Působnost
Záchranný útvar má celorepublikovou působnost.
Z hlediska práva přednostního velení se jednotka záchranného útvaru považuje za jednotku HZS kraje bez místní příslušnosti. To znamená, že pokud budou na místě zásahu společně zasahovat jednotky HZS kraje a záchranného útvaru, má přednost velení na místě zásahu jednotka s místní příslušností, v jejímž hasebním obvodě místo zásahu leží, pokud není rozhodnuto jinak v souladu s právním předpisem (§ 22 odst. 2 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.)..
Organizace výjezdu jednotky záchranného útvaru k zásahu a její předurčenost
Jednotku záchranného útvaru na místo zásahu vysílá operační a informační středisko MV- generálního ředitelství HZS ČR.
Pro účely zásahu jsou u záchranného útvaru trvale předurčeny síly a prostředky, které vytváří záchranné odřady k řešení mimořádných událostí v době mimo výkon služby tvořené z příslušníků zařazených v pohotovosti vykonávané mimo službu mimo služební dobu.
O vyčlenění sil do služební pohotovosti na služebně rozhoduje příslušný služební funkcionář Záchranného útvaru HZS ČR, a to na podkladě schválení příslušníkem v pohotovosti vedení.
O vyčlenění sil do služební pohotovosti na služebně rozhoduje příslušný služební funkcionář Záchranného útvaru HZS ČR, a to na podkladě schválení příslušníkem v pohotovosti vedení.
Síly a prostředky záchranného útvaru začleněné v záchranných odřadech vysílané na místo zásahu vyjíždí z místa své dislokace do:
- 90-ti minut,pokud k výzvě k výjezdu dojde v mimopracovní době,
- 60-ti minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní době pracovních dnů a jde o výjezd odřadu,
- 30-ti minut, pokud k výzvě k výjezdu dojde v pracovní době pracovních dnů a jde o výjezd jednotlivé techniky s osádkou.
Základní složení záchranných odřadů, které se sestavují z příslušníků záchranného útvaru ve služební pohotovosti vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu vždy na dobu jednoho týdne s pravidelným počátkem od pátku 07:00hod, se určuje ve struktuře a maximálním počtu:
- Záchranný odřad I. (1 + 21)
- velitel záchranného odřadu I. + 19 příslušníků z 1. a 2. záchranné roty
- 1 příslušník zabezpečující logistickou podporu odřadů
- 1 příslušník na koordinaci a součinnost zasahujících odřadů se složkami IZS
- Záchranný odřad II. (1 + 9)
- velitel záchranného odřadu II. + 9 příslušníků z 3. záchranné roty.
Konkrétní složení záchranného odřadu pro účely zásahu navrhuje velitel záchranného odřadu a schvaluje příslušník v pohotovosti vedení.
Záchranný útvar vyčleňuje také síly a prostředky pro potřeby Ústředního poplachového plánu IZS. Uvedené síly a prostředky zároveň doplňují předurčenost jednotek HZS ČR.*
Kynologové a služební psi jsou připravováni pro záchranu ze sutin zřícených budov a k plošnému vyhledávání osob.
V rámci psychologické služby HZS ČR se u záchranného útvaru zřizuje funkce psychologa; jeho činnost se řídí služebními předpisy HZS ČR.**
*(Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 27/2006, kterým se stanoví opěrné body Hasičského záchranného sboru České republiky a typy předurčenosti jednotek požární ochrany pro záchranné práce, ve znění Pokynu generálního ředitele HZS ČR č. 14/2007).
**(Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 29/2003, kterým se vydává Statut psychologických pracovišť Hasičského záchranného sboru ČR, Pokyn generálního ředitele HZS ČR a náměstka ministra vnitra č. 32/2006, kterým se stanovují podmínky pro povolávání psychologa HZS ČR do výkonu služby v operačním řízení, Pokyn generálního ředitele HZS ČR č. 30/2008, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické péče příslušníkům a občanským zaměstnancům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů a stanoví se postup při posttraumatické péči o oběti mimořádné události).