HZS Pardubického kraje  

Přejdi na

Chráníme vaše životy, zdraví a majetek


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Historie a současnost

     První český dobrovolný hasičský sbor vznikl v roce 1864 ve Velvarech. Stanovy tohoto sboru byly 7.5.1864 potvrzeny místodržitelstvím rakousko-uherského mocnářství a tím vstoupil v život první český dobrovolný hasičský sbor.

     Od velvarských hasičů si vyžádala propůjčení stanov další města, aby mohla rovněž založit své sbory. Mezi prvními byla i Chrudim, která měla za sebou již jeden pokus o založení sboru, ne však samostatného, ale jako odbor Sokola.

     To bylo v roce 1867.Během první světové války došlo ve všech hasičských sborech ke značnému omezení činnosti. Většina členů byla odvedena na frontu nebo k válečným úkolům. Zbylí členové stačili udržovat jen nejnutnější pohotovost a věnovali se samaritánské službě.

     Po vzniku ČSR v roce 1918 se hasičské hnutí rozvíjelo v lepších podmínkách. Rozhodující vliv na založení první profesionální jednotky v okrese měla zákonná úprava PO z roku 1958, kdy vstoupil v platnost zákon č.18 "O požární ochraně", kde v § 12 jsou rozlišeny druhy jednotek požární ochrany a jejich úkoly. Zde jsou mezi jednotkami zařazeny i požární útvary. § 13 tohoto zákona specifikuje Požární útvary v odstavci l. Veřejné požární útvary jsou orgánem městských nebo okresních národních výborů a v odstavci 2 je uvedeno, že organizaci požárních útvarů stanoví ministerstvo vnitra.

     S rozvojem průmyslové a zemědělské výroby bylo nutno zlepšovat nejen preventivní činnost, ale zároveň i činnost represivní. Neslo to sebou právě soustřeďování vysokých materiálních hodnot, zvyšování mechanizace, ale zároveň i zvyšování škod při případných požárech. Ke snižování těchto škod rychlým a účinným zásahem bylo proto přistoupeno k tomu, aby od roku 1970 byly všude tam, kde ještě nebyly ustaveny Veřejné požární útvary v okresech, byly zřízeny.

Rovněž i okres Chrudim přistoupil na toto doporučení a k 1.1.1970 okresní Veřejný požární útvar zřídil. V této době byl ve funkci náčelníka Okresní inspekce požární ochrany mjr.PO Pavel Kobetič, který měl maximální podíl na založení Veřejného požárního útvaru (dále již VPÚ) a s ním i jeho zástupce pro represi mjr.PO Miroslav Mládek. Mjr.PO Mládek se stal zároveň prvním velitelem VPÚ.

 

     V průběhu roku 1970 bylo přijato prvních 7 příslušníků, a to: Karlík Vítězslav, Myšková Milada, Sotona Jindřich, Drahý František, Karlíková Alena, Ceral Václav, Andrová Blanka. To byli ti, kteří dali základ dnešní Centrální požární stanici.

     První začátky však nebyly bez problémů. Ustavením VPÚ došlo k tomu, že někteří dobrovolní hasiči nebyli touto skutečností nadšeni, ani se jim nebylo co divit, neboť se pro výjezdy využívala "jejich" technika a útvar se zabydlel v "jejich" zbrojnici, která byla slavnostně otevřena v roce 1957. Ani noví příslušníci to neměli lehké, neboť měli pro svoji potřebu pouze 2 místnosti, a to spojovou ústřednu a l denní místnost 16 m2, která sloužila jako jídelna i ložnice a dále kancelář velitele.

      V době založení VPÚ bydlelo v požární zbrojnici ještě 5 rodin a byly zde i stísněné prostory pro OIPO. V tomto roce vyjížděli naši příslušníci s dobrovolným sborem. Ženy plnily funkci spojařek a zároveň pracovaly i pro potřeby OIPO. V roce 1970 byla na výjezd používána trofejní technika Mercedes, Škoda 706 a CAS 16 RTHP. Ve vybavení byl i pojízdný vysunovací žebřík DZ 18 a dýchací kyslíkové přístroje CH 146 a několik trofejních německých dýchacích přístrojů. Od roku 1971 byla založena u VPÚ odborová organizace, která pracovala pod ONV Chrudim. V tomto roce bylo přikročeno k přípravě otevření další požární stanice v okrese, a to v Hlinsku. Probíhala jednání s městem a se zástupci, tehdejší ZO Svazu požární ochrany v Hlinsku. Tuto požární stanici se podařilo otevřít dnem 1.1.1972. K tomuto dni nastoupili k VPÚ: Rulík František a Myška Lubomír a zároveň i první tři příslušníci pro požární stanici Hlinsko, a to Komínek Vladimír, Culek Jiří a Sedláček Jindřich. Součástí činnosti VPÚ byly akce spojené s civilní obranou a právě v tomto roce bylo uskutečněno velké cvičení roty požární služby CO. Již od samého zahájení práce VPÚ byl zájem, o tehdy ještě v plenkách, "požární sport". K dokonalému nácviku bylo zapotřebí i lezecké věže, a tak byla z iniciativy a pod patronací směny B postavena a slouží pro nácvik do dnešních dnů. V tomto roce se družstvo v rámci kraje umístilo na 2.místě. V roce 1975 bylo přičiněním všech příslušníků vybudováno volejbalové hřiště, které slouží rovněž dodnes. Je těžké si dnes představit, že veškerou antuku na hřiště a rozběh ke věži, si museli naši příslušníci nadrobit sami ze zmetkových tašek v cihelně. Rok 1975 byl pro nás opět úspěšný v požárním sportu. Postoupili jsme opět na mistrovství republiky, a to tak, že jsme doplnili naše družstvo závodníky z Hradce Králové a vytvořili tak "spojené trampské osady", jak se u nás dlouho tradovalo. Jen pro zajímavost, hasiči z Hradce Králové, tzv. "mechováci" jsou pro nás stále soupeři číslo jedna. Roku 1976 se pro hasiče začalo blýskat na lepší časy. V tomto roce byla zpracována koncepce výstavby prostor po VPÚ, útvar získal i svoji první samostatnou ložnici a kuchyň. Zároveň byly vytvořeny i podmínky pro skladování výstroje v I.poschodí staré budovy. V tomto roce měl požární útvar 21 příslušníků na základní stanici a 10 příslušníků na požární stanici v Hlinsku. V roce 1976 se naše družstvo probojovalo až do národního kola v Plzni od 16.do 18.července, kde obsadilo 3.místo.

      Přichází rok 1977 a s ním i tolik toužebná rekonstrukce a rozšíření požární zbrojnice v Chrudimi. Tato rekonstrukce byla v návaznosti na přidělení techniky a zvýšení početních stavů příslušníků, nezbytně nutná. Tak se stávalo, že hasiči vyjížděli k zásahům v montérkách od malty a trvalo to bezmála 5 roků. V průběhu stavby se muselo zasahovat i do projektu, neboť pokud bychom podle něho stavěli, tak jsme dodnes měli výškovou techniku na dvoře. Projektanti naplánovali výšku vrat 3 m. Proto bylo nutno celou stavbu zvýšit o 80 cm. I s tímto zásahem jsme se vešli do plánovaných 2.000.000 Kč. Stavba I.etapy byla ukončena v prosinci 1982, kdy jsme dostali užívací povolení a bez velké slávy jsme se přestěhovali do těchto prostorů. Přesto, i při vysokém pracovním vypětí, nezůstával opomenut požární sport ani další naše aktivity.

     18.února v roce 1977, jsme oslavili prvních pět let činnosti požární stanice v Hlinsku. Dále v tomto roce ještě naši odboráři odpracovali 600 brigádnických hodin na stavbě chaty ROH na Seči. Pravidelnou součástí příslušníků útvaru byla i práce na úseku preventivním a hlavně pak na provádění preventivních kontrol v provozovnách města Chrudimě. Tato činnost provázela náš útvar až do roku 1988.

     Musíme se nyní vrátit zpět k roku 1983, kdy byl útvar již kompletně přestěhován v nové budově. V tomto roce byly provedeny konečné terénní úpravy v okolí zbrojnice a prováděla se postupně rekonstrukce stávající staré budovy, kam se do uvolněných bytů přestěhovala OIPO, která tak konečně získala odpovídající pracovní a sociální prostředí pro svoji činnost. V tomto roce zároveň probíhala i příprava na II.etapu výstavby, ve které bylo zahrnuto vybudování nových prostor pro plynovou kotelnu a dále výstavba nového komínu. Celá naše stavební anabáze byla ukončena závěrečnou kolaudací 27.12.1984, kdy byla provedena celková kolaudace a předáno dílo v celkové hodnotě 5.400.000 Kč ve vzorné kvalitě.

      V roce 1985 oslavil VPÚ již 15 let svého trvání. V tomto roce měl včetně požární stanice Hlinsko takovéto vybavení: 2 ks CS 25 Š 706, 2 ks CAS 32 T 148, 2 dopravní vozy - DA 12 A30 a TLF, požární plošinu PP 20 a automobilový žebřík na podvozku IFA AŽ 30. Dále měl ve vybavení kouřový, pěnový, hadicový a osvětlovací přívěs, 3 ks hospodářských vozidel. V této době a na tehdejší počet výjezdů, to byla technika optimální a dostačující. Vždyť za uplynulých 15 let bylo u VPÚ evidováno celkem 1129 výjezdů, což je ve srovnání se současnou dobou, počet výjezdů za necelé dva roky.

     V roce 1999 měly jednotky HZS okresu 738 výjezdů. Zůstává úzká spolupráce s jednotkami Sborů dobrovolných hasičů obcí. Ať chceme nebo ne, bez těchto jednotek, kterým věnujeme v maximální míře svoji pozornost, by se nám ne vždy podařilo zvládnout požáry, povodně a další naše zásahy. Po celou dobu působení VPÚ a nyní HZS okresu je z naší strany zajišťováno odborné školení našimi lektory, je maximální snaha o vycvičení velitelů, strojníků, ale i celých jednotek, hlavně pak těch, které jsou zařazeny v plošném pokrytí do kategorie JPO II a JPO III. Naší snahou je pracovat se všemi jednotkami. Problém je však ve financích a někdy i v nezájmu členů těchto jednotek. Jejich využití při výjezdech na zásahy patří v rámci regionu k nejvyšším, a rovněž tak i vybaveností a vycvičeností, k nejlepším. Mezi povinnosti, které plnili příslušníci VPÚ Chrudim, byly i úkoly spojené s činností Civilní obrany. Na tomto úseku postupně převzala úkoly OIPO a VPÚ, které dříve plnil štáb CO okresu. Byl vytvářen systém Požární služby CO. Jednotky PSCO se vytvářely z jednotlivých veřejných požárních sborů. Na velitelské funkce byli určováni naši příslušníci a zároveň se stávali cvičiteli a lektory v těchto jednotkách. Řada příslušníků pracovala i ve štábu PSCO okresu. Činnost na tomto úseku byla ukončena rokem 1989.

     V roce 1985 došlo k rozhodující právní úpravě, která se připravovala již řadu let a byla velice nutná, neboť zákon č.18/1958 Sb.byl již dávno překonán a bylo nutno reagovat na současnou situaci. Proto byl vydán nový zákon č.133/1985 Sb., který podstatně změnil organizaci požární ochrany. Od tohoto zákona se změnily názvy profesionálních hasičů, zanikly OIPO a VPÚ a z nich se staly Správy a útvary Sboru požární ochrany okresů s novým vymezením působnosti a s novou organizační strukturou. Tento zákon přinesl některé nové změny ve vystrojování požárníků. Rodil se velice pomalu a na svoji dobu a ve své etapě společenského vývoje byl progresivní.

      V prosinci roku 1988 se náš příslušník Kamil Heřmanský účastnil jako první z nás mezinárodní pomoci při katastrofálním zemětřesení v Arménii, kde se zúčastnil společně s Československým záchranářským týmem záchranných a vyprošťovacích prací ve městě Leninakan. Odtud se vrátil 23. prosince. Hned na počátku roku 1989 odjeli na asistenční činnost při výstavbě plynovodu naši příslušníci Karel Šmíd a Milan Šťovíček do Podkarpatské Rusi, kde byli až do konce března 1989.

     Od roku 1986 se začíná podstatně rozšiřovat škála zásahů požárních jednotek. Stále častěji se vyjíždí na dopravní nehody a další technické zásahy, a to v souvislosti s několika zásahy, kdy nemohla být postiženým osobám poskytnuta adekvátní pomoc. Tyto okolnosti přivádí příslušníky, spolu s vedením, k záměru zakoupit vyprošťovací zařízení a následně postavit rychlý zásahový automobil. Od této doby se u VPÚ začíná vyvíjet samostatná odbornost, vyprošťování a záchrana uvězněných osob v dopravních prostředcích. Od počátku byl u zrodu npor. Jaroslav Žák, který tomuto zajištění věnoval maximální úsilí a stal se z něho, v dnešní době, uznávaný odborník v této otázce.

      V roce 1988 jsme obdrželi od MV ČSR ojeté vozidlo T 613, které bylo dáno na přestavbu v roce 1989 a po opravě a vybavení ochranným rámem bylo přikročeno k jeho přestavbě vlastními silami. Přestavba byla dokončena 10.7.1989. Tím jsme získali vozidlo T 623 RTP vybavené speciálním vyprošťovacím zařízením Holandské firmy Hollmatro, které nám zakoupily tehdy největší podniky okresu Chrudim n.p.Transporta a Dako Třemošnice. Jako první jsme uplatnili u tohoto typu vozidla tzv. regálové uložení výbavy v zadní části vozu a motorovou jednotku spolu s nástroji umístili v kufru vozidla. Toto vozidlo je od roku 1998 ve vybavení pro výjezd na požární stanici Seč. Velkého úspěchu dosáhl náš tým na výstavě požární techniky Pyros 1991 v Brně při ukázkách postupu vyprošťování, a to v této době u nás neznámé stabilizace vozidel, která byla převzata z propracovaných postupů školícího střediska vyprošťování firmy Hollmatro. Jako projev uznání za dobrou presentaci této firmy, bylo umožněno npor. PO Žákovi absolvovat kurz vyprošťování přímo v Holandsku.

     Dalším úspěchem pro nás bylo uvedení do provozu druhého vozidla, a to JEEP CHEROKEE 4,01 TA 1 s vyprošťovacím zařízením v okrese Chrudim. S odstupem tří let bylo uvedeno do provozu v pořadí již třetí vozidlo RZA l - Mercedes Benz 314 s umístěním na centrální požární stanici Chrudim. U tohoto vozidla je na základě našich požadavků, prvně v této kategorii vozidel, použito hašení pomoci vysokého tlaku vody, kdy při tlaku 24 bar na proudnici, dodává 70 l vody za minutu, s možností přimíšení Pyrocoolu. Na základě zkušeností při likvidaci tragické dopravní nehody na železnici u obce Krouna v roce 1995, je toto vozidlo oproti ostatním vybaveno navíc sadou nářadí pro nejtěžší zásahy a možností dělení materiálu pomocí kyslíkového kopí CALDO.

     V roce 1999 byly v učilištích HZS ČR zahájeny speciální kurzy pro osádky rychlých zásahových automobilů a právě npor. Žák byl jeden z těch, kteří se podíleli na zpracování osnov a proškolení vlastních instruktorů v učilištích. V roce 1990 nastává pro hasiče zcela nové období. V této době se setkáváme poprvé za historii profesionální požární ochrany s projevy ze strany sdružení občanů Svazu požární ochrany o naší nepotřebnosti, o tom, že dobrovolná požární ochrana je schopna převzít v plném rozsahu naší činnost.Nakonec zvítězil zdravý rozum, a to i za vydatné pomoci Odborového svazu hasičů. Zároveň je připravena i koncepce pro výstavbu a rekonstrukci požárních stanic do roku 2000.

     V roce 1992 dochází i k organizačním změnám. Jsou ustaveni pracovníci pro zjišťování příčin požáru na jednotlivých směnách, je zrušeno místo pracovníka pro CO. Dochází ke změně náčelníka a je jím na podkladě výběrového řízení jmenován Ing. Josef Jelínek. V tomto roce se začínají zpracovávat první podkladové materiály pro budoucí plošné pokrytí. Začínají první jednání o možnosti realizace stavby nové požární stanice v obci Seč a byl zakoupen pozemek pro tuto stavbu.

      Dne 12. 11. 1993 došlo u obce Rohozná k dopravní nehodě vozidla převážejícího ethylacetát a k následnému zásahu jak našich jednotek profesionálních hasičů, jednotek sborů dobrovolných hasičů, rychlé zdravotní služby a policie ČR. Tento případ lze považovat za první koordinovaný zásah složek integrovaného záchranného systému, který se od této doby v okrese zdárně rozvíjí.

     V roce 1995 jsme se dočkali nové právní úpravy novelou zákona č. 133/85 v úplném znění č. 91/1995 Sb. Od roku 1995 jsou veřejné profesionální jednotky přejmenovány na Hasičský záchranný sbor České republiky a na nižším stupni je to pak Hasičský záchranný sbor okresu Chrudim, v jehož čele stojí ředitel HZS okresu, který je zároveň při výkonu státní správy okresním požárním radou. Obdobně zástupce ředitele je zástupcem okresního požárního rady. Na podkladě této novely zákona byly zpracovány nové dokumenty, ať je to již plošné pokrytí jednotkami nebo nařízení okresních úřadů k poplachovým plánům, prevenci apod.

      V roce 1995 a to 24. června se zúčastnili profesionální hasiči zatím nejtragičtější události. U obce Krouná došlo k železničnímu neštěstí, které se vyžádalo z 23 cestujících 19 obětí. Při tomto zásahu se opět potvrdilo, že budovaný integrovaný záchranný systém má své opodstatnění. Když se vrátíme nazpět, tak až do této tragické události u Krouné byli profesionální hasiči využiti při podobné události 8. 9. 1983, kdy na Hamerské vodní nádrži utonulo celkem 6 osob a z toho 4 děti. Takovéto zásahy zůstávají v paměti nadosmrti. V tomto roce byla pro nás ale jedna příjemná událost, a to 5. února, kdy byla zahájena výstavba požární stanice Seč.

      V roce 1997 se ani našemu okresu nevyhnuly povodně, které postihly celou republiku. V našem okrese na řece Chrudimce byl naměřen dosud nejvyšší stav vody a proto nejen profesionálové, ale i dobrovolné jednotky v době od 7. 7. do 12. 7. a znovu od 18. 7. do 21. 7. byly nasazovány na nejkritičtějších místech v celém okrese a příslušníci naší jednotky poskytovali pomoc v nejkritičtějších místech na Moravě. Právě tyto skutečnosti podnítily přednostu okresního úřadu Ing. Ondřeje Kudrnáče k tomu, by bylo provedeno dovybavení HZS okresu Chrudim potřebnou technikou a jednotkám kategorie JPO II a JPO III předurčeným pro práci na vodě byly zakoupeny čluny, lana, vesty, svítilny a radiostanice. Po této stránce patří okres Chrudim ke špičce v České republice.

      Rok 1998 je pro profesionální hasiče rovněž velmi úspěšným. Byla zahájena postupná rekonstrukce stávající centrální požární stanice, kterou zahájila firma ČCHM Stavitelství Pardubice. Rekonstrukce byla již velmi nutná a postupně pokračuje až do dnešních dnů. Byla provedena celková výměna rozvodu teplé i studené vody, provedena výměna všech garážových vrat, vybudována klimatizace a odtah spalin z garáží a instalován nový náhradní zdroj elektrické. energie. Zároveň byly stavebně připraveny prostory pro budoucí operační středisko. V průběhu roku byl dobudován systém svolávání jednotek SDH obcí pomocí vyhlašování poplachu přes radiostanice.

     Rok 1999 přinesl rovněž řadu kladných skutečností, které podstatně zlepšily pracovní podmínky a zároveň i naši akceschopnost. Do provozu byla uvedena nová cisternová automobilová stříkačka CAS 25 Mercedes 1124 od firmy Strojírny Potůček Slatiňany. V tomto roce nám byl okresním úřadem posílen stav našich příslušníků o 6, a tím se podařilo doplnit početní stavy na PS Seč na 5 lidí pro jednu směnu. Zároveň v tomto roce byla zahájena výstavba okresního operačního střediska, které bylo v termínu dokončeno a dnem 1. ledna 2000 byla zahájena jeho činnost. Slavnostní otevření bylo uskutečněno 26. ledna 2000.Operační středisko má kompletně vybudovaný operační systém včetně sociálních zázemí pro jeho obsluhu, která se skládá vždy z operačního důstojníka a spojaře.

     Rok 2000 je obdobím, kdy se připravuje další novela zákona o požární ochraně a další navazující zákony o IZS a krizovém plánování. Připravuje se nová struktura v návaznosti na nové krajské uspořádání. Vše je ve stálém pohybu, což je jistě dobře, pokud bude tento pohyb směrem dopředu. Tomu všichni věříme, neboť poprvé v historii máme na ministerstvu vnitra "svého" náměstka, kterým je od 11. dubna vrchní požární rada MV ČR plk. Ing. Miroslav Štěpán, dlouholetý a erudovaný příslušník profesionální požární ochrany.

vytisknout  e-mailem