HZS Pardubického kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologická služba Pardubického kraje

PSYCHOLOGICKÉ PRACOVIŠTE HZS PARDUBICKÉHO KRAJE

Psychologická služba ve své činnosti vychází ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných interních aktů řízení HZS ČR (zejména SIAŘ č. 43/2014 o psychologické službě HZS ČR).

Základní principy práce psychologa v rámci HZS ČR:

- konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých psychologických pracovišť je
profilována potřebami HZS kraje a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště,
- psycholog informuje všechny zúčastněné o cílech a povaze své práce,
- má zodpovědnost za předcházení manipulacím či nesprávnému používání psychologických závěrů,
- v případě střetu zájmů je povinen objasnit povahu a směr loajalit a informovat všechny zúčastněné,
- pokud je ohrožena jeho objektivita či nezávislost, ukončí svou činnost a zajistí psychologa na jiném pracovišti HZS ČR,
- základem úspěchu psychologické práce je spolupráce zúčastněných. Kdokoli může odmítnout účast v testování, poradenství či jiných projektech, pokud se cítí indisponován,
- stížnosti a odvolání řeší psychologické pracoviště GŘ HZS ČR.


Oblasti práce psychologa u HZS

psychologická diagnostika pro potřeby HZS
psychologické poradenství – personální i osobní
pomoc hasičům při zvládání psychologicky náročných zásahů
koordinace psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí


Psychologická diagnostika
psycholog testuje na základě písemné objednávky s odůvodněním cíle vyšetření v těchto případech:
• Ověřování duševní způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle § 15 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
• Posuzování duševní způsobilosti k řízení vozidel s právem předností jízdy – stanoveno v § 37 vyhlášky č. 247/2001Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.
• Posuzování duševní způsobilosti příslušníků a občanských zaměstnanců pro zařazení do funkcí podle personálních požadavků kraje.
• Posuzování duševní způsobilosti příslušníků dle § 79 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Další informace k testování:
• Posuzování duševní způsobilosti uchazeče nebo příslušníka pro potřeby HZS ČR provádějí výlučně psychologové HZS ČR.
• Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
• Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
• Stanovisko psychologa vychází ze závěrů psychologického vyšetření, zakládá se do personálního spisu uchazeče nebo příslušníka HZS ČR a má platnost v rámci celého HZS ČR.
• Sdělovat jakékoliv informace o výsledcích psychologického vyšetření je psycholog oprávněn pouze se souhlasem testované osoby.
• Vedle klasických diagnostických metod se pro speciální funkce u HZS používají přístrojové metody zjišťující s velkou přesností psychickou výkonnost daného jedince.




Psychologické poradenství

• Psychologové získávají svým teoretickým vzděláváním i praktickým psychologickým výcvikem dovednosti, které pomáhají druhým v řešení jejich problémových situací. Stejné situace jsou různými lidmi vnímány různě. Proto je také důležitější se na problém podívat z pozice druhého, než řešit vlastní situaci.
Na tvrzení typu: ...vy jste to nezažil, tak nemůžete vědět jaké to je…psychologové většinou odpovídají:…i kdybych to zažil, tak bych měl vlastní vzpomínky a významy, ale já jsem tu dnes proto, abych vám pomohl vyznat se v tom, co je vaše. Proto mi povídejte, co se stalo a jak to vnímáte…

• Psycholog HZS poskytuje poradenství v pracovních, ale i osobních oblastech života. Současně respektuje právo na svobodnou volbu psychologické péče, má kontakty na kolegy a přehled o pracovištích specializujících se na vybranou psychologickou problematiku.

• V poradenském procesu ctí psycholog zásadu důvěrnosti. Klientem je člověk, který psychologickou konzultaci vyhledal. Odhalování citlivých informací dalším osobám je možné jen se souhlasem klienta, případně v mimořádných situacích týkajících se ohrožení života či trestné činnosti.




Pomoc hasičům při zvládání psychicky náročných zásahů

• V rámci odborné přípravy psycholog školí hasiče v tématech zvyšující psychologickou připravenost a pohodu výjezdových hasičů. Týká se to zejména oblastí jako je zvládání zátěže a krizových situací, jednání s oběťmi mimořádných situací.
• V průběhu zásahu je možné vyžádat pomoc psychologa. Pokyn GŘ HZS a NMV č. 32/2006.
• Pomoc po prožité traumatické události v souvislosti s plněním služebních úkolů upravuje Pokyn GŘ HZS a NMV č.38/2003.
Na jeho základě byl jmenován Posttraumatický intervenční tým HZS Pardubického kraje Pokynem KŘ HZS Pak č.66 / 2007.
Kdy a komu se poskytuje posttraumatická intervenční péče ? – o poskytnutí je oprávněn kdykoli požádat každý příslušník, občanský zaměstnanec HZS ČR nebo jeho nadřízený služební funkcionář, člen JSDH.
• Jestliže:
- účastník kritické události má zjevné projevy stresové reakce
- sám žádá o pomoc
- událost má mimořádný charakter
• Co např. může být traumatizující událostí? – zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví, zážitek obzvlášť tragické události nebo katastrofy, pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti, smrt kolegy, smrt dítěte, nezdařený záchranný pokus, atd.
• Co je cílem ? – redukovat tzv. „náraz“ kritické události u záchranářů, kteří prožili kritickou událost, obnovit jejich akceschopnost.
• Jakou formu má ? – může mít trojí formu:
1. PSYCHOLOGICKÁ PRVNÍ POMOC - poskytnutí pomoci bezprostředně po události (informace, tekutiny, teplo, tišení = práce s emocemi) s důrazem na informace, naslouchání a podporu.
2. DEFUSING (tzv. „zneškodnění“) - spontánní neformální rozhovor o psychických aspektech události. Obvykle v režii velitele či vyškoleného hasiče s cílem podpořit tým a uzavřít celou událost.
3. DEBRIEFING - formalizovaným postupem se krok po kroku proberou psychické prožitky účastníků v průběhu události. Vede ho odborník na duševní zdraví za pomoci vyškolených hasičů, pracují se skupinou 2-15 účastníků, nejlépe do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny. Cílem je porozumět události, přijmout své myšlenky, city a činy v průběhu události. Díky kolektivní formě sezení se vytváří zážitek všeobecnosti = i ostatní prožívali to co já.

Koordinace psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí

(s využitím materiálů dr. B.Baštecké a kol., Terénní krizová práce - Psychosociální intervenční týmy)

• Psychosociální pomoc se poskytuje lidem, kteří zažili neštěstí. Pomoc se zaměřuje na zlepšení jejich psychického stavu a obnovení či upevnění sociálního zázemí.

• Psychosociální pomoc při mimořádných událostech je založena na komunikaci s oběťmi. Patří sem přímá komunikace o mimořádné události (informace v médiích, letáky, poradenství, linky pomoci, pastorační rozhovory).
Další formou je zjišťování potřeb a zdrojů zasažených osob společně s organizováním vlastní pomoci, tedy co a jak dál.

• Podle času, který uběhl od události, se rozlišuje typ pomoci:
- bezprostředně se věnuje pozornost základním potřebám – bezpečí a přežití. Poskytuje se první psychologická pomoc (informace, tekutiny, teplo, tišení = práce s emocemi, kontakty na blízké osoby) s důrazem na informace, naslouchání a povzbuzování.
Pomáhá se také při prosazování práv a zájmů obětí.
Patří sem i péče o příbuzné obětí, kteří se sjedou na místo události.
- následně se zjišťují potřeby obětí a pomáhá se s koordinací navazujících služeb. Zajišťují se zdroje pomoci a možnosti spolupráce.
- v dlouhodobém horizontu se oběti podporují ve svépomoci a vzájemné pomoci. Díky tomu se usnadňuje znovu začleňování do běžného života a svého společenství.

• Základem je práce v terénu, vyhledávání potřebných v místě jejich pobytu po neštěstí (evakuace, náhradní ubytování, domácí prostředí).

• Psychosociální pomoc poskytují školení dobrovolníci, ale i profesionálové z oblastí sociálních i psychologických služeb.

• Cílem je sdělit: jsme tady, jsme s vámi, když budete potřebovat, pomůžeme vám. Uznáváme ale, že se spoustou věcí si dokážete poradit sami. Vy sami nejlépe víte, co potřebujete, neváhejte si o to říci.

• Psycholog HZS pro případ mimořádné události většího rozsahu vytváří databázi kontaktů na regionální zdroje pomoci a poskytuje podporu pro jejich činnost.
 

vytisknout  e-mailem