HZS Královéhradeckého kraje  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Systém krizového řízení

 

Podle zákona číslo 240/2000 Sb. o krizovém řízení ve znění pozdějších předpisů se rozumí:

Základní pojmy

Krizové řízení v Královéhradeckém kraji

1. Orgány kraje
a) Hejtman Královéhradeckého kraje (§ 14, zákona č. 240/2000 Sb.),
b) Krajský úřad Královéhradeckého kraje (§ 14a, zákona č. 240/2000 Sb.),
c) Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (§ 15 a 15a, zákona č. 240/2000 Sb.) a
d) Policie České republiky – Krajské ředitelství Královéhradeckého kraje (§ 16, zákona č.
 240/2000 Sb.).

2. Orgány obce s rozšířenou působností:
a) Starosta obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), §18, zákona č. 240/2000 Sb. a
b) Obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 19, zákona č. 240/2000 Sb.).

3. Orgány obce:
a) Starosta obce (§ 21 a 22, zákona č. 240/2000 Sb.) a
b) Obecní úřad (§ 21a) zákona č. 240/2000 Sb.).

Další orgány s působností na území kraje:

1. Bezpečnostní rady:
a) Bezpečnostní rada Královéhradeckého kraje.
b) Bezpečnostní rada ORP Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

Bezpečnostní rada kraje a bezpečnostní rady ORP jsou poradními orgány zřizovatele pro přípravu na krizové situace.
 
Předsedou bezpečnostní rady kraje je hejtman, který jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
Předsedou bezpečnostní rady je ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP.
 
Na jednání bezpečnostních rad se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace na území kraje nebo ve správním obvodu ORP. Na jednání bezpečnostní rad mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

Složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady ORP a obsah činnosti těchto orgánů je upraveno Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

2. Krizové štáby:
a) Krizový štáb Královéhradeckého kraje.
b) Krizový štáb ORP Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

Krizový štáb kraje a krizový štáb ORP jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.
 
Předsedou krizového štábu kraje je hejtman, který jmenuje členy krizového štábu kraje.
 
Předsedou krizového štábu ORP je starosta obce s rozšířenou působností, který jmenuje členy krizového štábu obce s rozšířenou působností.

Složení krizového štábu kraje, krizového štábu ORP a obsah činnosti těchto orgánů je upraveno Nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a Směrnicí MV ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.


 


 

vytisknout  e-mailem