Děkujeme, že jste s námi oslavili naše 150. narozeniny!

Oslavy proběhly v pátek 27. května 2016 na českobudějovické náplavce.

Předvedli jsme Vám ukázky činností profesionálních hasičů - jak zasahujeme u dopravních nehod, jak hasíme požáry, jak pracují naši potápěči a lezci, k čemu používáme výškovou techniku... Viděli jste veškerou naši výjezdovou techniku s jejím vybavením a ochrannými pomůckami pro zasahující hasiče, ukázali jsme Vám požární sport a disciplíny TFA, děti si užily na dopravním hřišti, na soutěžních stanovištích a v dětském koutku. 

Vrcholem oslav byl pak večerní program. Na podiu vystoupila nejprve českobudějovická kapela Blamage, kterou pak vystřídala skupina Děda Mládek Illegal Band.

Připravili jsme pro Vás fotky a videa z našich oslav:

Všechny fotky ze slavnostího aktivu naleznete na tomto odkaze. 

Pokud jste s námi slavili na českobudějovické náplavce, můžete se najít na fotografiích na tomto odkaze.

A z náplavky máme také k dispozici video, na kterém je vidět, že Vy i my jsme si oslavu opravdu užili.

Požádali jsme několik zámých osobností českobudějovického života o zdravici či přání ke 150. narozeninám... Všichni oslovení nám vyšli vstříc a co přesně českobudějovickému sboru přejí, můžete shlédnout zde. 

Co předcházelo vzniku profesionálního sboru? Zjednodušeně řečeno – nejprve několik velkých požárů. Od založení města České Budějovice v roce 1265 jsou zaznamenány například tyto ničivé požáry:

• 1597 - požár u zlatníka Viléma Šlechty v Židovské ulici (nyní ul. U Černé věže), vyhořelo 75 domů a 8 dvorů.
• 1628 - shořelo 18 domů.
• 24. 7. 1641 - největší požár v dějinách města, když v domě městského dlaždiče v Krajinské ulici se neopatrností vojenského ranhojiče vznítila mast a začala hořet střecha domu. V průběhu 7 hodin shořelo 226 domů, tj. více než polovina tehdejší městské zástavby, úplně vyhořel kostel sv. Mikuláše, poškozena byla kaple sv. Jakuba, špitál s kostelem sv. Václava a kapucínský konvent u kostela sv. Anny, zničeno bylo 13 věží městského opevnění. Na předměstí vyhořelo dalších 64 hospodářských stavení a v sýpkách velké zásoby obilí pro císařské vojsko. Při požáru uhořelo 5 lidí a shořela většina budov na náměstí a v přilehlých ulicích.

Na požáry, které pokaždé zničily mnoho domů či dokonce celých ulic města, postupně začalo královské, svobodné, krajské a horní město České Budějovice reagovat vydáváním dokumentů, kterými chtělo zajistit požární bezpečnost:

• 1747 – vydání požárního řádu pro zlepšení organizované činnosti při likvidaci požárů. Dokument určoval vybavenost hasicím nářadím a hasicími stroji. Tak mělo královské město České Budějovice jednu velkou, jednu prostřední a tři malé stříkačky. Byla stanovena povinnost pro řemeslnické cechy mít vybavení a účastnit se hašení požárů.
• 1838 – vydání nového hasičského řádu. Řád se zabýval příčinami vzniku požárů a možnostmi jejich zamezení. Ustanovil:
  • 4 ponocné, 3 hlídače na Černé věži a požární komisaře pro jednotlivé městské čtvrti i předměstí,
  • základní povinnosti majitelů domů v ochraně osob i majetku před požáry a v osvětlování ulic i silnic,
  • opatření k ochraně osob a majetku při požárech i povinnosti obyvatel při vzniku požáru,
  • systém poplašných signálů (troubení, údery na zvon apod.),
  • povinnosti cechů a pracovní činnost ostatních obyvatel a postup při použití hasičského nářadí, vodních zdrojů,
  • předpisy pro práce u požáru a přísné tresty pro ty osoby, které by se dopustily u požáru krádeže,
  • tresty za nedbalost a nepozornost způsobující vznik požárů a tresty pro žháře.
• 1851 – přepracování hasičského řádu a jeho rozšíření o povinnosti pomoci veškerého obyvatelstva při požáru. Řád by doplněn o:
  • stavební předpisy,
  • protipožární opatření u komínových těles,
  • ukládání popela,
  • skladování vznětlivých látek,
  • zacházení s otevřeným světlem a ohněm,
  • povinnost a způsob hlášení požáru,
  • povinnost majitelů koňských spřežení poskytovat požární přípřež ke stříkačkám.

Žádný z dosavadních hasičských řádů však neustanovil profesionální hasičský sbor. Až na rozkaz tehdejší vlády se situace v roce 1864 změnila:

• 1864 – vyslání čtyř mužů městské hasičské stráže k vyškolení a získání zkušeností do Prahy, kde profesionální sbor funguje již od roku 1853. Následně město České Budějovice vytvořilo dvě stráže po pěti mužích, které zajišťovaly hasičskou službu 24 hodin denně.
• 1866 – vydání nového hasičského řádu, jehož zásadním článkem bylo zřízení městského profesionálního hasičského sboru v počtu 30 hasičů. V zakládajícím roce se podařilo stav hasičského sboru naplnit na 22 členů.
  Pro sbor byly městskou radou schváleny stanovy a pro služby mužstva služební řád. Postupně vznikající profesionální hasičský sbor měl stanoveno jednotné německé velení, služebním jazykem byla němčina.

• 1866 – 1928 - hasičská stanice sídlila v objektu staré radnice na nároží Biskupské a Radniční ulice. V tomto areálu byly služební místnosti pro hasiče, garáže pro techniku a věž na sušení hadic.
  Z hasičské stanice byl zajištěn výhled na Černou věž, kde věžný plnil hlásnou službu. Neexistovalo telefonní spojení věže s hasičskou stanicí, proto věžný vždy s poplašnými signály současně vyvěšoval na věži ve dne ve směru požáru červený prapor a v noci červenou svítilnu. Následně po připřažení koní ke stříkačkám vyjížděli hasiči za stálého troubení signálu „hoří“ k požáru.

I přes veškerou snahu profesionálních hasičů, cechů, spolků a ostatních obyvatel ochromily život v Českých Budějovicích další velké požáry:

• 14. 8. 1868 - požár před Svinenskou branou, který se přenesl do Široké a Biskupské ulice a na jižní stranu Náměstí a dále se rozšířil až na Linecké předměstí. Při požáru bylo poškozeno a úplně vyhořelo 35 budov.
• 1868 - požár v továrně Hardtmuth,
• 1868 – požár devíti hospodářských usedlostí v Rožnově a dále ve Čtyřech Dvorech.

Po těchto požárech městská správa uznala pod tlakem veřejného mínění nutnost založení dobrovolného hasičského sboru.

• 1874 – schválení stanov dobrovolného hasičského sboru. Do sboru se přihlásilo 110 mužů, kdy městští hasiči z povolání byli zároveň členy dobrovolného sboru. 

Dalšími důležitými momenty v hasičské historii města je:

• 1868 - zakoupení parní stříkačky, na tehdejší dobu velmi dobrým a výkonným strojem. Stříkačku pro hasiče koupilo město.

• 31. 12. 1898 - vydání nového Ohňopolicejního a hasičského řádu města České Budějovice, který v devíti základních částech řešil zabezpečení ochrany před požáry a zajištění i organizaci hasebních prací.

   

Hlavní činností profesionálního hasičského sboru města České Budějovice byla co nejúčinnější likvidace požárů, i když s tehdejšími používanými hasebními prostředky a technikou bylo úspěchem dosáhnout alespoň lokalizace požáru a zabránit jeho dalšímu šíření. Je historickou skutečností, že od zřízení profesionální hasičské jednotky i posilové jednotky dobrovolných hasičů již nikdy nedošlo k tak katastrofálnímu požáru s následnými obrovskými škodami jako v roce 1641.
Hasiči kromě více či méně ničivých požárů bojovali dále s celou řadou dalších pohrom přírodního charakteru. Byly to zejména vichřice, bouře, krupobití, kobylky, povodně a záplavy. Profesionálním hasičským sborem za pomoci dobrovolníků byla v těchto situacích obyvatelstvu poskytována zejména záchranná pomoc ze zasažených míst, samaritánská první pomoc a ošetření zraněných.

• 1914 – zakoupení čtyřkolového žebříku pro městský profesionální hasičský sbor
• 1916 – 1918 – v průběhu těchto let došlo na území města České Budějovice k 65, resp. 35 a 49 požárům.

Od vyhlášení samostatného státu – Československé republiky dne 28. října roku 1918 byla úřední jednání – tudíž i veškerá hasičská – vedena v českém jazyce.

Vznik nového českého státu přinesl pro hasiče, stejně tak jako pro celou Českou republiku, výraznou změnu především ve změně jazyka. Od 1. ledna 1919 jsou všechny záznamy ve staničním deníku profesionálních hasičů města České Budějovice vedeny česky.

Jednou ze zajímavostí tohoto období je, že po celou dobu měli českobudějovičtí hasiči jednoho velitele. V květnu 1919 byl jmenován hasičským mistrem – velitelem pan Maxmilián Hanousek, který jako velitel – cvičitel působil až do února 1944.

• 1919 - jednotkou městských hasičů bylo uhašeno celkem 68 požárů.

Další změnu pak v tomto období znamenal rozvoj automobilismu. Hasiči stále častěji zasahovali u dopravních nehod, do jejich činností začala více patřit záchrana osob z havarovaných vozidel, poskytování samaritánské první pomoci, ošetření a v některých případech hašení vznícených vozidel. S tím souvisely i zvýšené nároky na znalosti hasičů o konstrukci vozidel, způsobech vyprošťování cestujících a ošetřování raněných.

Na druhé straně rozvoj automobilismu pomohl i hasičům. Namáhavé ruční čerpání hasební vody nahradily spalovací motor a rotační čerpadla, nahrazení živých koňů „koňmi motorovými“ zrychlil také výjezd a zároveň dojezd hasičské jednotky. Českobudějovičtí profesionální hasiči byli vybaveni dopravním vozem s přívěsnou stříkačkou a postupně byly vyřazovány stříkačky odkázané na koňské přípřeže.

• 18. srpen 1922 - sbor dobrovolných hasičů si zakoupil od firmy Praga autostříkačku v hodnotě 240 000 Kč. S touto autostříkačkou zvanou „Pepka“ vyjížděl sbor dobrovolných hasičů k požárům společně s profesionálními městskými hasiči na území města i do okolí.
  „Pepina“ je dnes vzácným veteránem, kterého českobudějovičtí hasiči opečovávají dodnes. Je ve skvělém technickém stavu a každoročně se účastní celé řady přehlídek, slavností a svateb hasičů a hasiček.

Jaká byla statistika požárů v prvních letech nového českého státu, ukazují následující počty:

• 1923 – podle záznamů v knize hlášení hlídky na Černé věži bylo hlášeno městským hasičům 105 požárů,
• 1924 – českobudějovičtí hasiči zasahovali celkem u 126 požárů,
• 1925 - likvidovali celkem 95 požárů,
• 1926 - uhasili celkem 93 požárů.

V srpnu 1925 zasáhly České Budějovice silné povodně. Voda v řece Malši stoupla o 280 cm nad normál a ve Vltavě o 260 cm. Celé město bylo zaplaveno. Městský hasičský sbor z povolání posílený dobrovolnými hasiči zachraňoval osoby a majetek ze zatopených míst. S využitím loděk a pramic prováděl evakuaci osob, samaritánský odbor poskytoval první pomoc a ošetřoval raněné.

V roce 1928 byl z rozhodnutí městského úřadu prodán pozemek i s objekty hasičské stanice na rohu Biskupské a Radniční ulice pojišťovně Fénix. Pro výkon služby hasičského profesionálního sboru byly vyčleněny místnosti v objektu radnice, částečně bylo vybavení hasičů umístěno ještě v některých obecních domech. Současně probíhalo výběrové řízení na výstavbu nové hasičské stanice. Výsledkem tohoto řízení byla výstavba nové hasičské zbrojnice ve Vachkově, nyní Haškovy ulice v obecním tzv. Schnarchově dvoře.

• 4. květen 1919 - byla nová hasičská stanice uváděna do provozu. Stanice byla vybavená novou spojovou ústřednou s telefonním spojením s Černou věží, místnostmi pro službu hasičů z povolání, skladištěm na vozidla, stříkačky a ostatní technické prostředky. Nad skladištěm bylo 5 služebních bytů a na rozlehlém nádvoří cvičiště pro praktický a lezecký výcvik hasičů. V nové hasičské stanici zajišťovali výkon služby hasiči z povolání, dobrovolní hasiči zde cvičili a konali výborové schůze.

Počty požárů v letech 1928 – 1931:

• 1928 – bylo hasičům hlášeno celkem 103 požárů, z toho 38 požárů komínových,
• 1929 – hasiči likvidovali celkem 81 požárů, z toho 36 požárů komínových,
• 1930 – bylo uhašeno celkem 96 požárů, z toho 40 požárů komínových,
• 1931 – hasiči byli voláni celkem k 65 požárům.
  • 3. listopad 1931 – požár Haibachovy pily v Novohradské ulici v Českých Budějovicích, který způsobil v té době největší škodu.

Českobudějovičtí hasiči zasahovali v následujících letech u dalších velkých zásahů:

• 1932 - požár skladiště drogerie v Obecním domě na náměstí Svobody (nyní náměstí Přemysla Otakara II.),
• 1933 - požár skladiště benzinu, oleje a tuků v Novohradské ulici,
• 14. leden 1933 - nehoda nákladního automobilu značky Walter firmy Starý a syn na Rudolfově,

• 1934 - rozsáhlý požár Schwarzenbergského lesního porostu o rozloze 20 ha.

Jak vyplývá ze zprávy o činnosti městské požární policie za rok 1935, bylo hlášeno celkem 86 případů, z čehož bylo 49 požárů, 26 nehod, v 6 případech se jednalo o omyl a v 5 případech o zlomyslnost.

Události v zemích Evropy způsobené vzrůstajícím fašismem vedly i v ČSR k některým projevům rasové i národnostní nesnášenlivosti. V této době narůstal především v okolí města a v sousedních obcích počet požárů založených žháři. Z obav obyvatel před dalšími požáry byly ustanovovány noční hlídky a zřejmě zvýšenou pozorností a ostražitostí všech občanů tyto požáry postupně ustaly.

• 1935 - zavedeny do hasičské výstroje plynové masky, výcvik hasičů byl od té doby zaměřen na zacházení s nimi. Nový cvičební řád byl zpracován podle vojenských zásad.

• 12. června 1937 – vydání nového Požárního řádu. Ve čtyřech částech o 57 paragrafech podrobně rozpracoval zásady:
  • část I. – požární policie, stanovil způsob jejího řízení, vybavenost, přijímání zaměstnanců, preventivní prohlídky obytných budov, továren, cvičení sboru městské požární policie a dobrovolných hasičských sborů atd.,
  • část II. – zamezení nebezpečí požárů, stanovil povinnosti obyvatel v ochraně před požáry a pro jejich likvidaci, stanovil povinnosti hlídky na Černé věži v hlášení požární ústředně a při vypuknutí požáru v obvodu města druhy poplašných signálů,
  • část III. – řád hašení, stanovil nejmenší počet hasičů k vyjetí sboru městské požární policie (6 členů) i dobrovolného sboru, jejich řádnou výstroj, přednost v jízdě k zásahu, nadřízenost při řízení zásahu, použití vodovodních hydrantů apod.,
  • část IV. – ustanovení trestní, stanovil trestní odpovědnost za veškeré skutky ztěžující zásah, opomenutí, zlovolnost apod.
    Tímto požárním řádem byl zrušen Ohňopolicejní a hasičský řád z 31. prosince 1898.

Podle výkazu činnosti požárního ředitelství v Českých Budějovicích zasahovala v roce 1938 jednotka požární policie u 49 požárů a 24 nehod. V 10 případech se jednalo o planý poplach a dvakrát šlo o zlomyslnost.

V návaznosti na zřízení Protektorátu Čechy a Morava, abdikaci prezidenta dr. Edvarda Beneše a zvolení nového prezidenta dr. Emila Háchy vznikla v roce 1939 v Českých Budějovicích německá městská správa pod vedením komisaře města. Nově byl zřízen úřad krajského požárního ředitele a velitelství CPO, které vydalo nařízení k povinné účasti hasičů a ostatních obyvatel v přípravných kurzech. Němčina se opět stala úředním jazykem, ve kterém byly psány i záznamy ve staničním deníku městské požární policie v Českých Budějovicích. Podle německých norem probíhalo i vybavování technikou, výzbrojí a výstrojí.

• březen 1940 – odstřel ledových bariér na řece Malši velké ledové bariéry. Bariéry byly odstřelovány ve spolupráci s německými pyrotechniky.

V roce 1944 byl českobudějovický sbor začleněn do protektorátní policie pod názvem Feuerschutzpolizei der Stadt Budweis. V té době byly v používání požární policie parní stříkačka Knaust z roku 1892, stříkačky a dopravní vozy typu Čermák z roku 1905, Praga z roku 1921, Fiat z roku 1935, Mercedes 20 z roku 1942 a Mercedes 21 z roku 1942.

Se vzrůstajícím významem hlásné služby a s ohledem na přesnost údajů přijímaných hlášení o požárech, haváriích a jiných událostech včetně opatření při vyhlášení leteckého poplachu, byla v této době modernizována spojová ústředna a zkvalitněn režim výkonu služby.

• březen 1945 -  Hasiči v Českých Budějovicích v průběhu války likvidovali následky více než tří set leteckých náletů. Největší bombardování však ohromilo život města až na konci války - v březnu 1945. První letecký nálet byl 23. března 1945 v 13.30 hodin, kdy po vyhlášení leteckého poplachu byly rozbombardovány železniční dílny. Přitom bylo 37 osob usmrceno a 15 osob těžce zraněno. Záchranné a likvidační práce si vyžádaly velkého nasazení a úsilí městského sboru požární policie a dobrovolných hasičských sborů. Do zdaleka ještě neukončených záchranných, vyprošťovacích a odklizovacích prací provedli spojenci hned druhého dne 24. března 1945 v 11.30 hod. další velký nálet bombardovacích letadel. Ve třech vlnách bylo zasaženo a zničeno železniční nádraží, zasaženy s následnými požáry byly budovy v Havlíčkově kolonii, na Lineckém předměstí, část Suchého Vrbného, justiční palác a divadlo ve městě, úplně zničena byla budova gestapa, německého gymnázia, německého učitelského ústavu v Lannově ulici a další domy v této ulici pobořeny. Požárem bylo zasaženo i vojenské letiště. Při tomto náletu bylo usmrceno dalších 140 osob. Zničeno bylo zásobování vodou, elektřinou, plynem, v závalech ulic přerušen veškerý provoz, následkem toho vázlo zásobování potravinami atd. Likvidace požárů, vyprošťování raněných a mrtvých z trosek domů prováděla několik dní a nocí jednotka městského sboru požární policie posílená dobrovolnými hasičskými sbory z Českých Budějovic a okolí včetně samaritánských oddílů. Velkým nebezpečím při této činnosti byly svržené časované bomby. Dobrá spolupráce se v této době projevila s příslušníky české policie.

V těchto posledních dnech války se projevila dobrá organizovanost hasičských jednotek jak v záchranných, tak v likvidačních pracích u požárů, ale rovněž v požárně bezpečnostní, pořádkové, spojovací i informační službě. Hasiči zvládali náročné požáry způsobené ustupující německou armádou.

Dne 9. května 1945 byly České Budějovice osvobozeny jednotkami Rudé armády a skončila šestiletá německá okupace. Skončila tak válečná éra a i pro českobudějovické hasiče nastalo období velkých změn.

V prvních poválečných letech došlo v Českých Budějovicích v téměř každém roce k několika velkým požárům:

• v roce 1946 hořelo v továrně firmy Koh-i-noor Hardtmuth.(hasiči požár zvládli tak, že nemusela být nijak přerušena výroba),
• v roce 1947 zasahovali hasiči u požáru ve firmě Westen (dnešní Belis) v Novém Vrátě a také na nádraží v Českých Budějovicích u požáru cisterny s benzinem,
• v roce 1948 byl velký požár drogerie na Dobrovodské ulici v Suchém Vrbném,
• v roce 1949 požár repatriačního tábora v Suchém Vrbném,
• v roce 1950 vznikl velký požár Stecherova mlýna v Litvínovicích a následovala série požárů založených žháři v Mladém.

V roce 1949 byla provedena územní reorganizace, od českobudějovického okresu byly územně odděleny části Trhosvinenska a Vltavotýnska, kde vznikly nové okresy. Nově byly zřízeny kraje. České Budějovice se staly sídlem Krajského národního výboru.

• 1949 - jako první v ČSR bylo v Českých Budějovicích zřízeno Krajské učiliště požární ochrany.

V poválečné době procházely postupně všechny oblasti požární ochrany legislativními úpravami:

• 13. květen 1945 – vyhláška Ministerstva vnitra „O zajišťování požární bezpečnosti v průmyslových a živnostenských podnicích a historicky cenných objektech“,
• 11. březen 1946 - vyhláška MV, která stanovovala povinnosti sousedské výpomoci při požárech,
• 1. červenec 1946 – výnos „O ochraně žní a proti sabotážím“,
• 18. prosinec 1946 – vládní nařízení o povinném zřizování závodních hasičských sborů ve větších podnicích,
• 1948 - zákon č. 40/1948 Sb., o trestní ochraně proti požárům,
• květen 1950 - zákon č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a jinými živelními pohromami, kterým byla péče o požární ochranu přenesena na národní výbory.

Do činnosti požárního útvaru v roce 1950 zasáhla rovněž výstavba prvního článku vltavské kaskády – vodního díla Lipno. V průběhu výstavby hráze zajišťoval požární útvar nutné požární asistence. Čtyřčlenné hlídky byly střídány po týdnech v závislosti na druhu stavebních prací až do dokončení výstavby v roce 1958. Po napuštění nádrže vodního díla byl z těchto příslušníků ustanoven poříční oddíl, službu zajišťovali 4 příslušníci střídaní rovněž po týdnech. K jejich týlovému zabezpečení byla poblíž hráze vystavěna dřevěná chata a pro rychlé přesuny při výkonu služby měli k dispozici 2 čluny zn. Lancia a Wing.

V návaznosti na výkon uvedené služby a s ohledem na další potřeby při prováděných pracích na vodě bylo rozhodnuto o založení potápěčského oddílu při VPÚ. Postupně, a často s obtížemi, bylo zabezpečeno nutné vybavení, čluny a potápěčská výstroj i potřebné instruktorské vedení výcviku potápěčů. Přes všechny potíže a problémy počátečního období se činnost potápěčského oddílu úspěšně rozvíjela. Oddíl plnil požadované úkoly a při akcích na vodě prokazoval svou opodstatněnost v pracovní náplni veřejného požárního útvaru.

V roce 1953 byla v areálu požárního útvaru zahájena výstavba další služební budovy, tzv. „bílého domu“. Ihned po dokončení stavby v roce 1955 bylo přistoupeno k výstavbě zděné cvičné věže s umývárnou a sušárnou hadic. Tato stavba byla dokončena v roce 1957.

Od 1. ledna 1954 nabyla účinnosti nová právní úprava v požární ochraně podle zák. č. 35/1953 Sb., o státním požárním dozoru a požární ochraně, a podle prováděcího vládního nařízení č. 95/1953 Sb., o organizaci požárního dozoru a požární ochrany.
Odpovědnost za rozvoj požární ochrany nesly národní výbory současně s ministerstvem vnitra a orgány státního požárního dozoru. Všeobecné řízení požární ochrany příslušelo ministerstvu vnitra, které řídilo požární ochranu a vykonávalo nad ní dozor prostřednictvím Ústřední správy Státního požárního dozoru a jejích nižších orgánů. Orgány státního požárního dozoru vydávaly směrnice, pokyny, kontrolovaly protipožární opatření, dbaly o organizaci a akceschopnost jednotek požární ochrany. Dále kontrolovaly z hlediska požární bezpečnosti projekty veškeré nové výstavby a prováděly preventivní prohlídky závodů a budov.
Preventivní činnost státního požárního dozoru byla oddělena od společných hasičských orgánů a stala se součástí odborů vnitřních věcí národních výborů. Projevila se opět dvojí podřízenost, tj. národnímu výboru a ministerstvu vnitra.

Další velké požáry tohoto období:

• 1955 - požár v odpadním tunelu vodní elektrárny na Lipně, kde náročnost zásahu při likvidaci byla zvýšena nutným použitím dýchacích přístrojů v celém úseku 3 km,
• 1956 - požár dvou zemědělských usedlostí v Polné na Šumavě,
• 1957 - požár Zimního stadionu v Českých Budějovicích, kde vyhořely šatny, tribuny a ostatní zařízení, požárem ohrožený přilehlý objekt mrazíren byl zásahem jednotky VPÚ uchráněn,
• 1958 - největší požár roku s velkou škodou v provozu dřevosekárny n. p. Papírny ve Větřní,
• 1959 - požár mlýna Suchomel v Českých Budějovicích,
• 1959 - požár skladiště benzinu v n. p. Jihočeské mlékárny v Českých Budějovicích, za který bylo šest příslušníků Veřejného požárního útvaru v Českých Budějovicích vyznamenáno čestným odznakem „Za hrdinský čin“,
• 1960 - požár skladu Spojeného velkoobchodu, později Drobného zboží ve Čtyřech Dvorech, který byl založen zaměstnankyní skladu a navzdory úsilí požární jednotky vyhořely sklady uložených televizorů a dalšího spotřebního zboží,
• 1960 - požár vzniklý dne 30. dubna 1960 v n. p. Technoplyn v Novém Vrátě u Českých Budějovic.

Novou územní organizací státu schválenou Národním shromážděním dne 9. dubna 1960 byly okresy Trhové Sviny a Týn nad Vltavou zrušeny a území přičleněno k okresu České Budějovice. Městská inspekce PO byla zrušena. Veřejný požární útvar přešel dnem 1. července 1960 do řídicí kompetence Okresního národního výboru v Č. Budějovicích.

Velké požáry 60. let:

• 1961 - požár střechy a podkrovních bytů v budově KÚNZ v ulici U Tří lvů v Českých Budějovicích,
• 1962 - požár v dílnách vozového depa ČSD v Č. Budějovicích,
• 1963 - požár v elektrárně v Mydlovarech,
• 1965 - požár, ke kterému došlo následkem výbuchu prachu, v bývalém cukrovaru na Novohradské ulici v Českých Budějovicích.

V roce 1965 u příležitosti oslav 700 let založení města Č. Budějovice byla uskutečněna výstava požární techniky na Žižkově náměstí (nyní náměstí Přemysla Otakara II.).

Rok 1966 byl v Českých Budějovicích významným předělem jak v historii, tak v organizaci požární ochrany. Po sto letech existence profesionálního sboru v Českých Budějovicích bylo významným opatřením usnesení vlády ČSSR o novém uspořádání požární ochrany. Na základě uvedeného usnesení byla v rámci ministerstva vnitra zřízena vojensky organizovaná složka řízená ministerstvem vnitra s územní podřízeností k národním výborům. Ustanovením samostatných odborů byli příslušníci inspekcí požární ochrany vyčleněni z odborů pro vnitřní věci národních výborů. Veřejné požární útvary byly podřízeny inspekcím požární ochrany. V Českých Budějovicích převzala dne 1. května 1966 řízení požárního útvaru krajská inspekce PO JčKNV. Pro krajský veřejný požární útvar byla stanovena celokrajská působnost.

Pro zvýšení kompaktnosti řídicích a výkonných součástí PO došlo v roce 1966 k přesídlení krajské inspekce PO z budovy JčKNV do objektu KVPÚ v Haškově ulici.

V rámci Jihočeského kraje působilo v roce 1966 celkem 5 veřejných požárních útvarů, a to v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Písek, Strakonice a Tábor.  V průběhu dalších let byly zřizovány další okresní požární útvary a detašovaná pracoviště:

• 1970 - okresní veřejné požární útvary Pelhřimov a Prachatice,
• 1971 – okresní veřejné požární útvary Jindřichův Hradec a Vimperk,
• 1972 - detašované pracoviště OVPÚ Český Krumlov v Kaplici,
• 1973 - detašovaná pracoviště OVPÚ Pelhřimov v Humpolci, Kamenici nad Lipou a v Pacově,
• 1974 - detašovaná pracoviště OVPÚ Strakonice ve Vodňanech a Blatné a detašované pracoviště OVPÚ Jindřichův Hradec v Dačicích,
• 1975 - detašované pracoviště OVPÚ Český Krumlov v Křemži, detašované pracoviště OVPÚ Jindřichův Hradec v Třeboni a detašované pracoviště OVPÚ Tábor v Soběslavi,
• 1976 - detašované pracoviště OVPÚ Písek v Milevsku,
• 1977 - detašované pracoviště v Suchém Vrbném,
• 1978 - denní služba na detašovaném pracovišti v Týně nad Vltavou,
• 1979 - detašované pracoviště KVPÚ v Trhových Svinech,
• 1983 - stálá směnná služba na detašovaném pracovišti v Týně nad Vltavou.

Velké požáry 60. let:         

• 21. květen 1967 - požár v n. p. Silon Planá nad Lužnicí v okrese Tábor. Požár likvidovaly všechny veřejné požární útvary Jihočeského kraje a požární sbory okresu Tábor. Úspěšným zásahem byly uchráněny navazující objekty i blízké stáčecí místo cisteren, ale přesto přímá škoda způsobená požárem činila 31 400 000 Kčs. Odhad následné škody způsobené ztrátou na výrobě a plnění dodávek dle uzavřených smluv, a to i do zahraničí, činil cca 80 000 000 Kč.
• 19. březen 1969 - požár v n. p. Kovosvit Sezimovo Ústí v okrese Tábor. Likvidace požáru se zúčastnila jednotka KVPÚ Č. Budějovice. V průběhu likvidace došlo ke zřícení celé střešní konstrukce. Zraněno bylo sedm osob a škoda požárem způsobená byla vyčíslena na 35 850 000 Kč.
• 1970 - požár v n. p. Dehtochema v Českých Budějovicích. Požár byl likvidován jednotkou KVPÚ Č. Budějovice vzduchomechanickou pěnou a vzhledem k poloze požáru vznikla nutnost použít automobilový žebřík. Škoda požárem způsobená činila 183 000 Kčs.

V úspěšné činnosti pokračuje, po překlenutí určitých generačních problémů a výcviku nově zformované skupiny, potápěčský oddíl KVPÚ. O vytíženosti potápěčského oddílu svědčí skutečnost, že v průběhu dvou let uskutečnil více než 70 akcí.

Vývoj požární ochrany v Jihočeském kraji v závěru šedesátých let byl samozřejmě ovlivněn událostmi roku 1968, jejichž vyvrcholením byl vstup spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy na území našeho státu. Demokratizační proces byl ukončen a další vývoj probíhal v rámci prováděné normalizace.

V roce 1970 byl poprvé uskutečněn letní stanový tábor pro děti zaměstnanců krajské složky PO. První dva tábory byly týdenní u rybníka v Nakolicích. V průběhu táborů si děti osvojovaly požárnické, zdravotnické i branné prvky, které následně uplatňovaly v soutěžích. Takto organizované letní stanové tábory byly uskutečňovány po dobu 8 let.

Požáry v 70. letech:

• 1971 - požár v n. p. Silon Planá nad Lužnicí v okrese Tábor. Likvidaci požáru prováděly všechny veřejné požární útvary Jihočeského kraje a veřejné požární útvary z okolí. Škoda byla vyčíslena částkou 3 900 000 Kčs.
• 1972 - požár v n. p. Jihočeské papírny v Českých Budějovicích. Požárem byl zasažen papírenský stroj a hala č. 6. Při tomto požáru došlo k opožděnému přivolání jednotky KVPÚ a škoda požárem způsobená činila 550 000 Kčs.
• V roce 1973 vzniklo v okrese České Budějovice celkem 267 požárů se škodou 1 133 150 Kčs.
• Roku 1974 bylo evidováno celkem 148 požárů se škodou 1 250 990 Kčs.
• V roce 1975 došlo v okrese Č. Budějovice celkem k 105 požárům se škodou 932 090 Kčs.
• V průběhu roku 1976 vzniklo v okrese Č. Budějovice celkem 135 požárů se škodou 1 346 200 Kčs.

Postupně vzrůstající problémy spojené s provozem a údržbou požární techniky, zabezpečením protiplynové služby a dalších nutných zabezpečení akceschopnosti jednotky KVPÚ v podmínkách omezeného prostoru areálu v Haškově ulici si vyžadovaly neustálé stavební úpravy objektů. Tak byla v hlavní budově KVPÚ provedena nutná výstavba sociálního zařízení, terasy, vybudovány šatny v předním prostoru a provedena rekonstrukce stropů nad ložnicí. Následovala rekonstrukce vytápění, rekonstrukce sociálního zařízení, rekonstrukce skladu, výstavba kanceláří a zasedací místnosti, rekonstrukce sociálního zařízení v budově dozorčí služby a spojové dílny. V garážích byla provedena montáž odsávacího zařízení a výstavba náhradního zdroje. Parametry objektu z roku 1929 již zdaleka neodpovídaly potřebám garážování rozměrné moderní automobilové požární techniky, provádění její údržby i zajištění rychlého výjezdu k zásahu. K částečnému řešení uvedených problémů byla v roce 1979 zahájena nástavba budovy KIPO. Po dokončení stavby bylo přízemí budovy uvolněno pro potřeby protiplynové služby a byla zřízena kompresorovna pro plnění tlakových lahví vzduchových dýchacích přístrojů.

Požáry v 80. letech

• 28. října 1980 - požár nákladního automobilu n. p. Technoplyn Č. Budějovice, plně naloženého tlakovými lahvemi s acetylenem a kyslíkem. Požár, při kterém hrozilo nebezpečí výbuchu tlakových lahví a hrozilo nebezpečí zranění velkého počtu osob a velkých materiálních škod, likvidovala jednotka KVPÚ.
• V roce 1980 bylo v okrese České Budějovice evidováno 73 požárů se škodou 1 371 200 Kčs.
• V roce 1981 došlo v okrese Č. Budějovice ke 223 požárům se škodou 2 073 300 Kčs.
• V průběhu roku 1982 zasahovaly požární jednotky u 169 požárů se škodou 1 984 600 Kčs.
• První ze dvou největších požárů roku vznikl dne 16. března 1983 v Jihočeském divadle v DK ROH v Č. Budějovicích. Zasaženo bylo jeviště a část hlediště a vzniklá škoda činila 5 540 500 Kčs. Zásahem dvou požárních jednotek KVPÚ, po jedné VPS a ZPÚ byly uchráněny hodnoty ve výši 15 000 000 Kčs.
• Druhý největší požár roku 1983 vznikl dne 26. července v n. p. Šamotka Zliv. Požárem střechy a strojního zařízení výrobní haly byla způsobena škoda 1 894 300 Kčs.
• Celkem bylo v tomto roce evidováno v okrese Č. Budějovice 166 požárů se škodou 9 874 900 Kčs, uchráněné hodnoty činily 38 462 000 Kčs.
• Za rok 1984 bylo zaznamenáno celkem 223 požárů se škodou 629 800 Kčs. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny částkou 3 345 000 Kčs.
• Dva velké požáry poznamenaly rovněž rok 1985. Dne 17. února došlo k požáru haly kartonáže n. p. Jihočeských papíren, závodu České Budějovice. Škoda požárem způsobená činila 26 745 500 Kčs.
• Dne 8. srpna 1985 vznikl požár v dřevomodelárně k. p. Škoda, závod České Budějovice. Vzniklá škoda byla vyčíslena částkou 2 241 000 Kč.
• Celkem vzniklo v roce 1985 v okrese Č. Budějovice 126 požárů se škodou 30 007 800 Kčs.

Požární sport v 70. a 80. letech

V souladu s požadavky na zvýšení fyzické zdatnosti příslušníků jednotek PO a potřebou zkvalitnění vycvičenosti a akceschopnosti zásahových jednotek byly od roku 1971 zahrnuty do přípravy požárních útvarů disciplíny požárního sportu. Soustavná fyzická příprava spojená s důsledným nácvikem disciplín požárního sportu, osobní zájem a obětavost příslušníků KVPÚ zařazených do výběru soutěžního družstva počaly přinášet velmi dobré výsledky.

V následujících letech se soutěžní družstvo zúčastnilo celé řady závodů, na kterých dosáhlo velkých úspěchů. Následuje jejich přehled:

• Mistrovství ČSR v Neštěmicích v Ústí nad Labem - družstvo KVPÚ České Budějovice zvítězilo v disciplíně požární útok časem 47,7 s s požárním strojem PS8,
• 1976 - VI. mistrovství ČSR v požárním sportu v Českých Budějovicích - mistrovství se konalo ve dnech 1. – 3. července 1976 za účasti 16 soutěžících družstev a 30 jednotlivců, vítězů krajských soutěží z celé ČSR. Družstvo KVPÚ České Budějovice obsadilo 6. místo.
  
• 1977 - II. ročník Slováckého poháru v Uherském Hradišti - z 12 družstev se českobudějovické družstvo umístilo na 4. místě,
• 6. květen 1977 - Beskydský pohár ve Frýdku-Místku - smíšené družstvo KVPÚ rozšířené o příslušníky OVPÚ Písek získalo 1. místo,

• 5. – 6. červenec 1977 - mezinárodní soutěž CTIF – v reprezentačním družstvu ČSSR startovali dva českobudějovičtí příslušníci, družstvo obsadilo 3. místo,
• 8. – 9. červenec 1977 - mezinárodní mistrovství v požárním sportu v Brně – v reprezentačním československém družstvu závodili opět dva českobudějovičtí příslušníci, za účasti 10 družstev z 9 států družstvo ČSSR A obsadilo 2. místo,
• 23. – 24. březen 1978 - poháru v Českých Budějovicích - družstvo KVPÚ se umístilo na 2. místě z 9 družstev,
• 1977 - IX. mistrovství ČSR v požárním sportu v Hradci Králové - družstvo z Českých Budějovic celkově zvítězilo a získalo zlaté medaile,
• 13. - 16. září 1979 - Beskydský pohár – vítězství českobudějovického družstva bylo korunováno československým rekordem ve výstupu na věž, kterého dosáhl František Konrád časem 14,9 s.
• 27. – 28. červen 1981 - mistrovství ČSR v požárním sportu v Jablonci nad Nisou – družstvo z Českých Budějovic zvítězilo a získalo titul mistra ČSR,
• červenec 1981 - X. mistrovství ČSSR v požárním sportu v Kysuckom Novom Meste – družstvo přivezlo opět zlaté medaile,
• 1981 - Beskydský pohár - družstvo z Českých Budějovic vyhrálo potřetí v řadě, a tak získalo putovní pohár natrvalo,
• srpen 1981 - mezinárodní soutěži CTIF v německém Bölingenu - soutěžili dva českobudějovičtí hasiči v družstvu ČSSR, družstvo ČSSR obsadilo 3. místo,
• 19. květen 1982 - Slovácký pohár – opět vítězství pro českobudějovické družstvo,
• 1981 - XI. mistrovství ČSR v požárním sportu – II. místo,
• 14. – 18. červenec 1982 - mistrovství ČSSR v požárním sportu v Mladé Boleslavi – II. místo,
• 10. – 11. září 1982 - Beskydský pohár – I. místo,
• 2. – 3. červenec 1983 - XII. mistrovství ČSR v požárním sportu v Praze na Strahově -  družstvo KVPÚ obsadilo třetí místo,
• 8. – 9. září 1983 - Beskydský pohár  - českobudějovické družstvo vybojovalo místo druhé,
• 11. října 1983 – I. ročník Memoriálu J. Urbana (pouze disciplína požární útok) k v Českém Krumlově - družstvo KVPÚ zvítězilo,
• 12. – 13. května 1984 - Pohár osvobození ve Dvoře Králové nad Labem - družstvo KVPÚ zvítězilo,
•  22. – 24. června 1984 - XIII. mistrovství ČSR v požárním sportu v Českých Budějovicích - poprvé v historii požárního sportu bylo mistrovství společné pro profesionální i dobrovolné hasiče, družstvo KVPÚ získalo třetí místo z 52 soutěžních družstev.
• 1984 - mistrovství ČSSR v požárním sportu ve Svitu na Slovensku - obsadilo družstvo KVPÚ 3. místo,
• 3. – 6. červenec 1985 - XIV. mistrovství ČSR v Plzni - družstvo KVPÚ se umístilo na 4. místě,
• 12. říjen 1985 – III. ročník Memoriálu J. Urbana v Českém Krumlově – obsadilo českobudějovické družstvo 2. místo.

O vynikajících výkonech a velmi dobré úrovni požárního sportu v družstvu KVPÚ Č. Budějovice svědčí skutečnost, že v těchto letech byli čtyři příslušníci, jmenovitě Vladimír Bárta, František Konrád, Pavel Šticha a Bedřich Vrkoč, trvale zařazeni v reprezentačním výběru ČSSR

Prvního července roku 1986 nabyl účinnosti zákon ČNS č. 133/1985, který po dlouhých 28 letech nahradil stávající právní úpravu. Dlouho očekávaný a potřebný zákon (který mimochodem s novelizacemi platí dodnes) přinesl nové koncepční řešení požární ochrany – zřídil Sbor požární ochrany, v jehož rámci působily správy a útvary. Správy Sboru požární ochrany byly zvláštními orgány NV na úseku požární ochrany, řídily útvary Sboru požární ochrany, prováděly výkon státního požárního dozoru, zjišťování příčin vzniku požárů a zajišťovaly po materiální a technické stránce chod útvarů Sboru PO jako výkonných složek v represivní činnosti.

V roce 1986 vzniklo v okrese Č. Budějovice celkem 189 požárů se škodou 1 410 200 Kčs a došlo k usmrcení jedné osoby. Uchráněné hodnoty činily 11 754 000 Kčs.

• červenec 1986 - požár v provozní hale České státní spořitelny v Č. Budějovicích. Příčinou požáru byl elektrický zkrat v přívodním kabelu stolního ventilátoru. Škoda požárem způsobená činila 700 000 Kčs, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 200 000 Kčs.
• 1. říjen 1987 - výbuch svítiplynu s následným požárem obytného domu v Bachmačské ulici v Českých Budějovicích. Výbuch s následným velmi nebezpečným požárem způsobila v sebevražedném úmyslu majitelka bytu. Vzniklá škoda byla vyčíslena částkou 350 000 Kčs, uchráněné hodnoty na 300 000 Kčs.

V roce 1988 byla z rozhodnutí Hlavní správy Sboru PO MV ČSR zrušena potápěčská stanice KÚ Sboru PO. Tím došlo nejen k přerušení 28leté tradice, ale zejména kontinuity odbornosti v tomto trvale potřebném a účinně využívaném úseku činnosti KÚ Sboru PO.

Jednou z nejnáročnějších a nejobtížnějších akcí v historii krajského útvaru Sboru PO byly záchranné a vyprošťovací práce po zemětřesení v Arménii. K této živelní pohromě došlo dne 7. prosince 1988 a pod zřícenými budovami zahynuly desetitisíce obyvatel. Z ČSR byla 14. prosince vypravena skupina 78 příslušníků z vybraných požárních útvarů. Z KÚ SPO bylo do této skupiny zařazeno 10 příslušníků. Deset dnů záchranářské práce v podmínkách značně ztížených mrazy, sněhovými vánicemi a neprůjezdností komunikací si vyžádalo maximální vypětí, obětavost a osobní statečnost všech zasahujících. Jejich práce byla oceněna ministrem vnitra.

V roce 1988 vzniklo v okrese Č. Budějovice celkem 120 požárů se škodou 1 357 000 Kčs a došlo k usmrcení 1 osoby. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 19 537 000 Kčs.

I u požární ochrany se projevil technický pokrok, a to v oblasti výpočetní techniky. V tomto roce byly na OS a OÚ Sboru PO nainstalovány první 8bitové počítače. V této době již někteří, zejména mladí, zaměstnaci Sboru PO absolvovali školení pro práci na počítačích. Ústřední orgány plánovaly využívání počítačů, jak v oblasti předcházení požárům, zejména kontrolní činnosti, tak i při jejich zdolávání, zejména rychlé získávání informací o hořícím objektu.

Dne 12. srpna 1989 odešel na zasloužený odpočinek velitel KÚ Sboru PO František Šestauber. Ve funkci velitele požárního útvaru, ve které vykonal mnoho záslužné a obětavé práce, působil od 1. června 1960, t j. plných 29 let. Velitelem KÚ Sboru PO byl dnem 1. září 1989 jmenován dosavadní zástupce velitele JUDr. Josef Blažek.

Situace v požární ochraně v závěru roku 1989 byla, tak jako v celé společnosti, ovlivněna bouřlivými listopadovými událostmi. Politické, společenské a ekonomické změny po roce 1989 si vyžadovaly řadu změn i v systému požární ochrany. Dnem 31. prosince 1990 byly zrušeny krajské národní výbory. Na území okresů přešla požární ochrana dnem 1. ledna 1991 do podřízenosti nově vzniklých okresních úřadů. Nové organizační celky definované jako okresní správy a útvary Sboru PO se staly zvláštními orgány okresních úřadů.

V roce 1990 vzniklo na území okresu Č. Budějovice celkem 164 požárů se škodou 2 721 800 Kč. Při požárech byla usmrcena 1 osoba. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny částkou 29 497 000 Kč.

Dlouhodobě se projevující potřeba větších prostor pro výkon služby, zejména s ohledem na výcvik příslušníků, garážování, manipulaci a výjezd moderní rozměrné požární techniky, byla v roce 1990 vyřešena přidělením objektu kasáren v Nádražní ulici. Neprodleně byly zahájeny nutné stavební úpravy. Byly rekonstruovány elektrické instalace, sociální zařízení, přestavěny výjezdové garáže, rekonstruovány umývárny a sušárny hadic, vybudováno dispečerské stanoviště a provedena úprava rozhlasového zařízení. Součástí uvedených úprav byla v roce 1991 rekonstrukce střechy na hlavní budově, dokončení umývárny a skladu hadic, vybudování posilovny a rehabilitačního zařízení, úprava skladu materiálu a celková vnitřní úprava prostor v hlavní budově.

V prosinci 1991 byl po 62 letech ukončen výkon služby v požární stanici v Haškově ulici a zahájen provoz v nově upravených prostorách v Nádražní ulici v Č. Budějovicích.

          V následujících deseti letech stavební i ostatní úpravy a přestavby pokračovaly a soustavně byla zvyšována vybavenost pro výkon služby. Za plného provozu a důsledného dodržování zásad výkonu služby při zajišťování požární bezpečnosti na území okresu byly zahájeny v roce 1991 úpravy garáží, byla nově pokryta střecha nad garážemi a zateplena garážová vrata. Uvedené práce pokračovaly až do roku 1994. V roce 1992 byly rekonstruovány pohotovostní místnosti a byla vybudována služebna protiplynové techniky.

Mezi jednotlivými složkami PO v okresech ČR byla spuštěna elektronická pošta FrontDoor, což znamenalo prvenství mezi státními organizacemi v této oblasti.      Zároveň byla vybudována první počítačová síť Lantastic. Bylo připojeno cca 12 počítačů, které byly využívány k vedení ekonomických agend, podpoře výjezdů jednotek a pro statistiku mimořádných událostí.

V roce 1991 vzniklo na území okresu Č. Budějovice celkem 231 požárů s celkovou škodou 4 226 600 Kčs. Usmrceny byly 2 osoby a uchráněné hodnoty činily 47 213 000 Kčs. V průběhu roku 1992 došlo na území okresu k 342 požárům s celkovou škodou 3 484 100 Kčs. Usmrcena byla 1 osoba. Uchráněné hodnoty činily 40 311 000 Kčs.

• 2. duben 1992 - velmi náročný požár v suterénu budovy psychiatrického oddělení Krajské nemocnice s poliklinikou v Č. Budějovicích. Požár byl úmyslně založen a způsobil škodu za 961 000 Kčs.

Usnesením vlády ČR č. 246 ze dne 19. května 1993 byly položeny základy pro vybudování integrovaného záchranného systému. Stěžejní úkoly v tomto systému mají hasičské záchranné sbory a jejich operační střediska, která plní úlohy, jak při přijetí hlášení o mimořádné události, tak i vyrozumění složek IZS a jejich vzájemné koordinaci. S budováním tohoto systému bylo úspěšně započato za spolupráce všech uvedených složek a institucí i v Č. Budějovicích.

Dlouhodobě se u JPO projevovala nutnost bezpečně provádět práce ve výškách. Vedení Sboru PO k tomu vedly negativní zkušenosti z předchozích let, zejména úrazy hasičů při výkonu povolání. Systém lezeckých skupin se začal u Sboru PO promyšleně budovat od roku 1988 v úzké spolupráci, přesněji řečeno pod vedením Revírní báňské záchranné služby Ostrava – Radvanice, která v té době byla v této oblasti kvalitativně na úrovni. Na Okresním útvaru Sboru PO v Č. Budějovicích byla lezecká skupina založena v letech 1993 – 1994.

V roce 1993 vzniklo celkem 268 požárů s celkovou škodou 4 709 600 Kč. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 43 584 000 Kč. V roce následujícím došlo v okrese celkem k 345 požárům s celkovou škodou 17 486 000 Kč. Uchráněné hodnoty byly vyčísleny částkou 64 244 000 Kč.

• 27. červen 1994 - požár výrobních objektů v závodě Jitona Soběslav v Lišově. Příčinou vzniku byla nedbalost při práci s dvousložkovým polyesterovým lakem. Škoda způsobená požárem činila 6 382 000 Kč, uchráněné hodnoty 8 000 000 Kč. Při požáru bylo zraněno 7 osob.
• 29. červen 1994 - požár v lakovně závodu Stavokonstrukce v Týně nad Vltavou. Příčinou požáru byla technická závada na stříkacím zařízení. Způsobená škoda byla vyčíslena částkou 2 150 000 Kč, uchráněné hodnoty činily 10 000 000 Kč. Při požáru došlo ke zranění 5 osob.

Významnou událostí v požární ochraně v roce 1994 bylo přijetí zákona č. 203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Tento změnový zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1995. Ve smyslu uvedeného zákona se stal ředitel HZS okresu přímým nadřízeným všech příslušníků HZS okresu. Jako okresní požární rada vykonával státní správu na úseku PO v daném území. Spojení těchto dvou funkcí bylo vyjádřením filozofie požární ochrany: oblast prevence i represe tvoří jeden vzájemně se doplňující celek. Do funkce ředitele HZS okresu a okresního požárního rady byl dnem 1. ledna 1995 jmenován JUDr. Josef Blažek.
 

Požární technika používaná v Českých Budějovicích v letech 1995 a 1996:

V průběhu roku 1995 bylo vybudováno operační středisko HZS okresu Č. Budějovice v obsazení dva spojaři a jeden operační důstojník. Operační středisko bylo vybaveno výpočetní technikou s programovou podporou výjezdu jednotky a informativními databázemi. Programové vybavení operačního střediska umožňovalo ovládání základních technologií HZS okresu Č. Budějovice, např. světla, rozhlasy, výstražná znamení.

V roce 1995 vzniklo v okrese Č. Budějovice 300 požárů s celkovou škodou 10 249 000 Kč. Při požárech došlo k usmrcení 2 osob, uchráněné hodnoty činily 41 211 000 Kč. V průběhu roku 1996 vzniklo v okrese Č. Budějovice 253 požárů s celkovou škodou 13 287 200 Kč. Při požárech byla jedna osoba usmrcena, uchráněné hodnoty činily 109 221 000 Kč.

• 1996 - požár ve výrobní hale závodu Motor Jikov v Českých Budějovicích, jehož příčinou byla technická závada na kontrolní sondě elektrické pece. Škoda požárem způsobená byla vyčíslena na 3 600 000 Kč, uchráněné hodnoty činily 50 000 000 Kč.
• 23. - 30. listopad 1996 – rozsáhlý požár rafinerie v Záluží u Mostu.

Významnou akcí v roce 1997 byl přechod počítačové sítě na platformu Windows 95. V tomto roce bylo připojeno na síť cca 30 počítačů a na operační středisko HZS okresu Č. Budějovice byl instalován zadávací terminál jednotného systému varování a vyrozumění CAS 100. Další významnou součástí vybavenosti HZS okresu Č. Budějovice bylo vybudování výcvikového protiplynového polygonu. I když náročnost na vybudování zařízení vlastními silami byla značná, je mnohokrát vyvážena zrušením dojíždění jednotky na výcvikové protiplynové polygony v Plzni, Brně atd. Uvedené zařízení bylo a je úspěšně využíváno všemi jednotkami HZS okresů/HZS JčK v kraji včetně dobrovolných a závodních jednotek PO. Další stavební akcí v tomto roce byla výstavba umývárny a sušičky aut. Následovala rekonstrukce zpevněných ploch u dílny, rekonstrukce vozovky a chodníku před hlavní budovou a oprava obvodové zdi areálu HZS okresu Č. Budějovice.

V červenci 1997 se podíleli příslušníci HZS okresu Č. Budějovice na záchraně osob a majetku při likvidaci následků povodní na Moravě. V tomto roce došlo na území okresu ke vzniku 311 požárů s celkovou škodou 23 391 000 Kč. Usmrcena byla 1 osoba, uchráněné hodnoty činily 85 311 000 Kč.

Na podzim roku 1998 začala psát svoji historii konference požární ochrany „Červený kohout“, kdy se v budově České akademie věd v Č. Budějovicích – Čtyřech Dvorech konal její první ročník. Od tohoto roku se konference konala každoročně, v následujících letech byl termín přesunut na jarní měsíce. V počátcích byla koncipována jako regionální konference a v prvním desetiletí trvání se potýkala s problémy, zejména malým zájmem veřejnosti, což bylo v následujících letech překonáno.

V roce 1998 vzniklo na území okresu celkem 313 požárů s celkovou škodou 15 205 000 Kč. Při požárech došlo k usmrcení 2 osob, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 120 791 000 Kč.

• 1998 - požárem na sídlišti Vltava, který vznikl v důsledku srážky dvou vojenských letadel nad uvedeným sídlištěm. Náročná likvidace požáru si vyžádala velké nasazení zasahující jednotky HZS okresu České Budějovice a veškeré dostupné požární techniky. Škoda požárem způsobená činila 6 500 000 Kč, uchráněné hodnoty byly vyčísleny na 55 000 000 Kč.

V letech 1998 – 1999 probíhala ve dvou fázích rekonstrukce operačního střediska HZS okresu České Budějovice. První fáze se zabývala modernizací programového vybavení pracovišť a instalací nové telefonní ústředny ISDN, druhá byla soustředěna na stavební rekonstrukci směřující k rozšíření prostor. Cílem modernizace byla příprava na činnost operačního a informačního střediska IZS kraje. V závěru roku 1999 byl zřízen přístup HZS okresu na internet.
Speciální technika na českobudějovické stanici:

V roce 1999 vzniklo celkem 334 požárů se škodou 8 033 000 Kč. Uchráněné hodnoty činily 75 062 000 Kč.

• 22. březen 1999 - požár ve výpočetní jednotce strojovny výrobního bloku elektrárny Temelín. Příčinou vzniku požáru byla technická závada v elektroinstalaci. Škoda požárem způsobená činila 1 000 000 Kč, uchráněné hodnoty 10 000 000 Kč.

S ohledem na vzrůstající potřeby byla po desetiletém přerušení od 1. října 1999 znovu ustanovena potápěčská skupina. Po náročných zdravotních prohlídkách, fyzických testech a potápěčském výcviku skupina absolvovala měsíčně pravidelné tréninkové ponory převážně v lokalitách Blatná a Studená a na vodních nádržích Husinec, Lipno, Orlík a Seč. Všichni členové skupiny dosáhli odbornosti potápěč II. stupně umožňující zásahy do hloubky 40 m. Od doby vzniku provedla skupina celkem 7 závažných zásahů, z nichž 5 bylo úspěšných. Členové skupiny absolvovali výcvik na řízení malých plavidel s mezinárodní platností a pravidelně 1x za rok absolvovali opakovací a dobrovolné kurzy včetně zdravotních prohlídek u specialistů na potápění, v tzv. barokomoře. Vybavení skupiny sestávalo z 5 suchých obleků, 5 polosuchých obleků od fy SCUBAPRO a výzbroje a výstroje v celkové hodnotě 120 000 Kč na potápěče. V prosinci 2000 byla pro skupinu pořízena podvodní dorozumívací komunikace v hodnotě 160 000 Kč.

Desetileté trvání stavebních úprav areálu a objektů HZS okresu Č. Budějovice vyvrcholilo v roce 2000:

Celá řada stavebních a dalších úprav probíhala v uplynulých letech i na požárních stanicích HZS okresu České Budějovice:

• Trhové Sviny – provoz zahájen 2. června 1979 - ve II. polovině roku 1979 proběhla přestavba garáží, v roce 1981 byly na dvoře po vybagrování položeny nové panely. Od roku 1986 do konce 1. pololetí roku 1990 probíhala přístavba nové budovy požární stanice, po které následovala do konce roku 1991 oprava fasády na staré budově. V průběhu roku 1996 byla vystavěna nová dílna a v roce 2000 proběhla kolaudace dalších 4 garážových stání, která slouží pro požární techniku a byla od září roku 1999 budována vlastními silami.

• Suché Vrbné - zhotovena nová přípojka topení včetně výměníku a provedena rekonstrukce sociálního zařízení v celém objektu.

• Týn nad Vltavou - v průběhu let 1982–1990 provedeny stavební úpravy garáží pro AZ30 IFA, úpravy služebních místností, vybetonování garáží včetně výměny garážových vrat, stavba cvičné věže a úprava terénu. V letech 1990–2000 probíhala celková rekonstrukce topení, úprava garáže pro RZA, byly položeny panely v zadní části budovy, provedeny úpravy garáží pro AZ37 T148 Magirus a CAS32 T815. Následovalo vybudování služební místnosti pro protiplynovou službu, odsávání výfukových plynů z garáží a oprava fasády budovy. Vybavenost objektu požární stanice byla v roce 2000 dovršena vnějšími a vnitřními úpravami a s nimi související výměnou oken a dveří včetně vybudování nového sociálního zařízení. Do vybavenosti technikou přispělo město Týn nad Vltavou zakoupením člunu.

V lednu roku 2000 přešla stávající elektronická pošta na platformu internetu. V průběhu roku byly na internetu zpřístupněny webové stránky HZS okresu České Budějovice. Na konci roku 2000 byla provedena další etapa rekonstrukce technologií operačního střediska HZS okresu České Budějovice. Bylo instalováno nové záznamové zařízení, proveden upgrade programového vybavení a instalovány dotykové obrazovky. Byl zřízen datový spoj se stanicemi v Týně nad Vltavou a Trhových Svinech s možností ovládání technologií na těchto stanicích. Dále byla provedena rekonstrukce radiových převaděčů HZS okresu České Budějovice na digitální ovládání. Počítačová síť spojovala cca 40 počítačů.

V průběhu roku 2000 vzniklo na území českobudějovického okresu celkem 353 požárů, při kterých došlo ke zranění 23 osob. Škoda požáry způsobená činila 22 229 000 Kč, uchráněné hodnoty byly vyčísleny částkou 98 156 000 Kč.

Rok 2000 se stal významným mezníkem v organizaci a rozvoji požární ochrany zejména tím, že byl vydán soubor zákonů.

• novela zákona č. 133/85 Sb., o požární ochraně vydaná pod č. 237/2000 Sb.,
  zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru a o změně některých zákonů,
• zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

V závěru roku 2000 byl HZS okresu České Budějovice předán objekt bývalé výstrojní opravny Armády ČR na Pražské třídě. Po dokončení rekonstrukcí objekt slouží jako správní budova krajského ředitelství HZS JčK a operační a informační středisko.

S nástupem roku 2001 došlo u profesionálních hasičů nejen v Českých Budějovicích k zásadním změnám. K uvedenému datu nabyl účinnosti zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR a o změně některých zákonů, který znovuobnovil krajské zřízení u profesionálních hasičů, a to zřízením Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje s celokrajskou působností.  HZS Jihočeského kraje (je organizační složkou státu a účetní jednotkou) měl a dodnes má řídicí složku – krajské ředitelství. Nadále až do současné doby fungují dříve vybudované stanice v Nádražní ulici a v Suchém Vrbném. Nová právní úprava zavedla i změnu v poměru zaměstnanců k zaměstnavateli; byl zřízen služební poměr a z pracovníků se stali příslušníci.

Další změnou v činnosti profesionálních hasičů v celé ČR, Č. Budějovice nevyjímaje, byla aplikace zákonů č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Všechny tyto zákony rozšířily působnost HZS Jihočeského kraje o další oblasti, a to ochranu obyvatelstva, krizové řízení, integrovaný záchranný systém a civilní nouzové plánování. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, byl znovu podstatně změněn zákonem č. 237/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Požární ochrana zůstala tradičně i nadále v gesci HZS ČR. Všechny tyto změny se promítly i do práce hasičů v Č. Budějovicích.

Změny se dotkly také personální oblasti. Ke krajskému ředitelství HZS Jihočeského kraje byli převedeni pracovníci zajišťující doposud agendu týkající se ochrany obyvatelstva na referátu obrany a ochrany okresního úřadu v Č. Budějovicích. Celkem se jednalo o 8 pracovníků. Tím, že k 31. 12. 2000 byl zrušen regionální úřad a finanční úřad civilní ochrany v Č. Budějovicích, byli pracovníci těchto úřadů rovněž převedeni do stavu HZS Budějovického kraje a HZS Jihlavského kraje. Na krajské ředitelství HZS JčK přešlo 16 zaměstnanců z regionálního a finančního úřadu v Č. Budějovicích. Tím byly i personálně přeneseny do pravomoci a působnosti orgánů požární ochrany důležité oblasti ochrany obyvatelstva vč. vyrozumění a varování obyvatelstva, zejména ve vztahu k Jaderné elektrárně Temelín.

Po personálním rozšíření HZS JčK o výše uvedené pracovníky institucí zabývajících se CO došlo rovněž ke sloučení operačních středisek obou orgánů (HZS JčK a Regionálního úřadu CO v Č. Budějovicích) a s tím souvisejícího i jejich programového vybavení (do OPIS HZS JčK bylo implementováno dohledové krajské pracoviště jednotného systému varování a vyrozumění CAS 100, původně provozované Regionálním úřadem CO v Č. Budějovicích). OPIS HZS JčK umístěné na krajském ředitelství obsluhovalo pouze okres Č. Budějovice.

V tomto roce, na základě účinnosti právních předpisů z oblasti tzv. krizové legislativy, následných usnesení vlády ČR a Pokynů generálního ředitele HZS ČR bylo zahájeno stahování tzv. materiálu CO (jednalo se především o ochranné masky, ochranné filtry, dětské vaky a dětské kazajky) ze skladů u obcí a organizací k roztřídění, repasím a následnému uložení funkčního materiálu v zařízeních HZS ČR. Tento materiál je u HZS ČR uložen do současné doby a je určen pro použití v případě válečného stavu pro určené skupiny obyvatelstva. Tato činnost u HZS JčK byla koordinována a organizována zejména příslušníky a zaměstnanci oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva HZS JčK. Stahování materiálů CO z původních úložišť pokračovalo až do r. 2005.

Během roku 2001 se konal již 8. ročník výstavy MOBIL SALON, kterého se pravidelně účastní i hasiči z Českých Budějovic, kteří vytvářejí jednak stacionární expozici, ale i dynamické ukázky ze své činnosti v různých oblastech. Většinou se jedná o ukázky vyprošťování osob z havarovaných vozidel, anebo, ve spolupráci s Policií ČR, ukázky požárního zajištění místa zásahu jednotky Policie ČR.  Poprvé se českobudějovičtí hasiči na výstavě podíleli v roce 2000. V organizaci MOBIL SALONU došlo v průběhu let také ke změnám, z nichž nejvýznamnější nastala v r. 2015, kdy výstava byla přejmenována na „Svět v pohybu“.

V závěru roku 2000 byl HZS okresu České Budějovice (tento název platil do konce roku 2000) předán do užívání objekt bývalé výstrojní opravny Armády ČR na Pražské tř. Bylo stanoveno, že první etapa rekonstrukce této budovy bude po schválení projektové dokumentace zahájena v průběhu roku 2001. Druhá etapa probíhala v roce 2002 a po jejím dokončení objekt sloužil a slouží jako správní budova pro krajské ředitelství a operační a informační středisko s prostorami pro zasedání krizového štábu určené obce/obce s rozšířenou působností České Budějovice.

Samostatnou kapitolou v činnosti českobudějovických hasičů byly povodně. Největší povodně od roku 1888 postihly České Budějovice a celou ČR v roce 2002 a napáchaly podstatně větší škody, což bylo způsobeno zejména rozvojem města za 114 let i jeho industrializací. V neposlední řadě škody šly i na vrub nedostatkům v zabezpečení města proti povodním a nedodržování zásad při jejich předcházení.
V noci z 6. na 7. srpna v Č. Budějovicích spadlo 65 mm srážek a 7. srpna přes den dalších 25 mm. Tím v časných ranních hodinách došlo k dramatickému zhoršování situace na Svinenském potoce, řece Stropnici a Zborovském potoce. V 0.30 hod. dne 8. srpna vyhlásil OPIS HZS JčK evakuaci z obcí Doudleby, Plav, Hamr, Roudné a Dolní Stropnice z důvodu plánovaného zvýšeného odtoku z vodní nádrže Římov. Druhá vlna povodní byla dne 11. 8., kdy trvalé srážky, místy doprovázené i bouřkami, začaly v jižních Čechách spadávat v průběhu dne, výrazně pak zesílily ve večerních a nočních hodinách. Evakuace obyvatelstva probíhala podle aktuálně vyhodnocené situace v souladu s rozsahem ohrožení a počtem evakuovaných. Při provádění evakuace byly použity základní složky IZS (tzn. HZS ČR a JSDHO, Policie ČR a ZZS) a ostatní složky IZS (Armáda ČR, obecní policie a další). Dne 12. srpna bylo na Českobudějovicku evakuováno celkem 486 osob, o den později 383 osob.
Při první povodňové vlně ve dnech 7. – 8. srpna přijalo OPIS IZS České Budějovice z území okresu celkem 1 755 volání na tísňové linky a při druhé povodňové vlně ve dnech 12. – 16. srpna 6 966 volání.
V období od 7. do 31. srpna se na činnostech souvisejících s povodněmi v okrese České Budějovice podílelo celkem 92 JPO se 743 hasiči. Činnost těchto JPO byla zaměřena zejména na organizaci a vlastní provádění záchrany osob a jejich evakuaci, čerpání vody v zatopených oblastech (byty, domy, sklepy, provozní zařízení, studny, laguny, atd.), stavění protipovodňových hrází, rozvoz materiálu humanitární pomoci a další činnosti.
V této souvislosti byl také vyhlášen hejtmanem kraje historicky první „stav nebezpečí“, který trval od 12. srpna do 31. srpna 2002. Následně vláda ČR vyhlásila na stejnou dobu nouzový stav i pro Českobudějovicko. JPO organizovaly a prováděly činnosti související s povodněmi, počínaje varováním obyvatelstva, přes záchranné práce, likvidační práce až po zajišťování (shromažďování a rozvoz) humanitární pomoci.

V souladu se zákonem o požární ochraně byly zpracovány podklady ke třem nařízením kraje, a to ke stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, k zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu a k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob. Tato nařízení byla následně schválena radou kraje a vydána formou právních předpisů kraje. V dalších letech byla novelizována, příp. vydána nová. V následujícím období ještě byla zpracována a průběžně novelizována další nařízení kraje, a to požární poplachový plán kraje, nařízení k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany a zdroje vody k hašení požárů. Podklady k nařízením kraje zpracovávali příslušníci krajského ředitelství HZS Jihočeského kraje.

V roce 2002 byla od 1. července realizována podstatná změna v organizačním uspořádání HZS Jihočeského kraje, zejména krajského ředitelství. Byl rozdělen úsek prevence a integrovaného záchranného systému na úsek prevence a plánování, do kterého nově patřil odbor požární prevence a odbor ochrany obyvatelstva a krizového a havarijního plánování. K původně samostatnému úseku operačního řízení (tam mj. patřilo i oddělení krizového a havarijního plánování) byla přiřazena oblast integrovaného záchranného systému, takže nově vznikl úsek integrovaného záchranného systému a operačního řízení, který zahrnoval odbor integrovaného záchranného systému a odbor operačního řízení (tam mj. náleželo i OPIS). Úseku ekonomickému a kanceláři ředitele se tyto organizační změny vyhnuly. Úkoly územního odboru pro okres České Budějovice i nadále plnilo krajské ředitelství.

Ve  společenské oblasti nastala od roku 2002 u hasičů v Českých Budějovicích až do roku 2007 éra pořádání hasičských plesů. V únoru každého roku se konaly (v multifunkčním centru Gerbera nebo Domě kultury Metropol) hasičské plesy, na kterých hrála hudba Hradní stráže a Policie ČR. Po roce 2007 bylo od pořádání plesů upuštěno a do současné doby se tato tradice neobnovila.

V závěru roku 2002 byly dokončeny úpravy budovy, která původně sloužila Armádě ČR. Budova je situována do Pražské třídě a v lednu 2003 byla předána do užívání. Jejím zprovozněním sbor nově získal další vjezd do areálu z této třídy. V nové budově je umístěno ředitelství HZS Jihočeského kraje, úsek prevence a plánování, úsek ředitele kanceláře ředitele HZS Jihočeského kraje a OPIS, jehož součástí je pracoviště telefonního centra tísňového volání, které bylo zapojeno do celorepublikové sítě.

Na stadionu Sportovního klubu Policie v Českých Budějovicích se v roce 2003 uskutečnil XXXII. ročník Mistrovství ČR v požárním sportu. Soutěže se zúčastnilo 14 družstev ze všech HZS krajů a jedno družstvo, které zvítězilo v celostátní soutěži jednotek HZS podniků. Organizaci soutěže zajišťoval HZS Jihočeského kraje ve spolupráci s MV – generálním ředitelstvím HZS ČR. Na úspěšném průběhu soutěže se podílel i Sportovní klub Policie. Stadion byl po povodních v roce 2002 zrekonstruován a zmodernizován. Reprezentační družstvo HZS Jihočeského kraje obsadilo v této soutěži celkově 5. místo, vítězem se stalo družstvo HZS Plzeňského kraje.

V souvislosti s rozšiřováním působnosti HZS ČR od roku 2001 o oblast ochrany obyvatelstva zajišťuje OPIS HZS Jihočeského kraje v Českých Budějovicích obsluhu jednotného systému varování a vyrozumění. HZS Jihočeského kraje dále úzce spolupracoval s Krajským úřadem JčK při zkvalitňování jednotného systému varování a vyrozumění. Investičně byla akce kryta z prostředků Krajského úřadu JčK. HZS JčK převzal na základě darovacích smluv od obcí 15 rotačních sirén. Provedené zkoušky vykázaly 98% provozuschopnost těchto sirén. V roce 2003 došlo ve městě České Budějovice k vybudování místního informačního systému pro město. Varovací systém VISO se průběžně v dalších letech zlepšoval, modernizoval, až pokryl celé území města včetně jeho částí. Varovací a informační systém je ovládán z operačního střediska Městské policie Č. Budějovice a spouštěn OPIS HZS Jihočeského kraje. V Č. Budějovicích jsou na tento městský informační systém napojeny i hlásné profily pro zjišťování výšky hladiny vodních toků ve městě.

V souvislosti se zánikem okresních úřadů bylo v souladu s novelizací právních předpisů nutné upravit na podmínky kraje i plánovací dokumenty integrovaného záchranného systému. Krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje v 1. pololetí roku 2003 upravilo vybrané části nově vzniklého Havarijního plánu Jihočeského kraje jako jednoho ze základních dokumentů integrovaného záchranného systému. Tento plán byl dne 4. července schválen hejtmanem JčK. Ve stejné době se aktualizoval i vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín podle poznatků z historicky prvního cvičení „ZONA 2002“.

V tomto roce byla provedena analýza území Jihočeského kraje z hlediska jeho pokrytí lezeckými skupinami HZS ČR. Z této analýzy vyplynula nutnost, aby na stanici Č. Budějovice i nadále pracovala lezecká skupina, která byla rozšířena na celkový stav 18 hasičů.

Telefonní centrum tísňového volání „112“, jako součást OPIS, zahájilo v červnu 2004 „ostrý“ provoz. Do uvedeného centra byly přesměrovány hovory z jednotného evropského čísla tísňového volání 112 a následně i z tísňové linky 150 ze všech územních odborů HZS Jihočeského kraje. Telefonní centrum tísňového volání 112 standardně obsluhuje volání v českém, anglickém a německém jazyce.

Nová technika na stanici v Českých Budějovicích:

• nosič kontejnerů na podvozku Mercedes-Benz s označením KA10 Actros 4x2 a chemickým kontejnerem třídy S,
• dopravní automobil MB Vito na podvozku Mercedes-Benz,
• osobní automobil Š Fabia combi,
• terénní vozidlo Nissan X-TRAIL k využití pro šetření na místech požárů ve špatně přístupných lokalitách.

V roce 2004 bylo zahájeno budování geografického informačního systému pro OPIS České Budějovice. Jeho cílem bylo vytvoření geografického informačního systému HZS Jihočeského kraje jako podpory operačního řízení a krizového a havarijního plánování.

V areálu stanice v Českých Budějovicích se v roce 2004 konalo krajské kolo soutěže ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel.

V oblasti operačního řízení se začal v roce 2005 proces slučování OPIS s cílem zkvalitnit výkon služby a umožnit lepší využívání informačních nástrojů k podpoře jeho činnosti. V tomto roce se sloučilo OPIS územního odboru Český Krumlov s krajským operačním a informačním střediskem HZS Jihočeského kraje. OPIS HZS Jihočeského kraje převzal dnem 2. května všechny povinnosti OPIS územního odboru Č. Krumlov. Ostatních OPIS územních odborů HZS JčK se změna nedotkla.

Účinným nástrojem pro rozhodování orgánů krizového řízení byl od roku 2001 Informační systém plánování civilních zdrojů - IS ARGIS, jako hlavní nástroj informační podpory hospodářských opatření pro krizové stavy v oblasti zajišťování věcných zdrojů. Tento informační systém vyvinula a provozuje Správa státních hmotných rezerv. Od roku 2003 jej naplňuje HZS Jihočeského kraje a v rámci zákonných zmocnění jej od té doby využívá.

Do činnosti HZS JčK dne 4. června 2006 citelně zasáhlo náhlé úmrtí dlouholetého ředitele HZS Jihočeského kraje plk. JUDr. Josefa Blažka. Jeho čtyřicetiletá praxe v požární ochraně se příznivě promítala do celého vývoje uplynulých let. Po náhlém úmrtí plk. J. Blažka byl po jednání s generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. M. Štěpánem ustanoven jako zastupující ředitel pplk. Mgr. Zdeněk Kala. Tento stav trval téměř do konce tohoto roku, kdy ve 2. kole výběrového řízení zvítězil pplk. Ing. Lubomír Bureš, který se stal novým ředitelem. V čele HZS Jihočeského kraje je dosud.

Ve druhé polovině roku 2006 byl vytvořen prapor Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, který je používán při slavnostních příležitostech. Na návrh Tomáše Pazourka z územního odboru Tábor HZS Jihočeského kraje jej zhotovila firma v Českých Budějovicích a je trvale uložen na krajském ředitelství HZS Jihočeského kraje. Součástí praporu je znak HZS Jihočeského kraje, jímž jsou označovány dokumenty i výstroj zaměstnanců HZS Jihočeského kraje. Následně Tomáš Pazourek zpracoval návrh loga HZS Jihočeského kraje, které je určené k běžnému použití. 

V prvním lednovém týdnu 2006 zasahovali českobudějovičtí hasiči, stejně jako i hasiči v ostatních částech ČR, na odstraňování popadaných stromů a polámaných větví v souvislosti s vytrvalými a intenzivními sněhovými srážkami. Množství sněhu se projevilo i na zatížení střech domů, z nichž některé tuto tíhu sněhu neunesly a zřítily se. Hasiči preventivně odstraňovali sníh zejména z plochých střech. Na odklízení sněhu v ulicích Č. Budějovic byla využita i těžká technika 153. záchranného praporu Armády ČR z Jindřichova Hradce. Tato technika byla rovněž nasazena i v dalších místech českobudějovického okresu, zejména na zprůjezdnění komunikací blokovaných množstvím polomů.

Dne 17. ledna 2006 se na krajském ředitelství HZS Jihočeského kraje uskutečnil slavnostní akt otevření psychologické laboratoře v prostorách stanice České Budějovice. Hlavní činnost psychologické laboratoře spočívá v posuzování psychologické způsobilosti nejen nových uchazečů o vstup do HZS ČR, ale i stávajících příslušníků HZS ČR, kteří se kvalifikovali do funkce strojníka nebo do vyšší služební funkce. Psychologická laboratoř slouží pro potřeby HZS Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a Kraje Vysočina.

V posledním lednovém dnu byl zprovozněn WAP server (webové stránky optimalizované pro mobilní telefony) pro informování členů Bezpečnostní rady Jihočeského kraje, starostů ORP a velitelů stanic HZS Jihočeského kraje o vzniku a průběhu mimořádných událostí a krizových situací. Data do systému vkládá OPIS HZS JčK. Z mobilního telefonu je možno se připojit k WAP serveru a získat tak kdykoliv a kdekoliv podrobnější informace o mimořádných událostech na území kraje a případně přijmout neodkladná opatření ke zmírnění následků.

V závěru měsíce března se v roce 2006 v důsledku oteplování a s tím souvisejícím táním sněhu a dešťovými srážkami rozlily řeky a potoky a způsobily povodně. Tyto povodně nebyly takového rozsahu, aby bylo nutné na Českobudějovicku vyhlásit krizový stav. Opětovné nebezpečí povodní na Českobudějovicku se vyskytlo v závěru měsíce června. Rozsah těchto povodní opět nedosáhl takového rozměru, aby bylo nutné vyhlásit krizový stav. Profesionální i dobrovolné JPO na Českobudějovicku se zaměřovaly zejména na čerpání vody ze zatopených prostor obytných domů a ze zatopených komunikací. Rovněž se hasiči podíleli na stavění hrází z pytlů s pískem a stavění protipovodňových zátarasů a v několika případech i na evakuaci obyvatelstva. HZS Jihočeského kraje pomáhal postiženým obcím dodávkami vysoušečů zdiva, dezinfekčních a úklidových prostředků a dalších potřebných komodit.

Dne 3. listopadu 2006 se v pavilonu „Z“ na Výstavišti v Č. Budějovicích uskutečnilo slavnostní zasedání hasičů krajského ředitelství a stanic v Českých Budějovicích u příležitosti oslav 140 let trvání profesionálních hasičů v Českých Budějovicích. K tomuto výročí vydal HZS JčK knihu Vlastimila Lence „140 let profesionálních hasičů v Českých Budějovicích“. Na slavnostním zasedání byl rovněž představen prapor Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, který byl nově pořízen.

Na stanici České Budějovice byla v roce 2006 pořízena základní i speciální technika:

• CAS 24 4x2 v technickém provedení na podvozku Scania,
• CAS 20 LP na hašení lesních požárů na podvozku Renault,
• RZA MB Sprinter 4x2 pro PZ na podvozku Mercedes-Benz,
• nosič kontejnerů KA 10 Scania 6x4 a technický kontejner.

Toto období se vyznačovalo přijetím dlouho očekávaného zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů; dále do roku 2010 rozvojem Hasičského záchranného sboru ČR, ale v následujících letech i zeštíhlováním a všeobecným nepřiměřeným šetřením ve všech jeho oblastech činnosti. Poslední roky jsou opět ve znamení podpory činnosti poskytováním finančních prostředků, a to i z evropských fondů. V závěru období byl přijat i nový zákon o HZS ČR.

V závěru roku 2007 byla dokončena rekonstrukce výjezdových garáží s nástavbou provozních místností pro výkon služby na stanici v Českých Budějovicích. Prostory byly nově vybaveny technologickými zařízeními: odsáváním výfukových plynů z automobilů, dálkovým ovládáním výjezdových vrat a dalšími. Rekonstrukcí objektu byly vytvořeny prostory pro odbornou přípravu příslušníků JPO, prostory pro sociální zařízení a ochranné pomůcky a byl rozšířen již zmíněný prostor pro garážování techniky.

Jednou z nejvýznamnějších událostí roku 2007 bylo od 1. ledna nabytí účinnosti již dlouho platného (od 31. října 2003) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tento zákon upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby.

V noci z 18. na 19. ledna 2007 se Evropou přehnal orkán KYRILL a nevynechal ani Jihočeský kraj. Ze stanice Č. Budějovice vyjeli hasiči 178krát. Vláda ČR vyhlásila od 25. 1. do 5. 2. pro celé území Jihočeského kraje i dalších krajů nouzový stav.             

Na památku bývalého ředitele HZS JčK se od roku 2007 každoročně v červnu na stadionu Sportovního klubu Policie koná Memoriál plk. JUDr. Josefa Blažka. Je to celostátní soutěž ve dvojboji, tzn. výstupu do 4. podlaží cvičné věže a v běhu na 100 m s překážkami v rámci Ligy ČR ve výstupu na věž.

U příležitosti 10letého trvání konference požární ochrany s mezinárodní účastí Červený kohout, která se v tomto roce konala v hotelu Gomel v Českých Budějovicích ve dnech 24. a 25. dubna, byl nově vytvořen její symbol. Stala se jím stylizovaná skleněná soška kohouta v kombinaci červeného a čirého skla na podstavci s nápisem „Červený kohout“. Zmenšenina sošky kohouta se každoročně předává společně s certifikátem dvěma významným odborníkům k ocenění jejich zásluh o rozvoj požární ochrany, o konání konference a o zvyšování její odborné úrovně. Další soška je předávána autorovi nejkvalitnějšího příspěvku na konferenci.

V srpnu roku 2007 bylo napojeno na OPIS HZS Jihočeského kraje druhé územní OPIS z územního odboru J. Hradec a toto územní OPIS následně zrušeno. Tímto okamžikem OPIS HZS JčK obsluhovalo tísňové linky z území okresů Č. Budějovice, Č. Krumlov a J. Hradec.

Krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje ve spolupráci s MV – generálním ředitelstvím HZS ČR uspořádalo v Č. Budějovicích dne 25. září 2008 IV. mistrovství republiky HZS ČR ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Soutěže se zúčastnila družstva ze všech HZS krajů a jedno družstvo HZS podniku Aero Vodochody, a. s. V silné konkurenci soutěžních družstev obsadilo družstvo územního odboru Č. Krumlov, hájící barvy HZS Jihočeského kraje, pěkné 3. místo. Zvítězili hasiči Pardubického kraje.

Přes jižní Čechy se v sobotu 1. března 20008 přehnal orkán EMMA, který způsobil značné škody i v Českých Budějovicích a okolí. Hasiči po tři dny odstraňovali následky tohoto orkánu, přičemž jen v sobotu zaznamenali 61 výjezdů.

Historicky první veřejný služební slib nově nastupujících příslušníků HZS JčK se konal při zahájení výstavy MOBIL SALON na českobudějovickém Výstavišti dne 4. dubna 2008. Tento veřejný akt se pravidelně každoročně opakuje na významných místech Jihočeského kraje, např. na Státním zámku Hluboká n. Vltavou či v bývalém augustiniánském klášteře v Borovanech.

I v roce 2008 pokračovalo slučování územních OPIS s OPIS HZS Jihočeského kraje. Dne 30. září bylo přepojeno a následně zrušeno územní OPIS Prachatice. Po této změně OPIS HZS JčK obsluhoval okresy Č. Budějovice, Č. Krumlov, J. Hradec a Prachatice. Zároveň na územním odboru Tábor vzniklo sektorové OPIS, které nadále obsluhovalo území okresů Písek, Strakonice a Tábor. Na OPIS HZS JčK byly od září svedeny tísňové linky 112 a 150 z území celého kraje.

Třetí slavnostní veřejné předání hasičské techniky pro potřeby HZS ČR se uskutečnilo dne 10. prosince 2009 na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Ředitelé hasičských záchranných sborů krajů převzali pro své profesionální sbory 40 nových automobilových cisteren, dva automobilové žebříky a 5 technických automobilů pro chemický a radiační průzkum. Součástí slavnostního aktu bylo i žehnání nové technice budějovickým biskupem.

Ve středu 25. listopadu 2009 uspořádalo krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje setkání pro bývalé hasiče, kteří působili v Č. Budějovicích. Pozvání krajského ředitele přijalo 52 bývalých příslušníků a zaměstnanců, kteří měli možnost si v průběhu odpoledne prohlédnout všechny prostory stanice, novou budovu nevyjímaje. Účastníci setkání navštívili operační a informační středisko, výcvikové prostory a garáže, kde sledovali ukázky současné techniky a rovněž měli možnost nahlédnout do kronik a prohlédnout si staré fotografie.

Nezvyklý zásah zažili českobudějovičtí hasiči dne 24. srpna 2009 odpoledne v Alešově ulici v Č. Budějovicích, kde došlo k výbuchu parovodního potrubí. Tlakem unikající páry byly do vzdálenosti až 50 m rozmetány štěrk a suť z výkopu. V bezprostředním okolí bylo poškozeno 30 zaparkovaných osobních automobilů. Dále hasiči zjistili, že koleno z parovodního potrubí bylo odhozeno až na předzahrádku rodinného domu do vzdálenosti cca 60 m. Příčinou vzniku havárie byly neodborně prováděné opravářské práce na potrubí. Takto závažně vypadající mimořádná událost si naštěstí vyžádala pouze 2 lehká zranění.

Od roku 2009 se pravidelně každoročně koná soutěž denních příslušníků a zaměstnanců HZS Jihočeského kraje v požárním útoku. Každý územní odbor i krajské ředitelství vysílají soutěžní družstva. Historicky první soutěž se konala dne 1. října v Holubově, kde zvítězilo družstvo krajského ředitelství – ekonomického odboru. Na druhém místě se umístilo rovněž družstvo krajského ředitelství – odboru IZS a řízení služeb a bronzovou medaili získalo také družstvo krajského ředitelství – odboru prevence a civilní nouzové připravenosti. V následujících letech se soutěže konaly střídavě v jednotlivých okresech Jihočeského kraje.

Zásadní pozornost při výkonu státního požárního dozoru, posuzování dokumentace staveb a ověřování, zda byly stanovené podmínky dodrženy, věnovali příslušníci krajského ředitelství HZS JčK stavbám realizovaným na území města, které mají nadregionální význam a shromažďuje se v nich větší počet osob. Jsou to zejména obchodní centrum Baumax, budova Filozofické fakulty, rektorátu a univerzitní knihovny Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích, dostavba dětského oddělení Nemocnice Č. Budějovice, a. s., a dostavba areálu firmy UMDASH.

Dne 10. listopadu 2010 byly na Státním zámku Kratochvíle předány pamětní medaile k 10. výročí HZS ČR v nových podmínkách. Medaili obdrželo 55 osobností, které se svou spoluprací s HZS Jihočeského kraje významnou měrou zasloužili o úspěšné plnění úkolů jihočeského sboru v uplynulých 10 letech.

V barokních prostorách trojského zámku v Praze byla dne 10. května 2011 udělována ocenění v 7 kategoriích soutěže „Hasič roku 2010“. V kategorii „Projekt roku 2010“ získala konference požární ochrany s mezinárodní účastí „Červený kohout“ 3. místo.

Na pomoc Moravskoslezskému kraji při povodních vyjel dne 19. května 2010 z Českých Budějovic odřad HZS Jihočeského kraje. Odřad tvořili převážně příslušníci ze stanice Č. Budějovic a s sebou vzali kontejnerový nosič Scania, na kterém převáželi mobilní čerpací stanici s příslušenstvím, Renault Master a vůz Avia, který vezl dalších 15 čerpadel. Vzhledem k tomu, že HZS JčK je opěrným bodem pro velkoobjemové hašení, byl odřad vyslán právě z Č. Budějovic. Zásah trval dlouho, a proto byli členové odřadu po pěti dnech práce vystřídáni.

Od roku 2010 se v sudých letech konají konference organizované krajským ředitelstvím HZS JčK, Krajským úřadem Jihočeského kraje a Vysokou školou evropských a regionálních studií zaměřené na seznámení posluchačů s nestátními neziskovými organizacemi, s dobrovolnictvím, ale i s činností správních úřadů a orgánů samosprávy. V letech 2010 a 2012 měly tyto konference společný nosný název „Víme o sobě“. První konference měla podtitul „Mimořádné události v kraji pětilisté růže – pomáháme sami a dokážeme to i spolu“. Cyklus konferencí pokračuje i dále, ale od roku 2014 pod změněným ústředním názvem.

Od 11. ledna 2011 plní OPIS HZS Jihočeského kraje úkoly pro celý kraj, tzn. příjem jednotného evropského čísla tísňového volání 112 a tísňové linky 150 a vysílání JPO a složek integrovaného záchranného systému pro celý Jihočeský kraj. Všechna územně příslušná i sektorové OPIS byla zrušena. Tím byla dokončena restrukturalizace a koncentrace OPIS v našem kraji.

V prosinci 2011 byla slavnostně otevřena multimediální učebna, která je vybavena moderní technologií umožňující přímou vizualizaci probíraného tématu a prostřednictvím „SMARTBOARD“ práci s počítačem. Pro vzdělávání, zejména dětí, jsou využívány interaktivní kurzy. Součástí učebny je dětský koutek, který slouží ke hře a odpočinku dětí. Využití učebny je víceúčelové, neboť neslouží pouze ke vzdělávání dětí a mládeže, ale i k odborné přípravě členů JPO a vzdělávání pracovníků humanitárních a neziskových organizací v přípravě na mimořádné události. Učebně se zaslouženě dostalo i celostátního ocenění, neboť v anketě „Hasič roku 2011“, v kategorii „Projekt roku 2011“ získal projekt „Pár minut s hasičem“, jehož výsledkem je multimediální učebna, 1. místo.
Ve stejné soutěži „Hasič roku 2011“, ale v kategorii „Občanský zaměstnanec“ získala pracovnice krajského ředitelství HZS Jihočeského kraje Alena Pečmanová 3. místo.

Na krajském ředitelství HZS Jihočeského kraje bylo doplněno videokonferenční zařízení umožňující přenos obrazu i zvuku s ostatními HZS krajů a prostřednictvím MV – generálního ředitelství HZS ČR i s dalšími institucemi.

Dne 15. prosince 2011 se na stanici Č. Budějovice uskutečnilo slavnostní předání nové zásahové techniky – CAS 30 VH MB Actros, která byla pořízena z prostředků Nadace ČEZ. Pro stanici Č. Budějovice – Pražská tř. byly zakoupeny dva osvětlovací balony s kompletním příslušenstvím, nová CAS 30/9600/600 S3LP na podvozku Mercedes-Benz 6 x 6, nová CAS 30 VH-MB na podvozku Mercedes-Benz pro velkoobjemové hašení se zásobou 10 m3 vody a vyšetřovací automobil VYA Š Yeti s vybavením pro vyšetřovatele vzniku příčin požárů. Pro stanici Č. Budějovice – Suché Vrbné byl pořízen evakuační lehký automobil VEA L VW Transporter a těžký terénní užitkový automobil s valníkem s označením VW Transporter 4x4.

S účinností od 1. prosince 2011 byl zřízen sedmý územní odbor HZS JčK pro území okresu Č. Budějovice. Původní početní stav činil 5 příslušníků; do současné doby se zvýšil o jednoho příslušníka. Ředitelem územního odboru Č. Budějovice HZS JčK byl ustanoven plk. Ing. Petr Polívka.

Zásahy roku 2013:

• Jedním z neobvyklých zásahů českobudějovických profesionálních hasičů byla dne 20. března záchrana výletní lodě na řece Vltavě v Hluboké n. Vltavou, do které dírami v trupu vtékala voda a hrozilo její potopení. V okamžiku příjezdu hasičů na místo události bylo podpalubí lodě již zaplavené vodou a celá loď byla již nebezpečně nakloněna. Zasahující jednotka PO okamžitě začala odčerpávat vodu z trupu lodě. Velitel zásahu rozhodl preventivně instalovat norné stěny v těsné blízkosti lodě, aby se zabránilo roztékání oleje po hladině řeky. K úniku oleje na vodní hladinu mimo loď naštěstí nedošlo.
• U obce Ledenice, části Ohrazení, došlo dne 14. května k dopravní nehodě linkového autobusu, ve kterém cestovalo 25 osob. Autobus při vyhýbání se s protijedoucím kamionem sjel z vozovky a zůstal ležet na pravém boku v příkopu. Na této straně jsou dveře, které z toho důvodu nebyly použitelné. Zasahující hasiči vyprostili všechny cestující z autobusu během čtvrthodiny střešním oknem za použití nastavovacích žebříků. Vzhledem k velmi nízké rychlosti autobusu, při které k dopravní nehodě došlo, nebyl nikdo zraněn.
• Dne 5. srpna likvidovala jednotka českobudějovických profesionálních hasičů únik neznámé látky na hladinu řeky Vltavy v Hluboké n. Vltavou. K úniku látky došlo u jezu a skvrna se táhla až do Hluboké n. Vltavou – Zámostí. V tomto prostoru pod mostem hasiči instalovali na hladinu řeky nornou stěnu. Před dokončením instalace norné stěny se látka začala ztrácet, takže velitel zásahu rozhodl o demontáži norné stěny a ukončení zásahu. Neznámá látka se do vody dostala pravděpodobně z bagru stojícího pod jezem.
• V důsledku rozsáhlých povodní s dosažením III. stupňů povodňové aktivity na vodních tocích v povodí horní Vltavy, v Č. Budějovicích i ostatních částech JčK byl vyhlášen hejtmanem kraje dne 2. června 2013 stav nebezpečí a následně vládou ČR byl vyhlášen stejného dne nouzový stav.

Ve dnech 27. – 29. června 2014 se v Č. Budějovicích konalo XLIII. mistrovství ČR v požárním sportu družstev HZS ČR a LXI. mistrovství Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska v požárním sportu. Č. Budějovice se v tomto roce staly po čtvrté v historii (1976, 1984, 2003) dějištěm mistrovství republiky v požárním sportu. Na tomto mistrovství se sešla nejlepší reprezentační družstva profesionálních a dobrovolných hasičů z celé ČR. Družstvo HZS Jihočeského kraje se celkově umístilo na 8. místě, přičemž nejlepšího umístění dosáhli Jihočeši v disciplíně výstup do 4. podlaží cvičné věže pomocí hákového žebříku, kde obsadili 6. místo. Součástí mistrovství byl i doprovodný program pro závodníky, ostatní účastníky soutěže i širokou veřejnost. V areálu vysokoškolských kolejí se druhý soutěžní den konal rockový koncert.

V říjnu 2014 zřídil ředitel HZS Jihočeského kraje „Medaili Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje“, která se uděluje za významnou nebo dlouhodobou spolupráci s HZS JčK, anebo za dlouhodobou a vynikající činnost na úsecích požární ochrany, integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a krizového řízení, při příležitosti životních nebo pracovních jubileí nebo za mimořádně záslužný čin. První udělování Medailí HZS JčK se uskutečnilo dne 15. října v nádherných prostorách Státního zámku Hluboká n. Vltavou. Medaili HZS JčK obdrželi příslušníci HZS JčK a představitelé složek, kteří s hasiči v Č. Budějovicích velmi úzce spolupracovali.

Zásahy roku 2014:

• Na železničním přejezdu u Hluboké n. Vltavou došlo dne 15. května ke střetu osobního vlaku se zahraničním autobusem, ve kterém se v době nehody nacházeli pouze 2 řidiči. Vlak narazil do zadní části autobusu, takže řidiči utrpěli pouze lehká zranění a byli ošetřeni posádkou ZZS. Z cestujících ve vlaku nebyl nikdo zraněn. Na zásahu se podílely, kromě českobudějovických hasičů, také jednotky PO HZS podniku Správa železniční dopravní cesty a jednotka SDH obce Hluboká n. Vltavou. Děti z mateřské a základní školy, které cestovaly ve vlaku, dopravil autobus HZS JčK do cíle jejich cesty.
• V areálu firmy Mondi Bupak, s. r. o., v Papírenské ulici v Č. Budějovicích zůstala dne 7. července po pádu zraněná osoba na střeše výškové budovy. Její transport pomocí výškové požární techniky českobudějovických profesionálních hasičů nebyl možný, proto byl po dohodě velitele zásahu s posádkou ZZS přivolán vrtulník. Záchranáři pacienta naložili a zafixovali na pevná nosítka a v podvěsu jej vrtulník transportoval na zem. Zde ho zdravotníci přeložili do sanitky a odvezli do nemocnice.
• V odpoledních hodinách dne 21. července vyjížděli českobudějovičtí profesionální hasiči k likvidaci následků bouřek a deště. Nejvíce práce měli přímo ve městě, kde byl zaznamenán i nejzávažnější případ. V ulici Československých legií spadla část stromu na dva osobní automobily. Hasiči museli strom opatrně rozřezat a odstranit z aut. Na místě hasiči použili výškovou techniku, aby ze stromu odstranili i větve, u kterých hrozilo, že se mohou ulomit a spadnout.

V  roce 2014 krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje poprvé uskutečnilo soutěž dětí základních škol pod novým názvem „Mladý záchranář – hasičem v akci“, jejíž krajské kolo se uskutečnilo dne 21. května na stanici v Českých Budějovicích. Zimní část probíhala prostřednictvím sociální sítě facebook. Do krajského kola se probojovalo 12 družstev, která musela prokázat své praktické znalosti a dovednosti v duchu opravdového zásahu hasičů. Celou soutěž organizátoři připravili tak, aby byla co nejvíce přiblížena realitě.

Dne 27. listopadu 2015 byly na operačním a informačním středisku HZS Jihočeského kraje a na zdravotnickém operačním středisku ZZS Jihočeského kraje uvedeny do provozu nové technologie, které byly pořízeny z Krajského standardizovaného projektu HZS JčK a Krajského standardizovaného projektu ZZS JčK.

Evropské peníze pomáhají i HZS JčK. Projekt byl spolufinancován ze strukturálních fondů EU a jednalo se o integrovaný operační program Evropského regionálního rozvojového fondu. V květnu 2015 převzalo krajské ředitelství HZS JčK pro potřeby hasičů z Č. Budějovic i dalších územních odborů 2 vozidla FORD RANGER DOUBLE CAB XL 2,2 TDCi a 5 vozů ŠKODA YETI Active 2,0 TDi/103 kW, 4 x 4. Dále byla z evropských prostředků v průběhu roku pořízena následující technika: CAS20-S2T – na těžkém podvozku pro smíšený provoz v technickém provedení, KTa – kontejner tankovací na PHM – benzin a nafta a CAS30 S3VH – v těžkém provedení do terénu určená pro velkoobjemové hašení na podvozku Tatra 7.

Jako každoročně se uskutečnilo vyhlášení vítězů v anketě „Hasič roku“ za rok 2014. Slavnostní předání se uskutečnilo dne 2. dubna 2015 v kongresovém sále TOP Hotelu Praha. Pro HZS JčK získalo potápěčské družstvo HZS JčK složené z příslušníků působících na stanicích v Č. Budějovicích, Č. Krumlově a Písku v kategorii „Kolektiv roku“ skvělé 3. místo.

Rok 2016 je rokem oslav 150 let trvání profesionálních hasičů v Č. Budějovicích. Ředitel HZS JčK se rozhodl vytvořit příležitostný pamětní odznak „150 let profesionálních hasičů v Českých Budějovicích“. Tento odznak bude předáván v rámci oslav příslušníkům a zaměstnancům HZS ČR i ostatním osobnostem veřejného života. Zároveň proběhly dvě oslavy: slavnostní aktiv pro současné a bývalé příslušníky sloužící v Českých Budějovicích a velká akce pro veřejnost. Obě akce byly úspěšné, zúčastnila se jich celá řada současných i bývalých hasičů, veřejnou oslavu navštívily tisíce lidí.

Vloni oslavila sté narozeniny a přesto je ve skvělé kondici. Již po mnoho let absolvuje závod veteránu na Křivonosce - mluvíme o hasičském voze Praga typ R, který českobudějovičtí hasiči láskyplně nazývají "Pepina".  

Pepina na Křivonosce závodila i letos. Dokázala, že rozhodně nepatří do starého železa. Naopak. Je stále chloubou českobudějovických hasičů. Však také stála v čele slavnostního aktivu při oslavách 150. výročí založení profesionálních hasičů v Českých Budějovicích, který proběhnul 12. května v jednom z pavilónů na Výstavišti České Budějovice.

Největší zásluhu na jejím vynikajícím stavu mají českobudějovičtí profesionální hasiči Jiří Hrnčíř a Vladimír Pražák. Jak o své Pepině vyprávějí, můžete slyšet na ČRo - České Budějovice, kde je záznam právě z letošního závodu na Křivonosce.

Žádné dostupné historické materiály nezaznamenaly, že by českobudějovickou stanici v její stopadesátileté historii navštívil nejvyšší představitel státu. Proto je dnešní den pro českobudějovické hasiče tolik významný. V navečerních hodinách jsme přijali prezidenta České republiky Miloše Zemana.  
Prezidentská kolona zastavila na dvoře českobudějovické stanice krátce před 18. hodinou. Návštěvu pan prezident zahájil před výjezdovými garážemi, kde měl možnost porovnat, jak vypadala zásahová technika před sto lety a s jakými vozy jezdí profesionální hasiči dnes. Následovalo setkání pana prezidenta, hejtmana Jihočeského kraje a vedení profesionálních a dobrovolných hasičů Jihočeského kraje s profesionálními hasiči sloužícími na obou českobudějovických stanicích. Na závěr své návštěvy prezident Miloš Zeman dekoroval prapor HZS Jihočeského kraje k příležitosti výročí 150 let profesionálního sboru v Českých Budějovicích prezidentskou stuhou.
Jako dar pan prezident od krajského ředitele HZS Jihočeského kraje plk. Ing. Lubomíra Bureše obdržel knihu vydanou k příležitosti stopadesátého výročí hasičů a odznak speciálně vyrobený pro oslavy. Další výtisk knihy nám pan prezident podepsal a bude na památku uchován u našeho sboru.

Celá tisková zpráva z návštěvy prezidenta ČR Miloše Zemana na českobudějovické stanici - zde

Fotografie z návštěvy jsou k dispozici v naší fotogalerii.

Od roku 1991 sídlí krajské ředitelství HZS Jihočeského kraje v „budově s věžičkou“ postavené do Nádražní ulice v Českých Budějovicích. V průběhu posledních let věžičku každoročně nasvěcujeme v adventní době. Po patnácti letech našeho působení v této budově jsme se letos poprvé pustili do její rekonstrukce.

„Možná to byl i tak trochu záměr naplánovat rekonstrukci právě na letošní rok, kdy slavíme 150 let výročí založení profesionálního sboru v Českých Budějovicích. Předpokládali jsme a doufali, že by ve věžičce mohlo být schované nějaké poselství z let minulých“, řekl ředitel jihočeských hasičů plk. Ing. Lubomír Bureš.

A jeho přání bylo vyslyšeno. V kopuli věžičky byla nalezena kovová schránka, jejíž obsah byl odkryt před zraky členů vedení jihočeského sboru v rámci jedné z porad.

Víčko více než dvaceticentimetrové kovové schránky válcovitého tvaru o průměru přibližně osm centimetrů bylo ke schránce pevně připevněné. Abychom se dovnitř dostali, museli hasiči schránku rozříznout pilkou na železo. Řezali opatrně, obsah schránky nijak neponičili.

Uvnitř schránky byly tři dokumenty a jedenáct malých fotografií. Nejstarší dokument pochází z roku 1895. Je psaný ručně a v německém jazyce je zde popsáno, jak „tato královská a císařská kasárna byla vystavěna v letech 1894 a 1895 za vlády jeho milosti majestátu císaře Franze Josefa I, obecním úřadem Budějovice, pod německým stavebním mister panem Johannem Kneislem, s náklady cca 400000,- Florinů (zlatých)“. Následuje pak výčet jmen všech řemeslníků, kteří se na stavbě podíleli.

Dalším dokumentem je strojopis z roku 1969, kdy v budově tehdejších kasáren Julia Fučíka sídlil dělostřelecký pluk. V dokumentu jsou informace o rekonstrukci věžičky a základní informace o tehdejším vojenském útvaru. Z roku 1969 pochází i poslední dokument, kde je ručně jmenovitě vypsáno, kdo rekonstrukci věžičky prováděl.

Na fotografiích – pravděpodobně také 60. let minulého století – je zdokumentována vojenská přehlídka konaná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích.

Všechny dokumenty i fotografie jsou ve vynikajícím stavu. Zda takto dlouho vydrží schránka s obsahem, kterou do opravené věžičky vložíme my, abychom předali nás hasičský vzkaz následovníkům, se bohužel již nedozvíme.

Naskenované dokumenty a fotografie z otevření schránky naleznete zde.