HZS Plzeňského kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Taktické cvičení na dopadové ploše Jordán v CHKO Brdy s reálnou simulací požáru vřesoviště

 

Rozsáhlá vřesoviště jsou typická především pro západní a severní Evropu. U nás jsou vzácná, obvykle malá, většinou na místě bývalého lesa. Vřesoviště unikátního rozsahu vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru Brdy vlivem odlesnění a dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti.

“Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik,“ vysvětluje Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd.

„Se zrušením vojenského újezdu došlo k rozšíření zásahových obvodů jednotek požární ochrany v Plzeňském kraji o velkou část CHKO Brdy. Hasiči musí počítat se zásahem ve specifickém prostředí s pyrotechnickou zátěží, kde je přímo ohrožen jejich život. Aby v tomto směru mohli působit bezpečně a efektivně, je třeba zabezpečit odpovídajícím způsobem jejich výcvik. Právě proto dnes probíhá taktické cvičení hasičských záchranných sborů Plzeňského kraje na dopadové ploše Jordán. Chceme nalézt taktický zásahový koncept využitelný i pro další dopadové plochy, zaměřený zejména na dopravu dostatečného množství vody na místo zásahu a požární obranu bez toho, že by hasiči museli do dopadové plochy přímo vstoupit.  Uvítali jsem žádost Agentury ochrany přírody a krajiny simulovat  v rámci řízeného bezlesí v souladu s plánem péče  na cílových plochách reálnou mimořádná události, , a věrně tak demonstrovat, jak se oheň na dopadové ploše chová, seznámit hasiče s riziky a základními taktickými principy zásahu s přítomností pyrotechnické zátěže. Pokud bychom cvičení nerealizovali, znamenalo by to, že při případném skutečném požáru budou jednotky zasahovat bez přípravy, což by vedlo přímému ohrožení životů a zdraví zasahujících a řádově vyšším škodám na majetku a životním prostředí. Takto budeme odpovídajícím způsobem připraveni na možnost reálného ohně i za podmínek sucha a horka, které v letních měsících očekáváme. Celkem máme představu, jak zásah provést, můžeme čerpat z praxe, protože Rokycansko je specifické zalesněnými plochami a měli jsme  možnost si celou řadu věcí vyzkoušet.” říká Jan Hora, velitel taktického cvičení z HZS Rokycany.

“Řízené požáry jsou v navržených opatřeních v Plánu péče o CHKO Brdy schváleném Ministerstvem životního prostředí. V tuto dobu jsou s ohledem na řízené hoření vřesu optimální podmínky, relativně vysoká vlhkost půdy i dřevní hmoty rostliny a dostatečná vydatnost vodních zdrojů a stabilní počasí bez intenzivního proudění.  V jiném období  by tuto činnost nebylo možné provádět buď s ohledem na vysokou míru rizika nekontrolovatelného šíření požáru,např. v létě nebo na podzim nebo naopak, že podmínky neumožňují efektivní spalování rostlin – zima ,brzké jaro.  Jsem rád, že se hned po odchodu Armády ČR našla možnost, jak v této péči o dopadové plochy Jordán a Tok pokračovat. Děkuji především HZS Plzeňského kraje za jejich vstřícnost, majiteli pozemků VLS ČR za souhlas s provedením a Armádě ČR za úpravu logistiky jejich výcviku, který umožnil, aby taktické cvičení mohlo proběhnout,” říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.

Za posledních 10 let proběhlo na dopadových plochách zhruba sto požárů různého rozsahu, nejvíce v květnu. Důležité doporučení, které vyplývá ze zkušeností ze zahraničí, je zásada nevypalovat za sucha v létě a na podzim, protože může úplně vyhořet i vyschlá humusová svrchní vrstva půdy. Po odzkoušení začátkem letošního května je zřejmé, že humusová vrstva nebyla požárem narušena.

Pro zapálení vybrali pyrotechnici a pracovníci Správy CHKO Brdy takové plochy, kde nehnízdí ptáci. Před vlastním zásahem je pracovníci Správy CHKO prošli znovu, aby živočichy vyplašili do okolních porostů.

„Odběr vody, ať již pomocí čerpadel, tak např. do vaků zavěšených pod vrtulníky, bude probíhat jen na místech určených jako zdroje požární vody, s vědomím skutečnosrti, že se v daných nádržích mohou aktuálně vyskytovat vývojová stadia obojživelníků, popř. rozmnožující se adultní jedinci. K přímému usmrcování či dokonce nasávání obojživelníků, popř. jejich larev, by ale nemělo docházet ani v situaci, kdy na ně nebude brán zvláštní zřetel, a to především z následujícího důvodu: larvy (i adulti) většiny druhů jsou vázány na mělké, vegetací zarostlé okraje nádrží - tedy na ty partie, které nejsou vhodné pro umístění sacích košů čerpadel ani např. k odběru vody do vaků zavěšených pod vrtulníky (odběr vody je třeba provádět z hlubokých partií nádrží bez vodní vegetace). K přímému nasátí obojživelníků ani larev většiny druhů tak nemůže dojít.

Problematická mohou být pouze hejna pulců ropuchy obecné, která se mohou pohybovat i dále od břehové linie těsně pod hladinou vody - takováto hejna pulců jsou však dobře viditelná a při umístění sacího koše se jim lze snadno vyhnout. Vaky pro hašení jsou plněny s cisteren nebo z volné hladiny rozsáhlých vodních ploch . Nedochází tak k nabrání pulců ropuch. I kdyby ale došlo k usmrcení určitého množství pulců, je tato epizoda z pohledu zachování místních populací ropuch zcela zanedbatelná a bude bohatě vyvážena efektem plánovaných managementových opatření při obnově místních unikátních vřesovišť. Navíc obojživelníci jsou na výpadky reprodukční sezóny dobře adaptováni, a v tomto případě může dojít k usmrcení maximálně určitého nízkého procenta jejich larev.“ říká David Fischer zoolog Příbramského hornického muzea.

Na vřesovištích, kde je taktické cvičení prováděno, bude provedeno experimentální měření základních údajů, popisujících průběh hoření, jako je rychlost fronty požáru, teplota plamene, změna teplotního pole v půdě a úbytek její hmotnosti. Měření provede Technický ústav požární ochrany ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

Cílem dalšího průzkumu, který tu provádí Botanický ústav Akademie věd, je zjistit, jak přesně požáry ovlivňují rostlinstvo dopadových ploch, zejména vřes obecný. Vědci využijí archivní evidenci požárů a budou sledovat druhové složení porostu ve vztahu k době, která od posledního požáru uplynula. Po několik let budou také pozorovat vývoj vřesoviště po experimentálním vypálení části dopadové plochy Jordán.

„Čekáme, že průzkum přesně objasní, jaký vliv má řízené vypalování na druhovou rozmanitost vřesovišť a jaký je ideální časový interval řízených požárů,“ dodává Bohumil Fišer.


Kontakt:

Bohumil Fišer, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, regionální pracoviště Střední Čechy, vedoucí Správy CHKO Brdy, tel: 724 204 129, e-mail: bohumil.fiser@nature.cz 
Jan Hora, HZS Rokycany,  tel: 725 045 501, e-mail: Jan.Hora@hzspk.cz
Karolína Šůlová, Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR, tel: 724 102 406

 

vytisknout  e-mailem