HZS Pardubického kraje  

Přejdi na

Vaše důvěra je náš závazek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Historie a současnost

První pokus o založení hasičského sboru v Ústí nad Orlicí

     Velmi významný pro dějiny požární ochrany v Ústí nad Orlicí byl řád, který byl vydán 5. března 1774. Boj proti ohni byl řízen městskou radou a staršími, kterým podléhali všichni obyvatelé města. Byly vytvořeny jakési sbory, kterým se říkalo desátky, v jejichž čele byli jednotliví desátníci. Některé desátky měly džbery, konve, motyky a sekery. V roce 1860 došlo k politickému uvolnění a rozvoji náročného hnutí, vznikaly různé vlastenecké spolky. V dubnu roku 1865 zažádali ústečtí sousedé městskou radu o podporu při založení tělocvičného spolku, který by zároveň vykonával funkci sboru hasičského. Žádost byla sice vyřízena, ale spolek zanikl.

Založení hasičského sboru v Ústí nad Orlicí

     Až roku 1871, podle zápisu Julia Kociána, daly podnět k založení hasičského spolku požáry, které v této době vypukly. Ukázalo se, že stříkačka staré konstrukce a těžké žebříky nestačí. Byla zakoupena nová stříkačka u firmy Smékal v Čechách u Olomouce.

     Kritická situace nastala při dalším požáru stodol na Jánském náměstí v říjnu roku 1871, který hrozil, že se rozšíří na celé město. Ústecká veřejnost pochopila, jak vážné nebezpečí je skryto v požárech a nevycvičené obyvatelstvo není schopno se tomuto nebezpečí bránit. Proto byl přijat návrh JUDr. Viktora Faltyse, c.k. notáře v Ústí nad Orlicí a MUDr. Josefa Matouška na zřízení hasičského spolku ve městě. Žádost byla podána okresnímu úřadu o povolení ustavující valné hromady. Ta se uskutečnila 2. listopadu 1871 ve Šponarově hostinci. Počet členů spolku tehdy dosáhl počtu 280 členů. Prvním velitelem sboru byl zvolen JUDr. Viktor Faltys, městský notář. V roce 2001 slaví Ústecký sbor dobrovolných hasičů 130 let své činnosti.

Vývoj požární ochrany po roce 1945

     Po osvobození naší vlasti se nových úkolů ujaly nové orgány státní správy. Pro budování jednotné požární ochrany se důležitým stává zákon na úseku požární ochrany. Spolková činnost dobrovolných hasičských sborů byla oddělena od výkonu přímé hasičské služby a odpovědnost za požární ochranu byla uložena obcím za přímého řízení Ministerstva vnitra. Hlavním úkolem již nebylo požáry hasit, ale požárům předcházet. Zákon hasiče začlenil do podřízenosti odboru vnitřních věcí a přejmenoval hasiče na požárníky. Nákup požární techniky se řešil dotacemi ze státních prostředků. Tím se také dobrovolné sbory zbavily tíživé situace jak si opatřovat finanční prostředky na svou činnost. Tato opatření však nebyla velkou částí dobrovolných hasičů, zejména funkcionářů správně pochopena a celých 46 roku se tento nesouhlas záporně projevuje v celé požární ochraně. Od té doby se také hovoří o tzv. dvoukolejnosti v řízení požární ochrany. Vinou funkcionářů, někdy i na obou stranách, byla spolupráce mezi těmito složkami narušována. Hasiči z povolání od samého počátku dobře věděli a ví, že dobrovolní hasiči jsou jejich dobří pomocníci, že bez dobrovolné požární ochrany není možné úkoly v plné míře zajišťovat. V okrese Ústí nad Orlicí se tato spolupráce oproti jiným okresům dobře dařila a daří.

     Od 1. ledna 1954 začala být účinná nová právní úprava v požární ochraně provedená zákonem č. 35/1953 Sb. o státním požárním dozoru a požární ochraně a vládním nařízením č. 95/ 1953 Sb. o organizaci státního požárního dozoru a požární ochrany. Odpovědnost za rozvoj požární ochrany nesly jednak národní výbory, ministerstvo vnitra a orgány státního požárního dozoru. Zákon také stanovil úkoly Československému svazu požární ochrany.

Požární ochrana po roce 1958

     V šedesátých až osmdesátých letech platil zákon č. 18/1958 Sb. o požární ochraně a jeho dvě prováděcí vyhlášky MV č. 169/1955 Ú.L. o zajištění a organizaci požární ochrany v závodech a vyhláška MV č. 106/1959 o organizaci požární ochrany.

     V tomto období byla přijata různá usnesení vlády ČSSR k problematice požární ochrany. Důležité z hlediska organizace požární ochrany bylo usnesení č. 93/66 o novém uspořádání PO. Byla zřízena v působnosti ministerstva vnitra vojensky organizovaná složka s dvojí podřízeností MV a národním výborům. Pracovníci dosavadních inspekcí požární ochrany byli vyčleněni z odboru vnitřních věcí ONV. Byl zřízen samostatný odbor okresní inspekce požární ochrany.

Vznik profesionálních hasičů

     Rozhodující vliv na vznik první profesionální jednotky v okrese měly větší změny v právní úpravě v roce 1958. byl vydán nový zákon o požární ochraně č. 18/1958 Sb. Zákon poprvé specifikuje „Inspekce požární ochrany„ jak okresní, tak krajské a rovněž ukládá v §12 a §13 zřizování veřejných požárních útvarů. Veřejné požární útvary jsou orgánem městských nebo okresních národních výborů. Organizaci veřejných požárních útvarů stanoví ministerstvo vnitra. S rozvojem průmyslové a zemědělské výroby bylo nutno zlepšovat nejen preventivní činnost, ale i činnost represivní. Ke snižování škod vzniklých při požárech bylo nutné přistoupit k tomu, aby byly od roku 1970 zřízeny Veřejné požární útvary. Na základě usnesení rady ONV č. 1005/70 ze dne 2. července 1970 byl 1. března 1971 založen Okresní veřejný požární útvar v Ústí nad orlicí. Zakládajícími příslušníky byli Zdeněk Barvínek, Jan Kalista, Josef Mach, Pavel Mach, Jindřich Matějíček a Petr Soukal. Postupně je naplňována koncepce rozvoje požární ochrany a dochází ke zprovozňování detašovaných pracovišť OVPÚ. V Lanškrounu roku 1974 nastupují Karel Merta, Bohuslav Ptáček a Jiří Rybka, v Králíkách nastupují Otakar Moravec, Rostislav král, Václav Jireša Vladimír Kučera. V Žamberku nastupuje Stanislav Dittert, Václav Koblížka a Antonín Chládek. Jako poslední detašované pracoviště je ve Vysokém Mýtě, kde nastupují Jiří Janovec, Jan Mařík, Jaroslav Novák,  Jaroslav Němeček, Jiří Kubík a František Kubík. Po přehodnocení koncepce PO v okrese se ruší detašované pracoviště v České Třebové. Dochází k podstatnému zkvalitnění akceschopnosti a pohotovosti požární ochrany.

Změny po roce 1989

     Nejvýraznější změny přicházejí po roce 1989. Jsou to změny společensko-politické, které přinášejí prudký rozvoj ve všech sférách společenského života, což se odráží i v požární ochraně. Hasiči stále více vyjíždějí nejen k zásahům u požárů, ale poskytují pomoc při dopravních nehodách, živelných pohromách, haváriích, které lze zvládnout jen s kvalitním vybavením a profesionálním přístupem. Vývoj celé společnosti je velice rychlý, spojený s rozvojem techniky a různých technologií, proto je důležité, aby na tyto stavy reagovala i právní úprava požární ochrany. Až v roce 1992 se začíná diskutovat o výraznějších změnách a pracovat na nové koncepci požární ochrany. Novela zákona o požární ochraně č. 203/1994 Sb., reaguje na další společenské změny. Dochází ke změně názvu profesionálních hasičů na Hasičský záchranný sbor, v čele kterého je ředitel, který vykonává zároveň i funkci okresního požárního rady. S růstem počtu výjezdů a širokou škálou událostí stále častěji dochází ke společným zásahům policie, hasičského záchranného sboru a zdravotní záchranné služby. Začíná se mluvit o integrovaném záchranném systému.

     Na tyto skutečnosti reaguje vláda svým usnesením č. 246 z roku 1993, kterým vydává zásady Integrovaného záchranného systému. V roce 2000 byl vydán zákon 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a dále zákon 240/ 2000 Sb. O krizovém řízení. Tyto zákony jsou novými právními předpisy, které řeší dosud neupravenou nebo jen nedostatečně upravenou oblast pro řešení situací vyvolaných mimořádnými událostmi velkého rozsahu, a zahrnují právní úpravu civilní ochrany. Jde o klíčové zákony v oblasti tzv. krizové legislativy. Zákony přesně specifikují základní složky IZS. Jejich účelem je úprava zvláštní povahy zaměřená na problematiku závažných mimořádných událostí. Na tyto základní krizové zákony navazují další zákony a prováděcí předpisy. Právní úprava navazuje na krajské zřízení, které vstoupilo v účinnost stejně jako celý soubor krizových zákonů dnem 1.1. 2001. U HZS začíná platit služební poměr Policie ČR. Měnící se organizační struktura vytváří Územní odbor HZS okresu Ústí nad Orlicí, který je podřízen Krajskému ředitelství v Pardubicích. Civilní ochrana se začlenila pod Hasičské záchranné sbory.

vytisknout  e-mailem