HZS Jihočeského kraje  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Psychologická služba HZS JčK

Péče o příslušníky HZS ČR je zaktovena v zákoně č. 361/2003, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, část 6. Podmínky výkonu služby - § 77, odst. 11: "Bezpečnostní sbor je povinen vytvářet podmínky pro řádný a pokud možno bezpečný výkon služby. Za tím účelem zajišťuje pro příslušníky zejména: a)......l) psychologickou péči." 
Jedná se o preventivní psychologickou službu příslušníkům HZS ČR, kteří se zúčastnili zvlášť psychicky náročného zásahu, utrpěli zranění při zásahu, příp. způsobili dopravní nehodu. Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytnout péči hasičům, kteří prožili kritickou událost, aby se z normální stresové reakce nevyvinula posttraumatická stresová porucha. O poskytnutí této péče může požádat každý příslušník již v průběhu traumatizující události nebo kdykoli po jejím skončení. O poskytnutí péče může taktéž požádat služební funkcionář kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.

K zabezpečení poskytování posttraumatické  péče se v každém kraji zřizuje tým posttraumatické péče.
Koordinátorem týmu je psycholog HZS daného kraje a členy jsou vyškolení hasiči s osobními předpoklady a motivací pomáhat druhým, jmenovaní ředitelem HZS kraje. Členové týmu se při své činnosti řídí etickými a právními normami a využívají své odborné kvalifikace. Jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, souvisejících s činností týmu.
Formy posttraumatické péče: 
  • první pomoc - poskytnutí bezprostřední pomoci na místě události (může mít charakter lidské účasti či zdravotní péče),
  • defusing (tzv. zneškodnění) - obvykle pro 1-3 postižené, vede odborník na duševní zdraví a vyškolený hasič, do 8 hodin po kritické události, doba trvání 20 - 90 minut,
  • debriefing - má formalizovaný postup, vede ho odborník na duševní zdraví a dva vyškolení kolegové - hasiči, pracují se skupinovou dynamikou u 2-10 účastníků, do 72 hodin po události, trvá nejméně 3 hodiny,
  • následná individuální péče
     
Součástí systému posttraumatické péče je anonymní telefonní linka pro krizové případy - tel. 974 834 688 (24 hodin denně).
Služba na lince garantuje:
  • profesionalitu (vycvičený tým),
  • anonymitu (aparáty bez displeje),
  • bezpečí volajícího (princip lékařského tajemství).

Tým posttraumatické péče HZS Jihočeského kraje pomáhá již 13 let

25. srpna 2005 byl vydán SIAŘ, kterým bylo jmenováno prvních 7 členů jihočeského posttraumatického týmu. Rád bych v této tiskové zprávě shrnul základní principy fungování tohoto týmu a představil čtenářům několik novinek, protože i psychosociální oblast u hasičů prošla za tuto dobu určitým vývojem. 

Podpora u zásahu

Členové posttraumatického týmu bývají společně s hasičským psychologem, který tento tým koordinuje, povoláváni veliteli zásahu k náročným mimořádným událostem, aby lidem, kteří jsou silně zasažení vzniklou mimořádnou událostí, poskytovali psychickou podporu. Nejčastěji se snaží alespoň trochu pomoci lidem, kteří u neštěstí přišli o někoho ze svých blízkých.
Možná přemýšlíte o tom, co těm zoufalým lidem říkáme. Nebývá to nic „světového“, co by jim výrazně pomohlo smířit se s danou situací. Vždy znovu a znovu obtížně hledáme ta správná slova pochopení, podpory a útěchy. Nelze to vyjádřit jenom slovy, ale i citlivým mlčením ve chvíli, kdy není co říct. Nebo drobným činem, který může nezainteresovanému pozorovateli přijít obyčejný, ale pro zasažené lidi může mít velkou cenu. Když zasaženému člověku nabídneme deku, aby mu nebyla zima, nejde jen o částečné zajištění jeho tepelného komfortu, ale hlavně o to, že si jeho životní situace někdo všiml a pokusil se do ní opatrně vcítit.

Podpora na stanici

Tato nelehká oblast tvoří druhou z klíčových součástí práce každého člena posttraumatického týmu. Často je to právě on (ona), kdo si na stanici všimne, že ten či onen hasič se nechová tak, jak je za léta společné práce s ním zvyklý. Často je to právě on (ona), kdo tohoto hasiče citlivě osloví otázkou, zde je v jeho životě vše v relativním pořádku. Spousta problémů a následných obtíží se tak ani k hasičskému psychologovi nedostane, protože se vyřeší dřív, než stihnou nadělat další škody. A tak je to dobře. Takto je u našeho sboru už 13 let nastavený systém řízení stresu z kritických událostí (tzv. „Critical Incident Stress Management“).

Činnost týmu v roce 2018

V současné době čítá tým posttraumatické péče HZS Jihočeského kraje 15 členů a další kandidáti na členství jsou do týmu postupně zapracováváni. K zásahu býváme voláni v průměru 1 – 2 krát měsíčně. Konkrétně jsme od 1. ledna do 31. srpna 2018 zasahovali celkem u 15 mimořádných událostí. Této důvěry od velitelů zásahu si osobně velmi vážím a nechci ji při žádné tzv. „intervenci“ nijak narušit. Máme za sebou první zásahy, do kterých byli povoláni v době nepřítomnosti psychologa 2 členové posttraumatického týmu.
Čím dál více hasičských stanic i směn má svého „posttraumatika“, na kterého se mohou hasiči i občanští zaměstnanci u hasičů diskrétně obrátit v tíživé životní situaci. Pomalu se rozbíhá i práce s pozásahovým stresem na hasičských stanicích.

Posílení týmu o externího duchovního

Od 1. 7. 2018 náš tým jako externí člen posílil Mgr. Rostislav Homola, B.Th., který působí řadu let jako nemocniční kaplan v Nemocnici Písek. Tento krok je v souladu s koncepcí psychologické služby u HZS ČR na roky 2017 – 2025. V současné době je náš duchovní zapracováván do týmu, ačkoliv je s naším týmem už přes 2 roky v kontaktu jako host na odborných přípravách členů posttraumatického týmu nebo píseckých hasičů. Tím rozšiřujeme nabídku naší podpory i o profesionální duchovní péči.
Těšíme se na spolupráci s ním a věřím, že se budeme navzájem podporovat v osobnostním rozvoji.

vytisknout  e-mailem