HZS Olomouckého kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Orgány krizového řízení, dokumentace

  • Orgány krizového řízení
  • Dokumentace

Orgány krizového řízení

Krizové řízení
Krizovým řízení se podle krizového zákona rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace (KS) a jejich řešením nebo s ochranou kritické infrastruktury. 
Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, kraje, obcí a organizací či jiných institucí, které mají zájem na rozvoji bezpečného života v území své působnosti. Jeho cílem je předcházet vzniku mimořádných událostí a krizových situací, včetně zajištění komplexní přípravy na jejich zvládnutí a zahájení potřebné obnovy společenského života v území postiženém mimořádnou událostí (MU) v rámci Olomouckého kraje. V širších souvislostech je krizové řízení chápáno i jako nástroj pro zajištění trvale udržitelného rozvoje společnosti v rámci kraje.
 

1.Orgány krizového řízení na území Olomouckého kraje
Orgány krizového řízení na území kraje představují zákonem vyjmenované orgány státní správy a veřejné správy předurčené k přípravě na  MU a KS a na jejich řešení, které mají působnost na území Olomouckého kraje. Dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, se za orgány krizového řízení považují:

1. Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

  1. hejtman
  2. krajský úřad
  3. hasičský záchranný sbor kraje
  4. Policie České republiky

2. Orgány obce s rozšířenou působností 

  1. starosta obce s rozšířenou působností
  2. obecní úřad obce s rozšířenou působností

3. Orgány obce

  1. starosta obce
  2. obecní úřad

Mimo výše uvedené orgány krizového řízení se na zajištění připravenosti a řešení MU a KS v Olomouckém kraji dále podílejí také ostatní orgány s územní působností

  1. bezpečnostní rady (BR)
  2. krizové štáby (KŠ)
  3. územní správní úřady

V rámci Olomouckého kraje mezi orgány s územní působností a další subjekty, které se podílejí na zajištění připravenosti  a řešení MU a KS patří zejména:
a) Základní složky IZS

  • Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje
  • Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí Olomouckého kraje jednotkami požární ochrany
  • Policie ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje 
  • Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje

b) Ostatní složky IZS

  • Krajské vojenské velitelství Olomouc
  • Samostatná záchranná rota Olomouc
  • 153. ženijní prapor
  • Celní ředitelství Olomouc
  • Krajská veterinární správa pro Olomoucký kraj
  • Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci 
  • Záchranná brigáda kynologů Olomouckého kraje 
  • Havarijní a poruchové služby (plyn, elektrická energie, voda)
  • Neziskové a nevládní organizace (např. ČČK, Charita, Adra )
  • Poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají urgentní příjem (v době krizových stavů)

c) Subjekty plnící krizová opatření vyplívající z Krizového plánu Olomouckého kraje

  • subjekty jsou uvedené v příloze Krizového plánu Olomouckého kraje

d) Prvky kritické infrastruktury dislokované na území Olomouckého kraje 

  • subjekty jsou uvedené v příloze Krizového plánu Olomouckého kraje

2. Orgány zřizované krajem určené pro přípravu a řešení MU a KS

a) Bezpečnostní rada kraje

  • je poradním orgánem hejtmana pro přípravu na KS,
  • v době mimo řešení MU a KS (při aktivaci KŠ kraje je jeho součástí) projednává a posuzuje zejména:
    • přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
    • krizový plán kraje,
    • havarijní plán kraje,
    • vnější havarijní plán, pokud je schvalován hejtmanem kraje,
    • finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek IZS na MU a KS a jejich řešení na území kraje,
    • návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení MU a KS s jinými kraji a při poskytování pomoci,
    • stav připravenosti složek IZS v kraji, 
    • závěrečnou zprávu o hodnocení KS v kraji,
    • návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
    • návrh ročního plánu cvičení složek IZS a orgánů krizového řízení v kraji, 
    • další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na MU a KS a jejich řešení.

b) Krizový štáb kraje 

  • je pracovním orgánem hejtmana pro řešení MU a KS,
  • projednává možnost řešení MU a KS a navrhuje opatření hejtmanovi.
  • tvoří jej členové bezpečnostní rady kraje  a stálá pracovní skupina KŠ kraje

c) Stálá pracovní skupina KŠ kraje 

  • je pracovním orgánem hejtmana pro řešení  MU a KS,
  • při řešení MU a KŠ pracuje nepřetržitě

3.Orgány zřizované obcí s rozšířenou působností (ORP)  určené
pro přípravu a řešení MU a KS
a) Bezpečnostní rada ORP 

  • je poradním orgánem starosty ORP
  • v době mimo řešení KS (při aktivaci KŠ ORP je jeho součástí) projednává a posuzuje zejména:
    • přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
    • krizový plán ORP,
    • vnější havarijní plán, pokud je schvalován starostou ORP,
    • finanční zabezpečení připravenosti ORP na MU a KS a jejich řešení ve správním obvodu ORP,
    • závěrečnou zprávu o hodnocení KS v rámci odvodu ORP,
    • stav připravenosti složek IZS dislokovaných ve správním obvodu ORP, 
    • způsob seznámení obcí, právnických a fyzických osob s charakterem možného ohrožení ve správním obvodu ORP, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení, 
    • další dokumenty a záležitosti související s připraveností správního obvodu ORP na KS a jejich řešení.

b) Krizový štáb ORP

  • je pracovním orgánem starosty ORP pro řešení MU a KS,
  • projednává možnost řešení MU a KS a navrhuje opatření starostovi ORP,
  • tvoří jej členové bezpečnostní rady ORP a stálá pracovní skupina KŠ ORP.

c) Stálá pracovní skupina KŠ ORP

  • je pracovním orgánem starosty ORP pro řešení MU a KS,
  • při řešení MU a KS pracuje nepřetržitě.

 

Dokumentace

Dokumentace v krizovém řízení

1. Krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností

Krizový plán kraje a krizový plán obce s rozšířenou působností (ORP) je základním plánovacím dokumentem obsahujícím souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací. Jeho účelem je vytvořit podmínky pro zajištění připravenosti na krizové situace a jejich řešení pro orgány krizového řízení a další dotčené subjekty.
Je zpracováván, aktualizován a ověřován mimo období hrozby vzniku KS  příslušnými orgány krizového řízení v rozsahu  vycházejícím z jejich věcné působnosti.

Základní informace o krizovém plánu kraje a ORP

  • skládá ze základní, operativní a pomocné části
  • zpracovává hasičský záchranný sbor kraje
  • krizový plán kraje schvaluje hejtman kraje, krizový plán ORP schvaluje starosta ORP

Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu kraje a ORP stanovuje Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním krizového plánu kraje a ORP upravuje  Metodika zpracování krizových plánů podle § 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.

 
Krizový plán Olomouckého kraje
Krizový plán Olomouckého kraje je zpracován k plánování a řízení postupu složek integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, právnické a podnikající fyzické osoby  a fyzické osoby, nacházející se nebo provozující podnikatelskou činnost na území Olomouckého kraje.
Struktura Krizového plánu Olomouckého kraje viz. pdf


2. Plán krizové připravenosti

Plán krizové připravenosti právnické nebo podnikající fyzické osoby

Plán krizové připravenosti je plánovacím dokumentem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu kraje nebo obce s rozšířenou působností a územního správního úřadu podle § 24c krizového zákona.

Je nástrojem k zajištění připravenosti právnické nebo podnikající fyzické osoby na krizové situace, které mohou ohrozit plnění opatření vyplývajících z krizového plánu. Dále dokument obsahuje postupy k realizaci opatření vyplývajících z krizového plánu za krizové situace.


Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury

Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury je plánovacím dokumentem subjektu kritické infrastruktury. Je nástrojem k zajištění připravenosti subjektu kritické infrastruktury na krizové situace, které mohou ohrozit funkci prvku kritické infrastruktury.

Náležitosti a způsob zpracování krizového plánu kraje a ORP stanovuje Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obsahové vymezení náležitostí a další podrobnosti související se zpracováním plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury Metodika zpracování plánů krizové připravenosti podle § 17 až 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.


 

vytisknout  e-mailem