Časopis 112 ROČNÍK VII ČÍSLO 12/2008

V TOMTO ČÍSLE: ANALÝZA zásahu jednotek HZS Středočeského kraje na požár ve výrobním závodě AKUMA, a.s. Seznamujeme s POZNATKY z využití mobilního ohňového simulátoru v přípravě hasičů, INFORMUJEME o taktickém cvičení ROPA 2008, o činnosti nevládních subjektů činných v ochraně obyvatelstva ve Francii, o prioritách nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU pro oblast civilní ochrany. Přinášíme POZVÁNKU na výstavu Kriminalistika proti zločinu konanou k 50. výročí Kriminalistického ústavu Praha, jehož experti se podílejí také na zkoumání vzniku příčin požáru u významnějších případů. V PŘÍLOHÁCH se věnujeme zkouškám koordinace požárně bezpečnostních zařízení a systému ventilace v tunelu Klimkovice, otiskujeme souhrnný obsah letošního ročníku časopisu. 

Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) působí v novém organizačním uspořádání od 1. ledna 2001. Za poslední léta se z něho stal pevný pilíř bezpečnostního systému České republiky s jasně definovaným posláním. Je vnímán jako kvalitativně dobře organizovaný a spolehlivě fungující subjekt poskytující téměř všestrannou pomoc.

Zásahová činnost jednotek požární ochrany nabývá stále komplexnější podoby. Hašení požárů tvoří jen zhruba 1/5 z celkového počtu událostí se zásahy jednotek požární ochrany. Povodně v roce 2002 a další mimořádné události většího rozsahu (např. sněhová kalamita roku 2006, výpadek dodávky elektřiny na Vsetínsku, orkány Kyrill a Emma, nákaza chřipkou ptáků na Orlickoústecku, úniky nebezpečných chemických látek, hromadné nehody v dopravě) potvrdily, že stát potřebuje složku, která bude na činnosti související s prevencí, připraveností na řešení a řešením takových událostí systémově připravovaná, centrálně řízená a spravovaná. Nejde však jen o zásahovou činnost a spolupráci v rámci integrovaného záchranného systému. Tradičně vysokou úroveň si udržuje také oblast požární prevence.

V roce 2001 byla do struktury HZS ČR začleněna ochrana obyvatelstva. Tím se po letech hledání svého místa a úlohy postupně dostala do podoby reálně fungujícího systému zaměřeného na prevenci skutečných hrozeb a minimalizaci dopadů mimořádných událostí a krizových situací na životy a zdraví občanů, na majetek a životní prostředí.
Činnost HZS ČR má pevný právní rámec, který umožňuje naplňovat jeho poslání a potvrzuje se, že organizačně a kompetenčně je daná problematika upravena správně.

Zásadní změny, kterými sbor v posledních sedmi letech prošel, vyžadují, aby akcentoval postupy založené na komplexním vnímání bezpečnosti, v jejichž rámci se optimalizuje činnost jak jednotlivých prvků, tak bezpečnostního systému jako celku. Proto sbor neustále reaguje na vývoj a změny v bezpečnostním prostředí a snaží se v rámci své působnosti bezpečnostní systém trvale aktualizovat a zdokonalovat – to je příznačná charakteristika jeho aktivit. Jak se tyto postupy odrážejí v konkrétních výsledcích a jak jsou nastaveny podmínky pro realizací dalšího rozvoje v oblasti civilní nouzové připravenosti je možné ukázat na následujících příkladech.

Požární prevence

Dne 8. února 2008 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Tímto novým právním předpisem jsou stanoveny jednotné technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu a užívání staveb, a to v souladu s právem EU/ES, zejména pak se směrnicí Rady 89/106/EHS a s Interpretačním dokumentem č. 2. Cílem bylo dosáhnout především celkového zvýšení úrovně ochrany občanů České republiky před požáry. Současně se vyhláškou systémově řeší podmínky požární bezpečnosti staveb, které byly dosud upraveny pouze částečně, a to v několika právních předpisech, zejména pak z oblasti stavebního práva. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. července 2008 a tomuto předcházela poměrně masivní informační kampaň doplněná řadou odborných seminářů pro příslušníky HZS ČR a projektanty.
V současné době probíhá vyhodnocování Koncepce požární prevence v České republice, která byla schválena v roce 2003. Je předpoklad, že minimálně v rámci střednědobého horizontu bude HZS ČR pokračovat v nastaveném směru s cílem dalšího zkvalitňování výkonu státního požárního dozoru a dotváření organizačních a technických podmínek preventivní ochrany před požáry s vyšší mírou mezinárodní spolupráce.

Ochrana obyvatelstva, krizové řízení a civilní nouzové plánování

V únoru 2008 vláda svým usnesením č. 165 schválila Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Jedná se o dokument zásadního významu zohledňující přípravu a realizaci opatření k ochraně obyvatelstva v kontextu s existujícími a předpokládanými bezpečnostními hrozbami v uvedeném časovém horizontu.
Na základě aktualizované Optimalizace bezpečnostního systému ČR (usnesení vlády č. 7 ze dne 9. ledna 2008) probíhají a v následujících několika letech budou probíhat dílčí úpravy ve vymezených oblastech bezpečnostního systému včetně zpracování návrhů na novelizaci příslušných právních předpisů. Dalším dokumentem určujícím dlouhodobý směr působení HZS ČR jako koordinátora plnění stanovených úkolů je usnesení vlády č. 170 ze dne 25. února 2008. Tímto usnesením byly po několikaletých přípravách vytvořeny podmínky pro řešení otázek souvisejících s ochranou kritické infrastruktury. Značná a trvalá pozornost je rovněž věnována problematice související s ochranou před chemickými, biologickými a radioaktivními látkami. K tomuto vláda svým usnesením č. 667 ze dne 2. června 2008 stanovila úkoly k přípravě Národního plánu ochrany obyvatelstva před nebezpečnými látkami.
Civilní nouzové plánování je z hlediska dlouhodobé perspektivy působení HZS ČR v rámci bezpečnostního systému České republiky jedním z nástrojů k dosažení civilní nouzové připravenosti. Propojuje roviny politické, vnitřní bezpečnosti, ochrany obyvatelstva, hospodářské a finanční. Tvoří je souhrn plánovacích, koordinačních a řídících opatření včetně metodického usměrňování havarijního a krizového plánování, přičemž ve vymezených oblastech jsou zabezpečovány nezbytné vazby s tzv. obranným plánováním. Na nadnárodní úrovni se pak jeho prostřednictvím realizuje koordinované prosazování civilních bezpečnostních zájmů a priorit v mezinárodních organizacích a orgánech.

Preventivně výchovná činnost

Jednou z priorit civilní nouzové připravenosti je informování obyvatelstva. Naším cílem je s využitím všech dostupných komunikačních prostředků informovat co nejširší veřejnost nejen o možném ohrožení, ale také o tom, jak lze předcházet vzniku mimořádných událostí, jak být připraven a jak reagovat v případě, kdy mimořádná událost nastane. Je zřejmé, že včas informovaný a správně reagující občan je jedním z předpokladů úspěšného zásahu záchranářů, ale že dobrá informovanost také přispívá k pochopení důvodů pro přípravu a realizaci některých preventivních opatření.

Výzkum a vývoj

Na vývoj bezpečnostního prostředí nelze správně reagovat bez výzkumné podpory. Zodpovědný přístup k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti České republiky a jejích občanů vyžaduje efektivní, účinné a rychlé získávání, osvojování, transfer a praktické využívání nových znalostí, moderní techniky a technologií. Proto mezi priority sboru patří i tato oblast. Ve spolupráci s relevantními subjekty byla zpracována a usnesením vlády č. 743 ze dne 27. června 2008 schválena Meziresortní koncepce bezpečnostního výzkumu a vývoje České republiky do roku 2015. Jejím účelem je nejenom zajištění komplexního pohledu na danou problematiku, vymezení strategických cílů v rámci ČR i v mezinárodních souvislostech a definování postupů jak se k nim dobrat, ale také odstranění dosavadní roztříštěnosti a s tím souvisejících možných duplicit.
Nyní stojíme před úkolem formulovat komplexní programy bezpečnostního výzkumu s preferencí podpory rozvoje sil a prostředků k řešení otázek souvisejících s bezpečnostními hrozbami nevojenského charakteru.

Plánování rozvoje území

Schopnost společnosti čelit bezpečnostním hrozbám civilními prostředky je charakterizována pojmem civilní nouzová připravenost.
Pro správné vnímání významu civilní nouzové připravenosti je příznačná její sounáležitost s tzv. (trvale) udržitelným rozvojem. Je nutné podtrhnout, že udržitelný rozvoj lidské společnosti je možný tehdy, když nedojde k prudkému nárůstu mimořádných událostí většího rozsahu, resp. krizových situací, což lze zajistit především pro-aktivním přístupem, který vyžaduje zejména:
→ nepřetržitý monitoring,
→ přípravu a realizaci preventivních opatření organizačního a technického charakteru,
→ rozvíjení nástrojů a schopností ke zvládnutí mimořádných událostí a krizových situací, včetně opatření v oblasti ochrany obyvatelstva,
→ vytváření podmínek pro zajištění obnovy po mimořádných událostech většího rozsahu a krizových situacích,
→ větší nároky na přípravu a vzdělávání zainteresovaných pracovníků státní správy a územní samosprávy.
Dlouhodobý rámec pro udržení základních civilizačních hodnot a kvality života společnosti, jakož i východiska pro zpracování dalších dokumentů koncepčního charakteru představuje Strategie udržitelného rozvoje České republiky (usnesení vlády č. 1242 ze dne 8. prosince 2004). Cíle a nástroje Strategie udržitelného rozvoje směřují k omezování nerovnováhy ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, enviromentálním a sociálním pilířem udržitelnosti, přičemž schopnost čelit bezpečnostním hrozbám je jednou z podmínek a současně integrujícím prvkem rovnováhy těchto vztahů.
Implementování dané problematiky do plánů rozvoje krajů je velmi důležitým faktorem. Stabilita, bezpečnost a rozvoj jsou nerozlučně propojeny, vzájemně se podmiňují a přispívají ke kvalitě života obyvatelstva. Proto i programy regionálního rozvoje by měly obsahovat cíle a opatření směřující k zajištění prevence a ochrany před negativními dopady mimořádných událostí většího rozsahu a krizových situací (např. ochrany energetické či dopravní infrastruktury, které jsou páteří existence a rozvoje společnosti). Nedílnou součástí zvyšování bezpečnosti jsou i programy na její podporu, a to zejména ve vztahu k dynamice sociálního a ekonomického rozvoje. Příprava a realizace programů podpory bezpečnosti regionálního rozvoje se tak stává nástrojem regionální politiky s významnou úlohou HZS krajů a samosprávných orgánů krajů.
Programy podpory bezpečnosti regionálního rozvoje zpracované na základě aktualizované analýzy rizik resp. hodnocení bezpečnostní situace by měly poskytnout ucelený přehled aktivit na zvyšování resp. modernizaci bezpečnosti území kraje. Jejich smysl však bude naplněn jen v případě, že se opatření v nich obsažená promítnou v programech regionálního rozvoje.

Mezinárodní aktivity

V oblasti zahraničních aktivit HZS ČR je v současné době samozřejmě nejdůležitější příprava na předsednictví v Radě EU. V rámci tzv. osmnáctiměsíčního programu (Francie, Česká republika a Švédsko) byla dohodnuta vzájemná podpora zejména v následujících prioritních oblastech:
→ informování obyvatel EU o problematice civilní ochrany (prevence, varování, reakce),
→ posílení MIC (Monitorovací informační centrum EU),
→ sdílení vybraných sil a prostředků (zásahových modulů) předurčených ke zvládání jednotlivých typů mimořádných událostí,
→ prevence, připravenost a odezva EU na mimořádné události většího rozsahu,
→ vývoj vzdělávacích systémů ochrany obyvatelstva v rámci EU.
Současné i budoucí bezpečnostní hrozby jsou důvodem, proč členské státy Unie musí společně zvyšovat odolnost, resp. snižovat zranitelnost tzv. kritické infrastruktury. A právě ochrana kritické infrastruktury je prostor, v němž zástupci HZS ČR v příslušných orgánech (pracovních výborech) EU aktivně vystupují a přispívají k vytváření podoby návrhů dokumentů zásadního významu.

Závěr

Uvedené příklady úkolů a záměrů v oblasti civilní nouzové připravenosti jsou jen segmentem působnosti a činností, které HZS ČR vykonává. Přesto i na nich je poznat, jakými proměnami v posledních letech sbor prošel. Dosažené výsledky, perspektivy dalšího rozvoje a v neposlední řadě patrná důvěra společnosti v jeho schopnosti jsou však naším čestným závazkem do budoucnosti.

plk. Ing. Miloš SVOBODA, náměstek generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a CNP, foto archiv redakce

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook