HZS Kraje Vysočina  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologická služba HZS Kraje Vysočina

Psychologické pracoviště

  
Psycholog nastoupil k HZS kraje Vysočina dne 1. listopadu 2002. oficiálně byla činnost psychologických pracovišť HZS krajů, tudíž i psychologického pracoviště HZS Kraje Vysočina, zahájena k 1. lednu 2003 s nástupem hlavního psychologa HZS ČR a se zahájením činnosti psychologického pracoviště MV- GŘ HZS ČR.
 
Základními materiály, které upravují činnost a zřízení psychologického pracoviště jsou především Koncepce psychologické služby HZS ČR, Statut psychologických pracovišť HZS ČR a Etický kodex psychologických pracovišť HZS ČR.
 
Psychologické pracoviště HZS Kraje Vysočina je dle Koncepce psychologické služby HZS ČR definováno jako pracoviště bez laboranta a psychologické laboratoře.
 
Dle organizačního řádu HZS Kraje Vysočina je psychologické pracoviště zařazeno pod kancelář krajského ředitele. Za činnost psychologického pracoviště HZS Kraje Vysočina odpovídá psycholog.
 
 
 
Proč tady psychologa máme?
 
Tři základní úkoly psychologa:
  • Zajišťovat posttraumatickou péči o příslušníky.
  • Zabezpečovat podklady pro personální práci a výkon služby.
  • Koordinovat pomoc obětem mimořádných událostí v rámci tzv. psychosociální týmů.
Další činnosti psychologa:
  • Poskytuje psychologické služby zaměstnancům, případně i jejich rodinným příslušníkům (krizová intervence, diagnostika, event. poradenství, odkázání na další odborníky, služby).
  • Poskytuje sociálně psychologickou podporu jednotlivým pracovištím HZS krajů (zkoumá sociální klima pracovišť, vede odborná školení a kurzy, působí jako mediátor – zprostředkovatel, apod.)
  • Spolupracuje při řešení mimořádných událostí, které vyžadují psychologickou intervenci.
  • Podílí se na vytváření, koordinaci a školení členů intervenčních týmů ve své územní působnosti, pro případy mimořádných událostí velkého rozsahu.
  • Na vyžádání se účastní výzkumné činnosti, případně participují na úkolech psychologického pracoviště MV – GŘ HZS ČR.
  • Účastní se výcvikových a vzdělávacích aktivit v zájmu zvyšování profesní odbornosti atd.
 
Konkrétní obsahová náplň práce jednotlivých psychologických pracovišť HZS ČR je profilována potřebami HZS krajů a jednotek PO v působnosti tohoto pracoviště.
 
 
Posttraumatická intervenční péče (PIP)
 
Profese záchranáře je jednou z psychicky nejnáročnější profesí vůbec. Záchranáři se setkávají tváří v tvář lidskému neštěstí, jsou blízko lidskému utrpení, setkávají se smrtí, jsou na ně kladeny vysoké odborné, fyzické i psychické nároky. Procházejí výcviky, sbírají zkušenosti, jsou profesionály a přesto se dostávají do situací, kdy sami cítí bezmoc, smutek, zlost -
I proto byla u HZS ČR zavedena psychologická služba a pozásahová péče o příslušníky.
Posttraumatickou intervenční péči pravuje SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 38/2003, kterým se zřizuje systém poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti splněním služebních úkolů  a SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 39/2003, kterým se zřizuje tým Anonymní telefonní linky pomoci v krizi (974834688).         
 
 

Základní informace

Při záchranných akcích se hasiči setkávají s událostmi, které se vryjí do mysli a které mohou mít vliv na další profesní i soukromý život.

Co např. může být takovou událostí?

  • Zážitek ohrožení vlastního života nebo zdraví,
  • zážitek obzvlášť tragické události nebo katastrofy,
  • pohled na extrémně vypadající oběti, mnohočetná zranění, případy kruté smrti,
  • smrt kolegy, smrt dítěte,
  • smrt oběti neštěstí v průběhu záchranné práce,
  • nezdařený záchranný pokus spojený s pocity bezmoci,
  • hromadné neštěstí, kde je v popředí nepřehlednost, zmatek, nedostatek informací a podpory,
  • atd.
 

Jaké důsledky mají traumatizující události?

  • Traumatizující události mohou ovlivnit momentální i budoucí profesní výkon hasiče, mohou také zasahovat do soukromého života,
  • hasič může, ale i nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám,
  • přibližně 86% účastníků traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. podrážděnost, smutek, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, pocity viny, nechutenství, poruchy spánku, atd.),
  • přibližně u 22% účastníků kritické události mohou tyto příznaky přervávat dalších 6 měsíců,
  • u 4% zasažených kritickou událostí je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definována jako nemoc.
 

Co je to posttraumatická stresová porucha?

  • Jde o poškození duševního zdraví projevující se mimo jiné ztrátou profesních předpokladů pro úspěšný výkon práce hasiče – záchranáře. K dalším typickým projevům této poruchy patří:
  • stálé vybavování a znovuprožívání kritické události,
  • problémy s koncentrací,
  • problémy s kontrolou vlastních emocí a reakcí,
  • deprese, smutek, úzkost, výkyvy nálad,
  • „flashbacky“ – událost se neočekávaně vrací jak v myšlenkách, tak v pocitech – je „živá“, noční děsy,
  • nespokojenost atd.
 
 

Co je to posttraumatická intervenční péče (PIP)?

  • Péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním služebních úkolů prožil traumatizující událost.
 

Co je cílem PIP?

  • Redukovat tzv. „náraz“ kritické události + poskytovat službu hasičům, kteří prožili kritickou událost, aby se znormální stresové reakce nevyvinula posttraumatická stresová porucha.
 

Kdy a komu se poskytuje PIP?

  • O poskytnutí PIP je oprávněn kdykoliv požádat každá příslušník HZS ČR nebo jeho nadřízený služební funkcionář. PIP se poskytuje, jestliže:
    • účastník kritické události má zjevné projevy stresové reakce,
    • sám žádá o pomoc,
    • událost má mimořádný charakter.
 

Jakou formu má PIP?

 
1. PRVNÍ POMOC - poskytnutí bezprostřední pomoci na místě události(může mít charakter lidské účasti či zdravotní péče).

2. DEFUSING (tzv. "zneškodnění")- obvykle pro 1-3 postižené, vede odborník na duševní zdraví a vyškolený hasič (1+1), do8hodin po kritické události, doba trvání 20 - 90 minut.

3. DEBRIEFING - Má formalizovaný postup: vede ho odborník na duševní zdraví a dva vyškolení kolegové - hasiči pracují se skupinovou dynamikou u 2-10 účastníků, do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny.
 

Kdo tvoří tým poskytující PIP?

  • Odborník na duševní zdraví – psycholog + vyškolení hasiči s osobními předpoklady a motivací pomáhat druhým, kteří nejsou členové užšího vedení HZS ČR.
 
Posuzování duševní způsobilosti
 
(zabezpečení podkladů pro personální práci a výkon služby)
 
Kdy a koho psycholog testuje?
  • Ověřování duševní způsobilosti nových uchazečů o službu u HZS ČR podle § 3 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie ČR
  • Posuzování duševní způsobilosti na funkci hasič-strojník - stanoveno v § 37 vyhlášky č. 247/2001Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany ve znění vyhlášky č. 226/ 2005 Sb.
  • Posuzování duševní způsobilosti příslušníků pro zařazení do řídících a speciálních funkcí - na základě písemné žádosti se zdůvodněním služebního funkcionáře
Co je potřeba vědět?
  • Posuzování duševní způsobilosti uchazeče nebo příslušníka HZS ČR provádějí výlučně psychologové HZS ČR.
  • Psychologické pracoviště HZS Kraje Vysočina spolupracuje při posuzování duševní způsobilosti uchazečů a příslušníků s laboratoří HZS Jihočeského kraje - České Budějovice, HZS Olomouckého kraje - Olomouc a do po dobudování psychologické laboratoře také s  HZS Kralovéhradeckého kraje - Hradec Králové.
  • Cílem psychologického vyšetření je zjištění, zda komplexní osobnostní profil uchazeče nebo příslušníka HZS ČR je v souladu s kritérii stanovenými pro určené funkce u HZS ČR.
  • Psychologické vyšetření a jeho závěry mají v rámci HZS ČR obecnou platnost po dobu dvou let, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Dobu platnosti psychologického vyšetření v jednotlivých případech posuzuje psycholog, který provedl původní psychologické vyšetření.
  • Na vyžádání se účastní výzkumné činnosti, případně participují na úkolech psychologického pracoviště MV - GŘ HZS ČR.
  • Stanovisko psychologa vychází ze závěrů psychologického vyšetření a zakládá se do personálního spisu uchazeče nebo příslušníka HZS ČR.
  • Sdělovat uchazečům nebo příslušníkům HZS ČR jakékoliv informace o výsledcích psychologického vyšetření je oprávněn pouze psycholog, který toto vyšetření prováděl.
 
O etice psychologické práce
 
Práce psychologa se obvykle odehrává v interakci mezi psychologem a klientem. Aby psycholog mohl klientovi pomoci, musí být v této interakci přítomny dva předpoklady: 1. dovednost a 2. důvěra. Zcela jednoduše řečeno - psycholog musí mít specifické dovednosti, na straně klienta je pak nutnou podmínkou úspěchu alespoň minimální důvěra vůči psychologovi. Pokud jeden z těchto dvou předpokladů chybí, nemůže psycholog svému klientovi pomoci.
 
Aby byl psycholog pro klienta důvěryhodným, nezbývá mu, než dodržovat základní etické principy (upravuje Etický kodex psychologa HZS ČR, viz SIAŘ GŘ HZS ČR a NMV č. 29/2003):
 

Důvěrnost

Primárním závazkem psychologa po dobu psychologické činnosti je respektování důvěrnosti informací získaných od osob zapojených do této činnosti. Odhalování takovýchto informací je možné jen se souhlasem příslušné osoby, s výjimkou takových mimořádných případů, kdy hrozí bezprostřední ohrožení osoby nebo jiných osob. V případech, kdy je to vhodné, psycholog informuje svého klienta nebo zúčastněné osoby o právních hranicích důvěrnosti. Psycholog chrání zájmy svého klienta.
 

Prospěch klienta


Psycholog respektuje osobnost lidí, se kterými pracuje. Pokud vzniknou střety zájmů mezi klienty a institucí, která za­městnává psychologa, psycholog objasní povahu a směr loajalit a zodpovědností a informuje všechny účastníky o jejich závaz­cích. Psycholog plně informuje klienta o cíli a povaze hodnotí­cího, terapeutického nebo tréninkového postupu.

Nestrannost

Psycholog není součást sféry řízení. Psycholog je nezávislým odborných konzultantem řídících pracovníků, kterým poskytuje expertní stanoviska. Jako zaměstnanec (v roli podřízeného nebo nadřízeného) se psycholog nepropůjčuje k činnostem a postupům, které jsou nehumánní nebo mají za následek nezákonné nebo neoprávněné jednání včetně postupů se zřetelem na rasu, postižení, věk, sexuální orientaci, náboženský nebo národnostní původ atd.

Psycholog odmítne poskytovat své služby, jestliže vznikly okolnosti ohrožující objektivitu, nezávislost, bezúhonnost, apod. Pokud se tyto podmínky a okolnosti vytvoří v průběhu psychologické činnosti a psycholog je nemůže účinně ovlivnit, ukončí danou činnost a zajistí psychologickou službu na jiném pracovišti.

Zodpovědnost


Psycholog si vždy předem vyjasní se všemi zainteresovanými osobami a činiteli, co očekávají od zadaného úkolu, jak se budou podílet na psychologických zjištěních a jak je budou využívat. Snaží se vyvarovat vztahů, které mohou omezit objektivitu získaných údajů nebo vyvolat konflikt zájmů. Zasahování do pro­středí, ve kterém se údaje zjišťují, má být minimální. Psycholog musí mít výraznou zodpovědnost k tomu, aby nedocházelo k manipulacím či nesprávnému používání psychologických závěrů a zjištění ze strany zaměstnavatele nebo objednatele psychologického úkolu. Ve všech oblastech psychologické činnosti si psycholog uvědomuje, že nese výraznou sociální zodpovědnost, protože jeho doporučení a profesionální činnost mohou výrazně měnit životy jiných. Psycholog je neustále ostražitý vůči osobním, sociálním, organizačním, finančním nebo politickým situacím a tlakům, kte­ré by mohly vést k nesprávnému použití jeho vlivu. Snaží se zachovávat vůči těmto vlivům resistenci a neutrální postoj.
 
 
Anonymní telefonní linka pomoci v krizi
 
Anonymní telefonní linka pomoci v krizi byla zřízena v roce 2003 jako další služba pro příslušníky a jejich rodinné příslušníky, kteří potřebují pomoc. Službu na lince zajišťují psychologové a vyškolení pracovníci. Linka je anonymní. Volat je možné 7 dní v týdnu, 24 hodin denně.
 Linka.jpg
  
 
Činnost psychologického pracoviště HZS kraje
 
Vysočina v roce 2011 v číslech
 
 
Poskytnutí posttraumatické péče
Celkem
4 intervence
3 osoby
Příslušníkům
4 intervence
3 příslušníci
Poradenství
Celkem
12 poradenství
8 osob
Příslušníkům a zaměstnancům
10 poradenství
7 osob
Rodinným příslušníkům
2 poradenství
1 osoba
Konzultace
Celkem
8 konzultací
12 hodin
Psychologická vyšetření pro HZS Kraje Vysočina
Celkem
39 vyšetření
29 uspělo
Vstup k HZS ČR – do služ. Poměru
29 vyšetření
20 uspělo
Řízení vozidel s právem přednostní jízdy
10 vyšetření
9 uspělo
 

 

vytisknout  e-mailem