Procesní model krizového řízení je uveden ve schématu níže.

 

Rozhodující pro krizové řízení v kraji jsou orgány krizového řízení kraje. Působí v koexistenci s krizovými orgány obcí s rozšířenou působností. Na orgány kraje a na orgány obcí s rozšířenou působností se váží další organizační celky. Spolu s nimi jsou krizovým řízením dotčeny i jiné subjekty. Vzájemná koexistence subjektů představuje členitou skladbu. Může být proto podnětné přiblížit krizové řízení v kraji z hlediska jeho struktury.

Charakteristikou organizace krizového řízení rozumíme soubor znaků, které mají na funkci organizace krizového řízení podstatný vliv.

Podstatou organizace krizového řízení je struktura řídících orgánů, účelově uzpůsobena, umožňující za krizových situací pružnou vykonatelnost rozhodnutí a jejich dovedení do praxe. Nedostatečné povědomí o její podobě je jednoznačně k neprospěchu věci.

Systém krizového řízení v kraji včetně věcně příslušných orgánů a organizací pro činnosti související s krizovou připraveností a s řešením krizové situace ve správním obvodu kraje vyjadřuje "Schéma organizace krizového řízení v MSK".

Znázorňuje strukturu a spojitost organizačních celků krizového řízení ve správním obvodu MSK a ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. V každém organizačním celku krizového řízení je znázorněna kmenová příslušnost jednotlivých subjektů k tomuto celku.

Pro krizové řízení v kraji jsou určujícími celky "Orgány krizového řízení kraje a další orgány s působností na území kraje", kterými jsou v případě orgánů kraje: hejtman a krajský úřad, v případě dalších orgánů s působností na území kraje to je hasičský záchranný sbor kraje a Policie české republiky.

Hejtman dále pak zřizuje bezpečnostní radu kraje jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb kraje jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.

Subsystémy krizového řízení ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (ORP) a obcí jsou součástí systému krizového řízení kraje. V těchto subsystémech jsou určujícími celky "Orgány krizového řízení obce s rozšířenou působností a obce", kterými jsou: starosta ORP, obecní úřad ORP, starosta obce a obecní úřad.

Starosta ORP zřizuje bezpečnostní radu ORP jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb ORP jako pracovní orgán k řešení krizových situací. Starosta obce může (ale nemusí) zřídit k přípravě na krizové situace a jejich řešení krizový štáb obce.

HZS MSK a JPO v MSK, zařazené do plošného pokrytí kraje, Policie ČR a Zdravotnická záchranná služba MSK představují základní složky IZS Moravskoslezského kraje, ostatní složky IZS pak ozbrojené bezpečnostní sbory, havarijní služby a další.

Významným prvkem systému krizového řízení v kraji jsou subjekty, které zajišťují základní ekonomické a sociální systémové funkce - tzv. "subjekty kritické infrastruktury".

Celek "Právnické osoby a podnikající fyzické osoby" jsou organizace s celokrajskou působností, které zajišťují plnění opatření, vyplývajících z Krizového plánu MSK a jsou stejně jako základní složky IZS s působností na území kraje a dalšími územními správními úřady zpracovateli plánu krizové připravenosti (příp. plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury).

Mezi celky, jejichž některé subjekty přísluší do výše uvedené struktury, patří určená vzdělávací zařízení zajišťující plnění opatření dle vyhlášky MŠMT č. 281/2001 Sb. (péče o děti a mládež za krizových situací), subjekty služby nouzového zásobování vodou, dále pak Povodí Odry, ČHMÚ, ZÚ, KVV, KHS, úřady práce, celní úřad, KVS, obvodní báňský úřad a další.

Pro překonání krizových stavů a jejich následků jsou nezbytnou součástí systému i dodavatelé nezbytných dodávek a subjekty hospodářské mobilizace. Přehled dodavatelů nezbytných dodávek na správním území kraje je součástí Plánu nezbytných dodávek. Dodavatel nezbytné dodávky pro potřeby a na základě požadavku ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů je tzv. dodavatelem mobilizačních dodávek a může být Správou státních hmotných rezerv jmenován "subjektem hospodářské mobilizace". Toto jmenování zajišťuje subjektu hospodářské mobilizace v systému krizového řízení zvláštní postavení.

Dodavateli nezbytných dodávek je možno rámec celků a subjektů popisované struktury uzavřít.

Vzájemné vazby v rámci krizového řízení v Moravskoslezském kraji pak znázorňuje schéma zde.

"Schéma organizace krizového řízení v MSK" a "Schéma vzájemných vazeb v rámci krizového řízení v Moravskoslezském kraji" jsou modelovými verzemi. Konkretizují poznání o organizaci krizového řízení v kraji a pro zpracovatele dílčích částí krizového plánu kraje představuje možnost praktického využití. Zpřesněné povědomí o strukturování řídících činností orgánů a organizací před a v průběhu krizové situace navíc zvyšuje efektivnost krizového řízení.