HZS Pardubického kraje  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologická služba Pardubického kraje

Psychologická služba Pardubického kraje

PSYCHOLOGICKÉ PRACOVIŠTE HZS PARDUBICKÉHO KRAJE

Psychologická služba ve své činnosti vychází ze zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 487/2004 Sb., o osobnostní způsobilosti, která je předpokladem pro výkon služby v bezpečnostním sboru, ve znění pozdějších předpisů, a příslušných interních aktů řízení HZS ČR (zejména SIAŘ č. 43/2014 o psychologické službě HZS ČR).

Základní principy práce psychologa v rámci HZS ČR:

- konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých psychologických pracovišť je
profilována potřebami HZS kraje a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště,
- psycholog informuje všechny zúčastněné o cílech a povaze své práce,
- má zodpovědnost za předcházení manipulacím či nesprávnému používání psychologických závěrů,
- v případě střetu zájmů je povinen objasnit povahu a směr loajalit a informovat všechny zúčastněné,
- pokud je ohrožena jeho objektivita či nezávislost, ukončí svou činnost a zajistí psychologa na jiném pracovišti HZS ČR,
- základem úspěchu psychologické práce je spolupráce zúčastněných. Kdokoli může odmítnout účast v testování, poradenství či jiných projektech, pokud se cítí indisponován,
- stížnosti a odvolání řeší psychologické pracoviště GŘ HZS ČR.


Oblasti práce psychologa u HZS

psychologická diagnostika pro potřeby HZS
psychologické poradenství – personální i osobní
pomoc hasičům při zvládání psychologicky náročných zásahů
koordinace psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí


Psychologická diagnostika
psycholog testuje na základě písemné objednávky s odůvodněním cíle vyšetření v těchto případech:
• Ověřování duševní způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle § 15 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
• Posuzování duševní způsobilosti k řízení vozidel s právem předností jízdy – stanoveno v § 37 vyhlášky č. 247/2001Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů.
• Posuzování duševní způsobilosti příslušníků a občanských zaměstnanců pro zařazení do funkcí podle personálních požadavků kraje.
• Posuzování duševní způsobilosti příslušníků dle § 79 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Další informace k testování:
• Posuzování duševní způsobilosti uchazeče nebo příslušníka pro potřeby HZS ČR provádějí výlučně psychologové HZS ČR.
• Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
• Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
• Stanovisko psychologa vychází ze závěrů psychologického vyšetření, zakládá se do personálního spisu uchazeče nebo příslušníka HZS ČR a má platnost v rámci celého HZS ČR.
• Sdělovat jakékoliv informace o výsledcích psychologického vyšetření je psycholog oprávněn pouze se souhlasem testované osoby.
• Vedle klasických diagnostických metod se pro speciální funkce u HZS používají přístrojové metody zjišťující s velkou přesností psychickou výkonnost daného jedince.




Psychologické poradenství

• Psychologové získávají svým teoretickým vzděláváním i praktickým psychologickým výcvikem dovednosti, které pomáhají druhým v řešení jejich problémových situací. Stejné situace jsou různými lidmi vnímány různě. Proto je také důležitější se na problém podívat z pozice druhého, než řešit vlastní situaci.
Na tvrzení typu: ...vy jste to nezažil, tak nemůžete vědět jaké to je…psychologové většinou odpovídají:…i kdybych to zažil, tak bych měl vlastní vzpomínky a významy, ale já jsem tu dnes proto, abych vám pomohl vyznat se v tom, co je vaše. Proto mi povídejte, co se stalo a jak to vnímáte…

• Psycholog HZS poskytuje poradenství v pracovních, ale i osobních oblastech života. Současně respektuje právo na svobodnou volbu psychologické péče, má kontakty na kolegy a přehled o pracovištích specializujících se na vybranou psychologickou problematiku.

• V poradenském procesu ctí psycholog zásadu důvěrnosti. Klientem je člověk, který psychologickou konzultaci vyhledal. Odhalování citlivých informací dalším osobám je možné jen se souhlasem klienta, případně v mimořádných situacích týkajících se ohrožení života či trestné činnosti.




Pomoc hasičům při zvládání psychicky náročných zásahů

• V rámci odborné přípravy psycholog školí hasiče v tématech zvyšující psychologickou připravenost a pohodu výjezdových hasičů. Týká se to zejména oblastí jako je zvládání zátěže a krizových situací, jednání s oběťmi mimořádných situací.
• V průběhu zásahu je možné vyžádat pomoc psychologa. Pokyn GŘ HZS a NMV č. 32/2006.
• Pomoc po prožité traumatické události v souvislosti s plněním služebních úkolů upravuje Pokyn GŘ HZS a NMV č.38/2003.
Na jeho základě byl jmenován Posttraumatický intervenční tým HZS Pardubického kraje Pokynem KŘ HZS Pak č.66 / 2007.
Kdy a komu se poskytuje posttraumatická intervenční péče ? – o poskytnutí je oprávněn kdykoli požádat každý příslušník, občanský zaměstnanec HZS ČR nebo jeho nadřízený služební funkcionář, člen JSDH.
• Jestliže:
- účastník kritické události má zjevné projevy stresové reakce
- sám žádá o pomoc
- událost má mimořádný charakter
• Co např. může být traumatizující událostí? – zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví, zážitek obzvlášť tragické události nebo katastrofy, pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti, smrt kolegy, smrt dítěte, nezdařený záchranný pokus, atd.
• Co je cílem ? – redukovat tzv. „náraz“ kritické události u záchranářů, kteří prožili kritickou událost, obnovit jejich akceschopnost.
• Jakou formu má ? – může mít trojí formu:
1. PSYCHOLOGICKÁ PRVNÍ POMOC - poskytnutí pomoci bezprostředně po události (informace, tekutiny, teplo, tišení = práce s emocemi) s důrazem na informace, naslouchání a podporu.
2. DEFUSING (tzv. „zneškodnění“) - spontánní neformální rozhovor o psychických aspektech události. Obvykle v režii velitele či vyškoleného hasiče s cílem podpořit tým a uzavřít celou událost.
3. DEBRIEFING - formalizovaným postupem se krok po kroku proberou psychické prožitky účastníků v průběhu události. Vede ho odborník na duševní zdraví za pomoci vyškolených hasičů, pracují se skupinou 2-15 účastníků, nejlépe do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny. Cílem je porozumět události, přijmout své myšlenky, city a činy v průběhu události. Díky kolektivní formě sezení se vytváří zážitek všeobecnosti = i ostatní prožívali to co já.

Koordinace psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí

(s využitím materiálů dr. B.Baštecké a kol., Terénní krizová práce - Psychosociální intervenční týmy)

• Psychosociální pomoc se poskytuje lidem, kteří zažili neštěstí. Pomoc se zaměřuje na zlepšení jejich psychického stavu a obnovení či upevnění sociálního zázemí.

• Psychosociální pomoc při mimořádných událostech je založena na komunikaci s oběťmi. Patří sem přímá komunikace o mimořádné události (informace v médiích, letáky, poradenství, linky pomoci, pastorační rozhovory).
Další formou je zjišťování potřeb a zdrojů zasažených osob společně s organizováním vlastní pomoci, tedy co a jak dál.

• Podle času, který uběhl od události, se rozlišuje typ pomoci:
- bezprostředně se věnuje pozornost základním potřebám – bezpečí a přežití. Poskytuje se první psychologická pomoc (informace, tekutiny, teplo, tišení = práce s emocemi, kontakty na blízké osoby) s důrazem na informace, naslouchání a povzbuzování.
Pomáhá se také při prosazování práv a zájmů obětí.
Patří sem i péče o příbuzné obětí, kteří se sjedou na místo události.
- následně se zjišťují potřeby obětí a pomáhá se s koordinací navazujících služeb. Zajišťují se zdroje pomoci a možnosti spolupráce.
- v dlouhodobém horizontu se oběti podporují ve svépomoci a vzájemné pomoci. Díky tomu se usnadňuje znovu začleňování do běžného života a svého společenství.

• Základem je práce v terénu, vyhledávání potřebných v místě jejich pobytu po neštěstí (evakuace, náhradní ubytování, domácí prostředí).

• Psychosociální pomoc poskytují školení dobrovolníci, ale i profesionálové z oblastí sociálních i psychologických služeb.

• Cílem je sdělit: jsme tady, jsme s vámi, když budete potřebovat, pomůžeme vám. Uznáváme ale, že se spoustou věcí si dokážete poradit sami. Vy sami nejlépe víte, co potřebujete, neváhejte si o to říci.

• Psycholog HZS pro případ mimořádné události většího rozsahu vytváří databázi kontaktů na regionální zdroje pomoci a poskytuje podporu pro jejich činnost.
 

vytisknout  e-mailem