Hasičský záchranný sbor České republiky  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Otázky a odpovědi 2006

17. července 2006    
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR    
 
Žádáme o stanovisko k aplikaci ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci.
Text předpisu: „Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu“, by měl být uplatňován následovně. Část, kde se předpokládá vedení požárního zásahu je ta část budovy, kde vede vnitřní nebo vnější zásahová cesta. Výška nejvýše položeného místa zásahové cesty se považuje za výšku budovy pro účely využití § 17 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci. Ve smyslu názvosloví požární bezpečnosti staveb se za zásahovou cestu považuje komunikace v objektu nebo na objektu umožňující vedení protipožárního zásahu (např. čl. 3.37 ČSN 73 0804:2002).
Ustanovení § 17 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se využívá při začleňování činností do kategorií ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně. Výška budovy jako charakteristika rozhodná pro začlenění je uvedena v § 4 odst. 2 písm. g) a odst. 3 písm. d) zákona o požární ochraně.
 
 
Obracíme se na Vás s žádostí o vyjádření k plánovanému zavedení systému elektronického vzdělávání zaměstnanců o požární ochraně. Naším cílem je zavést elektronický systém vzdělávání vedoucích zaměstnanců o požární ochraně. Naše vize spočívá v usnadnění přístupu zaměstnanců ke školení a možnosti individuálního vzdělávání, kdy každý vedoucí bude mít možnost se sám vzdělávat přímo na svém pracovišti. Elektronický systém by obsahoval školící část - prezentaci, dále potvrzení o absolvování prezentace a na závěr test znalostí. Výsledky testů spolu se záznamem o absolvování školící části budou automaticky generovány jako doklad zaměstnanci. Školící část programu a test bude vpracován odborně způsobilou osobou. Tímto Vás žádáme o vyjádření, zda takto nastavený systém bude v souladu s právními požadavky požární ochrany.
Školení zaměstnanců o požární ochraně je upraveno § 16 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými zejména v § 23, § 26 a § 36 vyhlášky o požární prevenci.
V § 26 vyhlášky o požární prevenci je uvedeno, že rozsah a obsah školení určuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tematickým plánem a časovým rozvrhem a znalosti se ověřují v rozsahu a způsobem určeným dokumentací požární ochrany. Ve smyslu § 23 vyhlášky o požární prevenci obsahuje školení o požární ochraně mimo jiné seznámení s požárním nebezpečím v místě výkonu práce zaměstnance, s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků požární ochrany na pracovišti, s funkcí, popřípadě způsobem obsluhy požárně bezpečnostních zařízení. Školení vedoucích zaměstnanců obsahuje skutečnosti jako u školení všech jimi řízených zaměstnanců. Z obsahu právních předpisů vyplývá, že každé školení o požární ochraně je záměrně cíleno na určitou skupinu zaměstnanců (popř. osob), kteří vykonávají práci nebo se vyskytují na určitém pracovišti. Každé z těchto pracovišť má svá specifika a určité požární nebezpečí, s nimiž musí být při školení o požární ochraně školené osoby seznámeny. Každé pracoviště je také vybaveno jinými věcnými prostředky požární ochrany, popř. požárně bezpečnostními zařízeními, jejichž rozmístění a způsob použití musí být také předmětem školení o požární ochraně. Cílová skupina osob tak dostává kromě obecných informací také informace a návody vztahující se přímo k práci vykonávané na konkrétním pracovišti. Z této základní podmínky se vychází při stanovování rozsahu a obsahu školení a rozsahu a způsobu ověření získaných znalostí. Elektronická forma školení o požární ochraně je jednou z možných. Její využití nelze zcela odmítnou, ale k její aplikaci je nutné přistupovat velice obezřetně. Je nutné zdůraznit, že v případě požární ochrany se jedná o informace na účinnou ochranu života a zdraví občanů i zaměstnanců a majetku před požáry. Použití této formy školení je navíc vázáno na splnění určitých vstupních podmínek, zejména na znalost školené osoby pracovat s počítačem a dostupnost počítačové techniky s odpovídajícím hardwarovým a softwarovým vybavením. Zda je elektronická forma školení vhodná pro konkrétní skupiny zaměstnanců (vedoucích zaměstnanců) posuzuje osoba s odbornou způsobilostí ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně, tzn. technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba. Za plnění povinností na úseku požární ochrany odpovídá právnická osoba (statutární orgán) nebo podnikající fyzická osoba (nebo její zástupce) a to ve všech prostorách, které užívají ke své činnosti. Systém požární ochrany je v současné době právními předpisy nastaven tak, aby si každý provozovatel mohl v rámci stanovených povinností, které jsou diferencovány dle míry požárního nebezpečí, zvolit vhodný způsob jejich zabezpečování. Tato idea se promítá i do zabezpečování školení o požární ochraně.
Samozřejmě musí být splněny veškeré požadavky § 26 vyhlášky o požární prevenci, tzn. např. že musí být zpracován záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení podle § 16a zákona o požární ochraně.
K výše uvedenému doplňujeme, že nelze posuzovat vhodnost způsobu zabezpečování požární ochrany bez podrobné znalosti pracovního prostředí a dalších nezbytných souvisejících informací.
 
 
Prosím o výklad § 4 odst. 3 písm. b) zákona o požární ochraně, neboť v případě, že by bylo nutné tento odstavec aplikovat na závody zpracovávající rostlinné oleje a tuky s výrobní kapacitou větší než 5000 tun za rok, kdy v závodě na jednom místě vyrobené oleje prochází postupně mnoha objekty a zařízeními (vyrobené oleje se skladují, rafinují, hydrogenují, přečerpávají, expedují apod.), znamenalo by to pro provozovatele s ohledem na počet dotčených objektů a pobočných závodů vynaložení finančních prostředků na zpracování posouzení požárního nebezpečí, úpravu dokumentace, lidské energie a nervů při schvalování a podobně.
Ve Vašem dotazu uvádíte, že se jedná o „zpracovávání rostlinných olejů a tuků s výrobní kapacitou větší než 5 000 tun za rok, kdy v závodě na jednom místě vyrobené oleje prochází postupně mnoha objekty a mnoha zařízeními (vyrobené oleje se skladují, rafinují, hydrogenují, přečerpávají, expedují a podobně)“. Takto popsaná činnost vykazuje znaky činností s vysokým požárním nebezpečím ve smyslu § 4 odst. 3 písm. b) zákona o požární ochraně. Za hořlavou kapalinu nebo hořlavé plyny se pro účely začleňování činností dle citovaného ustanovení považují kapaliny nebo plyny, které vyhovují definici hořlavé látky uvedené v § 1 písm. g) vyhlášky o požární prevenci - „látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet nebo při své látkové nebo fázové změně vytvářet produkty schopné hořet“. V tomto případě se nepoužívá definice z ČSN 65 0201. Vyhláška o požární prevenci je prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně. Jiný postup bude uplatněn např. u § 4 odst. 3 písm. a) zákona o požární ochraně, neboť u hořlavých látek je uveden odkaz na poznámku pod čarou, kde je uveden právní předpis, který danou problematiku řeší.
S ohledem na výše uvedené je činnost, která vykazuje charakteristiky činností ve smyslu § 4 odst. 3 písm. b) zákona o požární ochraně činností s vysokým požárním nebezpečím, na kterou se zpracovává posouzení požárního nebezpečí ve smyslu § 6a zákona o požární ochraně. Jestliže na danou činnost bylo schváleno posouzení požárního nebezpečí dle předchozí právní úpravy (zákon č. 203/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb.), tato dokumentace se ve smyslu § 98 odst. 3 zákona o požární ochraně považuje za posouzení požárního nebezpeční. Změní-li se charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu uvědomit písemně o této skutečnosti orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplnit, přepracovat nebo předložit ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí.
Pro úplnost doplňujeme, že každá provozovaná činnost se posuzuje z hlediska všech charakteristik, uvedených v zákoně o požární ochraně. V daném případě, kdy se jedná o činnost s vysokým požárním nebezpečím, je nezbytné posoudit, zda není splněna ještě jiná charakteristika uvedená v § 4 odst. 3 zákona o požární ochraně.
 
 
Dovoluji si Vás požádat o vysvětlení k § 13 zákona o požární ochraně, jak v praxi na čerpací stanici uplatnit pojem „zřídit preventivní požární hlídku v prostorách s nejméně 3 zaměstnanci“, když trvale přítomni na pracovišti jsou max. 2 zaměstnanci a zda je tedy povinností preventivní požární hlídky při přítomnosti 1 - 2 pracovníků na pracovišti zřizovat.
Povinnost zřídit preventivní požární hlídku ve smyslu § 13 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně mají provozovatelé činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci. Uvedení tři zaměstnanci by se v prostoru měli vyskytovat „současně“, tzn. např. v jedné pracovní směně při vícesměnném provozu. Jestliže se na pracovišti vyskytuje minimální počet zaměstnanců, tj. jeden nebo dva, předpokládá se, že v rámci školení o požární ochraně budou dostatečně informováni o všech skutečnostech, které s požární ochranou na jejich pracovišti souvisí, včetně informací např. k provedení nutných opatření v případě vzniku požáru. Současně považujeme za vhodné upozornit, že nutnost provádění cvičného požárního poplachu ve smyslu § 32 odst. 4 a odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, vyplyne z vyhodnocení podmínek požární bezpečnosti pro konkrétní činnost. V případě, že jeho provádění se vyhodnotí jako potřebné, požadavky na jeho provádění se zapracují do dokumentace požární ochrany, např. dle § 30 odst. 2 písm. e) vyhlášky o požární prevenci.
 
 
Žádám o jednoznačné stanovisko k § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně a § 11 odst. 2 písm. e) vyhlášky o požární prevenci a k čl. 3.5 ČSN 73 0873, zda lze ponechat hydrantové skříně uzamčené, což je náš názor, nebo zda musí být odemčené a v tom případě Vás žádám o konkrétní zdůvodnění. Jsme zdravotnická organizace, která sídlí v několika navzájem propojených objektech. Do těchto objektů je celkem 7 vchodů, všechny jsou v době od 7.00 do 16.00 hodin trvale otevřené a kromě jednoho naprosto volné, nehlídané, tj. umožňující vstup a východ komukoliv, naprosto nekontrolovatelnému počtu a sortě osob. Toto způsobuje trvalé odcizování věcných prostředků požární ochrany (hasicích přístrojů a příslušenství hydrantových skříní). Proto po několikerém kompletním vyprázdnění hydrantových skříní, kdy škoda byla v desítkách tisíc jsme znovu hydrantové skříně vybavili a uzavřeli petlicí s visacím zámkem. Klíče k hydrantovým skříním jsou uloženy na vrátnici a jejich otevření by bylo provedeno do vypnutí elektrického proudu. Navíc, znění čl. 3.5 ČSN 73 0873 nevylučuje uzamčení skříně hydrantového systému.
Zákon o požární ochraně ukládá v § 5 odst. 1 písm. a) právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám povinnost udržovat požárně bezpečnostní zařízení, což jsou i nástěnné hydranty, v provozuschopném stavu. Ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně ukládá povinnost udržovat volný přístup k ručnímu ovládání požárně bezpečnostního zařízení. Ve smyslu § 7 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci se při provozu požárně bezpečnostních zařízení postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace. V daném případě lze postupovat dle ČSN EN 671 Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy, část 1 a 2, kde se připouští uzamykání hydrantových skříní za určitých podmínek, např. pokud jsou tyto skříně vybaveny zařízením pro otevírání v případě nouze, které smí být chráněno pouze průhledným, snadno rozbitným materiálem (klíček od zámku umístěný v zasklené skříňce apod.). Z uvedeného vyplývá, že umístění klíčů od hydrantových skříní ve vrátnici není v souladu s normativními požadavky.
Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně se rozumí souhrn organizačních a popřípadě i technických opatření k provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací v souladu s § 11 vyhlášky o požární prevenci. K tomu je např. nutno zajistit ve smyslu § 11 odst. 2 písm. e) vyhlášky o požární prevenci trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou (např. nástěnné hydranty). Vlastním požárně bezpečnostním zařízením jsou hadicový systém, přítokový ventil a proudnice, nikoliv skříň, ve které je zařízení uloženo. Lze mít vážné pochybnosti o možnosti provedení rychlého a účinného zásahu v případě, kdy je nutné dojít pro klíč od hydrantové skříně, vrátit se zpět, odemknout, otevřít ručně ovládaný přítokový ventil, rozvinout hadici a teprve poté začít hasit. Citovaná technická norma podrobně uvádí možný způsob zabezpečení hydrantových skříní od kterého se již nelze více odchýlit aniž by byla snížena míra bezpečnosti. Nástěnné hydranty se zřizují zejména k provedení prvotních hasebních prací před příjezdem jednotek požární ochrany. Vámi uváděné vypnutí elektrického proudu nelze obecně vázat na možnost zásahu prostřednictvím nástěnných hydrantů. 
 
 
Je škola (MŠ) automaticky považována za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, i když v kolaudačním protokolu není zmínka o tom že by se jednalo o objekt určený pro osoby se sníženou schopností pohybu?
Pro začleňování činností ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně, se postupuje podle tohoto zákona a podle prováděcího předpisu - vyhlášky o požární prevenci, zejména § 17 až 19. Do jednotlivých kategorií podle míry požárního nebezpečí se začleňují činnosti, nikoliv objekty. Z toho vyplývá, že v jedné škole může být provozováno několik činností, které mohou být začleněny do různých kategorií podle míry požárního nebezpečí, tzn. podle toho, které charakteristiky, definované zákonem o požární ochraně, vykazují.
Vymezení pojmu „osoby se sníženou schopností pohybu a orientace“ je obsaženo v § 2 písm. b) vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „vyhláška“). Tato vyhláška nahradila vyhlášku č. 174/1994 Sb., - viz odkaz na poznámku pod čarou č. 1h) v zákoně o požární ochraně. Do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně se začleňují činnosti, které jsou provozovány ve stavbách nebo částech staveb uvedených v § 1 vyhlášky, a které současně naplňují podmínku stanovenou vymezením pojmu v § 2 písm. b) vyhlášky, tj. jsou určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Jedná se o stavby uvedené v § 1 odst. 1 např. písm. b), d) a e) vyhlášky, ale nejedná se všeobecně o všechny školy, předškolní zařízení a školská zařízení dle § 1 odst. 1 písm. f) vyhlášky, protože není současně splněna podmínka výskytu osob se sníženou schopností pohybu a orientace (děti do tří let).
 
 
Jakým způsobem začlenit bytový dům (ať již je ve vlastnictví družstva, společenství vlastníků bytových jednotek nebo jakékoliv jiné právnické osoby), pokud tento dům má hromadnou podzemní garáž a tato skutečnost je jediným kritériem pro zařazení činnosti do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím (zákon o požární ochraně § 4 odst. 2 písm. j) a § 18 písm. a) vyhlášky o požární prevenci). Jedná se o bytový dům se čtyřmi nadzemními podlažími a podzemní hromadnou garáží pro 5 aut. Jsme v tomto případě povinni zpracovávat Požární řád, Požární evakuační plán, Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, Operativní kartu objekt atd.?
Hromadná garáž je definována ČSN 73 0804:2002 Příloha I jako garáž sloužící k odstavování nebo parkování více jak tří vozidel se společným výjezdem. Za podzemní prostory se považuje ve smyslu § 17 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně o požární ochraně a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy k východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu. Pokud jsou výše uvedené dvě podmínky splněny, budou všechny činnosti provozované v bytovém domě činnostmi se zvýšeným požárním nebezpečím ve smyslu § 4 odst. 2 písm. j) zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 18 písm. a) vyhlášky o požární prevenci. (Začleňují se vždy činnosti, ne objekty.) Výskyt jiných charakteristik činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím se v dotazu neuvádí.
V daném případě je provozovatel činnosti (družstvo, společenství vlastníků bytových jednotek apod.) povinen zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany ve smyslu § 15 zákona o požární ochraně. Z platných právních předpisů ovšem nevyplývá, že by každý provozovatel činností se zvýšeným požárním nebezpečím musel vést veškerou dokumentaci požární ochrany uvedenou v § 27 vyhlášky o požární prevenci. Je povinen vést takovou dokumentaci požární ochrany, která vyplyne z určení podmínek požární bezpečnosti ve smyslu § 15 vyhlášky o požární prevenci. Výjimku tvoří požární evakuační plán a dokumentace zdolávání požárů, kde je výslovně uvedeno, že se zpracovávají pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 33 odst. 3 a § 34 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci). Dle našeho názoru je účelné využít ustanovení § 40 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, podle kterého je možné obsah některých druhů dokumentace požární ochrany zapracovat do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 40 odst. 1 až 3 vyhlášky o požární prevenci.
 
 
Může státní požární dozor doporučovat a upřednostňovat jmenovitě na svých kontrolách firmu i když společnost má smlouvu s jinou firmou a z hlediska PO je vyhovující stav. Působí to jako nekalá soutěž.
K došlému dotazu sdělujeme, že pojem „nekalá soutěž“, který je použit v dotazu, je vymezen § 44 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Problematika nekalé soutěže nespadá do působnosti Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Doporučujeme obrátit se v dané věci na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Joštova ulice 8, 601 56 Brno. S tímto úřadem by mohl být předmět dotazu konzultován.
Pokud bylo Vaším záměrem získat stanovisko od nadřízeného orgánu k tomu, zda ve výkonu státního požárního dozoru došlo k pochybení, musely by být sděleny konkrétní podrobné informace (konkrétní hasičský záchranný sbor kraje, jméno a příjmení kontrolního pracovníka, kontrolovaný subjekt, kterému byly služby nabízeny, firma, která byla nabízena apod.). Věc by poté musela být prošetřena ve všech souvislostech a s přispěním dotčených osob. S podnětem se lze též obrátit přímo na příslušného funkcionáře, který je nadřízeným kontrolního pracovníka, tzn. na příslušný hasičský záchranný sbor kraje.
 
 
Jsem vlastníkem bytové jednotky v malém panelovém domě, v němž společné části domu vlastní právnická osoba - společenství vlastníků, jehož jsem členem. Toto společenství neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, neboť správu domu na zakázku provádí najatá forma se sídlem mimo dům. Slouží pouze bydlení a v jeho prostorách není provozována žádání, výrobní, administrativní, či obchodní činnost. S ohledem na řešení smluvních a finančních záležitostí našeho domu s dodavatelskými organizacemi potřebuji vědět, které povinnosti v oboru požární ochrany musí vlastník domu povinně plnit z hlediska zákona o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky. Nejasnosti spatřuji v těchto otázkách:
  1. Zda je společenství vlastníků povinno zajišťovat preventivní požární prohlídky ve svých domech.
  2. Zda zákon ukládá, aby v těchto domech byly požární poplachové směrnice. Zdůrazňuje, že se mi v tomto dotazu jedná pouze o jednoznačný výklad zákona a nikoliv o praktická a nezávazná doporučení.
Váš názor, že společenství vlastníků neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, si dovolujeme poopravit. Ustanovení § 2 zákona o požární ochraně ukládá všem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečit plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany. Rozsah povinností je následně rozlišen dle míry požárního nebezpečí jednotlivých činností, které právnická nebo podnikající fyzická osoba provozuje v prostorách, které užívá.
Ve Vašem dotazu uvádíte, že správu Vašeho domu na zakázku provádí najatá firma se sídlem mimo dům. To znamená, že vy jste si objednali na základě smluvního vztahu provádění určitých prací od jiné „odborné“ firmy, čímž jste se ale nezbavili své odpovědnosti ze zákona o požární ochraně. Stále platí skutečnost, že společenství vlastníků je povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně a tyto povinnosti nemůže přenést na jiný např. „dodavatelský subjekt“.
·        Dotaz a) Provádění preventivních požárních prohlídek je povinností všech právnických nebo podnikajících fyzických osob, která vyplývá z § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně. Rozdíl je ve lhůtách k jejich provádění. Tyto jsou stanoveny § 13 vyhlášky o požární prevenci odlišně, v závislosti na kategorii provozované činností - bez zvýšeného, se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.
·        Dotaz b) Zveřejňovat požární poplachové směrnice vyplývá z § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 32 vyhlášky o požární prevenci, tzn. že tato povinnost vzniká pouze právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím. Pro úplnost uvádíme, že každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba má povinnost zřetelně označit číslo tísňového volání dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky o požární prevenci.
Z výše uvedeného vyplývá, že plnění povinností vyplývající ze zákona o požární ochraně se vztahuje na všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Rozsah těchto povinností je odlišný u jednotlivých kategorií činností. Proto musí být provedeno začlenění jednotlivých činností do kategorií ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně a následně k určené kategorii přiřazeny konkrétní povinnosti. To znamená, že i společenství vlastníků bude plnit povinnosti v rozsahu, který bude odpovídat provozované kategorii činností, která v případě společenství vlastníků může být bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím, ale i s vysokým požárním nebezpečím. Rozhodující je, jaké charakteristiky ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 18 vyhlášky o požární prevenci daná činnost vykazuje.
 
 
Prosím o následující informaci:
  • jaké povinnosti vyplývají z právních předpisů k PO pro majitele penzionu o kapacitě 21 míst?
  • jak často a kdo provádí preventivní požární pohlídky v tomto objektu?
 
Úvodem je nutno uvést, že bez znalosti konkrétních podmínek (kolaudační rozhodnutí, začlenění provozované činnosti podle míry požárního nebezpečí a znalosti míst, kde je činnost provozována) nelze podat přesnou odpověď.
Ustanovení § 2 odst. 1 zákona o požární ochraně stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě (zejména vyhláška o požární prevenci) nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany.
Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob jsou zákonem o požární ochraně stanoveny diferencovaně, a to podle míry požárního nebezpečí jimi provozovaných činností.
Kritéria pro začlenění provozovaných činností do jednotlivých kategorií podle míry požárního nebezpečí (bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím) jsou definována v ustanovení § 4 odst. 2 až 4 zákona o požární ochraně, přičemž je nutno v této souvislosti zohlednit také ustanovení § 18 vyhlášky o požární prevenci.
Z uvedeného tedy vyplývá, že k tomu, aby právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby zabezpečovaly plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně, musí být provedeno začlenění jimi provozovaných činností, neboť od toho se v zákoně o požární ochraně odvíjí stanovení příslušných povinností.
Obecně lze říci, že provozování činností v ubytovacích zařízeních [§ 3 písm. g) č. vyhlášky 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu nebo v Praze vyhláška č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy] bude ve smyslu § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně splňovat charakteristiky činností se zvýšeným požárním nebezpečím. U všech provozovaných činností je však třeba zjišťovat, zda nenaplňují některé z dalších charakteristik uvedených v § 4 odst. 2 nebo odst. 3 zákona o požární ochraně.
Povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany je celá řada a nelze je stručně vyjmenovat v této odpovědi. Doporučujeme proto seznámit se především se zákonem o požární ochraně (výchozím by mělo být ustanovení § 2) a s vyhláškou o požární prevenci. Pro názornost uvádíme některé vybrané povinnosti, které se vztahují k jednotlivým kategoriím:
  1. u činností bez zvýšeného požárního nebezpečí - § 5 a 7 zákona o požární ochraně
  2. u činností se zvýšeným požárním nebezpečím - § 5, 6, 7, 13, 15, 16 a 16a zákona o požární ochraně
  3. u činností s vysokým požárním nebezpečím - § 5, 6, 6a, 7, 13, 15, 16 a 16a zákona o požární ochraně
Jak je shora uvedeno, je nezbytné provést začlenění provozované činnosti (§ 4 zákona o požární ochraně, § 28 vyhlášky o požární prevenci). K zabezpečování některých povinností musí provozovatel činnosti využít osoby s odbornou způsobilostí (§ 11 zákona o požární ochraně). Na základě začlenění bude zřejmý rozsah povinností, mezi něž patří, kromě jiného, i provádění preventivních prohlídek (§ 12 a 13 vyhlášky o požární prevenci).
 
 
Chtěl bych požádat o radu nebo odborný názor k problematice zřizování preventivních požárních hlídek. Spolupracuji jako OZO PO s organizací tělocvičné jednoty, která provozuje činnost se zvýšeným požárním nebezpečím (budova splňuje podmínky shromažďovacího prostoru). V budově pracuje na běžnou pracovní dobu cca 10 zaměstnanců. Zřídili jsme požární hlídku v počtu 1+2 členové pro běžnou pracovní dobu.
Dále se v budově dost často pořádají sportovní akce za účasti veřejnosti (sportovní zápasy). Při provozování této činnosti jsme rovněž zřídili preventivní požární hlídku v počtu 1+2. Jde však o to, že tyto akce se konají dost často a je velice závažný problém tuto hlídku personálně obsadit (příplatky apod). Chtěl jsem se zeptat, zda v tomto případě by postačovalo, zřídit pro tuto činnost hlídku v počtu 1+1. Tomuto počtu by jsme bez problémů vyhověli, po stránce personálního obsazení. Je toto řešení dle zákona o požární ochraně možné?
 
Zřízení preventivní požární hlídky řeší ustanovení § 13 odst. 1 zákona o požární ochraně. Toto ustanovení rozlišuje zřízení preventivní požární hlídky
  1. v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých právnická nebo podnikající fyzická osoba provozuje činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým nebezpečím,
  2. v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 2 písm. b) bod 5. zákona o požární ochraně] nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o) bod 2. zákona o požární ochraně].
Počet členů preventivní požární hlídky zřízené podle bodu a) není stanoven zákonem o požární ochraně ani jeho prováděcími předpisy.
V případech, kdy se zřizuje preventivní požární hlídka podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, postupuje se podle příslušného nařízení kraje nebo obecně závazné vyhlášky obce, v nichž mohou být uvedeny podrobnosti k početnímu stavu preventivní požární hlídky.
Pořádání akce pro větší počet osob musí, aby mohlo být začleněno do kategorie činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, vykazovat některou z charakteristik uvedených v § 4 odst. 2 zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v § 17 až 19 vyhlášky o požární prevenci. Např. podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o požární ochraně je takovou činností akce pořádaná ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob. Co se rozumí stavbou pro shromažďování většího počtu osob je obsaženo v §3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
Ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně dále ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím povinnost stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti, v rámci které by mohl být stanoven i početní stav preventivní požární hlídky.
Počet členů požární preventivní hlídky musí být stanoven tak, aby bylo reálné plnit povinnosti (úkoly), které jsou této hlídce stanoveny ustanovením § 13 odst. 2 zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v § 31 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. Bez znalosti podrobnějších údajů nelze tento konkrétní případ zodpovědět vyčerpávajícím způsobem.
 
28. července 2006    
odbor prevence MV-GŘ HZS ČR    
 
Z jakého předpisu vychází povinnost pro provozovatele venkovního mostového jeřábu vybavit kabinu jeřábu přenosným hasicím přístrojem ?
Právní předpisy vydané Ministerstvem vnitra České republiky na úseku požární ochrany neurčují povinnost vybavit mostní jeřáb ručním hasicím přístrojem. Tato povinnost vyplývá z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, které je v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Rovněž nařízení vlády č. 24/2003 Sb. se zabývá stanovením technických požadavků na strojní zařízení a na bezpečnostní součásti uváděné na trh samostatně. Toto nařízení vlády je v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Z obou nařízení vlády vyplývá, že výrobce jeřábu může stanovit dle strojního, hydraulického a elektrického vybavení počet a druh přenosných hasicích přístrojů, kterými je nutné kabinu mostního jeřábu vybavit.
 
 
Jak postupovat při vybavování obytného domu věcnými prostředky požární ochrany v případě vlastnictví domu společenstvím vlastníků a správou domu právnickou osobou ?
Pokud je bytový dům spravován právnickou osobou, řeší povinnost této právnické osoby na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívá k provozování činnosti ustanovení § 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o požární ochraně"). Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany. Povinnost právnických osob a podnikajících fyzických osob obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu vyplývá z § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně.
Dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob přenosnými hasicími přístroji vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, které je nedílnou součástí projektové dokumentace.
Dle ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci může být množství, druhy a způsob vybavení přenosnými hasicími přístroji rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.
Dle ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se prostory a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle odstavce 1 nebo 2, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A nebo 70 B. Půdorysné plochy každého podlaží se sčítají, ale do celkové plochy všech podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně).
 
 
V jakých lhůtách a podle jakých předpisů se čistí komíny ?
V současné době řeší tuto problematiku vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. Tato právní úprava stanoví lhůty čištění komínů, popř. kontrolu jejich stavu v ustanovení § 6 odst. 1:
  1. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva tuhá a kapalná
    1. do výkonu 50 kW šestkrát ročně,
    2. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát ročně.
  2. jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná
    1. do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou dvakrát ročně,
    2. do výkonu 50 kW, pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou, šestkrát ročně.
    3. s výkonem nad 50 kW čtyřikrát ročně.
Zároveň umožňuje v souladu s ustanovením § 6 odst. 3, vyžaduje-li to požární bezpečnost, ochrana zdraví nebo životního prostředí anebo hospodárnost ve spotřebě paliv, po dohodě s místním obecním úřadem provádět čistění komínů častěji.
 
 
Podle jakých předpisů se projektuje vodní stabilní hasicí zařízení ?
V souladu s ustanovením § 5, odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o prevenci), uplatňuje státní požární dozor vypracovat projektovou dokumentaci pro vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení dle normativních požadavků. Tímto normativním předpisem pro vodní stabilní zařízení je platná harmonizovaná norma ČSN EN 12845 (38 9211) (červenec 2005) Stabilní hasicí zařízení - Sprinklerová zařízení - Navrhování, instalace a údržba. Tato norma byla převzata překladem a v češtině vyšla v březnu 2006. Dosud však trvá přechodné období do září roku 2007, ve kterém může projektant volit i jiné platné předpisy, dle kterých zpracuje projektovou dokumentaci pro vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Takovým předpisem je předpis pojišťoven ČAP CEA 4001: 2000 05/01 (02), který byl vydán CEA s cílem vykrýt předpisové vakuum do doby vydání harmonizované normy EN 12 845.
 
Do ukončení přechodného období pro oblast projektování vodního stabilního hasicího zařízení, které skončí v září 2007, budou národní normy, které jsou v rozporu s ČSN EN 12 845 (červenec 2005) zrušeny.
 

vytisknout  e-mailem