HZS hlavního města Prahy  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vznícení potravin způsobí požár v domácnosti až třikrát týdně

16. června 2016 - (Ivana Svitáková) - V roce 2015 v Praze hasiči likvidovali v soukromých domácnostech 526 požárů. Nejčastější příčinou vzniku požáru je nedbalost dospělých. Mezi nedbalosti, které způsobují požáry, se řadí např. kouření, manipulace s otevřeným ohněm, ale také vznícení potravin. 

Vznícení potravin až třikrát týdně

V roce 2015 hasiči zaevidovali 156 požárů, které vznikly právě od vznícených potravin.  Škody způsobené těmito požáry se vyšplhaly na 781 tisíc korun.  Požáry naštěstí neměly oběť na životě, ale požárem poničená kuchyň způsobí obyvatelům domácnosti nemalé starosti.
 

Kuchyň po likvidaci požáruKuchyň po likvidaci požáru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na téma požárů od vznícených potravin jsme se zeptali por. Bc. Martina Kavky, vyšetřovatele příčin požárů HZS hl. m. Prahy.

por. Bc. Martin Kavka slouží u pražských hasičů jako vyšetřovatel příčin požárů již 20 let. Je vedoucím výjezdové skupiny a vyšetřoval například požár střechy České národní banky v roce 1999 a byl také členem vyšetřovacího týmu při požáru Průmyslového paláce v roce 2008. Byl také jedním z prvních vyšetřovatelů u nás, kteří prosazovali a zkoušeli nasazení speciálního psa na detekci hořlavých kapalin v ohnisku požáru.

Jaká je nejčastější příčina vznícení potravin?

„Vznícení potravin, při jejich přípravě, je poměrně častou příčinou požárů v domácnostech. Ve většině případů se jedná o menší požár, kdy se plamenné hoření nerozšíří mimo nádobu, ve které se příprava provádí. V některých případech ale k rozšíření dochází, většinou na okolí sporáku, tedy nejčastěji na kuchyňskou linku.

Příčina požárů je v podstatě jen jedna jediná. Je to neopatrnost při vaření, kdy osoba, která přípravu provádí, odejde z kuchyně nebo bytu a nádobu na vaření nechá na zapnutém sporáku. Stávají se i případy, kdy lidé během přípravy potravin usnou nebo prostě zapomenou. Celkově lze tedy říci, že za vznícením potravin na sporáku může nedbalost. A právě takto je případ vyšetřovatelem posuzován.

K požáru dochází vlivem působení vyšší teploty na dno nádoby pro přípravu potraviny a nemusí to být zrovna pánev s olejem. Nejvíce jsou náchylné potraviny s obsahem tuku. Ke vznícení může dojít i pouhým vyvařením vody a následným spálením připravovaného pokrmu, třeba těstovin nebo brambor.

 

Poškozené vybavení kuchyně po požáruPoškozené vybavení kuchyně po požáru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Častěji vzniká požár při přípravě potravin u sporáků s elektrickou plotýnkou, tedy tou klasickou, kdy při vypnutí ohřevu těleso plotýnky uchovává na povrchu poměrně dlouho dobu vyšší teplotu. Řešením jsou varné desky, kde při vypnutí sklokeramického povrchu plotýnka poměrně rychle chladne. Plynové nebo indukční sporáky při vypnutí nehřejí. Pokud jsou tedy osoby připravující pokrm opatrné a tento druh sporáku vypnou, i když ponechají nádoby s potravinami na plotýnce, nebezpečí se bát nemusí.

Požáry však nevznikají jen na sporáku. Stejně dobře se může vznítit pokrm, připravovaný v troubě a ponechaný bez dozoru. Dalším nebezpečím jsou látkové nebo papírové utěrky ponechané v blízkosti zdroje tepla. Nebo omylem položená plastová rychlovarná konvice na zapnutý sporák.“

Může domácí mazlíček zapnout sporák?

„Požáry potravin nemívají tak fatální následky jako jiné bytové požáry. Ve většině případů končí "jen" zničeným sporákem, hrncem nebo "černě" vymalovanou kuchyní. Dochází také občas k vdechnutí štiplavého kouře obyvateli domácnosti. U některých sklokeramických desek nebývá speciální pojistka proti náhodnému zapnutí. Tlačítka pro zapnutí varné sklokeramické elektrické plotýnky bývají dotyková. Občas se stává, že v prázdném bytě ponechaný domácí mazlíček, většinou kočka, projde po kuchyňské lince a packou zapne dotykové tlačítko ohřevu plotýnky, na které zůstala nádoba se zbytkem jídla. A hasiči musí zasáhnout.“

Čeká neopatrného kuchaře nějaký trest, pokud způsobí požár?

„Jak jsem již uvedl, příčinou požáru ponechaných potravin bez dozoru je nedbalost a tu musíme nějakým způsobem potrestat. Pokud požár není většího rozsahu a nedojde při něm k velkým škodám nebo ke zranění osob, mnohdy postačí zdvižený ukazováček, tedy domluva na místě. Někdy uložíme i blokovou pokutu. Déletrvající nepříjemný zápach spálených potravin v bytě ale bývá dostatečným trestem a ponaučením pro příště.“

 

Děkuji za odpovědi

Detektor kouře zvyšuje bezpečí vašeho domova

Od roku 2008 je v platnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o technických podmínkách požární ochrany staveb.  Ve vyhlášce je mimo jiné zakotvena povinnost instalace zařízení autonomní detekce a signalizace pro nové rodinné domy, stavby pro rodinnou rekreaci a bytové domy. Detektor svým pronikavým zvukem zaručeně probudí nebo upozorní obyvatele bytu na vznikající požár. Včasným zásahem samotných přítomných lze předejít rozšíření požáru, tragickým následkům na zdraví i vysokým škodám na majetku.

Hasiči rozhodně doporučují si detektor kouře pořídit i do starších domů a bytů. Předcházet vzniku požáru se může jedině vyplatit. Nejvhodnější je instalovat detektory do všech obytných místností.

 

Vhodné rozmístění hlásičů požáruVhodné rozmístění hlásičů požáru

 

Povinnost vybavit mimo jiné rodinné domy, bytové domy a některé další druhy vybraných staveb zařízením autonomní detekce a signalizace se týká těch staveb, o jejichž umístění bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení nebo byl vydán územní souhlas podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. po 1. červenci 2008 a dále u staveb u kterých byla zpracována projektová dokumentace, k níž bylo vydáno souhlasné stanovisko podle § 31 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 237/2000 Sb. po 1. červenci 2008.

Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci (§15 vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb)

Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu nebo u mezonetových bytů a rodinných domů s více byty v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu.

Bytový dům (§16 vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb)

V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty. Jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2 a v mezonetových bytech, musí být umístěno další zařízení v jiné vhodné části bytu.

 

 

kpt. Ing. Ivana Svitáková

HZS hl. m. Prahy, odbor prevence

foto : archiv HZS hl. m. Prahy

 

Ke stažení : letáky ( zdroj : MV GŘ HZS ČR)

vytisknout  e-mailem