HZS Moravskoslezského kraje  

Přejdi na

Předcházíme rizikům


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze English Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Organizace krizového řízení v kraji

Krizové řízení je ve smyslu krizového zákona souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace. Rozhodující pro krizové řízení v kraji jsou orgány krizového řízení kraje. Působí v koexistenci s krizovými orgány obcí s rozšířenou působností. Na orgány kraje a na orgány obcí s rozšířenou působností se váží další organizační celky. Spolu s nimi jsou krizovým řízením dotčeny jiné významné subjekty. Vzájemná koexistence subjektů představuje členitou, dosud málo analyzovanou skladbu. Může být proto podnětné, přiblížit krizové řízení v kraji z hlediska jeho struktury. 

Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a nařízení vlády č. 431/2010 Sb., stanoví v ustanovení § 15, o náležitostech krizového plánu, dokument jeho základní části - charakteristiku organizace krizového řízení [čl. 2 písm. a)].
Charakteristikou organizace krizového řízení rozumíme soubor znaků, které mají na funkci organizace krizového řízení podstatný vliv. Co je tedy podstatou organizace krizového řízení?
Podstatou organizace krizového řízení je struktura řídících orgánů, účelově uzpůsobena, umožňující za krizových situací pružnou vykonatelnost rozhodnutí a jejich dovedení do praxe. Nedostatečné povědomí o její podobě je jednoznačně k neprospěchu věci.
Tento příspěvek přichází s modelovým vyjádřením struktury organizace krizového řízení na příkladu Moravskoslezského kraje (MSK).
Systém krizového řízení v kraji včetně věcně příslušných orgánů a organizací pro činnosti související s krizovou připraveností a s řešením krizové situace ve správním obvodu kraje vyjadřuje "Schéma organizace krizového řízení v MSK"
Znázorňuje strukturu a spojitost organizačních celků krizového řízení ve správním obvodu MSK a ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností. V každém organizačním celku krizového řízení je znázorněna kmenová příslušnost jednotlivých subjektů k tomuto celku.
Pro krizové řízení v kraji jsou určujícími celky "Orgány kraje" a "Orgány krizového řízení kraje" sjednocené v krizovém řízení vedoucí úlohou hejtmana. Podle legislativy se mezi "Orgány krizového řízení kraje" řadí hejtman, HZS kraje a Policie ČR. Hejtman zřizuje bezpečnostní radu kraje jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb kraje jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
Subsystémy krizového řízení ve správních obvodech určených obcí jsou součástí systému krizového řízení kraje. V těchto subsystémech jsou určujícími celky "Orgány krizového řízení obce s rozšířenou působností" (legislativně obecní úřad obce s rozšířenou působností a starosta obce s rozšířenou působností). Starosta zřizuje bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností jako poradní orgán pro přípravu na krizové situace a krizový štáb obce s rozšířenou působností jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
Jako "Organizace zřizované krajem" jsou myšleny nejvýznamnější organizace, u nichž se předpokládá dotčení krizovými situacemi a jejichž zřizovatelem je kraj, a jako "Organizace s krajskou působností" organizace působící v kraji a vykonávající zásadní krizová opatření. HZS MSK, Policie ČR - Krajské ředitelství policie MSK a Územní středisko záchranné služby MSK představují základní složky IZS Moravskoslezského kraje.
Významným prvkem systému krizového řízení v kraji jsou subjekty, které zajišťují základní ekonomické a sociální systémové funkce - tzv. "subjekty kritické infrastruktury". Celek "Právnické a podnikající fyzické osoby" jsou organizace s celokrajskou působností vázané většinou na kritickou infrastrukturu, které zajišťují plnění opatření, vyplývajících z Krizového plánu MSK.
Mezi celky, jejichž některé subjekty přísluší do výše uvedené struktury, patří určená vzdělávací zařízení zajišťující plnění opatření dle vyhlášky MŠMT č. 281/2001 Sb. (péče o děti a mládež za krizových situací).
Pro překonání krizových stavů a jejich následků jsou nezbytnou součástí systému i dodavatelé nezbytných dodávek a subjekty hospodářské mobilizace. Přehled dodavatelů nezbytných dodávek na správním území kraje je součástí Plánu nezbytných dodávek. Dodavatel nezbytné dodávky pro potřeby a na základě požadavku ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů je tzv. dodavatelem mobilizačních dodávek a může být Správou státních hmotných rezerv jmenován "subjektem hospodářské mobilizace". Toto jmenování zajišťuje subjektu hospodářské mobilizace v systému krizového řízení zvláštní postavení.
Dodavateli nezbytných dodávek je možno rámec celků a subjektů popisované struktury uzavřít.
"Schéma organizace krizového řízení v MSK" je modelovou verzí. Konkretizuje poznání o organizaci krizového řízení v kraji a pro zpracovatele dílčích částí krizového plánu kraje představuje možnost praktického využití. Zpřesněné povědomí o strukturování řídících činností orgánů a organizací před a v průběhu krizové situace navíc zvyšuje efektivnost krizového řízení.

vytisknout  e-mailem