladnění. V ubytovací části byly umístěny vojenské postele včetně pohotovostních balíčků, ve kterých evakuovaní občané najdou to nejdůležitější pro dobu nouzového přežití .


Závěr
Náklady na rekonstrukci prostor evakuačního centra byly dva miliony korun. S vybavením a materiálem humanitární pomoci se celková částka vyšplhala na necelých 4,5 milionu korun.


Jiří STEHLÍK, Magistrát města Opavy, foto autor

 

vytisknout  e-mailem