Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Hasičské desatero pro léto

Rozdělávání ohně v přírodě, lesní požáry, používání plynových spotřebičů, chování za bouřky, jak zabezpečit domov před odjezdem na dovolenou atd. 

Léto se kvapem blíží. Děti se nemohou dočkat blížících se školních prázdnin a dospělí se zase těší na zaslouženou dovolenou. I toto odpočinkové období však není bez rizik. Aby nějaká mimořádná událost nenarušila chvíle pohody a nedošlo ke zbytečným újmám na zdraví nebo škodám na majetku, měli bychom i v létě dodržovat základní pravidla bezpečnosti.


Letní měsíce jsou spolu s jarem dobou, kdy hasiči tradičně likvidují vůbec nejvíce požárů. Červenec a srpen jsou rovněž obdobím, kdy mají jednotky požární ochrany obvykle nadprůměrný počet technických zásahů – zejména u dopravních nehod, úniků nebezpečných látek, ale i práce na vodě, otevírání uzavřených prostor, odstraňování překážek, likvidace obtížného nebezpečného hmyzu apod.


Mezi typicky letní zásahy hasičů patří požáry aut od vybuchlých plynových zapalovačů, požáry porostů od jisker ze zemědělské techniky, požáry porostů od neopatrně rozdělaných táborových ohníčků nebo nedopalků cigaret, vznícení porostu od výfuku nevhodně zaparkovaného automobilu apod. 
 
Mimořádné události se zásahem jednotek požární ochrany
 v červenci a srpnu
 
 
 
červenec 2007
červenec 2008
srpen 2007
srpen 2008
plané poplachy
852
794
836
861
požáry
2084
1898
2206
2325
technické zásahy
8079
7871
9720
8128
události celkem
11 015
10 563
12 580
11 314
Poměr k pětiletému měsíčnímu průměru
 
119 %
 
 
 
115 %
 
131 %
 
 
123 %

 

1) Rozdělávání ohně v přírodě

Hašení porostuHašení porostu

V létě mnozí podnikají nejrůznější výlety, pobývají na chalupách či chatách, táboří v přírodě apod. Při těchto příležitostech se často neobejdeme bez táboráku, grilování a opékání buřtů.
Také při tom bychom si měli dávat pozor a dodržovat několik základních bezpečnostních pravidel, které chrání nás i okolí. Oheň v přírodě se totiž může velice snadno vymknout kontrole, ohrozit životy a napáchat nevyčíslitelné majetkové či ekologické škody. 
 
  • Při rozdělává ohně v přírodě je nutné v prvé řadě zvolit vhodné místo pro ohniště. To by mělo být vzdáleno nejméně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a vůbec všech věcí, které se mohou vznítit. Pamatujte, že v lese lze rozdělávat oheň jen na vyhrazených místech! Zcela zakázáno je i rozdělávání ohně na místech se vzrostlým porostem, tedy i na louce nebo na strništi. Oheň nezakládejte pod větvemi a na kořenech stromů, na suchém listí, lesní hrabance (zetlelá vrstva jehličí)nebo rašelině, ani v blízkosti stohů (minimálně 100 m), seníků apod. Létající jiskry nebo náhlý poryv větru totiž velmi snadno způsobí neštěstí. Kvůli podobné neopatrnosti lidí každoročně vznikají stovky požárů. Pro rozdělávání ohně je naopak ideální hliněný podklad.
  • Místo táboráku je nutno i vhodně uspořádat. Při rozdělávání ohně v přírodě ohniště bezpečně oddělte od okolního prostředí – např. obložením kameny, obsypáním pískem, vyhloubením zeminy apod. V případě větších vater je vhodné ohniště oddělit až metr širokým pruhem, který bude zbavený veškerých hořlavin.

  • K zapálení nebo udržování ohně v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky.

  • Dělejte jen takový táborák, který dokážete zvládnout! Pokud chystáte velkou vatru, dejte si pozor, aby byly polena poskládány do stabilní pyramidy (pomohou např. záseky na polenech), která umožní prohořívání dovnitř a zabrání nebezpečí rozvalu pyramidy do okolí.

  • Oheň nesmíte ponechat ani na okamžik bez dozoru. Mějte nachystán dostatek   vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. 

  • Vaše odpovědnost však nekončí okamžikem skončení zábavy. Opustit místo pálení můžete až poté, co ohniště důkladně uhasíte - ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Při odchodu se z ohniště nesmí kouřit a popel i půda pod ohništěm musí být chladné. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, které byly ponechány svému osudu.

  • Zejména půda v jehličnatém lese je z hlediska možného vzniku a šíření požáru riziková. Hrabanka tvořená zetlelým jehličím může prohořet až do značné hloubky a nepozorovaně se šířit do stran i mimo ohniště. Nedbalé uhašení proto nestačí a ohniště je nutné důkladně prolít vodou!

  • Za silného větru nebo v období extrémního sucha bychom oheň v přírodě nebo na volném prostranství neměli rozdělávat vůbec.

  • Pamatujte, že děti by neměly být u ohniště ponechány bez dozoru plnoleté osoby.

  • Do ohně nikdy nevhazujte jakékoliv výbušné předměty (rachejtle, světlice, patrony, nádoby se stlačeným plynem, munici). Oheň neroznášejte po okolí, např. na zapálené větvi. Pamatujte, že oheň a alkohol nepatří k sobě. Zvlášť pozor na sezení a hry příliš blízko plamenů, stačí málo a může dojít k vznícení šatů, ožehnutí vlasů, řas a popálení.

 
Pokud se na vás vznítí oděv a není k dispozici dostatek vody k uhašení, neutíkejte – tím jen podpoříte hoření. Okamžitě si lehněte na zem a chraňte si obličej. Válejte se, dokud plameny neuhasnou – válením se zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření. Je-li po ruce deka, nebo jiná vhodná textilie (nesmí to být látka z umělých látek), lze ji také použít k uhašení hořícího oděvu. Když se popálíte, postižených ploch se nedotýkejte, popálené místo ihned ponořte do čisté, studené a proudící vody a vyhledejte odbornou pomoc.

  
 

2) Lesní požáry

Požár lesaPožár lesa

Vysoké teploty a menší množství srážek obvykle v létě zvyšují riziko vzniku lesních požárůa vůbecpožárů v přírodním prostředí. Koneckonců loňský srpen, kdy bylo zaznamenáno vůbec nejvíce požárů v celém roce - celkem 2325, je toho důkazem. S příchodem letních školních prázdnin a dovolených totiž do lesů obvykle zavítá velké množství lidí, což významně zvyšuje nebezpečí vzniku požáru. Naprostá většina požárů v lesích (ale i v jiných přírodních porostech) je totiž způsobena lidskou nedbalostí – ať již při zakládání ohně nebo kvůli neopatrnosti při kouření (odhození nedopalku cigaret). 

 
Jen za loňský rok 2008 evidují hasiči v ČR 470 lesních požárů, které usmrtily dvě osoby, dalším deseti osobám způsobily zranění a majetkové škody za více než 3 mil. Kč. Kouření v lese je ze zákona zakázáno, rozdělávat a udržovat otevřený oheň lze jen na k tomu vyhrazených místech. V případě porušení tohoto striktního zákazu mohou provinilci dostat pokutu až do výše 15 000 Kč, pokud dojde k požáru a nejedná se o trestný čin (nevznikne škoda vyššího rozsahu), sankce se může vyšplhat až do výše 25 000 Kč. Zakázáno je samozřejmě i odhazování hořících nebo doutnajících předmětů. Opatrně je třeba zacházet i např. s přenosnými vařiči, které při troše nepozornosti rovněž mohou způsobit požár.

 
Lesní požáry se hasičům obtížně likvidují, protože k nim zpravidla dojde v těžce přístupném terénu, kde nelze plně využít hasičskou techniku a jsou zde ztížené možnosti zásobování hasební vodou (vodu je třeba dopravovat na větší vzdálenosti apod.). Navíc chování ohně v lese je nevyzpytatelné (požár se může šířit např. pod zemí) a podobné zásahy jsou mnohdy časově velmi náročné a vyžádají si povolání většího množství jednotek požární ochrany.

 
V USA, Španělsku či Chorvatsku jsou velká území pravidelně ničena rozsáhlými lesními požáry. Stačí však připomenout rok 2006 a požár lesa v Národním parku České Švýcarsko, kde oheň řádil na 25 ha ve skalnaté a těžko přístupné oblasti. S tímto v posledních letech největším lesním požárem v ČR bojovalo po dobu plných 7 dní na 900 profesionálních i dobrovolných hasičů a na hašení musely být nasazeny i vrtulníky. Příčinou tohoto požáru byl – jak jinak – odhozený nedopalek cigarety.
 
 

3) Grilování a plynové spotřebiče

Stejně jako v případě otevřeného ohně, i při grilování bychom si měli dát pozor na vhodné umístění grilu, aby odletující jiskry nezapálily okolí.   Poměrně rozšířeným nešvarem pak je grilování na balkóně. V grilu bychom měli použít jen k tomu určené palivo (určitě ne odpady, benzín apod.). Gril musí být stabilní, při jeho převržení totiž hrozí popálení.

Pokud plynový spotřebič (ale i jiný přenosný vařič) používáte ve volné přírodě, nesmíte ho ani na okamžik pustit z dozoru, nebezpečí hrozí zejména při převržení nestabilního spotřebiče. V živé paměti je případ českého cestovatele, který v Chile kvůli neopatrnosti při zacházení s plynovým vařičem zavinil požár národního parku.

 
Plynové spotřebiče (např. přenosný propanbutanový vařič) by neměly být vystaveny vysokým teplotám a nadměrným tlakům. Např. plynové zapalovače v autě vystaveném vysokým teplotám představují doslova časovanou bombu, která dokáže vašeho plechového miláčka nejen těžce poškodit, ale způsobit i vážná zranění.

 
Plynové spotřebiče neumísťujte v blízkosti hořlavých látek a zdrojů hoření – nekuřte u nich!

 
Pozor dejte i na netěsnost tlakové láhve, kdy není spotřebič (např. vařič) dostatečně připevněn. Může dojít k unikání plynu a v uzavřených prostorách pak hrozí nebezpečí výbuchu. Nádoby s hořlavými plyny, tedy ani propanbutanové lahve, se nesmí skladovat v prostorách pod úrovní okolního terénu, kotelnách, garážích nebo společných prostorách bytových domů či ubytovacích zařízení – např. ložnici. Propanbutan je totiž těžší než vzduch, v případě jeho úniku se tak hromadí u země či v prohlubních, což zvyšuje riziko požáru nebo výbuchu. Lahve s plynem umísťuje ve snadno přístupných a větraných prostorách, zamezte ale přístupu dětí.
 
 
A pozor – nejen v zimě se můžete otrávit topidlem. Vysoké teploty v létě znamenají zvýšené riziko otravy oxidem uhelnatým při nesprávném užívání karmy. Při jejím použití je nezbytné mít zajištěnu důkladnou výměnu vzduchu v místnosti – větrání např. otvorem ve dveřích. Je také potřeba si karmu nechat alespoň jednou za rok technikem zkontrolovat.
 
 
 

4) Nebezpečí spojené s bouřkami

Likvidace spadlého stromuLikvidace spadlého stromu

V létě často podnikáme výlety a může se stát, že nás přitom překvapí bouřka. Ve městě se před bleskem můžeme schovat v budově, ale co v přírodě? I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen zřídka, končívají podobné případy mnohdy tragicky a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně:
 
  • Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek.
  • Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.

  • Naopak se rozhodně neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji lesa, pod převisy nízkých skal, či v menších staveních bez hromosvodu (např.staré hájence). Velké bezpečí neskýtají ani velká stavení s porušenou statikou (např. zpustlé polorozpadlé objekty), kde v případě úderu blesku hrozí další narušení zdiva a zřícení.

  • Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénua na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.

  • Během bouřky nezůstávejte na kopcích a holých pláních. Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je  přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.

  • Jelikož je blesk jak známo silný elektrický výboj atmosférického původu, velké nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.

  • Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. Sezení na izolační podložce (karimatka, batoh) vás před přímým zásahem blesku neuchrání.

  • Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako hromosvod. Stojí za to si připomenout případ z roku 2005, kdy úder blesku připravil o život golfistu, který se hře věnoval i během bouřky. Ačkoliv za bouřky si většinou na nedostatek větru nemůžeme stěžovat, není vhodné ani pouštění draků.

  • Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.

  • Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).

  • Při hledání úkrytu před bouřkou pamatujte také na to, že ji doprovází nejen blesky, ale často i silný vítr, který také představuje riziko. Proto se držte v bezpečné vzdálenosti od vysokých stromů (hrozí vývraty, nebezpečné odletující větve můžou způsobit vážná zranění), nebo sloupů elektrického vedení (shozené dráty mohou být stále po proudem).

  • Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. V případě silných nárazů větru však dávejte pozor na padající stromy či větve, je rovněž třeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, popř. zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.

  • Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu. Nezapomeňte zavřít okna a odpojit z elektřiny televizor a další přístroje, jejichž součástí je obrazovka.

  • Během bouřky dávejte pozor na vodu a všechny látky, které snadno vodí elektřinu. Když však přece jen dojde k nehodě, první pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.


Letní bouřky přináší často také prudký přívalový déšť, který během chvilky snadno promění líně se plazící potůček v rozběsněný živel. S tím je nutné počítat již v okamžiku výběru tábořiště. Hasiči každý rok evakuují děti z letních táborů umístěných na březích potoků a řek, které ohrožovalo náhlé rozvodnění. V takových případech jde mnohdy i o život. Při budování tábořiště je dobré také brát v potaz i nebezpečí úderu blesku – tzn. nestavět stany na holém vyvýšeném místě, v bezprostřední blízkosti stožárů či osamoceně stojících stromů, nevést mezi stany kovové dráty apod.


Rady jak před bleskem ochránit vaší domácnost naleznete nawww.hzscr.cz/clanek/jak-se-chovat-behem-bourky-a-jak-ochranit-obydli-pred-uderem-blesku.aspx 

 
V letošním roce již plně funguje celorepubliková elektronická databáze táborů a dalších rekreačních akcí. Databázi provozuje Hasičský záchranný sbor ČR ve spolupráci s hygieniky. Díky ní mají složky integrovaného záchranného systému okamžitě k dispozici údaje nezbytné pro rychlý a efektivní zásah při mimořádné události – např. živelní pohromě, požáru či epidemii (jde o přesnou lokalizaci tábora, kontaktní spojení, počet účastníků apod.)
Pokud chtějí být provozovatelé táborů zaevidováni v této databázi, pak nechť se obrátí na nejbližší územní pracoviště krajské hygienické stanice.

 

5) Odjezd na dovolenou

V létě je také obvykle doba dovolených, kdy se ze svých domovůvzdalujeme na delší čas. Před odjezdem na dovolenou bychom neměli zapomenout zkontrolovat, zda máme vypnuty všechny spotřebiče, jestli např. nezůstal zapnutý sporák, vařič nebo žehlička. Obzvláště riziková je lednička. Pokud ji můžeme spolu s mrazákem vyprázdnit, je nejlepší centrální vypnutí. Před opuštěním domácnosti uzavřete hlavní přívody plynu a vody, elektrospotřebiče, u kterých to lze, zcela odpojte z elektrické sítě, v případě televizoru i z antény. Doporučuje se i vypnutí jističů pro světelný a zásuvkový okruh. Chráníte tak váš majetek před poškozením či úplným zničením v případě úderu blesku nebo prudkého výkyvu napětí v elektrické síti. Zkontrolujte zda jsou vypnuta světla, uzavřeny vodovodní kohoutky, všechna okna důkladně zavřete a zajistěte. Svou domácnost nezapomeňte zabezpečit i proti vloupání.

 
Pro případ, že by v době naší nepřítomnosti u nás doma přesto došlo k nějaké nemilé příhodě, je dobré se domluvit se sousedem či známým a nechat u něj rezervní klíče. Hasiči tak budou moci rychleji zasáhnout, nebudou se muset dovnitř dostávat násilím a poničit např. vstupní dveře. Pro úplnou jistotu můžete u souseda zanechat i kontakt na místo našeho pobytu, abyste se mohli v případě potřeby urychleně vrátit domů.
 
 

6) Děti

Během letních měsíců jsou ohroženy zejména děti, které nejsou „zaneprázdněny“ školou a mají spoustu volného času. Každoročně dojde při požárech, které byly způsobeny hrou dětí se zápalkami či zapalovači,   ke zraněním a značným majetkovým škodám. Oblíbenou zábavou teenagerů je tajné kouření ve stohu či v seníku, což již mnohokrát skončilo požárem. Velmi nebezpečné jsou rovněž manipulace dětí s pyrotechnikou či jinými výbušninami. Jen pro ilustraci: v roce 2008 způsobily děti ve věku do 15 let 269 požárů, ty usmrtily jednu osobu, zranily dalších 34 osob a zanechaly po sobě majetkové škody za více než 25,9 milionů Kč.

 
Snad stojí za to upozornit, že na základě zákona o požární ochraně (§78 zákona č. 133/1985 Sb.) jsou rodiče (potažmo všichni, kteří mají děti v danou chvíli na starosti) povinni dbát toho, aby jejich ratolesti nezpůsobily požár. Z hlediska požární ochrany v případě zanedbání dohledu nad osobami, které nemohou posoudit následky svého chování, může být udělena sankce až do výše 25 000 korun. 
 
 

7) Výlety na nebezpečná místa
 

V přírodě na nás však při naší nepatrnosti číhají i jiná nebezpečí, než jen bouřky či požáry. Zejména neposedné děti patří mezi rizikové skupiny, a to především během prázdnin, kdy využívají větších možností jak se vyhnout dozoru dospělých a baví se i nejrůznějšími nebezpečnými aktivitami. Například chlapci se snaží před svými kamarády vytáhnout  a lezou po skalách nebo do jeskyní a různých štol. Přeceňují své schopnosti v neznámém terénu a když tyto případy neskončí smrtelným úrazem, mohou mluvit o mimořádném štěstí. V takovýchto případech záchrana života mnohdy závisí na rychlém zásahu jednotek požární ochrany a dalších složek integrovaného záchranného systému.

 
Proto i zde můžeme dát několik dobrých rad:
  • Děti by měly vždy předem oznámit rodičům nebo jiným dospělým místo, kam se chtějí vydat. Pro pohyb v nebezpečných lokalitách to platí i pro dospělé.
  • Dávejte pozor na pohyb v neznámém terénu, zejména za snížené viditelnosti nebo v noci.

  • Nepohybujte se nikdy bez řádného zajištění v blízkosti okrajů skal, štol atd. Vždy hrozí nebezpečí pádu kvůli ztrátě rovnováhy, uklouznutí, propadnutí, stržení větrem atd.

  • Pokud nejste zajištěni, nešplhejte nikdy na skály. Zpočátku se výstup může zdát jednoduchý, ale cesta zpět je vždy podstatně náročnější! Nečekaný pád může způsobit také uvolněná nebo zvětralá hornina či náhlá slabost.

  • Nikdy nepřeceňujte své síly ani ve snaze pomoci kamarádovi. Raději vždy přivolejte na pomoc hasiče nebo někoho z dospělých.

  • Nepouštějte se bez odborného doprovodu do průzkumů štol a jeskyní. V těchto prostorách hrozí mnoho nečekaných a neznámých nebezpečí - zával, ztráta orientace, nečekané zaplavení prostor, zaklínění se v úzkých prostorách, přítomnost nebezpečných plynů atd.

  • Nepřeceňujte své síly. Vždyť i pro zkušené a trénované hasiče je považována za nebezpečnou a vyžadující zajištění výška nebo hloubka větší 1,5 metru!


8) Nebezpečí při koupání


V letním období nesmíme opominout ani nebezpečí, která nás mohou ohrožovat při koupání nebo sjíždění vodních toků. Koneckonců hasiči musí každý rok zasahovat u desítek tragických případů, kdy je třeba vyhledat utonulé osoby. 

  • Noční koupání je nebezpečné, neboť za tmy snadno dojde ke ztrátě orientace.
     
  • Nekoupejte se za bouřky, hrozí úraz elektrickým proudem.
  • Nikdy neskákejte uhřátí do vody, hrozí nebezpečí srdečního selhání a utonutí.

  • Neskákejte do vody, o které nevíte, jak je hluboká nebo zda se pod hladinou neskrývají kameny nebo jiné předměty, nebo je tam příliš mělko.

  • Alkohol a koupání skutečně není dobrá kombinace, každoročně jsou hasiči voláni k tragickým utonutím lidí pod vlivem alkoholu.

  • Nepřeceňujte nikdy své plavecké schopnosti a také v případě, že jste dobrými plavci, vždy počítejte např. s možností náhlé změny počasí, podchlazení, svalové křeče atd.

  • Při sjíždění řek a zejména jejich splavů by měla být v loďce zkušená dospělá osoba a děti by měly mít plovací vestu.

  • Dávejte si pozor při pohybu v blízkosti břehů. Mohou být podemleté nebo může dojít k uklouznutí a pádu do vody. Hrozí pak nebezpečí těžkých zranění při nárazech do předmětů pod hladinou, uvíznutí a utonutí ve víru atd.

  • Pokud se někdo začne topit, snažte se mu nejdříve pomoci sami. Pokud na to nestačíte, co nejrychleji přivolejte pomoc z okolí, popř. zavolejte záchranáře. Snažte si co nejlépe zapamatovat   (označte) místo, odkud nebo kde jste tonoucího naposledy viděli. 
     

I ve městě mohou číhat podobná nebezpečí. Jedná se především o nejrůznější splavy, vpusti, jímky, studny, odkalovací nádrže čističek, přehrady apod.
 
 

9) Sklizeň obilí

V létě musí hasiči likvidovat také četné požáry související se žněmi na polích. Častou příčinou těchto požárů je technická závada na zemědělské technice (traktory, kombajny, automobily), popř. nedbalost (chytne např. sláma od rozžhaveného výfuku). Hasiči se setkávají i s požáry, které způsobí kámen popř. jiný cizí předmět, jenž se dostane do techniky a vzniklé jiskry zapálí zralou úrodu. Např. obilný prach dokáže vytvořit se vzduchem velmi výbušnou a snadno zapalitelnou směs.

 
Zemědělci by proto měli svou techniku ještě přede žněmi zkontrolovat, včetně elektroinstalace a palivové soustavy, promazat   třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a k požáru. Stroje by měly být opatřeny lapači jisker a určitě také funkčními přenosnými hasicími přístroji. Stačí drobná závada, malá jiskra, a vyschlé plodiny začnou snadno hořet. 

 
Nebezpečí souvisí i s uskladněním materiálu, například nedostatečně usušeného sena. To se pak v případě, že není zajištěno nedostatečné větrání, postupně zahřívá a může dojít i k samovznícení. Značné riziko hrozí zejména u velkokapacitních seníků nebo u stohů se slámou. Vhodnými opatřeními jsou v tomto případě fungující kvalitní větrací systém a pravidelné měření teploty uskladněného materiálu. V případě, že překročí kritickou mez 65 °C, je nutno materiál alespoň částečně vyskladnit, přeuspořádat a tím ochladit. 
 
 
K požáru může dojít i kvůli cestou rozžhavenému výfuku (katalyzátoru) automobilu, který se dostane příliš blízko suché trávy či jiných hořlavin. Proto pozor na parkování v přírodě.
 
 

10) Jak přivolat pomoc
 

Když přes veškerou vaši opatrnost přece jen dojde k požáru či jiné závažné situaci, kdy potřebujete pomoc hasičů nebo jiných záchranářů, snažte se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňte život a zdraví, teprve potom majetek. Jakoukoliv mimořádnou událost, která se stane vám či které jste svědkem, co nejdříve oznamte hasičům prostřednictvím tísňové linky 150 či 112. Pokud jde o vyloženě zdravotní problém, pak volejte zdravotnickou záchrannou službu na číslo 155, policii pak na číslo 158. Při ohlášení vždy nejdříve uveďte,   co se stalo, kde k tomu došlo, zmiňte také důležité okolnosti které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďte své jméno a přímý kontakt na sebe. Nikdy nezavěšujte jako první a řiďte se pokyny operátora.


A pamatujte, že pokud cestujete do zahraničí a ocitnete se v nouzi, můžete se pomoci záchranářů dovolat prostřednictvím jednotného evropského čísla tísňového volání 112 – platí v celé Evropské unii. V kterémkoliv ze 27 členských států by vám měli poskytnout pomoci v jednom ze světových jazyků. Evropská komise provozuje webové stránky ec.europa.eu/112, které jsou věnované výhradně lince 112 a jejímu fungování v různých evropských státech.
 
 
Pravidla ohleduplného a bezpečného jednání platí nejen v tuzemsku, ale
i v cizině. Neudělejte při své zahraniční dovolené svou neopatrností ostudu naší zemi. 

 
Hasiči mohou na základě vlastních bohatých zkušeností potvrdit, že důsledná preventivní opatření učiněná z Vaší strany zabezpečí Váš majetek před požáry a ochrání zdraví Vaše i Vašich dětí.
 
 
Lesní požáry v ČR
 
rok
 
1997
 
1998
 
1999
 
2000
 
2001
 
2002
 
2003
 
2004
 
2005
 
2006
 
2007
 
2008
Počet požárů
1398
2563
1403
1499
450
569
1712
846
626
693
805
470
Škoda mil. Kč
35,5
24,5
10,8
26,4
18,3
27,2
38
32,1
21,1
8,2
16,4
3,1
Zničeno ha
345
1132
336
375
87
178
1236
335
227
405
316
86
 
 
kpt. PhDr. Petr Kopáček
tiskový mluvčí
MV-generální ředitelství
Hasičského záchranného sboru ČR
Tel.: 950 819 944
Mobil: 602 215 142
E-mail:petr.kopacek@grh.izscr.cz
 

 

vytisknout  e-mailem