Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Královéhradečtí profesionální hasiči slaví 75 let

1.12.2020 (Mgr. Götzová Martina) - Při příležitosti 75. výročí založení profesionální požární ochrany v Hradci Králové se mělo na podzim roku 2020 uskutečnit slavnostní shromáždění v Kongresovém centru Aldis. Vzhledem k nepříznivým epidemiologickým podmínkám muselo být toto setkání bohužel zrušeno. Za 75letou historií se však alespoň touto formou ohlíží ředitel HZS Královéhradeckého kraje brig. gen. Ing. František Mencl. 

Při příležitosti 75. výročí založení profesionální požární ochrany v Hradci Králové se mělo na podzim roku 2020 uskutečnit slavnostní shromáždění v Kongresovém centru Aldis. Vzhledem k nepříznivým epidemiologickým podmínkám muselo být toto setkání bohužel zrušeno. Za 75letou historií se však alespoň touto formou ohlíží ředitel HZS Královéhradeckého kraje brig. gen. Ing. František Mencl. 

Vážené příslušnice, vážení příslušníci,
vážené dámy, vážení pánové,

v letošním roce se ohlížíme za 75letou historií a existencí profesionální jednotky hasičů v Hradci Králové.

Všem hasičům, kteří se na budování hasičského sboru v Hradci Králové podíleli,  patří upřímné poděkování, děkuji všem současným, ale i bývalým příslušníkům.

a_IMG_8267.jpgbrig. gen. Ing. František Mencl, ředitel HZS Královéhradeckého krajePřelomovým dnem v historii hasičů v Hradci Králové se stal 18. květen 1945, kdy bylo na plenárním zasedáním MěNV v Hradci Králové schváleno zřízení profesionálního hasičského sboru. V prvopočátku byl početní stav 15 příslušníků v čele s velitelem Ladislavem Jeřábkem. Sbor převzal do užívání zařízení po bývalé hasičské ústředně na Štefánikově nábřeží č.p. 330, kde sídlíme dodnes. Dvě  místnosti, které byly k dispozici, sloužily jako telefonní ústředna a místnost pro mužstvo. Výstroj byla vyčleněna z přídělu UNRRA a upravena pro potřeby prvních příslušníků. K dispozici byla technika po zrušeném pluku protektorátní požární policie. Byl to dopravní požární automobil OPEL a  speciální požární automobil LF 15 Daimler – Benz. Postupně se v roce 1946 zvýšil počet hasičů na 17 mužů a v roce 1947 na 21 příslušníků. Po roce 1948 poklesl počet příslušníků na 18 hasičů, a to především z důvodu nízké mzdy a náročné služby, neboť se sloužilo ve směnách po 24 hodinách a doba odpočinku byla rovněž 24 hodin.

Značný význam pro rozvoj požární ochrany měl zákon č. 62 z roku 1950 o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami a jeho prováděcí předpis – nařízení vlády č. 135 z roku 1950. Zákon stanovil obcím nad 50 000 obyvatel povinnost zřídit profesionální hasičský sbor a péče o požární ochranu byla tímto zákonem uložena přímo národním výborům.

Pokud jde o personální obsazení ve velitelských funkcích, tak po odvolání Ladislava Jeřábka z funkce velitele v roce 1949, byl velitelem schválen pan Josef  Kostelecký, který tuto funkci vykonával do roku 1951. Od roku 1951 do roku 1954 byl pověřen funkcí velitele Jan Jančárek  a  22. 4. 1954 byl schválen do funkce velitele útvaru Adolf Andrlík, který tuto funkci vykonával až do roku 1973.

V roce 1953 byl schválen zákon č. 35 o státním dozoru a požární ochraně. Na základě tohoto zákona se od 1. 1. 1954 mění požární sbory z povolání na veřejné požární útvary. V roce 1958 byl schválen zákon č. 18 o požární ochraně, který platil až do 30. 6. 1986.

V roce 1951  byl na ONV v Hradci Králové zřízen odbor požární ochrany s názvem Okresní velitelství požární ochrany. Na všechny stupně národních výborů (místní, okresní, krajské) a Ministerstvo vnitra byly stanoveny nové pravomoci, především v oblasti výkonu státního požárního dozoru. Mohly vydávat též závazné pokyny a směrnice pro hasičstvo, které řídily a rovněž pro jeho příslušníky.

Na zasedání Rady MěNV v červnu 1954 byla schválena stavba nové požární zbrojnice pro požární sbor z povolání, a to u pionýrského domu na místě hřiště bývalé reálky. Předpokládaný náklad 2,5 mil. korun schválila Rada, aby byl zahrnut do rozpočtu na rok 1955 a uložila vypracovat investiční úkol, orientační rozpočet a projektovou dokumentaci. Tento záměr se nikdy nezrealizoval a hasiči sídlí dodnes na tehdy označeném Štefánikově nábřeží, kde bývala jatka a koňské maštale a také tzv. stavební dvůr.

Na území města Hradec Králové působily také tři závodní požární útvary profesionálních hasičů:

Od roku 1942 v ČKD (zrušen 2002), od roku 1945 v ZVÚ (zrušen 1998) a od roku 1953 České dráhy (zrušen 2011).

Dnem 1. dubna 1954 byla zřízena Krajská správa státního požárního dozoru a okresní správa státního požárního dozoru a v tomto roce bylo založeno Krajské učiliště požární ochrany, které mělo dva stálé příslušníky a velitelem byl ustaven por. Josef Chvalina.

Ze zajímavostí uvádím, že na den 5. 8. 1956 organizovala KS SPD Hradec Králové dálkovou dopravu vody z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Tohoto cvičení se zúčastnila vítězná družstva okresních kol celostátní soutěže požárních družstev.

Od 1. 1. 1961 byl veřejný požární útvar v souladu s nařízením vlády č. 71/1960 o rozšíření pravomoci a odpovědnosti NV převeden od MěNV Hradec Králové do působnosti ONV Hradec Králové. Velitelem byl nadále pan Andrlík.

Na základě usnesení vlády č. 93 z roku 1966 o novém uspořádání požární ochrany se dnem 1. 5. 1966 vyčleňuje z řízení ONV veřejný požární útvar, který se tímto dnem převádí pod KNV – KIPO. Velitelem krajského veřejného požárního útvaru a zároveň zástupcem náčelníka KIPO je i nadále pan Adolf Andrlík.

Na 70. schůzi Rady Vč.  KNV 19. 12. 1966 byl schválen investiční úkol na výstavbu požární zbrojnice v Hradci Králové s celkovým rozpočtovým nákladem 8,758 mil. Kč s termínem dokončení v roce 1969. Tento záměr se také  nikdy neuskutečnil.

Od 1. 4. 1973 byl novým velitelem KVPÚ pan Zdeněk Pěnkava. Tohoto roku také došlo k největší tragédii v 75-ti leté historii hasičů v Hradci Králové. Dne 18. 7. 1973 došlo při likvidaci požáru v n. p. ČSAO v Hořické ulici v Hradci Králové k výbuchu acetylenové lahve svářecí soupravy a k usmrcení pprap. Josefa Romportla a prap. Vlastimila Málka. ČEST JEJICH PAMÁTCE.

Od 1. 10. 1973 se stal velitelem KVPÚ a zástupcem náčelníka KIPO pan Luboš Duzbaba a od 1. 5. 1979 byl velitelem pan Rudolf Pokorný.

Dne 17. 12. 1985 byl ČNR schválen zákon č. 133 o požární ochraně. Tímto zákonem se zřizuje KS Sboru PO a útvar Sboru PO a velitelem útvaru byl i nadále jmenován Rudolf Pokorný. Dnem 7. 4. 1988 byl pověřen řízením pan Jaroslav Romportl a od 1. 1. 1989 byl jmenován velitelem KÚ Sboru PO Ing. František Mencl.

Po zrušení ONV a KNV ke dni 1. 1. 1991 se zároveň zrušily krajské a okresní správy a útvary Sboru PO. Okresní úřad tímto dnem založil novou organizaci -  Správa a útvar Sboru PO - a náčelníkem  byl jmenován Ing. Miroslav Štěpán a velitelem stanice v Hradci Králové se stal od 1. 3. 1992 Ing. Dezider Repko. Zákonem č. 203/1994 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně se ruší Správa a útvar Sboru PO a zřizuje se  od 1. 1. 1995 Hasičský záchranný sbor okresu Hradec Králové,  jehož ředitelem je Ing. Miroslav Štěpán a byla zrušena funkce náčelníka. Velitelem stanice se v únoru 1997 stává Ladislav Mňuk a od 1. 1. 1995 jsou uzákoněny ozdravné pobyty příslušníků. Novelou zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně, zákonem č. 163/1998 Sb. bylo poprvé zavedeno odchodné a náhrada za ztrátu na platu. Po jmenování Ing. Miroslava Štěpána vrchním požárním radou dnem 16. 6. 1997 byl pověřen výkonem funkce ředitele HZS okresu Hradec Králové Ing. František Mencl, až do vzniku HZS krajů, tj. do 31. 12. 2000. Od 1. 1. 2001 byl ředitelem Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje jmenován Ing. František Mencl a v této funkci je doposud. Velitelem stanice v Hradci Králové byl  od 1. 1. 2001 Bc. Karel Kafka,  od 1. 12. 2004 do 30. 11. 2016 Bc. Pavel Marschal a od 1. 12. 2016 do současnosti Ing. Dušan Jičínský.

Počet příslušníků se ve směnách postupně zvyšoval od 21 příslušníků (v každé směně 7 příslušníků) v roce 1954 až po 20 příslušníků v každé směně v roce 1989 a po dvou příslušnících na ohlašovně požáru. Na počet příslušníků na stanici v Hradci Králové mělo vliv v roce 1994 zavedení tzv. opěrných bodů. Stanice v Hradci Králové byla opěrným bodem dříve pro bývalé území Východočeského kraje a po vzniku současných krajů je opěrným bodem v některých speciálních  činnostech i pro HZS Pardubického a Libereckého kraje. Proto byl v roce 1995 početní stav příslušníků 24 v každé směně.

Dnem 1. 2. 1991 se zřizuje operační středisko Správy a útvaru Sboru požární ochrany v počtu 1 + 2, operační důstojník a 2 operátorky. Dnem 24. 9. 1991 se zřizují ve všech třech směnách lezecké skupiny v počtu 1 + 3 příslušníci. A od roku 1999 byla ustavena potápěčská skupina.

A nyní několik informací k budování areálu U Přívozu, lépe řečeno k provádění rekonstrukcí.

Původní areál, kde se dnes nachází centrální stanice sloužil částečně jako městská jatka, na části pozemků byl zřízen stavební dvůr a v zadní části areálu – kde je dnes umístěn ekonomický úsek, sídlil jezdecký oddíl jednoty SOKOL (maštale). V 60. letech minulého století docházelo k živelným rekonstrukcím v areálu, které nebyly ani zaznamenány v pozemkových knihách. Největší změny v areálu stanice zaznamenáváme až od r. 1974, kdy byla hlavní budova výjezdových garáží zvýšena o 1. patro, které sloužilo pro směnové příslušníky. Objekt č. p. 900 po jezdeckém oddílu byl v roce 1961 rozšířen o 2 garáže a v 70-tých letech o protiplynovou dílnu a nástavbu – jídelna. V roce 1984 se rekonstruovala nárožní budova, která byla původně určena k demolici a k ní se v letech 1988 a 1989 přistavěla nová správní budova, dnešní krajské ředitelství. V roce 1982, resp. 1987 byly pořízeny haly Jeseník a HARD. V letech 1994 až 1995 byl vybudován náhradní zdroj,  myčka a tlaková zkušebna hadic a lezecká stěna. V letech 1995 – 1996 byla provedena generální rekonstrukce objektu č. p. 900, kde jsou dnes tři podlaží, kanceláře, sklady a moderní jídelna.

V letech 1998 až 2000 proběhla rozsáhlá rekonstrukce výjezdových garáží, bylo vybudováno sociální zázemí pro směnové hasiče a byly formou půdní vestavby vybudovány nové prostory pro dnešní úsek IZS a ochrany obyvatelstva a krizového řízení. V letech 1989 až 1994 vybudoval hradecký hasičský sbor vlastní školicí středisko Hájemství, které slouží nejen k provádění odborné přípravy příslušníků a zaměstnanců, ale též k rekreaci i včetně rodinných příslušníků.

Rozhodně nejvýznamnější stavební akcí byla výstavba lezeckého polygonu v učilišti ve Velkém Poříčí. Stavba byla realizována z prostředků IROP a ze státních prostředků v letech 2018 – 2019. Toto velkolepé dílo v hodnotě 55,6 mil. Kč bylo v roce 2019 oceněno titulem první stavba roku 2019 v České republice.

Vážené dámy, vážení pánové,

stanice hasičů také za 75 let své existence prošla velkým technickým vývojem, a to jak v mobilní technice, chemicko-technických prostředcích, spojových a informačních prostředcích, tak i v osobních ochranných prostředcích.

Prvními automobily byly pouze dopravní se stříkačkou. Byly to při vzniku profesionálních hasičů DA OPEL, Daimler – Benz, DA Magirus, čerpadlo STRATÍLEK, DS 16. V letech 1953 a 1954, kdy došlo k řadě velkých požárů, jsou k hasičskému sboru dodány první cisterny na podvozcích Praga RN, v roce 1966 dostal sbor CAS 16 SACHSERING a v roce 1968 CAS 24 na podvozku Š 706 a AŽ 30 ZILL.

V roce 1972 byl sbor vybaven DA 12 AVIA a v roce 1973 CAS 32 na podvozku T 138, v roce 1974 byl sbor dovybaven AP PP 20 na podvozku Š 706 a v roce 1975 dostal sbor AŽ 30 na podvozku IFA a zároveň byl sbor vybaven speciálem na podvozku AVIA s označením SV 540, což bylo 540 kg CO2. V roce 1976 byl na naši stanici přidělen KHA T 148 firmy Rosenbauer (měl 2000 l vody, 2 500 l pěnidla a 3 t prášku). V roce 1977 byla na stanici dodána  AP 27 na podvozku T 148. Na konci 70. let vyvstal problém řešit RTP. Ve spolupráci hasičů, policie a záchranné služby po závažné dopravní nehodě v roce 1983 bylo dáno do provozu vozidlo RTP na podvozku LADA NIVA. (Zkoušela se i vozidla TATRA 613 a VOLHA). Toto vozidlo se stalo průkopníkem technické pomoci v Čechách. V roce 1984 byl pořízen AŽ 37 Magirus a CAS 32 T 815. V roce 1985 byl zaveden do výzbroje protiplynový automobil na podvozku A 31 a v roce 1986 nový typ CAS 25 K na podvozku LIAZ. V roce 1988 byl pořízen autojeřáb o nosnosti 28 t a v roce 1990 první nosič kontejnerů na podvozku A 31 s kontejnerem na ekologické havárie na vodních tocích a kontejner na hašení požárů senážních věží. Tato vozidla byla postupně v 90-tých letech minulého století a v uplynulých 20-ti letech po vzniku Hasičských záchranných sborů krajů obměňována za vozidla výkonnější a za vozidla na nových podvozcích.

Dále byly pořízeny technické automobily na podvozku NISSAN PATROL, později TOYOTA až po nynější VOLKSWAGEN RZA,  motorové čluny pro práci na vodě a při povodních, autobus KAROSA 735 LC, nákladní automobily, nosiče kontejnerů na podvozcích TATRA a MERCEDES, AP 54 BRONTO na podvozku VOLVO.

V oblasti protiplynové služby se od založení sboru, kdy se používala filtrační dýchací technika,  začaly používat izolační dýchací přístroje kyslíkové CH 146 a v 50-tých letech dvouhodinové CH 255. Od roku 1975 se používají dýchací přístroje vzduchové značky SATURN. V roce 1989 bylo zakoupeno prvních 6 ks přetlakových protichemických obleků TRELLCHEM. Od roku 1994 se postupně u profesionálních jednotek hasičů zavedly přetlakové dýchací přístroje. Postupně se začaly pořizovat detekční přístroje nutné pro řešení složitých zásahů pro detekci výbušných, toxických a radioaktivních látek.

Spojení u hasičských jednotek se řešilo do roku 1966 pouze pevnými telefony a dálnopisem. Radiostanice jsou u hasičů poprvé zavedeny v roce 1966 v pásmu 32 MHz a byly to elektronkové stanice s jedním kanálem. Od roku 1969 nám byly předány první tranzistorové RDST. Postupně došlo ke změnám tvaru stanice a zvýšení počtu kanálů. Zásadní přelom nastal v roce 1984, kdy přecházejí hasiči na spojení v pásmu 169 MHz. Zásadní zlom  ve vybavení hasičů radiostanicemi nastal po roce 1990 dovozem radiostanic ze zahraničí, využíváním převaděčů, vzájemná komunikace mezi složkami IZS a přechod na digitální radiovou síť.

Při hodnocení zásahové činnosti naší stanice v Hradci Králové musíme konstatovat, že během uplynulé 75-ti leté historie došlo diametrálně k nárůstu výjezdů hasičů a také především ke značné změně druhů událostí. Hasiči v roce 1948 evidují 58 výjezdů, z toho 20 požárů; v roce 1969 139 požárů, v roce 1989 470 zásahů z toho 106 požárů a v roce 1994 1256 událostí z toho 316 požárů. Obecně lze konstatovat, že za uplynulých 25 let od roku 1995 řešili hasiči v Hradci Králové v průměru 1400 až 1700 událostí ročně, z čehož požárů hasili 250 až 350 ročně, což je v průměru 20 %. Ostatní událostí tvoří technické pomoci, dopravní nehody, olejové havárie, živelné pohromy, ekologické havárie, záchrana zvířat apod.

Mezi největší požáry a nejtragičtější událostí s nasazením hasičů stanice v Hradci Králové patří:

  • v roce 1969 požár výtopny LOKO DEPO Hradec Králové
  • v roce 1971 výbuch v kotelně ODĚVY Hradec Králové
  • v roce 1973 18. července požár autogenní soupravy v ČSAO v Hradci Králové, Hořické ulici s úmrtím dvou našich příslušníků
  • v roce 1975 Pozemní stavby Hradec Králové, Slezské Předměstí, skládka bytových jader
  • v roce 1976 TESLA, výrobní hala
  • v roce 1977 Vegasport, výrobní hala,
  • v roce 1978 Divadlo VÚ Hradec Králové
  • 1980 sklady Dřevotvar Smiřice
  • 1985 Petrof, sklad výrobků
  • 1986 Triola Smidary
  • 1987 Kovoplast Chlumec nad Cidlinou
  • 1992 truhlárna Technické služby v  Kuklenách
  • 1994 penzion v Hradci Králové, Slezské Předměstí
  • 1997 seník v Ohnišťanech, požár velín obalovny živic Správčice
  • 2001 požár kompresorové haly ČKD Hradec Králové
  • 2004 požár zemního stroje na staveništi obchodního domu LIDL
  • 2012 požár průmyslová hala Mileta Hořice
  • 2018 požár  vzduchotechnické potrubí firma Smart wood CZECH  Libčany
  • 2020 požár průmyslová hala firma HAUK  Police n. M.

Nejtragičtější událostí se stala srážka vlaku a autobusu 3. 10. 1990, při které zahynulo 6 lidí a 16 osob bylo zraněno. Tragická událost, kde zasahovali naši příslušníci se stala 4. 4. 2003 na železničním přejezdu v Březhradě, kde došlo ke srážce autobusu a vlaku, při které zemřeli 4 lidé. Dne 8. 9. 2011 došlo k tragické dopravní nehodě 2 kamionů a osobního auta, při které zahynuli 4 lidé, 27. října 2008 u křižovatky KORUNA v Hradci Králové po nárazu do stromu zahynuli 4 lidé a 16. listopadu 2008 došlo k výbuchu plynu v obytném domě ve Střelecké ulici, kde zemřeli 2 lidé a ze sutin hasiči zachránili sedmiletého chlapce. Dne 14. července 2019 došlo k tragické dopravní nehodě na železničním přejezdu v Černožicích (srážka osobního auta a vlaku), při které zemřeli 4 lidé (dva dospělí a dvě děti).

Významnou měrou se o dobré jméno naší stanice postarali příslušníci, kteří se podíleli na záchranných a likvidačních pracích, na které byli vysláni do jiných států Evropy. V roce 1988 postihlo Arménii zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice. Na záchranné práce přímo nedaleko epicentra v druhém největším městě Arménie Leninakanu byla  také vyslána skupina 12-ti příslušníků z okresů Východočeského kraje. Z Hradce Králové v Arménii zasahovali Miroslav Zemek, Jiří Pokorný, Jiří Smrčka a Rudolf Pokorný. (Z Pardubic Milan Kušta, Jaroslav Veselý, z Trutnova Miloš Jukl, Bohumil Vojtěch, z Ústí nad Orlicí Jaroslav Kašpar, Jaromír Marek, z Havlíčkova Brodu Karel Mach a z Chrudimi Kamil Heřmanský). Královéhradečtí hasiči se také dvakrát podíleli na humanitární pomoci ve Francii. Poprvé odjížděli na Silvestra 1999 dva naši příslušníci na pomoc při likvidaci ničivé větrné smrště, a to Petr Ulrich a Pavel Kremz, kteří se vrátili až 16. ledna 2000. V roce 2003 8. prosince odjelo z Hradce Králové 7 příslušníků (Pavel Navrátil, Jaroslav Urbánek, Pavel Kremz a 4 příslušníci z územních odborů HZS KH kraje (p. Haupt, Kalous, Kolář a Křapka)  do jihovýchodní Francie do města Arles na pomoc při likvidaci ničivých záplav po povodních.

Hradečtí hasiči také kromě záchranných prací při povodních v našem městě v roce 1997 pomáhali při povodních v jiných krajích a okresech, např. v roce 1997 v Jeseníku, v roce 1998 na Rychnovsku, v roce 2002 v jižních Čechách a hlavně ve Spolaně Neratovice v severních Čechách, v roce 2010 ve Zlínském a Olomouckém kraji a také na Frýdlantsku v Libereckém kraji. V roce 2013 kromě povodně na Trutnovsku pomáhali naši hasiči při čerpání vody na okraji Prahy a ve Středočeském kraji (Černošice, Řevnice).

Královéhradečtí hasiči také dosáhli řady úspěchů v požárním sportu, a to jak pořadatelských, tak sportovních. V roce 1979 se poprvé konalo mistrovství v požárním sportu v Hradci Králové na Malšovickém stadionu a naši závodníci skončili na 4. místě (vyhrály Č. Budějovice, 2. Frýdek-Místek a 3. Praha). Poprvé na tomto mistrovství se některé disciplíny měřily elektronicky, elektronickými stopkami VEGASPORT, které pro potřeby požárního sportu upravil náš příslušník Ing. Pekárek. V Praze v r. 1983 se hradečtí sportovci stali poprvé mistry České republiky v požárním sportu. Podruhé bylo mistrovství v Hradci Králové v roce 1987 a naši závodníci skončili v soutěži družstev na 2. místě. Podruhé se naši závodníci stali  mistry České republiky v roce 1990 v Brně a potřetí se naši reprezentanti stali mistry České republiky v požárním sportu v roce 1992 a opět v Brně. Pořadateli mistrovství v požárním sportu jsme pak v Hradci Králové byli vždy po 10-ti letech,  v roce 1995, kdy se konalo v Hradci Králové společné mistrovství s dobrovolnými hasiči včetně soutěže v klasických disciplínách CTIF a mistrovství dětí ve hře PLAMEN. Dále jsme uspořádali mistrovství v roce  2005 v Hradci Králové a v roce 2015 společné mistrovství s dobrovolnými soutěžními družstvy v Trutnově. Královéhradečtí hasiči jsou také od roku 1974 nepřetržitě pořadateli Memoriálu Josefa Romportla a Vlastimila Málka. Letos se v Hradci Králové konal již 46. ročník této druhé nejstarší soutěže hasičů v České republice.

Nejvýznamnějším mezníkem v dějinách hasičů z povolání se stal rok 2000, ve kterém byl schválen tzv. balíček krizové legislativy, novela zákona o požární ochraně a nové zákony: o HZS, o IZS a o krizovém řízení, které nabyly účinnosti 1. 1. 2001. Především nový zákon o HZS přinesl novou strukturu Hasičského záchranného sboru – vznik 14 HZS krajů a příslušníci poprvé v historii vstoupili do služebního poměru. A teprve přijetím zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru, který nabyl účinnosti a 1. 1. 2007 sjednotil a stanovil podmínky služebního poměru ve všech bezpečnostních sborech. Novelou zákona č. 133/1985 Sb. o PO bylo uzákoněno plošné pokrytí území kraje jednotkami PO, i když plošné pokrytí už bylo realizováno na základě usnesení vlády č. 646/1994 z listopadu roku 1994. Na základě zákona o IZS byla stanovena vedoucí úloha HZS v IZS a OPIS HZS se stalo operačním střediskem IZS. Na základě tohoto zákona byly také uzavírány smlouvy s ostatními složkami IZS a začalo se budovat TCTV 112. To se podařilo v dubnu 2005 po dobudování 1. Etapy výstavby nové stanice v Hradci Králové – Plačicích. Od 1. 2. 2007 byla do rutinního provozu uvedena digitální síť MATRA. V letech 2012 až 2014 byla provedena integrace operačních středisek. V letech 2009 až 2010 proběhla výstavba 2. etapy stanice v HK – Plačicích, která byla slavnostně otevřena 30. 4. 2010. V roce 2005 se začíná u HZS kraje budovat psychologická služba a psychologická laboratoř. V uplynulém období také došlo k obměně a rozšíření hasičské techniky. Např. bylo pořízeno několik CAS (2x CAS 20 + 1 CAS 30), dva velitelské automobily, nosič kontejnerů, RZA, potápěčský automobil, spojový automobil, autobus IVECO, AZ 39 ECONIC, TA 2, TA 4, Mercedes PRHA prášek  a další. V roce 2016 došlo k předání  kontejneru pro  nouzové přežití od SSHR. V roce 2017 byl pořízen  speciální vyprošťovací automobil AV 30 a speciální kontejner s automobilovým nosičem na čerpání velkého množství vody s hadicovým kontejnerem SOMATI. Též v roce 2017 byl pořízen velitelský automobil s vybavením na detekci nebezpečných látek, radioaktivity a odběr vzorků a speciální chemický kontejner k likvidaci rozsáhlých chemických havárií a úniků nebezpečných látek. V roce 2018 došlo k nákupu bateriového vyprošťovacího nářadí a rychlého zásahového automobilu pro stanici Pražská. V roce 2019 byl pořízen vyšetřovací automobil, velitelský automobil a z prostředků SSHR kontejnerová elektrocentrála 200 KVA.

Obě naše  stanice v Hradci Králové mají každoročně v průměru 1100 – 1300 zásahů, z toho 800 – 900 stanice U Přívozu a 300 – 400 stanice Pražská. Mezi největší požáry u kterých naši hasiči v uplynulém období zasahovali patří: požár osobního auta na Rašínově třídě (3 osoby zemřely), požár skladováku sena v Rozběřicích se škodou 14 mil. Kč a také podíl naší stanice na likvidaci asi největšího požáru v historii profesionálních hasičů v kraji – požár výrobní haly MILETA Hořice dne 22. 12. 2012 se škodou 250 mil. Kč a uchráněnými hodnotami za 350 mil. Kč.

Naši příslušníci se podíleli také na likvidaci požárů v jiných krajích, např. při lesních požárech v červnu 2012 v okolí Bzence, v  roce 2015 ve Středočeském kraji a v červnu 2007 se naši příslušníci podíleli na likvidaci ptačí chřipky na Pardubicku.

V roce 2016 se uskutečnilo 1. oficiální setkání představitelů Vlajkového projektu „Bezpečné pohraničí“ za účasti 5 zástupců HZS krajů, a to Královéhradeckého, Libereckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského a 3 zástupců Dolnoslezského, Opolského a Slezského vojvodství, jehož cílem je vytvoření přeshraničního systému výměny informací o událostech a spolupráce při likvidaci požárů a jiných mimořádných událostí v česko-polském pohraničí. V rámci této spolupráce se naše stanice podílela na mnoha akcích, ať investičního (pořízení techniky), tak i neinvestičního (školení, semináře, konference) charakteru ve výši přesahující 1 mil. eur.

Naši příslušníci v uplynulém období také zaznamenali řadu sportovních úspěchů v kolektivních sportech, např. 2009 na světové hasičské olympiádě v klasických disciplínách CTIF získali 1. místo, na mistrovství ČR v požárním sportu 2012 3. místo a na mistrovství ČR v TFA v roce 2013 také 3. místo.

V požárním sportu na M ČR v Brně v roce 2016 jsme se umístili  na 4. místě. V roce 2017 jsme se umístili opět na 4. místě v  požárním sportu. Konečně v roce 2018 jsme se dostali na bednu a skončili třetí v soutěži družstev v Liberci. Triumfálního úspěchu jsme dosáhli v roce 2019, kdy naše soutěžní družstvo v požárním sportu  získalo 1. místo na Mistrovství ČR a  v požárním útoku vytvořilo  národní rekord časem 20,54 s. V roce 2017 zvítězilo družstvo mužů na olympiádě v klasických disciplínách CTIF a v roce 2018 zvítězilo soutěžní družstvo na Mistrovství České republiky ve vyprošťování osob z havarovaných vozidel.

Také velkým sportovním úspěchem je současná výstavba hasičského stadionu v  Hradci Králové.

V roce 2014 probíhaly přípravné práce s plněním ve výši 330 tis. Kč, v roce 2015 začala vlastní rekonstrukce ve  výši 18,6 mil. Kč a v roce 2016 byla akce dokončena s plněním ve výši 4,7 mil. Kč. V tomto roce též začaly přípravné práce na rekonstrukci stadionu etapou 2a) ve výši 530 tis. Kč. V roce 2017 jsme ji realizovali ve výši 9,1 mil. Kč a v roce 2018 dokončili ve výši 7,1  mil. Kč. V rámci dokončení rekonstrukce stadionu jsme v roce 2020 zahájili etapu 2b) a také doufám, že celou stavbu dokončíme, a to v rozsahu 14  mil. Kč.

V roce 2016 se stali u HZS Královéhradeckého kraje dva vážné pracovní úrazy, a to v květnu 2016 pana Martina Šabaty, velitele čety z Rychnova n. Kn. a v červnu pana Bc. Libora Bohdaneckého, koordinátora – metodika IZS. Oba příslušnici bohužel skončili na invalidním vozíku. Nejtragičtější událost ale nastala v říjnu 2020, kdy ve věku 50 let náhle zemřel pan ppor. Bc. Václav Klíma, vynikající velitel čety, vynikající člověk a kamarád. ČEST JEHO PAMÁTCE.

Vážené dámy, vážení pánové, rok 2020 měl být rokem slavnostním, rok 75. výročí vzniku profesionálních hasičů v Hradci Králové. Ale zákeřná koronavirová pandemie všechny naše plány zhatila. Uskutečnil se pouze XV. ples složek IZS, XI. Mistrovství ČR v klasických disciplínách CTIF a XLVI. ročník memoriálu Josefa Romportla a Vlastimila Málka. Všechny ostatní akce (předání techniky všem hasičům v ČR na Velkém náměstí v Hradci Králové, propagační cvičení složek IZS a především slavnostní zasedání k 75. výročí dne 30. 9. 2020 se bohužel neuskutečnily. Přesto se Hasičský záchranný sbor  zapojil do boje s pandemií koronaviru a zajišťoval odvoz ochraných prostředků z letadel v Ruzyni, rozvoz těchto prostředků a jejich uskladnění ze skladu v Opočínku do skladu Královéhradeckého kraje, který je u hasičů a následně jejich rozvoz do FN, holdingovým nemocnicím a praktickým lékařům. Také v současné době zajišťujeme a našimi příslušníky provádíme odběry na COVID – 19 pomocí mobilního odběrového týmu, který každý den nepřetržitě najede mnoho kilometrů a  provede množství odběrů. Zároveň dovážíme další ochranné pomůcky a dezinfekční prostředky pro Královéhradecký kraj a provádíme jejich distribuci do jednotlivých nemocnic.

Vynikající výsledky práce našich příslušníků byly mnohokrát oceněny, a to jak jednotlivci, tak kolektivy. Nejvýraznější ocenění je předání Čestného praporu HZS KH kraje hejtmanem kraje a stuhy k našemu praporu od primátora města.

Vážení hosté, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří se za 75 let podíleli na budování a rozvoji profesionální požární ochrany v Hradci Králové, abych poděkoval za spolupráci především jednotkám dobrovolných hasičů, všem složkám základním i ostatním IZS, generálnímu ředitelství, spolupracujícím státním organizacím a především krajským a městským orgánům státní  správy a samosprávy nejen za spolupráci, ale i finanční podporu. Chci Vás ubezpečit, že na profesionální hasiče z Hradce Králové i Královéhradeckého kraje se můžete Vy i občané našeho kraje spolehnout.

Přeji Vám hodně štěstí.

brig. gen. Ing. František Mencl
ředitel HZS Královéhradeckého kraje

vytisknout  e-mailem